Měsíc Měsíc jako vesmírné těleso, zatmění, dmutí moře

Měsíc- jeho označení a vznik Měsíc, Luna, přirozená družice Země – těmito slovy je označováno nám nejbližší vesmírné těleso, na kterém jako jediném se již pohyboval člověk. Jako nejpravděpodobnější a také nejvíce uznávaná teorie jeho vzniku hovoří o nárazu malé planetky do Země. Tento náraz odmrštil ohromné množství materiálu, který se seskupil a takto vznikl Měsíc, který je držen v gravitačním poli Země. Jako nejpádnější důkazy této teorie je stáří měsíční horniny a její složení, které je identické se složením hornin na Zemi.

Měsíc jako vesmírné těleso Objem: 2,19 .1010 km3 Hmotnost: 7,35 . 1022 kg Rovníkový poloměr: 1 738 km Vzdálenost od Země: 384 400 km Doba oběhu okolo Země: 29,5 dne ( od novu k novu) Sklon dráhy: 5°8´ Teplota na denní straně: +135° C Teplota na noční straně: - 175° C

Oběh Měsíce okolo Země Měsíc jako přirozená družice obíhá okolo Země. Doba oběhu je totožná s dobou, za kterou se Měsíc jedenkrát otočí okolo své osy. Proto je k Zemi přivrácen stále stejnou stranou. Měsíc nesvítí vlastním světlem pouze rozptyluje sluneční světlo. Tak jak se mění vzájemná poloha Měsíce vůči Slunci a Zemi, jsou na obloze pozorovatelné jeho různé tvary – tzv. fáze Měsíce. Schéma zachycuje některé fáze Měsíce na jeho oběžné dráze okolo Země

Fáze Měsíce Na obrázcích je zachyceno 8 po sobě jdoucích fází Měsíce na jeho oběžné dráze okolo Země. 1/ Nov- Měsíc není na obloze pozorovatelný neboť se nachází mezi Zemí a Sluncem a je tedy osvícena jeho odvrácená strana (neodráží směrem k Zemi žádné sluneční světlo. 3,7/První, poslední čtvrť – pomyslná spojnice M-Z a Z-S svírají pravý úhel, je tedy osvícena jen polovina přivrácené strany Měsíce k Zemi a ta je pozorovatelná (z celku ¼) 5/ Úplněk – Měsíc se nachází na pomyslné spojnici S-Z-M. Vzhledem k tomu, že rovina oběhu Měsíce není totožná s rovinou oběhu Země, je v této poloze Měsíc osvícen a to celá jeho přivrácená strana.

Zatmění Měsíce Schéma zachycuje rozestavení vesmírných těles při zatmění Měsíce (pohled shora). K zatmění Měsíce dochází pouze za situace, kdy se Měsíc nachází na průsečnici rovin oběhu Země a Měsíce (uzlový bod) a je tedy v jedné rovině spolu se Zemí a Sluncem. V ostatních případech k zatmění nedochází a Měsíc je naopak zcela osvícen nastává úplňek.

Zatmění Měsíce Stejně jako u Slunce i zatmění Měsíce má více typů - úplné a částečné (k prstencovému vzhledem k velikosti Měsíce a Země a jejich vzdálenosti nedochází). Při zatmění Měsíce je pozorovatelná i ta část, která leží v kuželu stínu Země,typická je až zlostně vypadající červenavá barva . K zatmění Měsíce stejně jako Slunce dochází v pravidelné periodě a to po 18 letech a 10 dnech (saros – doba kdy proběhne 26x zatmění Slunce a 40 Měsíce).

Fáze úplného zatmění Měsíce

Dmutí moře Dmutí moře je jedním z dobře pozorovatelných příkladů slapových jevů. Slapy jsou výsledkem působením gravitační síly vesmírných těles. Velikost gravitační síly narůstá s rostoucí hmotností těchto těles a klesá s druhou mocninou jejich vzájemné vzdálenosti. Na Zemi má největší vliv Měsíc díky jeho vzdálenosti, která je nejmenší oproti ostatním tělesům a jen mírně menší Slunce – vzhledem k jeho hmotnosti. Výsledkem je deformace povrchu vesmírných těles, která je nejvíce pozorovatelná právě na vodní - především mořské hladině (záleží na velikosti vodní plochy). Tuto pravidelně se opakující změnu výše hladiny nazýváme dmutí moře a rozeznáváme příliv a odliv.

Dmutí moře Pro zjednodušení uvažujme pouze působení Měsíce na zemský povrch. Země spolu s Měsícem tvoří soustavu, která má společné těžiště - barycentrum, nacházející se vzhledem k větší hmotnosti Země (81x větší než Měsíce) blízko pod povrchem Země. Na obě tělesa tak působí odstředivá síla směrem od barycentra, která má všude na Zemi stejnou velikost a stejný směr (Země je pevné těleso, proto i na straně směrem k Měsící je směr opačný). Země Měsíc pól barycetrum

Dmutí moře Vzájemným působením odstředivé síly od barycentra a přitažlivé síly k Měsíci se deformuje vodní obal Země tak jak zachycuje schéma, tj na straně přivrácené a odvrácené dochází k přílivu, na stranách pak k odlivu. Během jednoho dne tak zhruba nastává 2x příliv a 2x odliv a to vždy s určitým zpožděním za uvedenými vzájemnými polohami Země a Měsíce vůči sobě. Slapový elipsoid

Použitá literatura Durward L. A.: ABC přírody. Praha 1996, Readesr‘s Digest Výběr Espenak Fred: foto – průběh úplného zatmění Měsíce 16.7.2000