Následná péče v systému léčby Následná péče jako součást léčebného procesu závislosti na alkoholu, gamblingu

Filozofická východiska přístupu ke klientům aspekty tzv. bio-psycho-sociálně-spirituálního modelu závislosti biologické faktory -dispozice jedince k rozvoji závislosti na úrovni genů, vrozených předpokladů (nepřeceňovat a nedeterminovat jimi klienta) psychologické aspekty modelu závislosti - ranné fáze vývoje člověka, duševní poruchy, poruchy osobnosti, poruchy emotivních i kognitivních funkcí. Podpůrné prostředky, resp. závislé chování v počátku funkce sebe-medikace, později psychopatologii produkuje sociální aspekty - kontext, ve kterém se jedinec vyvíjí a ve kterém se vyvíjí i jeho závislost (vztahy v rodině, vztahy k okolí, k autoritám, dysfunkční sociální prostředí) spirituální aspekty- úvahy a potřeby týkající se smyslu bytí, vztahování se ke druhým, k tomu, co nás přesahuje.

nikdo nezvedá skleničku, či láhev proto, aby se stal závislým, závislost jako složitý a provázaný systém vztahů, kontext rodiny abstinence závislých lidí jako možnost, jak být přítomný v životě a ve světě, jak být v kontaktu sám se sebou, abstinence proto jako prostředek k dosažení vyšších životních cílů pochopit význam alkoholu v životě člověka a porozumět impulsům, které spouštějí, či vedou v opakovanou a život ohrožující konzumaci nehodnotit a nesoudit víra, že změna je možná

Co je to služba následná péče nástavba navazující na základní, prubířský kámen, kterým je léčba nabízí klientovi „doprovod“ v nejrizikovějším období pomáhá udržet nastartovanou změnu „i venku“ pomáhá rozeznat, co se musí klient naučit, aby mohl fungovat úspěšně právě i venku pomáhá pracovat i na zbývajících oblastech života (nejen na abstinenci či psychické stabilizaci) a tím dovršit proces plné integrace člověka do společnosti komplexní sociálněterapeutický program - přirozeně navazuje na bio-psycho-sociální model právě tím, jak pojímá všechny úrovně fungování jedince

Proč je NP důležitá? Délka léčby - Standardní 3 měsíce vs.: optimální délka “standardního léčebného programu” se pohybuje v rozmezí 6-12 měsíců(Kalina K., 2000). Následná léčba jako jakési prodloužení léčebného procesu (v léčebnách), současně koncipované jako postupně rozvolňování pomoci. Léčebné kontinuum a kombinace postupů - V různých fázích potřebuje klient různé druhy pomoci (viz např. i kruh závislosti a motivační rozhovory), je proto nanejvýš vhodné samotnou léčbu doplňovat o další způsoby jako např. kontaktní centrum a předléčebné motivační rozhovory předcházející léčbě či naopak následnou péči navazující na léčbu.

Nezbytnost NP vnímána i odborníky „V neposlední řadě musíme uvést následnou péči (doléčování), která je nezbytná pro udržení léčebného efektu. Provází klienta prvními nejrizikovějšími měsíci po skončení léčby, snižuje riziko relapsu a trvalého návratu k životu s drogou, a usnadňuje sociální integraci. Bez následné péče se může i účinek dlouhé, náročné a nákladné léčby zcela ztratit.“ (Kalina, K., 2000). Tuto rétoriku přebírá i Národní strategie protidrogové politiky : „Tradičně je u nás přeceňována samotná abstinence jako jediný možný cíl léčby. Pokud se však nepodaří pomoci závislému vytvořit odpovídající podmínky pro udržení jeho abstinence, nebude efektivita práce léčebných programů příliš vysoká. Abstinence je nezbytným předpokladem úspěšně intervence a léčby u závislých osob. Avšak konečným cílem musí být především jejich sociální začlenění,…“

Význam následné péče pro klienta, pro společnost

Význam NP pro klienta -p. K.: „…vnímám to jako poslední šanci, bez tohohle (programu NPSB) bych vůbec nevím, kam šel …a určitě už bych byl rozpitej, zatím to po předchozích léčbách(dvou) tak bylo dycky, teď už to tak ale nechci, ale bál jsem se…program mi moc pomáhá hledat tu mou cestu, způsob, jak si zařídit život…víte, je těžký udržet abstinenci, když jste na ulici, teď mám naději, že se to někam hýbe… a že třeba budu moct žít zase normální život, kterej ale bez téhle pomoci bych vůbec nevěděl, jak vlastně žít…“ - p. O.: „ v léčebně to bylo moc fajn, člověk byl mezi „svejma“, říkali mu, co může dělat a co nesmí, člověk na to nebyl sám, ale teď najednou když jste venku, tak je to o hodně těžší…a je tolik možností, jako ty hospody, herny jsou všude okolo že jo, jako já teď na začátku se radši držím co nejdřív doma, ještě si nevěřím a su rád, že i teď su jako pod nějakou kontrolou..je to bezpečnější, jako někde na ubytovně to jako, to se nedá…“

Význam NP pro společnost Bez NP se snižuje efektivita léčby-viz výše Integrovaný člověk určitě větším přínosem s menším finančním břemenem pro společnost než závislý jedinec, který se z kruhu závislosti není schopen vymanit a stále se vrací do systému pomoci (léčba, sociální dávky..) Finance

Reálná situace Přestože víme uvedené, tak: Kolik je závislých lidí na alkoholu (a gamblingu) v ČR? Kolik z nich projde léčbou? A kolik z těchto pak doléčováním? Proč je tento nepoměr tak vysoký? Čím to, že doléčovacích zařízení (nabízejících i pobytové služby) zaměřených na drogové klienty je o tolik více než těch zaměřených na A, G, přestože počet klientů závislých na A je několikanásobně vyšší? 700 000 závislých na A 30 000 vyhledá léčbu

Možné faktory vysvětlující nepoměr nízká motivace klientů k doléčování (pocit, již jsem udělal dost, neochota měnit prostředí-personál, vše vyprávět znovu, pocit, že už jsem vyléčený a teď to přece již zvládnu, vše potřebné již vím) nízká informovanost o službách NP mezi klienty malý důraz na význam NP pro klienta časové důvody (a jiné praktické, dojíždění, atd.) A provází člověka při ritualizovaných přechodech (oslavy narozenin, ocenění výkonu, přechod do dospělosti, úmrtí), je dostupný v obchodech, domácnostech, „ restaurační/hospodská kultura“, paradoxně bývá ritualizován ve spojitosti s růstem, posunem vysoká tolerance alkoholu ve společnosti – alkohol je zakotven v naší kultuře ; veřejné zdraví ohroženo vysokou společenskou tolerancí Zdá se, že vše, co zde stojí, můžeme změnit, avšak žádá si to intenzivní spolupráci doléčovacích zařízení a zařízeni poskytujících léčbu. Je v zájmu našich klientů i společnosti to změnit. Pojďme to tedy změnit, předkládáme Vám zde náš návrh vytvořit pracovní skupiny a uspořádat workshopy na dané téma.

Koncept workshopů skupiny odborníků (lékaři z léčby závislostí, NGO a jiné organizace poskytující NP, donátoři…), které by se scházely za účelem vytvoření společné funkční koncepce propojení léčby a NP (případně i KC) arch zájemců Návrhy a náměty k diskusi (do workshopů) Propojenost: následná péče zakotvena jako nedílná součást navazující na léčbu Komplexnost léčebného a doléčovacího procesu terapeutická práce na sobě skrze abstinenci (nejen režimová léčba) ve skupině edukace sociální práce (bydlení, zaměstnání-tréninková místa…, konsolidace dluhů, …) práce s rodinou well being, společné příjemné zážitky s „vrstevníky“ s druhými lidmi (sbírat „dobré pocity“ z toho, že je fajn být s lidmi za střízliva a „je mi dobře“), výlety, zážitkové, společenské akce, pospolitost

Koncept workshopů Workshopy mohou být velkým přínosem i pro nastavení jednotlivých programů následné péče. V naší praxi se projevují rozdíly mezi potřebami klientů ambulantních doléčovacích programů a programů pobytových. Důležité je správné nastavení s ohledem na specifické potřeby klientů. Cítíme potřebu sdílet informace s dalšími organizacemi.

Typický klient ambulantní následná péče žena, muž kratší historie alkoholové závislosti několik léčeb závislosti v anamnéze často ale také klienti po prvoléčbě stabilní rodinné zázemí nebo jsou vztahy v rodinně narušené, ale klient  s rodinou udržuje kontakt, snaží se vztahy zlepšit/navázat pracovní poměr udržuje i během léčby nebo si práci najde v krátké době po skončení léčby (nejčastěji do 4 týdnů)

Fungování v rámci doléčovacího programu žádná nebo minimální potřeba v oblasti sociální zaměřenost na problematiku recidivy ochota k terapeutické práci na osobních tématech

Typický klient programu následné péče se sociálním bydlením delší historie alkoholové závislosti (počátek často v mladé dospělosti) opakované léčby závislosti v anamnéze, výjimečně klient po prvoléčbě dlouhodobě nestabilní rodinné zázemí, často je klient úplně sám, kontakty s rodinou zpřetrhány, nelze je znovu navázat/není ani snaha v anamnéze delší období bez zaměstnání nebo brigádní práce bez pracovní smlouvy výskyt duální diagnózy záznam v trestním rejstříku v minulosti nebo i současnosti

Fungování v rámci doléčovacího programu zvýšená potřeba podpory v oblasti sociální (pomoc při hledání práce, rekvalifikační kurzy, dluhová problematika) socioterapie (s důrazem na volnočasové aktivity, edukace – životospráva apod.) ochota k terapeutické práci na osobních tématech je proměnlivá často s odloženým nástupem primární je pokrytí základních životních potřeb zaměřenost na problematiku recidivy – proměnlivé, častou komplikací je nadměrný strach z recidivy, nejistota, utíkáním před tématem

Specifická skupina klientů SB mimo výše vymezený rámec (v naší péči několik případů) mladý dospělý kratší historie závislosti s rodinným zázemím, s možností návratu domů, domácí prostředí hodnotí jako rizikové (často konflikty s rodiči) odhodlaný postarat se o sebe sám akceptace drobné fin. pomoci od rodiny před nalezením práce po návratu z PL rychle nachází práci SB je „odrazový můstek“, nepotřebuje tolik podpory, SB opouští před ukončením programu – má práci, ubytování

ZDROJE: Kalina Kamil: Léčba drogově závislých, Sborník “Drogy ze všech stran II”, Institut FILIA, Praha, 2000 Národní strategie protidrogové politiky, 2005 Šuráňová, V., Janačíková Nováková, T.: PROSTOR NNO V LÉČBĚ ZÁVISLOSTI NA ALKOHOLU, příspěvek AT konference 2011 Výpovědi klientů A Klubů

Díky za pozornost! Mgr. Tereza Janačíková Nováková, DiS. email:tereza.janacikova.novakova@akluby.cz Mgr. Lucie Buřilová Email: lucie.burilova@akluby.cz www.akluby.cz