Pracovitý jako mravenec 1

Popis Mravenci jsou drobný blanokřídlý hmyz s velikostí od několika milimetrů po několik centimetrů. Jejich tělo tvoří jasně oddělené hlava, hruď a zadeček. Hlava má typicky jeden pár článkovaných lomených paličkovitých tykadel, složené facetované oči (někdy jen jednoduchá temenní očka), různě uzpůsobená a vyvinutá kusadla – kousací ústrojí.Tělo může být kryto chloupky. Samotná hruď může mít také ostny, ze kterých vychází tři páry nohou. Zadeček je od těla oddělen tělní stopkou, která je jednočlenná. Zadeček je dělen na několik článků, které jsou spojeny blankou, jež jim umožňuje měnit velikost zadečku. Zadní křídla dorůstají menší délky než přední, po rojení si je královny ulomí nebo jim odpadnou. Nohy sestávají z kyčle, příkyčlí, stehna, holeně a chodidla.Mravenci mohou vytvářet několik kast, základními kastami jsou královna (gyne), samec (aner) a dělnice (ergate). 2

Popis mravence – obrázek 3

Vědecká klasifikace: Říše: živočichové (Animalia) Kmen: členovci (Arthropoda) Podkmen: šestinozí (Hexapoda) Třída: hmyz (Insecta) Řád: blanokřídlí (Hymenoptera) Čeleď: mravencovití (Formicidae) Podčeleď: Formicinae Rod: Formica (Formica) 4

Chování mravenců Jak najde mravenec nejkratší cestu do mraveniště: První mravenec najde zdroj potravy (F), najde k ní libovolnou cestou (a), potom se vrátí do mraveniště (N) a během cesty vytváří feromonovou stopu.Mravenec se vždy vrací nejkratší cestou, protože se orientuje podle Slunce. Mravenci následují prvního a použijí 4 možné trasy, ale zesílená nejkratší stopa dělá nejkratší cestu nejvíce atraktivní. Mravenci putují po nejkratší trase a feromony z delší trasy se vypařují. 5

Nalezení nejkratší cesty – popis na předchozí straně 6

Mraveniště Mravenec lesní staví z jehličí a větviček vysoké osamělé kupy vysoké obvykle kolem 50 cm, na lesních světlinách nejčastěji ve smrkových lesích. Uprostřed kupy bývá vždy pařez, kde oplodněná královna zakládá kolonii, která bývá osídlena, až 40 let. Pro regulaci teploty má hnízdo svůj klimatizační systém, který udržuje stálou teplotu pomocí otevírání a zavírání vchodů. Královna Pohlavní jedinec Je krátkodobě okřídlená, po páření si křídla ulomí Dožívá se až dvaceti let Za tuto dobu může zplodit až 150 miliónů potomků 7

Samička(dělnice) Samec Délka těla je 6 – 9 mm Je neplodná modifikace samičky bez křídel žijící až 6 let Tvoří nejpočetnější kastu v mraveništi Shánějí potravu, starají se o potomstvo a chrání hnízdo(mraveniště) Samec Tmavě zbarvený okřídlený Velký jako dělnice Žije velice krátkou dobu Po páření umírá 8

Legislativní ochrana Výskyt Mravenec je mimořádně užitečný druh hmyzu hubící velké množství lesních škůdců. V poslední době se počet mravenišť velice snížil a proto je nutná jejich ochrana. Výskyt Méně žijící druh. Rozšíření sahá od Evropy přes mírný pás Asie až do Severní Ameriky i Severní Afriky. U nás ho lze naleznout v horách i nížinách. Je běžným obyvatelem zahrad, měst a domácností. Není náročný a dobře snáší suchá i vlhká místa bez ohledu na intezitu slunečního záření. 9

Mravenci a lidé Mravenci obývají různá stanoviště a nevyhýbají se ani lidským obydlím. Nejčastějším a nejobtížnějším mravencem je v České republice mravenec faraón. Také zahrádkáři nevidí mravence příliš rádi, neboť mravenci jsou ochránci mšic, které schraňují jak pod zemí tak na ovocných stromech. Přestože jsou mravenci člověku někdy nepříjemným společníkem, existují lidé, kteří mravence chovají ve zvláštních nádobách – formikáriích – podobně jako někteří myrmekologové. Studiem mravenců se zabývá myrmekologie, odborníci na tento blanokřídlý hmyz jsou myrmekologové. 10

Na projektu pracovali: Pracovitý jako mravenec Na projektu pracovali: Marek Hradil Šimon Šubík Michaela Viktorínová Jiří Horák Tereza Kolomazníková Dominika Rožková Tomáš Jakůbek Petr Stehlík 11

Na projektu pracovali: Pracovitý jako mravenec Na projektu pracovali: Ema Rozsypalová Daniel Valášek Martin Rožnovják Ondřej Doležel Dominik Bajer Vlastimil Mancl Marek Pinos 12