Stavba Země autor: David Hainall

O čem bude řeč … Stavba zemského tělesa. Charakteristika jeho jednotlivých částí. Základní charakteristika a definice zemských sfér. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Nasa_earth.jpg (31. 10. 2010)

Vnitřní stavba Země Kůra Svrchní plášť Spodní plášť Vnější jádro Vnitřní jádro 6378 km http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pr%C5%AF%C5%99ez_Zem%C3%AD.png (30. 10. 2010)

Zemská kůra Zemské těleso se skládá ze tří soustředných sfér: kůry, pláště a jádra. Svrchní vrstva planety Země. Skládá se ze tří vrstev: vrstva usazených hornin, čedičová a žulová vrstva. Rozlišujeme pevninskou a oceánskou zemskou kůru. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pr%C5%AF%C5%99ez_Zem%C3%AD.png (30. 10. 2010)

Oceánské kůře chybí žulová vrstva. Mocnost (tloušťka) se pohybuje od 6 – 70 km. Nejsilnější je na kontinentech pod pohořími, nejtenčí pod oceány. Zemskou kůrů tvoří horniny složené z nerostů. Kromě nich najdeme v zemské kůře i plyny a vodu s rozpuštěnými látkami. Nachází se v ní téměř všechny chemické prvky.

Zemský plášť Jedna z vrstev Země, shora vymezená zemskou kůrou a zespodu zemským jádrem. Rozlišujeme svrchní a spodní plášť. Tvoří asi 69% celkové hmotnosti a 84% celkového objemu Země. Spodní hranice svrchního pláště je přibližně v hloubce 650 km. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pr%C5%AF%C5%99ez_Zem%C3%AD.png (30. 10. 2010)

Spodní hranice spodního pláště je přibližně v hloubce 2900 km. Předpokládá se, že svrchní plášť je tvořen hlavně z křemičitanů železa a hořčíku a spodní část převážně z oxidů a sulfidů železa, hořčíku a dalších kovů.

Zemské jádro Nachází se ve středu Země. Začíná v hloubce asi 2900 km pod povrchem. Tvoří asi 31% celkové hmotnosti Země. Rozlišujeme pravděpodobně polotekuté vnější jádro (2900 – 5000 km) a pevné vnitřní jádro (jadérko, 5000 km – 6378 km). http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pr%C5%AF%C5%99ez_Zem%C3%AD.png (30. 10. 2010)

Přepokládáme, že se jádro skládá z 86,2% železa, 7,25% niklu, 0,4% kobaltu, 5,96% síry a dalších prvků. Teplota jádra se odhaduje na 5800°C.

Litosféra Pevný obal Země. Tvořena zemskou kůrou a nesvrchnější vrstvou pláště. Mocnost (tloušťka) se pohybuje mezi obvykle 70 – 100 km. Nejmenší mocnost byla naměřena nad pod oceány – 2 km, nevětší pod pohořími - až 150 km.

Rozlišujeme litosférické desky oceánské a pevninské. pevninská zemská kůra Rozlámána na litosférické desky, které plavou na plastické vrstvě zemského pláště (tzv. astenosféra). Rozlišujeme litosférické desky oceánské a pevninské. Litosférické desky se neustále pohybují – pohyb vysvětluje teorie deskové tektoniky. astenosféra oceánská zemská kůra http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Erdkruste-i.jpg (31. 0. 2010)

Skládá se ze 7 velkých a 12 menších litosférických desek. Litosférické desky se k sobě buď: přibližují – lehčí se může podsouvat pod těžší desku, oceánská se může nasouvat na pevninskou desku, mohou se obě zapříčit a dojde ke tvorbě pohoří (tzv. orogeneze, např. podsouvání indické litou. desky pod Euroasijskou a vznik Himálaje) oddalují – v místech kde vzniká nová zemská (např. Středoatlantský hřbet)

trojný bod – setkávají se tři tektonické zemské desky transformní rozhraní – desky se pohybují vedle sebe – tření – uvolnění energie formou zemětřesení trojný bod – setkávají se tři tektonické zemské desky http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tectonic_plates.png (7. 11. 2010)

http://cs. wikipedia. org/wiki/Soubor:Plate_tectonics_map. gif (7. 11 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Plate_tectonics_map.gif (7. 11. 2010)

Hydrosféra Hydrosféra = vodní obal Země. Veškeré vodstvo na Zemi – povrchová i podpovrchová voda, voda v atmosféře a v živých organizmech. Povrchová voda je soustředěna převážně ve světovém oceánu a mořích (asi 96,54%). Světový oceán je tvořen pěti oceány (Tichý o., Atlantský o., Indický o., Jižní o. (Antarktický o.) a Severní ledový o.).

Sladkou vodu najdeme ve vodních tocích, přírodních i umělých nádržích (jezera, slatiny, bažiny, přehrady, rybníky atd.), ve formě sněhu a ledu. Většina sladké vody je vázána v ledovcích (asi 68,4%). Podpovrchová voda jen obsažena v půdních pórech, puklinách, ve formě podzemního ledu (tzv. permafrost). V atmosféře najdeme vodu ve skupenství plynném (vodní pára), kapalném (vodní kapky) a v pevném (sněhové vločky.

Voda je nedílnou součástí všech živých organizmů. Na Zemi neustále probíhá koloběh vody, během kterého voda přechází postupně z jednoho skupenství do druhého. Cyklus se během roku několikrát opakuje. Koloběh vody je způsoben sluneční energií a zemskou přitažlivostí. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/42/Watercycleczechhigh.jpg (7. 10. 2010)

Je tedy velmi důležité chránit a neznečišťovat zásoby vody na Zemi. Pro lidstvo dostupná pitná voda se na celkové objemu světových zásob vody podílí pouze 0,015% objemu. Je tedy velmi důležité chránit a neznečišťovat zásoby vody na Zemi. Příliv a odliv (tzv. vodní dmutí) je způsobené gravitací okolních vesmírných těles (hlavně Měsíc a Slunce).  Příliv se opakuje vždy po 12 hodinách a 55 minutách. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bay_of_Fundy.jpg (7. 10. 2010)

Atmosféra Vrstva plynů obklopující planetu Zemi. Na místě je udržována zemskou gravitací. Chrání vše živé na Zemi před sluneční a kosmickou radiací a snižuje teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Nemá jednoznačnou vrchní hranici. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Meteotek08_atmosfera03.jpg (8. 11. 2010)

Za vnější hranici však bývá považována tzv Za vnější hranici však bývá považována tzv. Karmanova hranice ve výšce 100 km nad hladinou světového oceánu. Tři čtvrtiny atmosférické hmoty leží v prvních 11 km nad povrchem země.

Vrstvy atmosféry Troposféra – v polárních oblastech sahá asi do 7 km výšky, nad rovníkem až do výšky 17 km, teplota klesá s nadmořskou výškou. Stratosféra – sahá od konce troposféry do výšky přibližně 50 km, teplota vzrůstá s nadmořskou výškou. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Atmosphere_layers-cs.svg (8. 11. 2010)

Mezosféra - sahá od konce stratosféry, do výšky přibližně do 80 až 85 km. Teplota s nadmořskou výškou klesá. Termosféra - sahá od konce mezosféry zhruba do vzdálenosti 640 km od povrchu. Teplota stoupá s nadmořskou výškou. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Atmosphere_layers-cs.svg (8. 11. 2010)

Exosféra - sahá od konce termosféry zhruba do vzdálenosti 20 000 -70 000 km od povrchu (až tam, kde poklesně počet částic na 1/10 průměrné hodnoty v troposféře). Teplota s nadmořskou výškou klesá. Mezi zvláštní vrstvy atmosféry patří i ozónová vrstva ve výšce přibližně 10 – 50 km. Nachází se zde větší množství ozónu. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Atmosphere_layers-cs.svg (8. 11. 2010)

Atmosférický tlak Vyplývá přímo z hmotnosti vzduchu. Průměrný atmosférický tlak na úrovni mořské hladiny je přibližně 101,3 kPa (1013 hPa).

Složení vzduchu při povrchu Země Dusík – 78,084% Krypton - 0,00014 % Kyslík - 20,946 % Vodík - 0,000055 % Argon - 0,934 % vodní pára – proměnlivé množství CO- 0,0385 % Neon - 0,00182 % Helium - 0,000524 % Metan - 0,00017 %

Pedosféra Půdní obal Země. Půda představuje jednu z hlavních podmínek života na Zemi (předpoklad pro růst rostlin). Zvětraliny, které pokrývají svrchní část zemské kůry se dlouhodobým působením větru, vody a živočichů mění v půdu. Půdu dělíme do skupin podle struktury (velikosti částic) a podle vývoje.

Druhy půd podle struktury jílovité půdy – tvořené nejmenšími půdními částicemi hlinité půdy písčité - tvořené největšími půdními částicemi

Druhy půd podle struktury Černozemě: jsou nejúrodnější, tmavá barva, vysoký obsah humusu, najdeme je v nížinách s teplým podnebím a menším množstvím srážek. Hnědozemě: méně humusu, jsou světlejší, vyskytují se v nížinách a na pahorkatinách Hnědé lesní půdy: typické pro pahorkatiny, tenká humusová vrstva. Podzolové půdy: nejnižší úrodnost, vyskytují se na vrchovinách a v horských oblastech.

Složky půdy pevná anorganická složka (nerosty, horniny) pevná organická složka (humus) kapalná složka (půdní voda) plynná složka (kyslík, dusík a ostatní plyny) živá složka (tzv. edafón = půdní organismy - krtek)

Půdotvorní činitelé Matečná hornina - nerostným složením ovlivňuje zásobu živin, chemické složení a zrnitost půdy. Podnebí - teplotou a srážkami se podílí na rychlosti chemických reakcí v půdě. Živé organizmy - mikroorganismy rozkládají organické látky. Podzemní voda – umožňuje pohyb složek půdní hmoty. Reliéf území –f) Čas g) Člověk – svými zásahy reguluje průběh půdotvorného procesu.

Reliéf území - nadmořská výška, sklon a expozice svahů ovlivňují vlhkost a teplotu půdy . Člověk – svou činností reguluje průběh půdotvorného procesu.

spodní organický horizont Půdní profil organická hmota humusový horizont spodní organický horizont podložní hornina http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Soil_profile.jpg (8. 11. 2011)

Biosféra Živý obal Země. Část planety, kde vyskytují nějaké formy života. Zahrnuje část atmosféry do výšky asi 18 km (tropy) a asi do 10 km (polární oblasti), téměř celou hydrosféru a povrch litosféry (půdy – desítky metrů, jeskyně – několik kilometrů). Biosféra vznikla v okamžiku vzniku života na Zemi.

Rozsah biosféry je definován schopností organismů adaptovat se na podmínky v daném prostředí. V biosféře převažují autotrofní (ve výživě soběstačné organizmy) nad živočichy a ostatními heterotrofními organismy. Na živočišnou složku v biosféře připadá jen asi 10% biomasy.

Nějaké dotazy, přátelé? Zdroj: http://media.photobucket.com/image/bugs+and+buny/Luna368/thanimated31.gif?o=3 (27. 1. 2010)