Portál farmáře - LPIS Tisky Nitrátová směrnice podrobně – od 1. 8. 2012 Informační okno každého PB nebo zemědělské parcely, záložka „NS“ Mapa LPIS

Zákaz hnojení za nepříznivých podmínek, rovnoměrné hnojení Hnojiva nelze aplikovat na zemědělskou půdu, která je zaplavená, přesycená vodou, pokrytá vrstvou sněhu vyšší než 5 cm, nebo promrzlá tak, že povrch půdy do hloubky 5 cm přes den nerozmrzá. Tento požadavek neplatí při hnojení rostlinnými zbytky (sláma) a při pastvě zvířat. Při hnojení je nutné dodržet rovnoměrnou aplikaci (nerozmetaný hnůj, laguny tekutých statkových hnojiv - „vylévání“ na okraje pozemků v době, kdy jsou přeplněné jímky). Porušením není aplikace hnojiva pouze na část pozemku (např. aplikace hnoje pouze na části pozemku, kde budou v příštím roce brambory).

Limit organického dusíku Limit organického dusíku 170 kg v průměru celého podniku. Započítává se organický dusík živočišného původu (ve statkových, organických, příp. organominerálních hnojivech, upravených kalech používaných na zemědělské půdě). Nezapomenout počítat dusík z pastvy! Limit se hodnotí v průměru celého podniku (i v případě, že se podnik nenachází celý v ZOD). Do výpočtu se zahrnují pouze pozemky vhodné k aplikaci uvedených hnojivých látek. Limit 170 kg N nemusí být splněn na jednotlivých pozemcích. Kontrola: evidence hnojení produkce statkových hnojiv

Skladovací kapacity pro statková hnojiva od roku 2014 Požadavek na 6-měsíční kapacity pro statková hnojiva - účinnost od 1.1. 2014 (platí i pro podniky částečně zařazené v ZOD) od 1.1. 2016 (pro podniky nově zařazené do ZOD v roce 2012) Výjimky z požadavku na 6-měsíční kapacity pro hnojůvku (min. na 3-měsíční produkci a na dobu zákazu hnojení) pro tuhá statková hnojiva, která lze uložit na zemědělské půdě Tyto podmínky se vztahují i na podniky spadající do ZOD pouze částečně! V případě provozů, které jsou geograficky jednoznačně oddělené lze ke každému provozu přistupovat samostatně. Kapacitu skladu lze snížit až na dvouměsíční produkci, pokud jsou statková hnojiva uváděna do oběhu, jsou z nich vyráběna organická hnojiva nebo bioplyn, nebo jsou likvidována jako odpad. Odhad investičních nákladů je každé 2 roky zpracováván do Strategie financování NS a to na základě terénních šetření, která jsou zajišťována poradci-metodiky z ÚZEI. Poslední aktualizace byla provedena v letošním roce. Aktualizovaný odhad celkových investičních nákladů na výstavbu skladů pro statková hnojiva 2,8 mld. Kč. Velké podniky (IPPC) mají již vybudované sklady na min. 6-měsíční produkci z velké části (na 78 % produkce kejdy). Podniky IPPC chovají více než 50 % prasat ze ZOD. Kontrola se provádí dle průměrného počtu hospodářských zvířat podniku (viz. registr hospodářských zvířat) – výpočet skutečné produkce statkových hnojiv dle skutečné kapacity skladovacích prostor podniku (fyzická kontrola v terénu) doklady o příjmu a výdeji tuhých statkových hnojiv Nově je zde doplněna výjimka z tohoto ustanovení. Jedná se o hnojůvku, protože pro tento druh statkového hnojiva nejsou stanoveny tabulkové hodnoty pro výpočet produkce. Jímka na hnojůvku však musí být dostatečná pro uskladnění v období zákazu hnojení a v době, kdy nejsou vhodné půdně klimatické podmínky. Výjimkou, kdy zemědělský podnik nemusí mít sklad na tuhá statková hnojiva je také situace, kdy má zemědělský podnik možnost skladovat tato tuhá statková hnojiva na zemědělské půdě, a to např. uložením mimo zranitelnou oblast, na které se vztahují obecné podmínky zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech nebo pokud zemědělský podnik produkuje hnůj z hluboké podestýlky nebo produkuje hnůj koní, ovcí a koz, příp. drůbeží podestýlku, jež obsahují vysoký podíl sušiny. 4 4 4

Produkce kejdy (měsíce) Produkce močůvky (měsíce) Skladovací kapacity Platnost požadavku Produkce kejdy (měsíce) Produkce močůvky (měsíce) Produkce hnojůvky (měsíce) Mimo ZOD   4 3 ZOD – Nížiny (Klim. region 0-5) do konce roku 2013 od roku 2014 6 ZOD – Hory, podhory (Klim. region 6-9) 4,5

Kontrola kapacity skladů pro statková hnojiva Započítání technologických vod do produkce statkových hnojiv. Pokud odpadní vody z mléčnic a čekáren na dojení odtékají do samostatné jímky, jedná se o tzv. technologické vody, které nejsou statkovými hnojivy. Pokud je produkce statkových hnojiv zjištěná vlastním měřením nebo vážením (např. podle počtu fekálních vozů za rok), nemusí se počítat produkce podle přepočtových koeficientů uvedených ve vyhlášce č. 274/1998 Sb. Do celkové velikosti skladovacích kapacit lze započítat také nepoužívané nebo záložní sklady (jímky). V tomto případě by tyto sklady (jímky) měly odpovídat technickým parametrům a požadavkům na ochranu vod, jako jímky používané, tj. měly by mít kontrolní systém a zkoušky těsnosti.

Uložení tuhých statkových nebo tuhých organických hnojiv na zemědělské půdě od roku 2014 Bez předchozího skladování (tj. odvoz rovnou ze stáje na místa vhodná a schválená v havarijním plánu) chlévská mrva z ustájení skotu při spotřebě steliva nad 6 kg steliva na 1 DJ/d. hnůj z hluboké podestýlky (skot, prasata), pokud je ve stáji déle než 3 týdny ostatní neuvedená tuhá statková hnojiva (od koní, ovcí, koz, drůbeže, …) Až po 3-měsíčním skladování ve skladu (hnojiště) hnůj z ustájení prasat hnůj z ustájení skotu při denní spotřebě steliva max. 6 kg steliva na 1 DJ/den hnůj z hluboké podestýlky (skot, prasata), pokud je ve stáji méně než 3 týdny Požadavek EK: Zkrácení doby uložení hnoje na poli jen na dobu před aplikací. Odpověď ČR: Zkrácení doby uložení hnoje na poli je možné částečně akceptovat až v návaznosti na dobudování skladovacích kapacit. Skladování po dobu několika měsíců je nezbytně nutné vzhledem k rozloze podniků a velkým dopravním vzdálenostem. Při nárazové dopravě hnoje na pole v krátkém období aplikace hrozí riziko dopravních problémů, zničení cestní sítě, neboť k takové dopravě by pak podniky využívaly výhradně velké dopravní prostředky. Provádí se sledování průběhu fermentace chlévské mrvy (přeměna na hnůj) a produkce hnojůvky, za účelem upřesnění doby nezbytně nutné pro skladování čerstvé chlévské mrvy na pevných hnojištích z důvodů odtoku hnojůvky. Specifika ČR: Velká rozloha podniků Vysoký podíl půdy v nájmu (80 %) Často nelze využívat již vybudovaná hnojiště v obcích 7 7 7

Průměrná hmotnost (kg/ks) Spotřeba steliva (kg/ks) Příklad (skot): přepočet na dobytčí jednotky, denní spotřeba steliva 6 kg/DJ Věk (měsíce) Průměrná hmotnost (kg/ks) Přepočet na DJ (DJ/ks) Spotřeba steliva (kg/ks) telata 0 - 3 75 0,15 0,9 4 - 6 140 0,28 1,7 0 - 6 110 0,22 1,3 mladý skot jalovice býci 7 - 12 230 260 0,46 0,52 2,8 3,1 13 - 18 330 405 0,66 0,81 4,0 4,9 19 - 24 410 510 0,82 1,02 6,1 13 - 24 365 450 0,73 0,90 4,4 5,4 krávy nad 24 500 (= 1 DJ) 1,00 6,0 550 1,10 6,6 600 1,20 7,2 650 1,30 7,8 8

Místa vhodná pro uložení hnoje Umístění mimo meliorace, zamokřené půdy, erozně ohrožené půdy, lehké písčité půdy. Vzdálenost min. 50 m od vody. Zabráněno odtoku hnojůvky. Minimální výška složiště 1,5 m. Orientace složiště delší stranou po spádnici.

Místa vhodná pro uložení hnoje v Portálu farmáře Informace o možnosti uložení hnoje – LPIS tisky – Nitrátová směrnice – Uložení statkových hnojiv Zákres hnojiště do mapy Využití výstupů z LPIS jako podklad pro zpracování havarijního plánu

Současný stav vyjednávání s EU Výjimka z velikosti skladů na 6měsíční produkci u hnojůvky – návrh na navýšení na 5měsíční produkci. Skladování hnoje na zemědělské půdě - prokazování, že dobře uložený hnůj na poli neohrožuje povrchové ani podzemní vody. Výzkumný projekt VÚRV, v.v.i. (3 roky)

Hospodaření na svažitých pozemcích Na zemědělských pozemcích se sklonitostí nad 7° u vody (do 25 m) nesmí být pěstovány širokořádkové (erozně nebezpečné) plodiny. Na zemědělských pozemcích s ornou půdou se sklonitostí nad 10° se nesmí hnojit (výjimkou je hnůj a kompost). Platí i pro AEO PRV – tedy i mimo zranitelné oblasti! Agrotechnická opatření: vrstevnicové obdělávání, mulčování, výsev do strniště nebo ochranné plodiny, přerušované brázdování Způsob kontroly: fyzická kontrola v terénu dle evidence používaných hnojiv, statkových hnojiv a upravených kalů Lpis – identifikace předmětných pozemků. Platí i pro AEO PRV – tedy i mimo zranitelné oblasti! 12

Hospodaření na svažitých pozemcích Protierozní opatření NS = GAEC 2 (nařízením vlády č. 479/2009 Sb.) novela č. 448/2012 Sb., od 1.1.2013 širokořádkové plodiny – přidán čirok úprava a rozšíření půdoochranných technologií výjimka z GAEC 2 pro pěstování ŠP na zelinářských zahrádkách (0,4 ha, orientace delší strany ve směru vrstevnic, pás zemědělské půdy min. 24 m novela od 1.1.2014 - širokořádkové plodiny → erozně nebezpečné plodiny Agrotechnická opatření: vrstevnicové obdělávání, mulčování, výsev do strniště nebo ochranné plodiny, přerušované brázdování Způsob kontroly: fyzická kontrola v terénu dle evidence používaných hnojiv, statkových hnojiv a upravených kalů Lpis – identifikace předmětných pozemků. 13 13 13

Portál farmáře - LPIS Tisky Nitrátová směrnice souhrn – od 1. 8. 2012 (kód eroze) Nitrátová směrnice podrobně – od 1. 8. 2012 (konkrétní omezení) Tisk č. 11 – erozní ohroženost PB Informační okno každého PB nebo zemědělské parcely, záložka „NS“ Mapa LPIS

Hnojení okolo útvarů povrchových vod Zachování ochranného 3-metrového nehnojeného pásu (od břehové čáry) – platí pro všechna hnojiva. Zachování ochranného 25-metrového pásu na zemědělských pozemcích se sklonitostí nad 7°, kde nelze používat tekutá hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem (kejda, močůvka, digestát,…). Ochranné pásy (3 m a 25 m) se nevztahují na: statková hnojiva rostlinného původu = skliditelné rostlinné zbytky (ochranný pás 3 m) výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo jiném pobytu na pozemku (ochranné pásy 3 a 25 m) Požadavek na 3metrový ochranný pás byl přijat na základě požadavků EK a analýzy řešení tohoto požadavku v jiných státech EU Podmínky budou kontrolovány z evidence hnojení pouze v případě, že podmínka zkontrolovat lze (většinou se bude jednat o tak malou výměru, která se ve výměře PB vůbec neprojeví) – zaokrouhlování na 2 desetinná místa. Podmínka se bude kontrolovat také kontrolou na místě. Platí i pro AEO PRV – tedy i mimo zranitelné oblasti! Od roku 2012 je to i součást GAEC 11. 15

břehová čára 3 m hranice PB možné hnojení možné hnojení

Portál farmáře - LPIS Tisky Nitrátová směrnice souhrn – od 1. 8. 2012 (vzdálenost od vody) Nitrátová směrnice podrobně – od 1. 8. 2012 (konkrétní omezení) Informační okno každého PB nebo zemědělské parcely, záložka „NS“ Mapa LPIS

SMR 4 - Ochrana vod před znečištěním dusičnany Kontrolní otázky cross compliance od roku 2014 Byl dodržen zákaz použití dusíkatých hnojivých látek v období zákazu hnojení? 2 Byly při hnojení jednotlivých plodin dodrženy limity stanovené v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 262/2012 Sb.? 3 Byl dodržen maximální limit 170 kg N/ha/rok v použitých organických, organominerálních a statkových hnojivech v průměru zemědělského podniku? 4 Jsou kapacity skladovacích prostor pro statková hnojiva dostatečné pro potřebu jejich uskladnění? 5 Byl dodržen zákaz pěstování erozně nebezpečných plodin (kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok) na pozemcích se sklonitostí převyšující 7°, jejichž jakákoliv část se nachází ve vzdálenosti menší než 25 m od útvaru povrchových vod? 6 Jsou v blízkosti povrchových vod udržovány ochranné nehnojené pásy v šířce 3m od břehové čáry? 7 Byl na zemědělských pozemcích dodržen zákaz používání dusíkatých hnojivých látek v případě nepříznivých půdních podmínek definovaných v zákoně o hnojivech? 8 Splňují skladovací kapacity statkových hnojiv kvalitativní požadavky z hlediska ochrany vod?

SMR 4/8 - požadavky na sklady statkových hnojiv z hlediska ochrany vod Kontrola technického stavu skladů a jejich kontroly 1x za 6 měsíců se zápisem do provozního deníku (nebudou se kontrolovat technické kontrolní systémy a zkoušky těsnosti) Kontrolní podklady Havarijní plán - ověřování míst, kde se skladují statková hnojiva Provozní deník - ověřování kontroly skladů a skládek statkových hnojiv minimálně 1x za 6 měsíců

SMR 2 - Nakládání se závadnými látkami (od roku 2014 – GAEC 12) Kontroluje ÚKZÚZ Při manipulaci se závadnými látkami musí být zajištěna ochrana povrchových a podzemních vod, blízkého okolí a životního prostředí. Zjišťování úniku závadných látek. Kontrola stavu polních složišť hnoje. Závadné látky musí být skladovány tak, aby nedošlo k jejich úniku, popřípadě k jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami Stav skladů závadných látek při kontrole. Umístění jednoplášťových nádob nebo nádrží v havarijních vanách. Kontrola provozního deníku. Zkouška těsnosti skladů ropných látek Kontrolní systém skladů ropných látek

Závadné látky - z pohledu zákona o vodách – kontroluje ČIŽP Co musí zemědělský podnik plnit: používat zařízení v odpovídajícím technickém stavu, u nich vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní systém pro zjišťování úniků závadných látek, nejméně 1× za 6 měsíců kontrolovat všechna zařízení – sklady a skládky + zápis do provozního deníku (uchovávat 5 let) nejméně 1× za 5 let, prostřednictvím odborně způsobilé osoby provádět zkoušky těsnosti u skladů a prostředků pro dopravu; nemusí se u nadzemních nádrží hnojiv, které mají havarijní vanu o objemu větším, než je objem největší nádrže v nich umístěné zajistit, aby nově budované stavby byly zajištěny proti nežádoucímu úniku těchto látek při hašení požáru.

Zkoušky těsnosti u skladů závadných látek Sklady na kapalná hnojiva, tj. kejda, močůvka, hnojůvka, kapalná minerální a organická (výjimkou jsou nadzemní sklady umístěné v záchytných vanách). Sklady na ropné látky – ÚKZÚZ kontroluje zkoušky těsnosti pouze u těchto skladů! Dopravní prostředky převážející uvedené látky. Zkoušky těsnosti (min. 1x za 5 let) může provádět pouze odborně způsobilá osoba podle technických norem (pokud existují) – např. u nádrží na naftu, náhradním způsobem (pokud neexistuje technická norma – např. betonové zapuštěné jímky): Seznam odborně způsobilých osob - na internetových stránkách Ministerstva životního prostředí (http://www.mzp.cz/cz/osoby_tesnosti).

Kontrolní systémy skladů závadných látek Možnosti kontrolního systému skladů závadných látek: Průběžné technické zjišťování těsnosti zařízení (např. kontrolní čidlo v meziplášti dvouplášťové nádrže). Zjišťování přítomnosti závadné látky v okolí zařízení (vrtané sondy v okolí jímky). Trvalé měření hladiny s indikací proti přeplnění a úniku (např. kontrolní čidlo výšky hladiny). Fyzická kontrola těsnosti zařízení (nadzemní nádrže, kde lze provést kontrolu celého vnějšího pláště). Fyzická kontrola stavu závadných látek uložených mimo sklady (kontrola polních složišť). Kontrolní systém kontroluje ÚKZÚZ pouze u skladů ropných látek

SMR 5a – Minimální požadavky pro použití hnojiv 1 Období zákazu hnojení 2 Zákaz pěstování širokořádkových (erozně nebezpečných) plodin na pozemcích se sklonitostí nad 7°, ve vzdálenosti menší než 25 m od vody 3 Ochranný pás nehnojené půdy 3 m od povrchových vod 4 Zákaz hnojení za nepříznivých podmínek 5 Rovnoměrné hnojení 6 Zákaz hnojení na pozemcích s ornou půdou se sklonitostí nad 10°, s výjimkou hnoje a kompostu

Agroenvironmentální opatření (AEO) v roce 2014 (NV č. 298/2013) Žádost o prodloužení období zařazení do AEO – žadatelé, kterým končí závazek v roce 2013 (neplatí pro zatravňování orné půdy) Termín podání do 15.11.2013 Prodloužení do 31.12.2014 nebo 31.3.2015 (meziplodiny a biopásy) Vratky – vždy až k začátku závazku (i prodlouženého) Posun podání žádosti o snížení zařazené výměry (v období od podání žádosti o dotaci do 31.12.) z pardonovaných důvodů na 10.1.

Agroenvironmentální opatření (AEO) v roce 2014 Nový pardonovaný důvod (5i) pro snížení zařazené výměry – ukončení závazku až do výše 29 % původně zařazené výměry (bez nutnosti snížení výměry z LPIS) – kvóta platí až od roku 2014. Smlouvy se SPÚ do roku 2013 Doplněk ke smlouvě – dojít na KPÚ do konce roku 2013 – prodloužení do konce roku 2014 (31.3.2015). Nelze u pozemků, na které byl učiněn nárok v církevních restitucích (§13 zákona o c. rest.). Nelze u závazků na IP. Nabytí účinnosti smlouvy – rozhodnutí o zařazení – přinést do 31.3.2014

Agroenvironmentální opatření (AEO) v roce 2014 Mezní hodnoty chemických látek – integrovaná produkce Nově příloha č. 10 – mezní hodnoty chemických látek zjišťovaných v rámci titulu Integrovaná produkce ovoce a zeleniny Odstupňování sankcí – různé úrovně překročení limitů: Sankce 25% Sankce 100% (neposkytnutí v daném roce) Vyřazení Platí již na rok 2013

Národní doplňkové platby (Top-Up) → Přechodné vnitrostátní podpory (PVP) Termín podání 1. 11. 2013 (od 7. 10. 2013 lze podat na PF) Žádost lze podávat žádosti o následující platby: Platba na chmel Platba na přežvýkavce Platba na chov ovcí, popřípadě na chov koz Platba na chov krav bez tržní produkce mléka Platba na zemědělskou půdu Platba na brambory pro výrobu škrobu Žadatel o platbu na chov ovcí, popřípadě koz a platbu na chov krav bez tržní produkce mléka, je povinen do 28. 2. 2014 dodat nápočty VDJ (za období 1.- 31.12. 2013)

Ing. Jan Klír, CSc., Ing. Lada Kozlovská Informační zdroj: Ing. Jan Klír, CSc., Ing. Lada Kozlovská Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha – Ruzyně Tel.: 603 520 684, 733 375 632 E-mail: klir@vurv.cz; kozlovska@vurv.cz Web VÚRV, v.v.i.: www.vurv.cz Web nitrátové směrnice: www.nitrat.cz 29