Zákoník práce _________________________________________________ Petr Balous FF UK, katedra psychologie Legislativní a ekonomický kontext personální psychologie

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Hlavička zákona Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Ve znění: zákona č. 585/2006 Sb. (účinnost od 31. prosince 2006), zákona č. 181/2007 Sb. (účinnost od 1. července 2007), zákona č. 261/2007 Sb. (účinnost od 1. ledna 2008), zákona č. 296/2007 Sb. (účinnost od 1. ledna 2008), zákona č. 362/2007 Sb. (účinnost od 1. ledna 2008), nálezu Ústavního soudu č. 116/2008 Sb. (účinnost od 14. dubna 2008), zákona č. 121/2008 Sb. (účinnost od 1. července 2008), zákona č. 126/2008 Sb. (účinnost od 1. července 2008). Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: - zákon (ne příručka dobré praxe či doporučení), - dodržování je právně vymahatelné, - schvaluje ho parlament, - dohaduje se o něm tripartita - odbory, zaměstnavatelé a zákonodárci.

Vývoj a současná podoba Zákoník práce je základní zákon upravující oblast pracovního práva. Dnem své účinnosti nahradil předchozí zákoník práce (č. 65/1965 Sb.). Současný platný český zákoník (č. 262/2006 Sb.) je účinný od 1. ledna 2007. Následovaly opravy chyb – tedy novely. Předchozí zákoník: „co není dovoleno, je zakázáno“. Současný zákoník: „co není zakázáno, je dovoleno“. Kritici nového zákoníku práce spočítali, že zaměstnavatelům ukládá přes 400 povinností.

Přehled částí zákoníku práce: Část I. Všeobecná ustanovení Část II. Pracovní poměr Část III. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Část IV. Pracovní doba a doba odpočinku Část V. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Část VI. Odměňování za práci, odměna za pracovní pohotovost a srážky z příjmů z pracovněprávního vztahu Část VII. Náhrada výdajů poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce Část VIII. Překážky v práci Část IX. Dovolená Část X. Péče o zaměstnance Část XI. Náhrada škody Část XII. Informování, projednání v pracovněprávním vztahu a oprávnění odborové organizace, rada zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Část XIII. Společná ustanovení Část XIV. Přechodná a závěrečná ustanovení Příloha Charakteristiky platových tříd Poznámky

Povinnosti před výpovědí Odstupné … Část I. Všeobecná ustanovení Hlava 1. § 1 - § 5 Předmět úpravy a vymezení pracovněprávních vztahů Hlava 2. § 6 - § 12 Účastníci pracovněprávních vztahů Hlava 3. § 13 - § 15 Základní zásady pracovněprávních vztahů Hlava 4. § 16 - § 17 Rovné zacházení, zákaz diskriminace a důsledky porušení práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů Hlava 5. § 18 - § 29 Právní úkony   Část II. Pracovní poměr Hlava 1. § 30 - § 32 Postup před vznikem pracovního poměru Hlava 2. § 33 - § 39 Pracovní poměr, pracovní smlouva a vznik pracovního poměru Hlava 3. § 40 - § 47 Změny pracovního poměru Hlava 4. § 48 - § 73 Skončení pracovního poměru Zkušební doba Propouštění Povinnosti před výpovědí Odstupné …

Pracovní doba mladistvých Přestávka Pracovní konta Část III. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr § 74 - § 77 Část IV. Pracovní doba a doba odpočinku Hlava 1. § 78 - § 80 Obecná ustanovení o pracovní době a délka pracovní doby Hlava 2. § 81 - § 87 Rozvržení pracovní doby Hlava 3. § 88 - § 89 Přestávka v práci a bezpečnostní přestávka Hlava 4. § 90 - § 92 Doba odpočinku Hlava 5. § 93 Práce přesčas Hlava 6. § 94 Noční práce Hlava 7. § 95 Pracovní pohotovost Hlava 8. § 96 - § 99 Společná ustanovení o pracovní době a době odpočinku Hlava 9. § 100 Zmocňovací ustanovení Část V. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci § 101 - § 108 Předcházení ohrožení života a zdraví při práci Povinnosti zaměstnavatele, práva a povinnosti zaměstnance Společná ustanovení DPP Přesčasy Pracovní doba mladistvých Přestávka Pracovní konta Zdravotnictví, zemědělství, …

Část VI. Odměňování za práci, odměna za pracovní pohotovost a srážky z příjmů z pracovněprávního vztahu § 109 - § 150 Obecná ustanovení o mzdě, platu a odměně z dohod Mzda Plat Odměna z dohod Mzda nebo plat při výkonu jiné práce Odměna za pracovní pohotovost Společná ustanovení o mzdě, platu, odměně z dohod a odměně za pracovní pohotovost Srážky z příjmu z pracovněprávního vztahu Část VII. Náhrada výdajů poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce § 151 - § 190 Obecná ustanovení o náhradách poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce Poskytnutí cestovních náhrad zaměstnanci zaměstnavatele, který není státem, územním samosprávným celkem, státním fondem, příspěvkovou organizací, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů nebo školskou právnickou osobou zřízenou podle školského zákona Poskytnutí cestovních náhrad zaměstnanci zaměstnavatele, který je státem, územním samosprávným celkem, státním fondem, … (viz výše) Společná ustanovení o cestovních náhradách Náhrada za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce

Část VIII. Překážky v práci § 191 - § 210 Překážky v práci na straně zaměstnance Společné ustanovení o překážkách v práci na straně zaměstnance Překážky v práci na straně zaměstnavatele Část IX. Dovolená § 211 - § 223 Základní ustanovení Dovolená za kalendářní rok, její poměrná část, výměra dovolené a dovolená za odpracované dny Dodatková dovolená Společná ustanovení o dovolené   Část X. Péče o zaměstnance § 224 - § 247 Pracovní podmínky zaměstnanců Odborný rozvoj zaměstnanců Stravování zaměstnanců Zvláštní pracovní podmínky některých zaměstnanců

Část XI. Náhrada škody § 248 - § 275 Předcházení škodám Odpovědnost zaměstnance za škodu Odpovědnost zaměstnavatele za škodu Společná ustanovení o odpovědnosti za škodu Zabezpečení při pracovních úrazech a nemocech z povolání Část XII. Informování, projednání v pracovněprávním vztahu a oprávnění odborové organizace, rada zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci § 276 - § 299 Základní ustanovení Informování a projednání Rada zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Působnost odborových organizací v pracovněprávních vztazích v jednání za zaměstnance a informování a projednání Přístup k nadnárodním informacím

Množství práce a pracovní tempo  Část XIII. Společná ustanovení § 300 - § 363 Množství práce a pracovní tempo Základní povinnosti zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců vyplývající z pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zvláštní povinnosti některých zaměstnanců a výkon jiné výdělečné činnosti Vnitřní předpis Mzdová, platová a ostatní práva v pracovněprávních vztazích Agenturní zaměstnávání Konkurenční doložka Osobní spis, potvrzení o zaměstnání a pracovní posudek Ochrana majetkových zájmů zaměstnavatele a ochrana osobních práv zaměstnance Zvláštní povaha práce některých zaměstnanců, vyloučení pracovněprávního vztahu a vyslání k výkonu práce na území jiného členského státu Evropské unie Oprávnění odborových organizací, organizací zaměstnavatelů a kontrola v pracovněprávních vztazích Bezdůvodné obohacení Závazky v pracovněprávních vztazích a smrt zaměstnance Promlčení a zánik práva Doručování Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů a zánik práv a povinností z pracovněprávních vztahů, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, a přechod výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů Zvláštní úprava pracovního poměru zaměstnanců s pravidelným pracovištěm v zahraničí Výklad některých pojmů Průměrný výdělek Ustanovení, kterými se zapracovávají předpisy Evropských společenství a ustanovení, od kterých není možné se odchýlit   Část XIV. Přechodná a závěrečná ustanovení § 364 - § 396

Názory a postoje k ZP Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas: „Návrh má šanci na úspěch, na změnách se shodly všechny strany, kterých se novela zákoníku týká - včetně zaměstnavatelů a odborářů. Například se zpružní konta pracovní doby.“ Komentáře z tisku: „Už téměř rok mohou zaměstnavatelé v Česku využívat jednu z novinek zákoníku práce, takzvaná konta pracovní doby. Zákonodárci je sice vychválili, „opomenuli“ ale upozornit na složitou administrativu, která řadu firem od využívání kont odrazuje.“ „Nový zákoník je o něco málo liberálnější než jeho předchůdce. Podle zástupců zaměstnavatelů je liberalizace nedostatečná, naopak odborové organizace další liberalizaci odmítají.“ „Podle odborů je připravovaná novela zákoníku práce pro zaměstnance nevýhodná. Pokud ministerstvo práce a sociálních věcí nevezme výtky odborářů v úvahu, hrozí protesty a nevylučuje se ani generální stávka. Co chystaná novela obsahuje? Snazší rozvazování pracovních poměrů, změny v odměňování nebo likvidace takzvané zaručené mzdy. To je jen několik bodů, které odborářům na novele zákona vadí.“

JUDr. Zdeněk Navrátil: „Pokud chceme srovnávat nový zákoník práce s obdobnými zákonnými normami platnými v zahraničí, vždy záleží na tom, ve vztahu k jaké právní úpravě budeme náš zákoník práce posuzovat a také na tom, jaké konkrétní jeho ustanovení budeme hodnotit. V té nejobecnější rovině však lze zkonstatovat, že náš nový zákoník práce patří v rámci Evropy k těm striktnějším právním úpravám.“ „Úprava práce přesčas a pracovní pohotovosti v praxi s velkou pravděpodobností přinese především u zdravotnických odvětví a dopravců růst mzdových nákladů na straně zaměstnavatelů, kteří budou nuceni pokrýt tento výpadek práce přesčas a zejména pracovní pohotovosti novými zaměstnanci. Důvody pro změnu původní právní úpravy přesčasů a pracovní pohotovosti lze do značné míry nalézt v důsledcích, které jejich nová úprava přináší. Těmito důsledky může být vzrůst zaměstnanosti v odvětvích, ve kterých vznikne potřeba pokrýt mnou již zmíněný výpadek práce přesčas a pracovní pohotovosti novými zaměstnanci a dále zvýšení mezd zaměstnanců v důsledku změny způsobu a výše odměňování za práci přesčas a pracovní pohotovost. Je třeba si však uvědomit, že toto vše se promítne do zvýšení nákladů zaměstnavatelů, což může mít za následek snížení jejich konkurenceschopnosti, a tím i růst nezaměstnanosti.“

Prezident Václav Klaus (když 10. 5 Prezident Václav Klaus (když 10.5.2006 vetoval zákoník práce): „ V této své podobě Zákoník práce nepředstavuje tolik potřebnou moderní úpravu pracovněprávních vztahů a vládou slibovanou liberalizaci pracovního práva jako podmínku zvýšení konkurenceschopnosti našich firem a snížení vysoké nezaměstnanosti. Svým obsahem je v podstatě pouhou novelizací stávající právní úpravy a její nedostatky v některých oblastech ještě prohlubuje. Zásadní pozitivní změny nepřináší, což je v rozporu s celosvětovými tendencemi současné éry. Nejedná se ani o normu přehlednou a srozumitelnou, která by jasně a jednoduše formulovala základní práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů, ale o úpravu velmi komplikovanou, zahrnující řadu ustanovení dosud obsažených v několika zvláštních zákonech a podzákonných právních předpisech. Přestože zákon verbálně deklaruje princip „co není zakázáno, je dovoleno“, velmi podrobnou reglementací všech podstatných záležitostí týkajících se pracovněprávních vztahů smluvní volnost jejich účastníků de facto omezuje, a tím zvyšuje nepružnost pracovního trhu u nás. Ta bude přispívat k dalšímu zvyšování nezaměstnanosti. Zákoník práce není výsledkem konsensu ani mezi sociálními partnery, ani uvnitř vládní koalice, ani mezi komorami Parlamentu České republiky. Zákoník je navíc posílením nerovnováhy ve vztahu zaměstnavatel – zaměstnanec ještě více než je tomu dosud, a to ve prospěch zaměstnanců.“

Zákoník práce lze nalézt např. na: http://zakonik-prace.cz/ http://www.mpsv.cz/cs/45 http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakprace/