PENZIJNÍ REFORMA V ČESKÉ REPUBLICE

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Důchodová reforma, jak bude fungovat bez II. pilíře. … jistě levněji
Advertisements

– – Očekávané změny v oblasti zákoníku práce, občanského zákoníku a v důchodovém systému 1.
Důchodová reforma (úvod do problematiky) Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
Důchodová reforma Proč potřebujeme důchodovou reformu ? Čeho chceme reformou dosáhnout ? Jakým způsobem dosáhneme cílů reformy ? Harmonogram důchodových.
Reformy v sociální oblasti Změny ve financování sociálních služeb Ing. Ondřej Mátl.
Finanční produkty určené k ukládání peněz
GENERALI TOP TALENT 2007 Návrh koncepce penzijní reformy Jan Krejsa.
Důchodová reforma Otázky a odpovědi k vnějšímu připomínkovému řízení 17. května 2011.
Základní východiska důchodové reformy – II. a III. pilíř
Makroekonomie I ( Cvičení 12 – Fiskální politika - shrnutí )
Do not put content on the brand signature area Jiří Rusnok Aktuální otázky důchodové reformy Prezident, APF ČR Předseda představenstva, ING Penzijní fond,a.s.
Nezbytná potřeba reformy důchodového systému Jan Kordík.
Komentář k důchodové reformě z pohledu VV 1. Dopad zvýšení DPH Sjednocení DPH na 20% (65 mld. Kč) pro financování důchodové reformy Zachování snížené.
Předpokládaný vývoj počtu osob v produktivním a důchodovém věku Tomáš Fiala katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha.
Důchodová reforma Cíle, problémy, Aktuální stav JUDr.Vít Samek
Hospodářská politika státu
Česká důchodová reforma – současný stav Jiří Král Ministerstvo práce a sociálních věcí 31. března 2011.
Důchodová reforma Proč potřebujeme důchodovou reformu ? Čeho chceme reformou dosáhnout ? Jakým způsobem dosáhneme cílů reformy ?
PENZIJNÍ REFORMA V ČESKÉ REPUBLICE 1. VÝCHODISKA DŮCHODOVÝCH REFOREM II. VIZE REFORMY III. PROČ REFORMA IV. REFORMA I. PILÍŘE V. REFORMA III.
NÁVRH KONCEPCE PENZIJNÍ REFORMY V ČR Generali TOP Talent 2007 Bc. Martin SVOBODA.
Milníky důchodové reformy
Předpokládaný vývoj počtu osob v produktivním a důchodovém věku
Navrhovaná reformní opatření – důchodový systém
Daňová reforma - reformní novela 2013 JUDr. Radim Boháč, Ph.D
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_21-07 Název školy Střední průmyslová škola stavební, České Budějovice, Resslova 2 AutorŠárka.
Hodnocení možností penzijních fondů v rámci penzijní reformy Autor práce: Ing. Petr Kupčík Vedoucí práce: doc. Ing. Eva Vávrová, Ph.D. Oponent práce: Ing.
Penzijní fondy v rámci důchodové reformy Mojmír Boucník Viceprezident Asociace penzijních fondů.
Svaz měst a obcí České republiky a zákon o rozpočtovém určení daní Ing. Oldřich Vlasák předseda.
Programové cíle v sociální oblasti Bc. Tereza Bernardová místopředsedkyně strany stínová ministryně práce a sociálních věcí.
Generali pojišťovna Penzijní připojištění se státním příspěvkem.
Model penzijního připojištění Jan Kořistka. Model Model typu "best estimate" vytvořený v Excelu Vychází ze skutečných dat o portfoliu penzijního připojištění.
Státní rozpočet Rozpočet přebytkový Rozpočet vyrovnaný
Moderní žena myslí na budoucnost II. Jan Diviš. Bude v ČR důchodová reforma? Demografické okénko Rok 2003 Poválečné ročníky na prahu důchod Dobrá zpráva,
THEME 7 Social Security Welfare State Types of Social Security Systems.
Jan Škorpík a Martin Štěpánek 3. prosince 2008 Zavedení II. pilíře povinného důchodového systému v ČR, hlavní principy a návrh řešení.
Petr Nečas místopředseda vlády ministr práce a sociálních věcí 27. listopadu 2008 Důchodová reforma.
Penzijní systém podle NS-LEV 21 Tereza Holišíková http://
Důchodová reforma Pavel Rusý 1. Průběžnost vs. Akumulace Ekvivalence vs. Solidarita 2 Základní aspekty zajištění v důchodu Průběžný systém Fondový systém.
Varianta 2. Popis varianty I. pilíř bude tvořit současný PAYG. Pojistná sazba (23%) se nijak měnit nebude. II. pilíř budou provozovat reformované fondy.
Varianta 1. Popis varianty I. pilíř bude tvořit současný PAYG, do kterého poplyne 20 p.b z 23 procentní sazby pojistného II. pilíř bude tvořit nový fondový.
1 Některé mýty a bludy okolo české penzijní reformy Seminář na VŠFS 10. prosince 2007.
Citlivostní analýza k některým parametrům důchodového systému a migraci.
KOMPENZACE PŘÍJMU V NEZAMĚSTNANOSTI
Makroekonomický scénář, nástin modelů a stručná zadání variant důchodové reformy Výkonný tým Smilovice,
Stáří jako sociální událost
Veřejné finance a penzijní systémy - klíčová východiska Státem provozovaný penzijní systém ve své stávající podobě je součástí veřejných rozpočtů váhově.
PŘEDSTAVENÍ SATUM CZECH
Důchodová reforma Vladimír Bezděk Sdružení Lípa; ; Harachov.
Tomáš Rozsypal, A09N0169P, obor Finanční informatika a statistika.
1 Důchodová reforma v České republice - aktuální informace - Vladimír Bezděk Praha, 3.května 2010, Smilovice.
Navrhovaná reformní opatření důchodový systém Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
Důchodový systém v České republice a jeho reforma zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů.
Finanční gramotnost Jana Leciánová Gymnázium Uherské Hradiště, 2013 Penzijní fondy – III. pilíř.
Jana Leciánová Gymnázium Uherské Hradiště
Novela zákona o důchodovém pojištění (I. etapa důchodové reformy) Technická novela nového zákona o nemocenském pojištění Petr Nečas ministr práce a sociálních.
Druhá fáze reformy veřejných rozpočtů - prorůstové daňové změny - Ministerstvo financí ČR
Dr. Vít Samek VMS CONSULTING, s.r.o. Vysoká škola finanční a správní 10. prosince 2007 Praha Důchodová reforma Reálné možnosti soukromých penz.systémů.
Financování kapitol státního rozpočtu II
S YSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ 3. S YSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ 3. PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ.
FINANČNÍ GRAMOTNOST Spoření ro Název projektu: Nové ICT rozvíjí matematické a odborné kompetence Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název školy:
Rozpočty obcí a krajů v roce 2009 v návaznosti na aktuální ekonomický vývoj Ministerstvo financí ČR Praha červen 2009 Jan Zikl ředitel odboru financování.
Vliv demografického vývoje na důchodový systém v ČR Ing. Lenka Fulínová.
Růst počtu lidí v poproduktivním věku jako zdroj ohrožení veřejných financí, formy penzijního připojištění v ČR a Evropě.
DŮCHODOVÁ REFORMA. 2 Současné hlavní problémy I.pilíře Vnímání systému jako jednozdrojově financovaného (pouze pojistné) OSVČ - platí méně než 30% vyměřovacího.
Financování sociálního zabezpečení Mgr. Oldřich Hájek.
STABILIZACE A REFORMA ČESKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ Priority ministra zdravotnictví Tomáše Julínka pro funkční období Praha,
Soustava veřejných rozpočtů
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu VY_32_INOVACE_21-07
Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí
Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí
Transkript prezentace:

PENZIJNÍ REFORMA 2011 - 2013 V ČESKÉ REPUBLICE 1. VÝCHODISKA DŮCHODOVÝCH REFOREM II. VIZE REFORMY III. PROČ DŮCHODOVÁ REFORMA IV. PŘEDSTAVENÍ ZMĚN V. ČASOVÝ PRŮBĚH REFOREM VI. SHRNUTÍ BACK UP

I. VÝCHODISKA PENZIJNÍ REFORMY V roce 2005 expertní Bezděkova komise posoudila penzijní programy všech parlamentních politických stran. Poradní expertní sbor Ministerstva financí (2. Bezděkova komise) po aktualizaci propočtů vývoje důchodového systému ČR v roce 2010 definoval čtyři cíle pro důchodovou reformu: Fiskální udržitelnost průběžného (PAYG) důchodového pilíře Diverzifikace zdrojů příjmů důchodců Snížení mezigeneračních transferů Zvýšení ekvivalence v českém důchodovém systému (souběžně verdikt ÚS) = > Z těchto cílů vychází v důchodové oblasti programové prohlášení vlády ČR

PENZIJNÍ REFORMA 2011 - 2013 V ČESKÉ REPUBLICE II. VIZE REFORMY

II. VIZE ČESKÁ REPUBLIKA VYTVÁŘÍ TŘÍPILIŘOVÝDŮCHODVÝ SYSTÉM Výlučnost průběžného systému v zajišťování penzí je riskantní, bude doplněna zvýšením role fondových pilířů Současný penzijní systém (2011) Penzijní systém cílový (2050) I. II. III. I. II. III. Pilíř - průběžný státní důchodový systém Pilíř - připravovaný Opt-out Pilíř - dobrovolné penzijní spoření (nyní připojištění) od 1994 = > v roce 2050 budou fondové pilíře poskytovat ~ 20% příjmu důchodců

1I. VIZE: SPOŘENÍ NA PENZI JE OBVYKLÉ Spoření na penzi je obvyklé, stejně jako více zdrojů příjmu v důchodu (Zdroj databáze OECD 2009) Spoření na důchod má velkou tradici ve vyspělých zemích a zajišťuje podstatnou část příjmu v důchodu (Zdroj databáze OECD)

II. VIZE: CÍLE PENZIJNÍ REFORMY Cíle NERVu v programovém prohlášení Fiskální udržitelnost Diverzifikace příjmů důchodců Snížení mezigeneračních transferů Posílení zásluhovosti Udržitelnost I. průběžného pilíře Alespoň 50% nových důchodců má příjem z II. pilíře II. pilíř poskytuje ~1/4 příjmu z průběžného státního sytému Úpravy III. pilíře zvýší kumulaci dobrovolných úspor na stáří = > Kombinovaný příjem z průběžného a fondových pilířů zajistí přiměřený důchod bez ohrožení státních financí neúměrnými dluhy I. II. III. Cílový penzijní systém 2050

III. PROČ DŮCHODOVÁ REFORMA (1) Nároky na důchodový systém se budou zvyšovat: - Průměrný věk dožití v ČR 1990 – 72 let Průměrný věk dožití v ČR dnes – 77 let Průměrný věk dožití ve Německo, Francie, Švédsku dnes 80 - 82 let Zdroj: Databáze United Nations Population Prospects http://esa.un.org/unpp/ 1990 – 12% občanů nad 65 let 2010 – 15% občanů nad 65 let 2050 – 29% občanů nad 65 let Zdroj: Demografická prognóza – UK Kučera 2010

PENZIJNÍ REFORMA 2011 – 2013 V ČESKÉ REPUBLICE III. PROČ DŮCHODOVÁ REFORMA

III. PROČ DŮCHODOVÁ REFORMA (2) 1. STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA PŘINÁŠÍ ZNAČNÝ TLAK NA PRŮBĚŽNÝ SYSTÉM V roce 2008 byl důchodový účet vyrovnaný. Dnes chybí ročně > 40 mld. Kč Přibylo 100 000 důchodců (~ 10 mld. Kč) Ubylo 120 000 zaměstnanců (~ 15 mld. Kč) Mimořádná valorizace 2006 a 2007 (~15 mld. Kč) 2. MALÝ ROZVOJ SOUKROMÝCH ÚSPOR NA STÁŘÍ 3. NEVHODNÁ REGULACE PENZIJNÍCH FONDŮ A JEJICH MALÉ VÝNOSY

III. PROČ DŮCHODOVÁ REFORMA (3) Poměr pracujících a starších občanů se dramaticky změní Zdroj: Databáze United Nations Population Prospects http://esa.un.org/unpp/

III. PROČ DŮCHODOVÁ REFORMA (4) Věkové složení obyvatelstva (12/2009) přinese vysoké nároky na důchody Na trh práce bude v budoucnu vstupovat méně občanů. Do důchodu bude vstupovat v budoucnu více občanů.

III. PROČ DŮCHODOVÁ REFORMA (5) PES: Schodek důchodového účtu by se neúměrně prohluboval Dnes si na důchody půjčujeme. Chybějících 40 miliard (1% HDP) je součástí schodku státního rozpočtu (V roce 2010 celkový schodek 130 mld. Kč)

III. PROČ DŮCHODOVÁ REFORMA (6) Budoucí schodek přesahuje možnosti veřejných rozpočtů Co by znamenalo pokrýt v budoucnu schodek 4% HDP = 150 mld. Kč Zvýšení DPH o 1% = 16 mld. Kč Zvýšení pojistného o 1% = 11 mld. Kč Prodloužení věku odchodu do důchodu o 1 rok = 15 – 20 mld. Kč Snížení všech vyplácených důchodů o 10% = 35 mld. Kč Budeme si půjčovat - zvýšení státního dluhu – do 10 let kolaps státních financí Zvýšení daní firem o 1% = 7 mld. Kč Zvýšení daní občanů o 1% = 6 mld. Kč Pokrytí schodku bez reformy By přesáhlo možnosti veřejných rozpočtů.

PENZIJNÍ REFORMA 2011 – 2013 V ČESKÉ REPUBLICE IV. PŘEDSTAVENÍ ZMĚN JAKÉ CÍLE SLEDUJEME JAKÝMI OPATŘENÍMI CÍLE DOSÁHNEME

III. PROČ DŮCHODOVÁ REFORMA (7) III III. PROČ DŮCHODOVÁ REFORMA (7) III. pilíř nemá dostatečnou kumulaci aktiv Transformace penzijních fondů zachová silné a odstraní slabé stránky III. pilíře: ++ + Vysoké zapojení obyvatelstva již od věkové kategorie 30 let, účinná motivační funkce státního příspěvku + ++ 17 let bez jakýchkoliv incidentů, poskytuje bezpečnou správu svěřených prostředků ++ Vysoký roční objem zaplacených příspěvků 1 % HDP (35,7 mld. v roce 2010), + + Provozní náklady jsou z mezinárodního srovnání na velmi dobré úrovni (v průměru 0,5 % aktiv) +/ - Vysoký potenciál zvyšování příspěvků; nad 500 jen 15 % klientů. - - Kumulaci kapitálu zpomaluje vysoké procento výplat starších účastníků - - - Celkové náklady jsou kvůli značným nákladům na distribuci na vysoké úrovni (cca 1,4 % z aktiv) - - - Penzijní fondy investují velmi konzervativně a nepřinášejí dostatečné zhodnocení prostředků

IV. PŘEDSTAVENÍ ZMĚN (1) I. PILÍŘ – ZMĚNY NASTÁVAJÍ K 1. 1. 2012 Zvyšuje se věková hranice (o 2 měsíce ročně pro muže, o 6 měsíců ročně pro ženy), sjednocení věku poprvé v roce 2041 na 66 let a 8 měsíců Prodlužování věku nemá stanovenu konečnou hranici Vyšší valorizace jen zákonnou změnou (nad CPI + 1/3 reálných mezd) Prodloužení minimální pojištěné doby na 35 (z 30) let Úprava krácení předčasných důchodů Spravedlivější výpočet penze z celoživotních příjmů (doposud posledních 25 let) Úprava výpočtu nově přiznávaných důchodů (v návaznosti na rozhodnutí ÚS)

Změny I. pilíře zastaví růst jeho deficitu IV. PŘEDSTAVENÍ ZMĚN (2) Změny I. pilíře zastaví růst jeho deficitu % HDP K 1. lednu 2010 K 1. lednu 2012 Očekávané snížení schodku Rok

IV. PŘEDSTAVENÍ ZMĚN (3) Proč reforma 1. pilíře nestačí I když se zaměstnanost starších občanů v ČR zvyšuje (dnes cca 47 %), každému se nepodaří udržet souvislou pracovní kariéru až do důchodového věku

IV. PŘEDSTAVENÍ ZMĚN (4) Pravidla OPT- OUTU budou výhodná pro 50 – 60 % občanů Účast ve II. pilíři přináší výhody dědictví Možnosti výplaty penzí jsou širší než ze současného důchodového systému: Doživotní důchod Doživotní důchod s pozůstalostní penzí na 3 roky Důchod vyplácený po dobu 20 let Dědictví a pozůstalostní důchody Nároky na jiné státní penze zůstávají stejné (invalidní, pozůstalostní, vdovské důchody) Mediánová mzda Průměrná mzda

IV. PŘEDSTAVENÍ ZMĚN (5) Vytvoříme podmínky pro dostatečnou tvorbu úspor ve II. pilíři Zapojíme občany do spoření včas (na dobu minimálně 30 let, vstup nejpozději do 35 let) Dostatečný příspěvek 5% (3+2%) umožní za 30 let naspořit na 1/4 státního důchodu Pravidla účasti na rozdíl od III. pilíře zajistí přispívání bez výpadků po celou dobu pracovní kariéry = > průměrný účet poroste výrazně rychleji než ve III. pilíři

IV. PŘEDSTAVENÍ ZMĚN (6) Vytvoříme podmínky pro bezpečné a výhodné investování Ve II. i III. Pilíři bude přísně odděleno hospodaření od majetku klienta Vytvoříme podmínky pro využívání vhodného způsobu investování podle životních fází účastníků II. i III. pilíře 4 povinné investiční strategie ve II. pilíři umožní transparentní a přehledné rozhodování Investiční strategie budou podléhat regulaci rizika Povinný autopilot zabrání poklesu hodnoty před odchodem do důchodu

IV. PŘEDSTAVENÍ ZMĚN (7) Uspořádání II. pilíře bude vysoce efektivní Jednotné inkaso pojistného využije výhody ekonomie z rozsahu a centrálního registru pojištění Centrální registr smluv důchodového spoření sníží náklady spojené s uzavíráním smluv a přestupy mezi penzijními společnostmi Pro vedení osobních účtů budou využity existující softwary Vytvoříme konkurenci v klíčové oblasti, zhodnocování úspor Neefektivní výdaje na obchod a propagaci omezíme regulací poplatků za správu a regulací distribučních nákladů

PŘEDSTAVENÍ ZMĚN (8) SCHÉMA PROCESŮ II. PILÍŘE JIM Reforma pro II. pilíř navrhuje efektivní rozdělení činností mezi stát a komerční sektor; JIM (jedno inkasní místo) Výběr pojistného Evidence účastníků SPRÁVCOVSKÉ SPOLEČNOSTI Správa osobních účtů Výpočet nav Operace na osobních účtech - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Správa aktiv Výpočet aktuální hodnoty majetku (NAV) - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Komunikace s účastníky Údaje o smlouvách Pojistné a o vyměřovacím základu Informace o platbách Platby pojistného Nové smlouvy ÚČASTNÍCI 2. PILÍŘE Žádosti, změny Informace ZAMĚSTNAVATELÉ OSVČ Přehledné rozdělení činností přinese nízké náklady

IV. PŘEDSTAVENÍ ZMĚN (9) Struktura poplatků motivuje správce k dobrému výsledku Základní poplatky jsou nízké (příklad pro konzervativní, vyváženou a dynamickou strategii Vyšší poplatek si správce zaslouží jen za zhodnocení, které klientům přinese Výpočet odměny za výkonnost zohledňuje případný pokles minulého období a chrání před neúměrnými náklady při kolísání hodnoty majetku

IV. PŘEDSTAVENÍ ZMĚN (10) Kontrolovaný dopad na veřejné rozpočty Opt – out přesune jen 3 % hrubých mezd, transformační deficit by měl být omezen na maximálně 0,6 % HDP (Polsko sazba 7,3 %, Slovensko 9 %, Maďarsko 8 % s výpadkem přes 1 % HDP Projekce se zapojením … mil. klientů předpokládá roční výpadek pojistného …. Mld. Kč Transformační deficit bude od počátku kryt stálými příjmy státního rozpočtu (změna spodní sazby DPH v roce 2012)

IV. PŘEDSTAVENÍ ZMĚN (11) Transformace zrychlí kumulaci kapitálu ve III. pilíři Prodloužení pásma pro státní příspěvek (500 – 1000 Kč) zvýší příspěvky účastníků Oddělení majetku: = > posílí bezpečnost = > spolu s limity poplatků zúží prostor na náklady, připsaný výnos bude vyšší = > zavedení více investičních profilů vytvoří předpoklady pro lepší zhodnocení

PENZIJNÍ REFORMA 2011 – 2013 V ČESKÉ REPUBLICE V. ČASOVÝ PRŮBĚH REFOREM

V. ČASOVÁNÍ REFOREM DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU I. Pilíř Únor 2011 Schváleno vládou Srpen 2011 Schváleno parlamentem 1. 1. 2012 Účinnost II. a III. Pilíř Únor 2011 Koaliční dohoda Červen 2011 Návrhy zákonů schváleny vládou Září 2011 Návrhy zákonů schváleny poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR Listopad 2011 Očekávaná účinnost Leden 2012 Povinná žádost o transformaci penzijního fondu 1. 1. 2013 Plná účinnost

VI. SHRNUTÍ nižší než Dnes. . Za 30 – 40 let se zdvojnásobí počet občanů ČR nad 65 let Na udržení dnešní úrovně důchodů bychom potřebovali dalších cca 150 mld. Pokrýt schodek 150 mld. znamená: - zvýšit pojistné z 28% na 40%, nebo - zvýšit DPH na 25 – 26% (jednotná sazba), nebo - zvýšit daň firem z 19% na dvojnásobek, nebo - zvýšit daň FO z 19% na dvojnásobek, nebo - prodloužit věk odchodu do důchodu z 65 na 71-72 let, nebo - snížit všechny vyplácené penze (i invalidní) o 1/3 Důchody od státu budeme dostávat později a budou nižší než Dnes. . POTŘEBUJEME POSÍLIT DALŠÍ ZDROJE PŘÍJMU DŮCHODCŮ

BACK UP

VII. TRENDY V ZAHRANIČNÍCH DŮCHODOVÝCH SYSTÉMECH (1) I. pilíř: Věková hranice ve vyspělých zemích se posouvá nad 65 let AKTUÁLNÍ ZMĚNY: Německo, probíhá posun 65 na 67 let (2030) Holandsko, probíhá posun 65 – 66 let (2020), návrh 67 (2026) Dánsko, rozhodnuto o posunu 65 – 67 let (…) Francie, zvýšení minimální pojištěné doby na 166 trimestrů Velká Británie

VII. TRENDY V ZAHRANIČNÍCH DŮCHODOVÝCH SYSTÉMECH (2) I. pilíř: Snižují se benefity z valorizace vyplácených důchodů ODKLON OD PARTICIPACE NA RŮSTU MEZD Snaha o skloubení finanční udržitelnosti systému a zároveň sociální adekvátnosti (plná mzdová valorizace není ufinancovatelná, pouze inflační vede k postupnému snižování životní úrovně seniorů a sociálnímu napětí) Různé kombinace valorizačního mechanismu reagující na růst inflace/mezd (např. 100+30, 70+30, 50+50) Zpravidla existence pravidelného (každoročního) přezkumu GARANCE UDRŽENÍ KUPNÍ SÍLY NAHRAZOVÁNA VAZBOU NA EKONOMICKÝ VÝVOJ (VÝBĚR POJISTNÉHO) Německo – vazba na vybrané pojistné, valorizace 2004 – 2009 průměrně 0,4 % p.a. Švédsko – vazba na vybrané pojistné, pokles penzí v roce 2010 POSILUJE SE KRÁCENÍ PŘEDČASNÝCH DŮCHODŮ Francie, státní zaměstnanci 5 % ročně (z 0,5 % ročně) ČR postupné krácení při předčasném důchodu 0,9 - 1,2 – 1,5 % Možnost částečných důchodů (např. pobírání ½, 1/3 důchodu)

VII. TRENDY V ZAHRANIČNÍCH DŮCHODOVÝCH SYSTÉMECH (3) Kapitálové pilíře: AUTOMATICKÝ VSTUP DO SYSTÉMU: Nový Zéland 2008 Velká Británie 2012 Slovensko 2012 ODCHOD od DB (dávkově definovaných plánů = vázanost na jednoho zaměstnavatele) Velká Británie 5,6 mil. účastníků (1985) -> 2,6 mil. účastníků (2010) Změna ve filozofii: flexibilní trh práce vyžaduje profesní mobilitu a nikoliv „připoutání“ zaměstnance k podniku INVESTOVÁNÍ PODLE ŽIVOTNÍHO CYKLU & AUTOPILOT SNIŽOVÁNÍ INVESTIČNÍHO RIZIKA Švédsko 2011 UPRAVY GARANCÍ OMEZUJÍCÍCH RACIONÁLNÍ ALOKACI PROSTŘEDKŮ Česká republika III. pilíř 2013 SNIŽOVÁNÍ VÝŠE POJISTNÉ SAZBY V POVINNÝCH SYSTÉMECH (Pobaltí, Polsko) jako reakce na současnou krizi

PROCENTO SENIORŮ POD HRANICÍ CHUDOBY Ústavní soud vytýká státnímu důchodovému systému přílišnou solidaritu, tzn. nízké důchody pro zaměstnance s vysokými příjmy Současná solidarita má cenné přínosy Snížení solidarity a vyšší zásluhovost státních důchodů by situaci zhoršila II. Pilíř bude plně zásluhový = > Přesun ekvivalence do II. pilíře umožní zachovat v I. pilíři vysokou míru solidarity

FINANCOVÁNÍ DŮCHODŮ – POJISTNÉ / DANĚ i s 25 % pojistného bude v ČR sazba jednou z nejvyšších V řadě evropských zemí je běžné, že na výplatu důchodů stát pojistné doplní jinými výdaji státního rozpočtu (zelená část grafu) S nižším pojistném kryje stát obvykle vyšší nároky na důchody (ČR 9,6 % v roce 2010) Nižší sazba pojistného do veřejného systému umožňuje v jiných zemích odvádět pojistné do (obvykle zaměstnaneckých) penzijních fondů Zdroj databáze OECD, EU 2008