František Palacký Eva Jandoušová Kateřina Hrušková UHI-USV, NMgr.

Trenčín - Evangelicko-luteránská škola František Palacký Narozen 14.6.1798 v Hodslavicích 1807, soukromá škola Kunín Trenčín - Evangelicko-luteránská škola Rodina Samuela Štúra 1812, evangelické lyceum v Bratislavě

František Palacký Trenčín, probuzen zájem o češtinu Spolupráce na česko-německo-latinském slovníku Stal se domácím učitelem 1818, ukončil školu 1819, první vědecká práce z oboru estetiky Pobyt ve Vídni-obrat k historickému bádání

1823, spolupráce se Šternberkem v muzejnictví František Palacký 1823, spolupráce se Šternberkem v muzejnictví sběratelská vášeň - šlechtické sbírky zaměřené na výtvarné umění vytvoření systematického souboru – F. J. Kinský v Českém muzeu první muzea 19. st.- zemská, zpracovávající historii, přírodu, kulturu země, 1814 – plány na založení Národního muzea Správu muzea zajišťovala Společnost Vlasteneckého muzea

František Palacký 1826, schválení návrhu časopisu Společnosti Vlasteneckého muzea, stal se redaktorem české i německé verze Cíl: vzdělávání širší čtenářské obce srozumitelným objasňováním vědeckých poznatků, prosazování českého spisovného jazyka, příspěvky z krásné literatury Pověřen sepsáním veřejného Ohlášení obou časopisů Musejník-přezdívka časopisu 1829, zveřejnění článků o životě a díle J.A.Komenského

Sběr materiálů a jejich vědecké zpracování František Palacký 1841, jednatel Národního muzea Sběr materiálů a jejich vědecké zpracování Úmysl přetvořit kabinet přírodopisný na historické muzeum Snaha o vytvoření obrazu vlasti Časopis muzea vychází dodnes

František Palacký 1847, jednání ve Frankfurtu nad Mohanem Palacký odmítl účast ze třech hlavních důvodů: 1, není Němcem a ani se jím necítí být, je Čech 2, nesouhlasil s hrozbou rozpadu Rakouska, jako samostatného státu 3, nesouhlasil s připojením Rakouska a Čech k Německu za ideální východisko považoval existenci říše německé a rakouské, jako dvou rovnoprávných států

František Palacký 26.5.1876, zemřel, pohřben na svém statku v Lobkovicích Přispěl k oživení českého jazyka i zájmu širokých vrstev o českou historii a kulturu Stal se zemským historiografem a uvědomil si, že je třeba napsat znovu české dějiny, důraz kladl na husitství Do dějin zahrnuje politické dění, válečné scény, vnitřní nepokoje, ale i klidný život, kulturu, vědu…

František Palacký vybraná díla 1818, Počátkové českého básnictví, obzvláště prozodye 1819, Přehled dějiny krasovědy, O krasovědě, O krasocitu 1829, Staří letopisové čeští od r. 1378 do 1527 1835, Pomůcky ku poznání staročeského práva i řádu soudního 1842, Předchůdci husitství v Čechách 1848, Popis království českého 1865, Idea státu rakouského

Dějiny národu českého v Čechách i na Moravě

Dějiny národu českého v Čechách i na Moravě 1836 „Geschichte von Böhmen“ 18. 3. 1848 v knihkupectvích poprvé „Dějiny národa českého v Čechách a na Moravě“ 1861: II. vydání, Palacký provádí korekce Dílo: 18 knih, 1(B. Kočí) - 4 - 6 svazků Rozsah: od prvověkosti do r. 1526

Palacký a DNČ České Dějiny považuje za vyvrcholení své historiografické práce České dějiny jsou pro něj nejzajímavější dějiny Evropy Odmítá moravský provincialismu (národ český) Snaha o posílení národního uvědomění

Úkol DNČ Výklad českých dějin z pozice národa Význam etnický Význam vlastenecký, národní identifikace Srozumitelnost dějin Vyostření nacionálního pojetí dějin Posílení polaritního principu

Co Palackého při jeho tvorbě ovlivnilo? F. Guizot – francouzský liberální historik J. Wirth – německý demokraticky orientovaný historik a publicista F. Dahlman – měnecký právní historik, konstituční liberál

Metodologie Tři roviny historického dění: Historický proces Obraz v historických pramenech Dějepisné zpracování Nejen kritická rekonstrukce, ale uvedení do souvislostí Dějepis se podle něj zakládá na skutcích a paměti

Metodologie Kategorický imperativ Pragmatický přístup a poslání historického bádání Etické chápání dějin Princip polarity

Vnímaní světových dějin Společný počátek lidstva v Asii Řekové a Židé – nejvyspělejší ve starověku Vrchol starověku – Řím Sjednocení Evropy násilím Národ dědí vzdělanost od národa Vznik křesťanství je nejdůležitější událost dějin

Hybnost dějin Spor Slovanů a Germánů Spor Čechů a Němců Problematické soužití dvou naprosto rozdílných národů Češi mají převahu duchovní, Němci mají převahu síly fyzické

Hybnost dějin – boj Čechů a Němců Češi: Slovanský princip – rovnost občanů – slovanská demokracie, mírumilovnost, sklon k anarchii, neschopnost podřízení se společným cílům Němci: Germánský princip – podnikavost, řemeslná dovednost, organizacemoci, touha po výbojích, náboženská agilnost, stavovská nerovnost

Duch dějin Duch dějin Duch národa velikost národa se podle něj neodvíjí od počtu, ale od velikosti ducha Duch historika Základ všeho poznání je v duchu

Slovanství Moc plyne z náboženství a otcovství Porozumění pro nutné podmínky svobody Slovanský duch je duch pravé demokracie Války vedli jen obranné války Neschopnost podřídit se společnému cíli Zanedbávání váleční přípravy Svéhlavost a urputnost

Předmluva Předmluva k prvnímu vydání Předmluva k druhému vydání: vysvětlení korektur ve druhém vydání

Periodizace českých dějin Starý věk do 1403 Střední věk do 1618 Nový věk od 1618 Neobvykle striktní vymezení středověku 1403 – spor o učení Jana Wiklefa 1618 – počátek třicetileté války

Periodizace českých dějin Doba pohanská do roku 894/5 I. kniha se zabývá dobou do r. 451 II. kniha: Čechy slovanské-pohanské, do r. 894 III. kniha: Čechy křesťanské a vévodské, do r. 1125 IV. Kniha: Čechy vévodské a rozbroje Přemyslovců, do r. 1197

Periodizace českých dějin V. kniha: Čechy královské s řády slovanskými 1197 – 1253 Tato část vytvořena až při korekturách r. 1861

Palackého názory – vybraná his. témata České dějiny nebyly podle Palackého kontinuální – dvojí přetržení organického vývoje: Obnovené zřízení zemské a Josefínský právní řád Palacký uznává existenci všech nepříznivých vlivů na vývoj českých dějiny: vzdálenost od moře, germanizaci, nepřítomnost a neschopnost pozdějších králů, zhoubnost náboženských dějin.

Palackého názory – vybraná his. témata České dějiny označuje za nejslavnější z dějin všech rakouských národů. Za počátek slávy českých dějin považuje vlády Boleslava I. a Břetislava. Ferdinand II. a jesuité podle něj zahubili naši vlast, poprava 27 českých opozičníků je pro něj „skončení vlasti národa“.

Palackého názory – vybraná his. témata Husitství je pro něj „ slavnou zdobou krajanů našich“. Vznik Husitství jako bojem Slovanství s němectvím Husitství zasazuje první rozhodnou ránu středověku

Různá vydání Rok 1939 – 6 svazků

Různá vydání Rok 1998 – 1 svazek – faksimile vydání z r. 1907

Použitá literatura Klíma, A., Revoluce 1848 v českých zemích Kořalka, J., František Palacký Kutnar, F., Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví Novák, A., Dějiny českého písemnictví Palacký, F., Úvahy a projevy Fischer J., Myšlenka dílo F. Palackého, díl I. a II. Štaif J., Historici, dějiny a společnost, díl I. Šmahel F., Doležalová E., František Palacký 1798/1998 – dějiny a dnešek