Pro potřeby projektu Cesty venkova CZ1.07/3.1.00/37.0094 Komunitní školy v České republice Příležitosti, výzvy a o tom, kde začít Marek Lauermann Pro potřeby projektu Cesty venkova CZ1.07/3.1.00/37.0094

Jak školy chápou pojem komunitní školy má společný základ sdílených hodnot vyznačuje se vzájemnou péčí, důvěrou a týmovou prací má rozvinutou efektivní vnitřní komunikaci usnadňuje lidem účast na veřejných záležitostech utváří si vlastní identitu je otevřená do budoucnosti

Komunity ve vazbě na školu Školní komunita Místní komunita Komunita státu, v němž škola existuje Evropská a globální komunita Navíc může škola cíleně vytvářet a formovat další komunity

3 typy komunitních škol Školy, které oddělují koncept komunitní školy od běžných školních funkcí a činností (např. komunitní škola, ale ne pro děti) Multikulturní školy, pro které pojem komunitních škol je existenciální záležitost, protože pokud chtějí vychovávat děti, musí nejprve (anebo současně) vzdělávat rodiče a širší příbuzenstvo

Školy pojímající koncept komunitních škol jako společenství lidí, spojených se školou. Tyto školy nejsou primárně zaměřeny na komunitu mimo školu (geograficky definovanou komunitu), ale snaží se pořádat a implementovat do své činnosti pravidelné akce pro veřejnost.

Proč jsou školy tím správným místem pro zajišťování potřeb komunity? Dostupnost – školy se nacházejí v téměř každé obci a byly budovány obvykle tak, aby byly snadno dosažitelné pro každé dítě ze spádové lokality. To samé platí i pro dospělé, kteří mají do školy fyzicky mnohem blížeji než k prvnímu profesionálnímu školícímu nebo kulturnímu středisku. Přirozenost – příslušníci komunity navštěvovali základní školu ve svém dětství. Později do té samé instituce docházely jejich vlastní děti. Škola je tedy přirozeně organizací, s kterou mají zkušenost široké zástupy lidí a vnímají ji jako základ vlastního vzdělání.

Neformální vztah – kroužky a kurzy probíhají spíše v neformálním duchu a věnují se často nejen předmětu kurzu, ale reflektují i další pozitivní aspekty rozvoje lidského společenství – demokratické principy, sdružování, motivace ke zvyšování vzdělání apod. Cena – nespornou výhodou zabezpečení kurzů a jiných aktivit svépomocí jsou nízké náklady. Školy využívají disponibilních zdrojů a motivují schopné jedince k dobrovolnému lektorování kurzů pro své spoluobčany. Jedná se o vzájemnou výpomoc, která na rozdíl od komerční firmy vyjde na zlomek ceny.

Aktuální témata, které KŠ napomáhají řešit: • integrace přistěhovaleckých komunit; • Škola hraje vedoucí roli v demokratizaci vzdělávání; • Práce s rodinami s cílem zlepšit zdraví dětí; • Pomoc komunitě vyrovnat úspěšně se vyrovnat s důsledky ekonomické transformace; • Informovat o aktuálních otázkách, jako je udržitelný rozvoj apod.

Škola jako součást života Celoživotní učení k veřejnému životu Vztah školy Škola jako součást života komunity

Mezinárodní standardy kvality KŠ Leadership Partnerství Sociální inkluze Služby Dobrovolnictví Celoživotní vzdělávání Rozvoj komunity Zapojení rodičů Kultura školy

Výzkumy zaměřené na koncept KŠ Mezinárodní projekt Ověření standardů kvality KŠ, 2009 – 2011, mezinárodní konsorcium NNO pod vedením ContinYOU a Step by step Ukraine Průzkum komunitních škol ve světě, 2011 Ch. S. Mott foundation, Flint, USA Analýza připravenosti prostředí v ČR a možností rozvoje komunitních škol, MŠMT, 2008

Komunitní školy v ČR První stopy už v Příhodovské reformě - důraz na žákovskou samosprávu, společná shromáždění řešící problémy školy, třídní schůzky, školní časopisy, exkurze – vliv myšlenek Ch. S. Motta, zakladatele hnutí KŠ v USA Podpora rozvoje KŠ od Nadace OSF Praha – po roce 1992

Podpůrné organizace od r. 1992 Nová škola, o.p.s Mezinárodní projekt Ověření standardů kvality KŠ Liga komunitních škol NSVKŠ Centrum komunitní práce Ústí n L. Moravskoslezský kraj Člověk v tísni, British council

Počty KŠ v ČR Cca 100 škol, které mají tento pojem obsažen v některém z oficiálních dokumentů školy Detailněji zkoumáno 40 škol Většinou se takto samy identifikují Nejsou jasná pravidla pro určení toho, zda je škola skutečně komunitní – terminologická neujasněnost

Základní použitá literatura Hendl, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. Janík, T. Zkoumání subjektivních teorií pomocí techniky strukturování konceptů. Pedagogická revue, 2005, roč. 57, č. 5. s. 477–496. Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001. Walterová, E. Fungování základní školy: pilotní případová studie. In Spilková, V., Vašutová, J. (eds). Rozvoj národní vzdělanosti a vzdělávání učitelů v evropském kontextu. II. díl, Metody a výsledky empirických výzkumů. Praha: Pedagogická fakulta UK, 2002, s. 9–23. Yin, R. K. Case study research. Design and methods. Thousand Oaks: Sage Publications, 2009.

Pedagogická fakulta UK Mgr. Marek Lauermann Katedra pedagogiky Pedagogická fakulta UK lauermann@email.cz 603 946 300