Územní ekologické limity těžby uhlí v SHP

Stručně k historii Těžba uhlí v regionu od přelomu 18. a 19. stol. V Horním Jiřetíně první povolení v roce 1819 Od poloviny 19. stol. výrazný rozvoj těžby Po celé 19. a v první polovině 20. století těžba v hlubinných dolech a v malých povrchových lomech V době nacismu rozvoj povrchové těžby, zejména v souvislosti s výrobou syntetického benzínu v novém chemickém podniku v Záluží u Litvínova (pozdější Velkolom Obránců míru)

Stručně k historii Obrovský rozmach povrchové těžby od počátku 60. let. Rozhodnutí komunistického režimu o tzv. „velké variantě vyuhlení“ Podkrušnohoří, tedy o plošné, totální likvidaci téměř všech sídel a veškeré krajiny v oblasti mezi Kláštercem n. O. a Ústím n. L. V roce 1964 rozhodnuto o likvidaci historického města Mostu (jednoho z pěti nejcennějších historických měst Čech a Moravy)

Důsledky povrchové těžby V letech 1960 až 1993 zlikvidováno v přímé souvislosti s povrchovou těžbou uhlí asi 110 měst a vesnic, vzhůru nohama převráceno více jak 300 km2 krajiny, více než 100 tis. obyvatel vystěhováno ze svých domovů Nenávratně zničeno nesčetné množství kulturních a přírodních památek Plošné odumření prakticky všech jehličnatých lesů na hřebenech Krušných hor

Některé důsledky povrchové těžby Nejkratší střední délka života v ČR Mimořádně vysoká nemocnost Problematická sociální a vzdělanostní struktura v důsledku jednostranné orientace kraje na těžbu uhlí a uhelnou energetiku Dlouhodobé stavební uzávěry v obcích, dlouhodobé znemožnění rozvoje Zničení mezilidských vztahů, likvidace spolkového života

Krajina Podkrušnohoří Velkolom ČSA – letecký pohled od východu

Krajina Podkrušnohoří

Územní ekologické limity těžby uhlí v SHP Územní ekologické limity těžby (ÚEL) stanoveny v roce 1991 vládním usnesením č. 444/91 Limity vymezují hranice, ze něž je zakázáno rozšiřovat povrchovou těžbu (včetně výsypek) Limity se týkají celkem 30 obcí a měst v devíti těžebních lokalitách Limity byly vyhlášeny za účelem stanovení „nepřekročitelných hranic v území, za nimiž nesmí být těžbou a energetikou přímo narušovány a likvidovány přírodní prvky tvořící součást územního systému ekologické stability krajiny, sídelní struktura a infrastruktura zajišťující život v území“ (viz. důvodová zpráva k ÚEL – 1991)

Územní ekologické limity těžby v SHP Obsahem usnesení vlády č. 444/91 není jen stanovení nepřekročitelných hranic - limitů, ale také nařízení zrušit či upravit dobývací prostory a odepsat uhelné zásoby za limity (splněno jen částečně) ÚEL jsou významným nástrojem územního plánování a územního rozvoje pro obce ležící v CHLÚ a DP. Limity a následně vydané „souhrnné souhlasy s umísťováním staveb“ v jednotlivých CHLÚ ukončily mnohaleté stavební uzávěry v obcích a umožnily obnovu a rozvoj území

Územní ekologické limity těžby v SHP V obcích ležících v CHLÚ probíhá již od poloviny 90. let obnova infrastruktury, příprava stavebních parcel a výstavba nových objektů pro bydlení, obnova staršího bytového fondu, vyhledávání a úprava prostor a ploch pro podnikání Snaha o podporu zaměstnanosti (podpora malých a středních podnikatelů) Stabilizace obyvatelstva (podpora školství, zlepšování služeb, podpora bydlení, zlepšování ŽP v obcích a okolí, podpora sportovních a společenských aktivit apod.) Obnova památek a přírodních výtvorů a celková snaha o zatraktivnění obcí a jejich okolí.

Územní ekologické limity těžby v SHP Horní Jiřetín v období 1994 až 2014 : Nová elektrifikace Nová ČOV a splašková kanalizace Téměř kompletní obnova chodníků a místních komunikací Výstavba cca 130 nových RD Obnova starých nájemních domů a bytů Celková obnova budov škol a dalších veřejných budov

Horní Jiřetín – výstavba nových RD

ÚEL – Horní Jiřetín v období 1994-2014 Rekonstrukce a adaptace nevyužívaných výrobních objektů pro účely nájemního bydlení Celková obnova kulturního domu Obnova sportovních zařízení Postupná obnova památek

Kostel Nanebevzetí P. Marie v Horním Jiřetíně

Zámek Jezeří (30. léta 20. st.)

Zámek Jezeří (současnost)

Zámek Jezeří

ÚEL a zaměstnanost Počet zaměstnanců MUS v roce 1993 – 16 000 Počet zaměstnanců firem, které vznikly z MUS ( Vršanská uhelná, Severní energetická, Důl Kohinoor ) v roce 2012 – 1 600 90 % zaměstnanců původní MUS bylo propuštěno bez jakéhokoliv vlivu limitů Z VČSA by v případě zachování limitů postupně odešlo celkem asi 800 zaměstnanců v průběhu následujících cca 10 let

ÚEL a zaměstnanost Zachování limitů neznamená konec těžby uhlí Tři ze čtyř velkolomů v regionu budou těžít ještě desítky let, Velkolom Vršany až do poloviny 50. let 21. st. Další možnosti na VČSA a hlubinném dolu Centrum :

ÚEL a zaměstnanost Možnost dotěžení části zásob ze závěrných svahů VČSA chodbicováním (při dodržení ochranných pásem sídelní zástavby a paty Krušných hor s tímto postupem město Horní Jiřetín souhlasí) Možnost prodloužení těžby v hlubinném dolu Centrum (město H. Jiřetín souhlasí s ražbou průzkumných štol)

ÚEL a nové možnosti Agentura Czech Invest připravila investiční pobídky, které v Ústeckém kraji vytvořily 23 tis nových pracovních míst mimo těžbu uhlí a uhelnou energetiku Možnost vzniku 2300 nových pracovních míst přímo v sektoru čisté energetiky v ÚK, další místa v navazujících segmentech (viz. Aliance pro energetickou soběstačnost - studie „Možnosti OZE a energetických úspor v ÚK“) Využití těžbou zničených ploch (jedná se o desítky km2 výsypek a zbytkových jam) pro energetické zemědělství. Existující studie nabízejí alternativy tohoto záměru. Přínos řádově několika tisíc pracovních míst v zemědělství a navazujícím zpracovatelském sektoru.

ÚEL a nové možnosti Obnova krajiny zničené těžbou Turistika Návrat k tradičním odvětvím (rukodělná výroba, sadařství aj.) K realizaci některých výše uvedených záměrů by bylo potřebné zvýšit těžařům odvod z vydobytého nerostu. Současných 1,5 % z ceny vytěženého uhlí je výsměchem celému regionu SZ Čech. Již současný Horní zákon umožňuje až 10 %. Důvod, proč Báňský úřad stanovuje odvod téměř na nejnižší možné hranici, si lze jen domýšlet.

Negativní dopady těžby na okolí Z více než třicetiletého výzkumu Ústavu experimentální medicíny AV v regionu SZ Čech vyplývá, že řada vážných negativních dopadů na zdraví místních obyvatel přímo souvisí s povrchovou těžbou a spalováním hnědého uhlí : Jemný polétavý prach v kombinaci s polyaromatickými uhlovodíky má velmi negativní vliv na zdravotní stav obyvatel Oproti jiným regionům výrazně zvýšený výskyt zánětů plic, chřipek, zánětů průdušek, vysokého tlaku, ischemických chorob srdečních, aterosklerózy aj. O dva roky nižší střední délka života oproti jiným krajům

Negativní dopady těžby na okolí Nepřetržité obtěžování hlukem a prachem Velmi omezené možnosti volného pohybu v krajině (nespočet omezení, zákazů, závor aj.) Velmi komplikované získávání územních rozhodnutí či stavebních povolení Blokování rozvojových záměrů Živná půda pro spekulanty Odliv mladých a vzdělaných lidí

Horní Jiřetín