ZA VLÁDY PŘEMYSLOVSKÝCH KRÁLŮ VY_08_Vla4_51p Všeználek vypravuje o vládě přemyslovských králů. ZA VLÁDY PŘEMYSLOVSKÝCH KRÁLŮ GP OP VK Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu, registrační číslo CZ.1.07/1.1.02/03.0064

Rozvoj českého státu 300 roků se v čele země střídala knížata z rodu Přemyslovců. Byla to doba slávy a rozkvětu, ale také doba utrpení a porážek. V této době lidé mýtili a káceli lesy, aby získali půdu pro zemědělství. Vznikala první města, nové vesnice. Bylo vybudováno mnoho kostelů a řada hradů. Ve městech byl podporován obchod a řemesla.

Středověký hrad

Středověká Města Právo založit město měl pouze panovník. V Českém království byla města zakládána od začátku 13. století. Hranice města tvořily hradby. Obyvatelé města byli svobodní lidé podřízeni pouze králi. Ve městech se rozvíjelo řemeslo. Do měst přicházeli zkušení řemeslníci ze západu. Obrázek 1: středověké město[1]

Přemysl otakar i. první český král s dědičným titulem Přemysl Otakar I. vládl na konci 12. století a začátku 13. století. Byl panovníkem, který dosáhl uznání pro České království. V roce 1212 získal listinu - ZLATÁ BULA SICILSKÁ, která zaručovala nezávislost Českého království a královský titul se dědí z otce na syna. Rok 1212 je považován za rok, kdy začíná doba Českého království. Obrázek 2: Přemysl Otakar II.[2]

Vláda přemysla otakara i. A jeho syna václava i. Docházelo k osídlování neobydlených oblastí. Do země přicházeli cizí osadníci. Nejvíce z německého území. V českých zemích se hovořilo starou češtinou. Noví lidé mluvili starou němčinou. Cizinci přinášeli neznámé výrobky a nové způsoby života, domácí obyvatelé je začali napodobovat. Vedle češtiny se užívala němčina (německá jména hradů, básně).

Gotický sloh Znaky gotického slohu: vysoké stavby zdobené věžičkami okna zakončená lomeným obloukem, vyplněná barevnými sklíčky Typické stavby: mohutné hrady, krásné chrámy a kláštery, měšťanské domy

Anežka česká Dcera Přemysla Otakara I. Trápil ji osud chudých a nemocných lidí. Založila v Praze klášter se špitálem (útulek pro lidi bez domova). Stala se představenou kláštera a celý život se věnovala chudým, nemocným, postiženým lidem. Církví byla prohlášena za svatou. (1989) Obrázek 3: Anežka Přemyslovna [3]

Zapamatujeme si! Přemysl Otakar I. získal listinu Zlatou bulu sicilskou, která potvrzovala dědičnost královského titulu. Za vlády Přemysla Otakara I. a jeho syna Václava I. došlo k upevnění postavení Českého království. Vznikala středověká města, stavěly se hrady, chrámy a domy bohatých měšťanů v gotickém stylu. Rozvíjelo se řemeslo. Dcera Přemysla Otakara I. Anežka založila v Praze klášter se špitálem, kde se starala o nemocné, chudé a postižené lidi. Byla prohlášena za svatou.

Použité zdroje: Obrázek 1: středověké město[1] STŘÍBRNÁ A KOLEKTIV, Iva. Vlastivěda 4: Hlavní události nejstarších českých dějin. třetí vydání. tiskárna Nový Malín: Nová škola s. r. o., 2011. ISBN 978-80-7289-299-0, str. 21 Klipart Office. Com Obrázek 2: Přemysl Otakar II.[2] HARNA, Josef. Vlastivěda: Obrazy ze starších českých dějin. Pardubice: Alter,s .r. .o., Všeň, 1996. ISBN 80-85775-44-1, kartonová příloha Obrazy z českých dějin Obrázek 3: Anežka Přemyslovna [3] HARNA, Josef. Vlastivěda: Obrazy ze starších českých dějin. Pardubice: Alter,s .r. .o., Všeň, 1996. ISBN 80-85775-44-1, str. 20 HARNA, Josef. Vlastivěda: Obrazy ze starších českých dějin. Pardubice: Alter,s .r. .o., Všeň, 1996. ISBN 80-85775-44-1 STŘÍBRNÁ A KOLEKTIV, Iva. Vlastivěda 4: Hlavní události nejstarších českých dějin. třetí vydání. tiskárna Nový Malín: Nová škola s. r. o., 2011. ISBN 978-80-7289-299-0.