Základní vzdělávání -Člověk a společnost – Výchova k občanství VY_32_INOVACE_19_19 Základní vzdělávání -Člověk a společnost – Výchova k občanství

Název materiálu: Od masopustu k Velikonocům Anotace: Prezentace nabízí podrobnější seznámení se s obdobím od masopustu po Velikonoce. Přibližuje lidové zvyky, tradice z různých oblastí naší vlasti, objasňuje význam názvů jednotlivých postních nedělí. Autor: Mgr. Ivana Vaňková Jazyk: čeština Očekáváný výstup: žák vyjmenuje příklady významných osobností a zvyklostí, popíše kulturní život v místě bydliště a okolí, zdůvodní, proč je třeba dodržovat místní tradice Speciální vzdělávací potřeby: žádné Klíčová slova: masopust, Popeleční středa, postní neděle, postní jídlo, Morana Druh učebního materiálu: prezentace Druh interaktivity: aktivita Cílová skupina: žák, skupina žáků Stupeň a typ vzdělávání: základní vzdělávání – druhý stupeň

Od masopustu k Velikonocům Zvyky, tradice lidová moudrost

Masopust Třídenní svátek Slavil se ve dnech, které předcházely Popeleční středě Masopustní neděle mohla připadnout na dny mezi 1. únorem až 7. březnem (souviselo to s datem Velikonoc) Masopust se slavil od nejchudších vrstev až po panovníka

Příprava masopustu a masopustní zábava „tučný čtvrtek“, „tučňák“ – zabíjačka, vepřová pečeně Neděle – vydatný oběd, tanec, muzika až do rána Pondělí - pokračování zábavy – tanec, muzika Úterý – průvody maškar po vesnici

Masopustní zvyky a tradice Masopustní divadelní představení Stínání kohouta Babský mlýn Pochování basy Zábava „šedivek“ Nesmělo se tancovat a bavit se přes půlnoc

Popeleční středa Je nazývána také: Škaredá, Černá, Bláznivá Tímto dnem začíná období čtyřicetidenního půstu před Velikonocemi Mnozí lidé se přizpůsobovali i oděvem V kostele byl hlavní obraz na oltáři až do Bílé soboty zakryt fialovým „hladovým“ plátnem

Postní doba Období čtyřicetidenního půstu od Popeleční středy do Božího hodu velikonočního Uvádí se šest postních nedělí: Černá – Invocabit Pražná – Reminiscere Kýchavná – Oculi Družebná – Laetare Smrtná – Judica Květná - Palmarum

1. neděle postní Přívlastek „černá“ získala pravděpodobně proto, že se ženy halily do černých šátků Jiné označení je „pučálka“ které vzniklo podle jídla z namočeného a usmaženého hrachu Objevuje se i označení „liščí“, kvůli preclíkům, které hospodyně pekly v noci a ráno dětem řekly, že je tam nechala liška

2. neděle postní „pražná“ podle postního jídla pražma, který se připravoval pražením nedozrálého obilí

3. neděle postní Podle pověry, kolikrát kdo tento den kýchne, tolik roků bude ještě živ, se jí říkalo „kýchavná“

4. neděle postní Ten den bylo možné uvolnit postní kázeň Fialové roucho v kostele krátkodobě nahrazeno růžovým Název „družebná“ vznikl od družby, kdy se lidé mohli sejít a pobavit se Další názvy: růžová, růžebná, středopostí Družba se ženichem tento den navštěvovala dům nevěsty a domlouvala námluvy

5. neděle postní V kostele se na oltáři zahalovaly kříže Tuto neděli se vynášela a byla hozena do potoka Morana – Mořena – Mařena. Toto mělo symbolizovat konec zimy a začátek jara Někde vynášel smrtku chudý chlapec, někde děvčata, jinde musel zapojit každý z domácnosti

6. neděle postní Tento den se připomíná památka vjezdu Krista do Jeruzaléma Název „květná“ je připisován květům, kterými byl Kristus při vjezdu vítán Tento den se v kostele světí kočičky, které se pak zastrkovaly za domácí kříž i na kraj pole, vytíraly se s nimi oči, polykaly se na ochranu před nachlazením

Pašijový týden Poslední týden čtyřicetidenního půstu před Velikonocemi Sazometná středa Zelený čtvrtek Velký pátek Bílá sobota Boží hod velikonoční Pondělí velikonoční