Letní odlovy ryb na plné vodě rybník Nový u Mikulova – srpen 2011 Letní odlovy ryb na plné vodě

Letní odlovy na plné vodě Letní odlov na plné vodě je jedinou technikou umožňující odlovit rybu na rybníce v průběhu vegetační sezóny aniž by bylo nutno kvůli provedení výlovu vypustit z rybníka vodu, jak je prováděno při běžné technice výlovu rybníka. S ohledem na to, že je celá akce prováděna na plné vodě, je nutno brát v potaz všechny faktory, jež mohou snahu rybníkáře negativně ovlivnit. Prvním a nejdůležitějším faktorem je shromáždit nemalou část obsádky v určitou dobu na relativně malé ploše u břehu rybníka. Toho je možno docílit pouze cíleným dlouhodobějším krmením ryb na daném místě. Proto jsou k provádění odlovů na plné vodě využívány především místa, kde je krmeno pravidelně v průběhu celé sezony. Dalším, pro zdar odlovu důležitým, faktorem je uzpůsobení daného místa k realizaci daného úkonu. Rybniční dno musí být rovné, prosté jakýchkoli překážek jež by zabránily kontinuálnímu a rychlému provedení zátahu prubním plotem. Dané místo musí být i uzpůsobeno pro technicky bezproblémové provedení odlovu zvoleného množství ryby – prostorné vydávací místo na břehu s upraveným břehem – ihned u břehu je dostatečná hloubka na přitažení jádra sítě s chycenou rybou přímo pod mechanický keser (u tržní ryby), elektrická přípojka (nebo agregát), přístupnost místa pro auta na odvoz odlovené ryby, … .

Neméně důležitým faktorem pro zdar odlovu je i vlastní průběh počasí Neméně důležitým faktorem pro zdar odlovu je i vlastní průběh počasí. Ideálním stavem je dlouhodoběji vyrovnané počasí s dostatečnou teplotou vody (ryba spolehlivě a předvídatelně reaguje na krmení) za bezvětří nebo jen mírného vánku. Větší vítr a jím vzduté vlny značně komplikují technickou proveditelnost zátahu, tak také vlastního vydávání odlovených ryb. Velmi důležitý je rovněž i přesný odhad množství ryb jež jsou po zátahu v jádru sítě. S ohledem na riziko poškození ryb je racionální ponechat v síti jen takové množství ryb na nějž je zajištěn odbyt, jinými slovy veškerá ryba ponechaná v síti musí být z rybníka odvezena a tržně realizována. Velkou nevýhodou této techniky odlovu rybí obsádky je velká náročnost na nezbytný počet pracovníků při nejistém výsledku odlovu, což značným způsobem zatěžuje ekonomickou stránku výroby ryb. Právem je tedy ryba z letních odlovů nazývána rybou drahou, ale souběžně s tím je označována za rybu nejkvalitnější pro zarybnění dalších vod.

Letní odlovy na plné vodě jsou v rybníkářství již tradičně využívány k následujícím účelům: Zjištění zdravotního a kondičního stavu rybí obsádky rybníka – rybníkář má dobrý přehled o zdravotním i kondičním stavu obsádky v daném rybníce po celé vegetační období, může tak včas reagovat např. úpravou výše krmné dávky (denní i týdenní), v případě potřeby rozhodnout o aplikaci medikovaných krmiv nebo provedení dezinfekčního vápnění na krmných místech ke zlepšení zdravotního stavu obsádky (nekrózy žaber), atd... . Ke zjištění přibližného množství aktuální obsádky rybníka s možností její redukce v případě potřeby – na základě výsledku provedeného odlovu ve vazbě na údaje o nasazení rybníka lze na základě dlouholetých praktických zkušeností usuzovat na aktuální velikost (početnost) rybí obsádky v daném rybníce a tu pak lze v případě potřeby zredukovat na požadovanou úroveň. Vzhledem k tomu, že se jedná vždy o odborný odhad, tak dané opatření musí být provedeno vždy na základě velmi pečlivého vyhodnocení informací, neboť je dané opatření prováděnou pouze na základě nepřímých – prakticky vyvozených – údajů. Chybné rozhodnutí má vždy za následek zhoršený produkční výsledek daného chovného cyklu se všemi následnými dopady. K odlovení ryby pro zákazníky mimo období hlavních výlovů (podzimní a jarní výlovy) za účelem zarybnění revírů, dodání násady rychleného plůdku, pro běžnou distribuci, … . Pro dodatečnému zajištění násady ryb na doplnění obsádky jiných vlastních rybníků.

Popis techniky provedení odlovu na plné vodě : Prvním krokem je kvalitní nakrmení odlovního místa a pak se v klidu čeká na najetí ryby. V průběhu krmení je připravena loď s jejíž pomocí je provedeno zatažení prubním plotem. Přípravou se rozumí složení plotu na plošinu v lodi tak, aby při zatahování plot plynule klouzal do vody, nemotal se a tím nebylo zabráněno provedení zátahu. Ve stejné fázi je loď vybavena i motorem. 2. Následuje klidová fáze, kdy po nakrmení odlovního místa se na krmení natahuje ryba. V této fázi se na břehu v tichosti soustřeďuje odlovní četa a dolaďují se poslední přípravy před zátahem. Vlastní zátah je třeba dobře načasovat, neboť se může stát, že ryba teprve najíždí na krmení a nebo již krmení zkonzumovala a pozvolna se stahuje zpět na volnou vodu. Oba případy znamenají malé množství odlovených ryb.

3. Jakmile vedoucí odlovu nazná, že je na odlovním místě dostatek ryby, dá pokyn k zahájení zátahu. Při zátahu je z lodi poháněné motorem rozdán prubní plot jímž je část obsádky odříznuta od zbytku rybníka. Po rozdání plotu je za provázky síť rychle přitažena ke břehu (k bortu odlovního místa) až po žezla a spodní žíň je „zašlápnuta“. Ryba chycená v jádru plotu jíž má jen malou možnost úniku. Následuje pozvolné (ale plynulé!) přitahování jádra sítě rovnoměrně za horní i spodní žíň tak, aby nedošlo k zaříznutí sítě do dna nebo jinému poškození sítě a s tím souvisejícímu úniku chycených ryb. Po konečném zvednutí celé spodní žíně je již ryba spolehlivě chycena bez možnosti úniku. Přijádřená síť je za spodní žíň zapuntována ke kůlům bortu odlovního místa. V rychlosti je zajištěn přívod čerstvé vody do sítě instalací kesenerů vytvářejících proudnici vody vedoucí přes zjádřenou rybu nebo čerpadel (ponorných i plovoucích) vody se zajišťujících střik vody z hadice nasměrovaný do jádra sítě. Současně s těmito úkony je postavena vydávací linka. Po této fázi má odlovní četa nárok na krátký zasloužený odpočinek. 4. Na začátku vydávání ryb je provedena tzv. pruba, kdy je zjišťována průměrná hmotnost obsádky, zdravotní a kondiční stav ryb, je zjištěn poměr mezi ošupením, … . Po zjištění všech potřebných zootechnických údajů je zahájeno vlastní vydávání ryb ze sítě. Při vydávání jsou v případě potřeby ryby tříděny do požadovaných kategorií. Jak již bylo dříve naznačeno, je velmi důležitý odhad množství zatažené ryby, protože všechna ryba držená nějakou dobu v síti by měla být ze sítě vydána a odvezena k vykrytí nasmlouvaných kontraktů.

V textu byla použita řada odborných a slangových rybářských výrazů, zde je tedy jejich vysvětlení pro širokou veřejnost : na plné vodě – rybník je v průběhu odlovu na běžné provozní hladině, za účelem odlovení ryb nebylo manipulováno s úrovní vodní hladiny. najetí ryby – pozitivní reakce ryb na předložené krmení definovaná připlutím ryb do míst s předloženým krmivem a příjmem daného krmiva. zátah – jinak rozdání plotu – prostorová izolace ryb na odlovním místě s jejich souběžným nabráním do jádra sítě. odlovní místo – místo k provedení odlovu na plné vodě. Pro daný účel musí být upraveno. Často se místně kryje s krmným místem. krmné místo – místo na nějž je aplikováno krmení pro ryby za účelem přikrmování rybí obsádky. bort odlovního místa – stavebně upravená část břehu odlovního místa k němuž je přitažena síť odlovenou rybou. puntovací kolík – kůl – stavební část bortu přes nějž je převlečena spodní žíň sítě při vydávání ryb. zapuntování sítě – převlečení spodní žíně sítě přes puntovací kolík. pruba – souhrn zootechnických opatření jehož cílem je zisk co nejvíce informací o stavu a početnosti obsádky daného rybníka.

poměr ošupení – procento výskytu lysců a šupinatých kaprů v obsádce daného rybníka. kesener – technické zařízení uzpůsobené k vyvolání umělého proudu vody za současného zvyšování obsahu rozpuštěného kyslíku ve vodě čeřením vodní hladiny. Při odlovech je využíváno ke zlepšení podmínek pro pobyt ryb v jádru sítě. mechanický keser – technické zařízení využívané pro rychlejší a efektivnější vydávání ryb výrazně usnadňující fyzickou náročnost dané činnosti pro odlovní četu. vydávání ryb – fyzické „vybrání“ ryb chycených v jádru sítě a jejich následné naložení do přepravních beden na přistavených dopravních prostředcích. prubní plot – druh sítě používaný pro odlovy ryb na plné vodě s jasně definovanými parametry jeho technického provedení – délka několik desítek až stovek metrů, méně hluboké jádro sítě napnuté mezi horní a spodní žíní, rozměr ok sítě dle předpokládané velikosti lovené ryby. Části prubního plotu jsou : jádro - síť vakovitého tvaru napnutá mezi horní a dolní žíní a dvěma žezly horní žíň – provaz opatřený plováky na nějž je navlečena síť, jež je díky plovákům udržována ve vodním sloupci spodní žíň (brokovka) – provaz do nějž je vpleteno olovo přidržující spodní stranu sítě u dna rybníka žezlo – dřevěný opracovaný hranol k němuž jsou připevněny žíně sítě i traky trak – provazové oko připevněné k žezlu v úrovni žíní, je k němu přivázán provázek provázek – tažné lano sloužící k tažení sítě, připevněno k traku

Průběh letního odlovu na plné vodě obrazem tichý příjezd k prubišti závěrečná příprava lodi k provedení odlovu

„rozdání“ prubního plotu … již bude „zataženo“…

dotažení žezel ke břehu vlastní zátah prubním plotem

před koncem zátahu dokončení zátahu „zvednutím“ spodní žíně

„jádření“ sítě s úlovkem příprava k naložení odlovených ryb „vydávání“ úlovku z jádra sítě