Galileo – evropský navigační družicový systém Praha, 13. prosinec 2010

Projekt Galileo je rozdělen do několika fází: Program Galileo Projekt Galileo je rozdělen do několika fází: 1999 - 2002 návrh a vývoj systému definování nabízených služeb 2001 - 2005 (vlivem zpoždění termín posunut až do roku 2012) fáze vývoje družic a pozemních komponentů systému ověřování systému na oběžné dráze původně v letech 2006 - 2007, aktuální předpoklad dokončení v rozmezí let 2012 - 2014 vynesení všech potřebných družic na oběžnou dráhu dokončení pozemní části Galilea původně v roce 2008, aktuálně se předpokládá přelom let 2014/2015 zahájení provozu sytému 2

Program Galileo V důsledku změny řízení a správy projektu v roce 2006 a vlivem zpoždění ve vývoji a vynášení na oběžnou dráhu došlo k přehodnocení a posunutí: fáze vývoje a ověřování na rok 2012 fáze konečného zprovoznění systému na období let 2012 - 2014. Aktuálně se předpokládá plné zprovoznění systému Galileo do konce 2014 v úvodní konstelaci 18 družic (minimální počet družic pro plnou funkčnost systému a globální pokrytí). 3

Financování programu Galileo Prvotní investice EU a ESA byly 1,1 mld.€. Projekt Galileo měl být dále realizován jako PPP projekt s využitím veřejného a soukromého kapitálu. Vzhledem k bezvýsledným jednáním Evropské komise a konsorcia firem bylo v roce 2007 od tohoto plánu bylo upuštěno. Ministři financí zemí EU se následně shodli na dofinancování navigačního systému Galileo z rozpočtu EU a nad rámec plánovaných zdrojů ve výši 1 mld.€ nalezli zdroje ve výši 2,4 mld.€. Dokončení projektu tak mělo stát tak stát 3,4 mld.€. V polovině ledna 2011 Evropská komise předloží členským státům EU střednědobý výhled programu Galileo, který přezkoumá náklady na systém Galileo, identifikuje rizika a odhadne pravděpodobné příjmy ze služeb nabízených systémem Galileo. Současně bude třeba nalézt dodatečné finančních prostředků v rozsahu asi 1,5 mld.€ na zajištění výroby a vypuštění zbylých družic a na intenzivnější podporu financování rozvoje aplikací prostřednictvím evropských programů výzkumu a vývoje. 4

Stav programu Galileo Definiční fáze systému Galileo je již ukončena. V roce 2005 byla vynesena na oběžnou dráhu družice GIOVE-A. V roce 2007 byla vynesena na oběžnou dráhu družice GIOVE-B. K tomu, aby bylo možné zahájit počáteční provoz systému Galileo od roku 2014, uzavřela v lednu 2010 Evropská komise tři smlouvy pro dodávky různých součástí a služeb celého systému pro období 2010-2014: Služby pro systémovou podporu dodá italská společnost Thales Alenia Space, zakázka má hodnotu 85 mil.€; Prvních 14 družic pro Galileo dodá postupně do roku 2014 německá společnost OHB System AG, zakázka má hodnotu 566 mil.€; Smlouva s francouzskou společností Arianespace zajistí vynesení družic Galileo na oběžnou dráhu, zakázka má hodnotu 397 mil.€ . Z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně by mělo postupně odstartovat 5 raket Sojuz, přičemž každá má vynést dvě družice. První start je naplánován na říjen 2012. 5

Služby systému Galileo Základní služba Open Service - OS určena pro masový trh zdarma srovnatelná se současnou službou GPS a GLONASS - přesnost bude záviset na kvalitě přijímače Služba „kritická“ z hlediska bezpečnosti Safety of Life - SoL umožní upozornit na případnou nefunkčnost či chyby v poskytování navigačního signálu v aplikacích, kde chybou může dojít k úmrtí nebo zranění osob anebo k velké škodě na majetku Komerční služba Comercial Service - CS vysoká přesnost šifrovaná služba (kladeny nižší nároky než na PRS) Veřejná regulovaná služba Public Regulated Service - PRS šifrovaná služba vysoká odolnost proti rušení zaručené poskytování navigačního signálu přístup k ní kontrolován státem Služba pátrání a záchrany Search and Rescue Service - SAR - družice Galileo integrovány do mezinárodního pátracího a záchranného systému COSPAS-SARSAT - zpřesnění polohy volajícího o pomoc a zrychlení reakce na událost 6

Služby systému Galileo Při zahájení počátečního provozu Galileo v roce 2014 se počítá s poskytováním: základní služby (OS - Open Service) služby určené především pro bezpečnostní složky členských zemí EU (PRS - Public Regulated Service) služby pátrání a záchrany (SAR - Search &Rescue). Zbývající garantované služby budou od roku 2014 nejprve testovány a budou spuštěny, až bude Galileo obsahovat soubor 30 družic, a bude tak způsobilý úplného provozu: služba kritická z hlediska bezpečnosti (SoL -Safety-of-Life) komerční služba (CS - Commercial Service). 7

Veřejně regulovaná služba (PRS) PRS je služba, ke které nemá veřejnost přístup a která je vyhrazena pouze pro Radu, Komisi, členské státy EU Ve srovnání s ostatními službami Galilea, signál veřejně regulované služby (PRS) disponuje vyšší odolností proti rušení (úmyslnému či neúmyslnému) Používání musí být kontrolováno z důvodu zajištění bezpečnosti a proto vyžaduje uplatnění speciálních technických prostředků, zvláštních postupů a výhledově také zvláštních prostředků rozhodování Služba PRS, oproti ostatním službám systému Galileo, je primárně předurčena pro státem definované uživatele, kteří budou vyžadovat maximální nepřetržitost služby. V této souvislosti je tedy nezbytné definovat základní pravidla přístupu, aby byla zajištěna dostatečná úroveň zabezpečení služby proti případnému zneužití a zároveň byl zajištěn nezbytný minimální přehled o používání PRS na straně uživatelů. 8

Legislativní rámec PRS Ve strukturách EU aktuálně projednávaný Návrh Rozhodnutí Evropského Parlamentu a rady EU  o podmínkách přístupu k veřejné regulované službě nabízené celosvětovým družicovým navigačním systémem vytvořeným na základě programu Galileo: obecné zásady podmínek přístupu k PRS minimální společné standardy rámcové podmínky pro výrobu a zabezpečení přijímačů PRS kontrola a vývoz V Evropské unii byla v rámci legislativních činností na úrovni pracovní skupiny Rady EU pro dopravu – Intermodální otázky a sítě, zahájena rozprava nad legislativním návrhem EK Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o pravidlech přístupu k PRS. Toto rozhodnutí definuje podmínky, za kterých mohou mít státy, Rada, Komise, agentury Unie a mezinárodní organizace přístup k PRS nabízené globálním družicovým navigačním systémem (GNSS) vytvořeným na základě programu Galileo. Návrh rozhodnutí lze považovat za základní strategický dokument, který vymezuje bezpečnostní politiku pro přístup a využívání PRS. Bezpečnostní požadavky spojené s používáním PRS se přímo týkají bezpečnosti Unie a jejích členských států. Proto se podílejí na strategickém úkolu a rovněž se dotýkají zahraniční politiky Unie. Vyžadují zavedení rámce kontrolního dohledu nad uživateli, který je hlavním cílem tohoto návrhu. Návrh Komise ovšem nemá upravovat vlastní potenciální použití PRS, ale podmínky přístupu k této službě. Návrh rozhodnutí o pravidlech přístupu vychází z principu, že za řízení služby PRS a jejích uživatelů spadá do kompetence každého členského státu, který se rozhodne službu PRS využívat. Co se týká řídicích a kontrolních orgánů PRS, ukazuje se, že řešení spočívající v tom, že každý odběratel jmenuje „odpovědný úřad PRS“ k řízení a kontrole svých uživatelů, je nejlepší i pro zajištění účinného řízení užívání PRS a usnadňuje vztahy mezi různými subjekty pověřenými bezpečností a zaručuje trvalou kontrolu uživatelů, především uživatelů vnitrostátních, při dodržení minimálních společných norem. Je třeba poznamenat, že odpovědný úřad PRS nemusí být nezbytně spojen s určitým členským státem a že několik různých odběratelů může jmenovat stejný odpovědný úřad PRS. 9

Pracovní skupina by se měla zabývat: Návrh MD na vznik pracovní skupiny pro posouzení legislativního návrhu pravidel přístupu k PRS Pracovní skupina by se měla zabývat: projednáváním a navrhováním instrukcí k jednání a rámcových pozic při projednávání agendy PRS na Radě EU návrhy na vytvoření národního prostředí pro řízení a využití PRS v souladu s národními požadavky tak, aby mohl být realizován bezproblémový přístup ČR k PRS. V současné době se začíná realizovat na úrovni EU pilotní program PRS (2010 - 2015). Jedná se o soubor dílčích projektů, které mají za cíl definovat a odzkoušet jednotlivé standardy PRS. V rámci projednávání návrhu rozhodnutí docházíme k závěru, že problematika pravidel přístupu k PRS zasahuje do kompetencí řady státních úřadů a výrazným způsobem ovlivní i budoucí uživatele PRS. Z toto důvodu navrhujeme zainteresovat nejvýznamnější skupinu uživatelů PRS do legislativního procesu spojeného s projednáváním návrhu na úrovni EU. Naší snahou je vytvořit optimální a dostatečně flexibilní organizační strukturu expertů, kteří by se mohli podílet na připomínkování dokumentů s vazbou na PRS, které jsou a budou projednávány v pracovních skupinách Rady. Ve svém úsilí vycházíme z dosavadní spolupráce, která se uskutečňuje v rámci meziresortní expertní skupiny pro PRS. Ministerstvo dopravy iniciovalo vznik mezirezortní expertní skupiny, jako pracovního orgánu této Koordinační rady. V současnosti se tato skupina podílí na řešení problematiky evropského pilotního programu PRS. Evropský pilotní program PRS je jednou ze stěžejních aktivit EK, jehož cílem je navrhnout, modelovat a prakticky otestovat jednotlivé segmenty řetězce služby PRS a jejich funkce v souladu s technickými a bezpečnostními požadavky definovanými v rámci vývoje projektu Galileo. Cílem pilotního projektu je rovněž snaha podpořit úsilí členských států v implementaci služby PRS v národním prostředí. Pilotní projekt neřeší vnitřní záležitosti jednotlivých členských států EU, které souvisí s řízením uživatelů. Cílem projektu je vytvořit mechanizmy, které jim v této činnosti pomohou., tzn. definice parametrů uživatelských skupin, základních funkcí a struktury národních středisek řízení služby PRS. Tedy vytvořit a optimalizovat soubor minimálních požadavků, návodů a doporučení pro úspěšnou realizaci a využití služby PRS na národní úrovni.

Evropský Pilotní Program PRS – časový plán Časový harmonogram pilotního programu PRS předpokládá rozložení jednotlivých aktivit do etap tak jak bude postupovat výstavba jednotlivých segmentů systému Galileo, tzn. družice, pozemní řídící a kontrolní systémy atd. Celý systém řízení PRS by měl být dokončen do roku 2015, kdy se předpokládá základní zprovoznění systému Galileo ( v konstelaci 18 družic). 11

Kompatibilita a interoperabilita Galileo V červnu 2004 byla podepsána dohoda členských států EU a USA: zajišťuje evropsko-americkou spolupráci zaručuje interoperabilitu systémů Galileo a GPS. 12

Kompatibilita a interoperabilita Galileo EU – Čína od roku 2008 se uskutečnila řada jednání bez hmatatelných výsledků problém s použitými frekvencemi mezi systémem Galileo a COMPASS (pásmo L1 a E6) vznik interferencí mezi oběma systémy negativní ovlivnění zejména funkcí PRS EK žádá o podporu členských zemí pro další vyjednávání s ČLR EK zahájí diskusi na půdě Rady V souladu s projednáváním problematiky PRS na pracovní skupiny Rady pro dopravu EK prezentovala problémy, kterým čelí při vyjednávání EU – Čína o frekvencích mezi systémem Galileo a COMPASS. V rámci probíhajících jednání mezi EU a Čínou byl koordinační skupinou EK pro frekvence identifikován problém s kompatibilitou obou systémů, který může negativně ovlivnit budoucí funkce evropského systému Galileo a zejména službu PRS. Čína uzavřela s EU smlouvu o spolupráci v rámci projektu Galileo dne 30. 10. 2003. Spolupráce s Čínou je důležitá pro následnou rentabilitu systému v komerční oblasti a šíření signálu ve východním tichomoří. Čína usiluje o výstavbu vlastního družicového navigačního systému, pro které vyčlenila identické frekvence, jakými disponuje Galileo. Navíc, operační družice vypouští již od roku 2007. Obě strany mají zájem na spolupráci na projektech GNSS, hlavně v oblasti aplikací. EU však potřebuje vyřešit kompatibilitu mezi COMPASS a Galileo urgentně. Od roku 2008 probíhá řada technických jednání společných pracovních skupin v oblasti frekvencí, týkající se zajištění kompatibility a interoperability obou systémů globální družicové navigace, ale bez úspěchu. EK žádá podporu členských zemí a bude iniciovat jednání na půdě Rady s cílem nalezení vhodného mechanismu pro další vyjednávání s ČLR. 13

EGNOS v současnosti poskytuje 3 služby: Funkční družicový systém pro korekci signálů GPS (Evropa, severní Afrika) EGNOS v současnosti poskytuje 3 služby: Základní služba (Open Service - OS) Komerční služba (Commercial Service - CS) Služba kritická z hlediska bezpečnosti (Safety of Life - SoL) Evropský program družicové navigace nepředstavuje pouze projekt Galileo, ale také projekt EGNOS – evropský překryvný segment globální navigace. Z hlediska řízení programů se jedná o předchůdce Galilea, technologicky jde však o jiné řešení. EGNOS byl vytvořený jako společný projekt Evropské kosmické agentury (ESA), Evropské komise a organizace Eurocontrol. Systém EGNOS navrhla ESA a vlastní ho Evropská komise. Na základě smlouvy s Evropskou komisí zajišťuje do konce roku 2013 provoz a údržbu EGNOSu společnost ESSP SaS (European Satellite Services Provider). ESSP SaS byla založena sedmi poskytovateli navigačních služeb pro letecký sektor a má sídlo ve francouzském Toulouse. Systém EGNOS (European Geostationary Navigation Overlay Service) je moderní systém tzv. diferenciálních korekcí, které umožňují v Evropě zpřesnit systém GPS pod hranici tří metrů. EGNOS v současné době pokrývá západní a střední Evropu. Bude rozšířen směrem na východ a na jih v oblasti Středozemního moře. EGNOS nabízí nebo nabídne tři služby: základní služba OS, služba SoL a služba CS neboli „EGNOS Data Access Server“ (EDAS). Otevřená služba EGNOS je k dispozici již od října 2009 a je poskytována zdarma. Systém EGNOS bude od března 2011 nabízet také službu SoL, u které je důležitým parametrem integrita. Pro uživatele to znamená, že je automaticky upozorněn tehdy, pokud chyba způsobená systémem překročí určitou mez spolehlivosti. Integrita hraje důležitou roli u aplikací souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví v oblasti dopravy (řízení provozu u všech druhů dopravy) nebo s problematikou stanovení odpovědnosti vyžadující právní postih (platby, synchronizace energetické a telekomunikační sítě). V souladu s normami Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) se prostřednictvím Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) v současné době pracuje na certifikaci systému EGNOS pro civilní letectví. V současné době se zkouší komerční služba EGNOS pod názvem EDAS, která předává data EGNOS v reálném čase v závislosti na konkrétních potřebách jejich použití. Obr.: Evropská komise 14

Děkujeme za pozornost ! http://www.spacedepartment.cz 15