Přímé zahraniční investice přínosy i rizika Eva Zamrazilová Seminář MF, 6. června 2007www.cesvsem.cz

2 Zásoba PZI ve středoevropských ekonomikách (% HDP) •Česká zásoba (48 % HDP) druhá nejvyšší po Maďarsku (56 % HDP) •Polská a slovenská zásoba podstatně nižší (cca 30 % HDP) •Po r v ČR i SR hodnota přílivu PZI přibližně trojnásobná než by odpovídalo podílu země na globálním HDP, Maďarsko získává cca dvojnásobek, polský příliv odpovídá relativnímu významu země na světovém HDP.

3 Příliv PZI a podíly podniků pod zahraniční kontrolou na hrubé přidané hodnotě (v %) •Vývoj penetrace odráží vývoj přílivu PZI – razantní nárůst 1999 – 2001 •Podniky pod ZK vytvářejí přibližně čtvrtinu HDP •Podíl podniků pod ZK na přidané hodnotě nefinančních podniků nad 20 zam. stoupl během 5 let z 31 na 45 % • Toky PZI do ekonomiky nerovnoměrné, proto i penetrace rozdílná v jednotlivých odvětvích Příliv PZI v % HDP 2,3 6,010,58,89,111,32,34,69,44,2 Celé NH5,57,58,210,817,519,520,221,523,9- Nefinanční podniky 9,312,513,518,026,429,230,232,936,4- Nef. podniky nad 20 zam ,235,738,541,542,844,7

4 Podniky pod zahraniční kontrolou •Nadprůměrně vysoká penetrace podniků pod ZK ve zpracovatelském průmyslu, maloobchodě, bankovnictví •V r podniky pod ZK vytvářely 66 % VA a 77 % zisku ve zpracovatelském průmyslu (nejvyšší penetrace - automobilový průmysl, chemie, elektrotechnika, pryže a plasty, vláknina a papír) •V maloobchodě 80 % podíl tržeb velkých firem (nad 100 zam.), v rámci celého maloobchodu cca třetinový •Bankovnictví - 96 % aktiv, 75 % kapitálu

5 Podniky pod ZK a hospodářská dynamika •Podíl podniků pod ZK na přírůstku HPH v b. c. podstatně vyšší než jejich podíl na HPH – vyšší dynamika v sektoru firem pod ZK •Rostoucí penetrace PZI přispívá pozitivně k hospodářskému růstu i k procesu konvergence HPH v NH, mld. Kč Podíl podniků pod ZK na HPH, % Přírůstek HPH, mld. Kč Podíl podniků pod ZK na přírůstku HPH, % ,75,5192,510, ,67,5122,932, ,88,2171,214, ,710,866,980, ,417,5103,7113, ,419,5149,041, ,020,2107,635, ,121,5103,142, ,023,9152,959,3

6 Produktivita práce: nefinanční podniky pod ZK a domácí soukromé Přidaná hodnota na 1 zaměstnance (tis. Kč/měsíc, podniky nad 20 zam.)

7 Přidaná hodnota na 1 prac. firem pod ZK (domácí soukromý sektor = 100) Odvětví (v závorce podíly podniků pod ZK na VA v %, r. 2006) Rozdíl v bodech Zpracovatelský průmysl (66,3)191,6184,5-7,1 Potraviny (60,0)308,8362,753,9 Textil (37,7)156,3134,1-22,2 Vláknina, papír (69,4)164,4218,454,0 Chemie (76,2)199,4247,047,6 Pryže, plasty (73,2)230,1209,8-20,3 Hutnictví (55,6)138,8156,117,3 Všeobecné strojírenství (46,9)135,6126,2-9,4 Elektrické a optické přístroje (75,4)160,9117,8-43,1 Kancelářské stroje a počítače (90,9)n.a.82,2n.a. Elektrické stroje a zařízení (72,0)167,8108,3-59,5 Radio, tel. a spojová zařízení (85,1)117,3158,641,3 Zdravotnické a optické (68,6)225,5138,0-87,5 Dopravní prostředky a zařízení (86,6)208,5202,2-6,3

8 Vývoj duality •Data ukazují na postupné a odvětvově diferencované sbližování výkonnosti cestou vyššího růstu produktivity domácích firem •Priorita hospodářské politiky – podpora vazeb mezi sektorem domácích a zahraničních firem

9 Technologický transfer a role trhu práce •Trh práce: důležitý kanál umožňující transfer pozitivních efektů PZI od sektoru zahraničních firem do domácího soukromého •Klíčová je flexibilita a kvalifikační i vzdělanostní úroveň pracovní síly •Trh práce je ale v současné době jednou z hlavních makroekonomických slabin české ekonomiky •Nerealizovaný potenciál pozitivního vlivu PZI dokládá regionální analýza přílivu PZI, pracovních příležitostí a nezaměstnanosti

10 Vytvářejí PZI nová pracovní místa a přispívají ke snižování nezaměstnanosti? •Souvislost mezi relativní zásobou PZI a mírou nezaměstnanosti data nepotvrzují (resp. nepotvrzují intuitivní očekávání že by regiony s vyšším přílivem PZI měly nižší nezaměstnanost) •Souvislost naopak existuje mezi PZI a volnými pracovními místy: regiony s vyšší zásobou PZI mají vyšší nabídku volných pracovních míst •I při vysoké nezaměstnanosti v regionu investoři nenaleznou adekvátní pracovníky – potvrzuje strukturální problémy trhu práce Korelační koeficientyTřídění: kraje Třídění: okresy Zásoba PZI a míra nezaměstnanosti-0,03-0,07 Zásoba PZI a volná pracovní místa0,890,72 Zásoba PZI a meziroční změna míry nezaměstnanosti0,030,15

11 Trh práce a PZI: regionální pohled •Vývoj nezaměstnanosti v 10 okresech s nejvyšší a nejnižší zásobou PZI je obdobný •Na konci 1. pololetí roku 2006 dosáhla míra nezaměstnanosti v obou extrémních typech okresů téměř stejné hodnoty

12 Technologický transfer a role trhu práce •Český trh práce nepružný: bariéra technologického transferu •Role instucionálních faktorů: vysoké přímé zdanění, vysoký poměr mezi minimální a průměrnou mzdou, relativně štědrý sociální systém→ nízká motivace nízkopříjmových skupin •Potřeba reformy trhu práce i systému vzdělání, vytvoření pružnějšího trhu nájemního bydlení pro zvýšení regionální mobility

13 Běžný účet (mld. Kč) Vliv PZI na změnu struktury běžného účtu  Zlepšování obchodní bilance  Rostoucí deficity bilance výnosů  Bilance služeb – od r strmý pokles aktiva

14 Podniky pod ZK – podíl na D a V zboží a služeb (%) Dovoz34,039,239,343,341,143,339,7 Vývoz33,938,642,045,245,746,444,7 •Od roku 2001 podíly na V přesahují podíly na D, výkonová bilance aktivní Bilance výkonů Podniky pod ZK-8,3-34,418,07,644,956,2129,4 Domácí podniky-15,9-31,8-76,7-57,1-101,4-70,2-70,5

15 PZI a export zboží Vysoká exportní orientace firem pod zahraniční kontrolou v průmyslu • Na celkových průmyslových tržbách mají již podniky pod ZK 60 % podíl • Přibližně tři čtvrtiny tržeb podniků pod ZK připadá na přímý vývoz • Na tržbách z vývozu mají rozhodující podíl (90 %) a jsou nositeli exportní výkonnosti zpracovatelského průmyslu

16 PZI a obchodní bilance – strojírenský obchod •SITC 7 – stroje a dopravní prostředky hlavní zdroj aktiva obchodní bilance •Podíl strojírenství na celkovém exportu více než 50 % •Podíl podniků pod ZK na VA ve strojírenství přibližně dvě třetiny

17 Bilance výnosů •Bilance výnosů – od roku 2002 hlavní negativní a současně i objemová položka běžného účtu •Asymetrie ve vývoji příjmů a výdajů bilance výnosů –Příjmy bilance výnosů se za poslední dekádu zhruba zečtyřnásobily –Výdaje vzrostly téměř devítinásobně •Výdajová strana zaznamenala razantní změnu struktury, odpovídající strukturálním změnám přílivu kapitálu

18 Bilance výnosů - výdaje Výdaje spojené s PZI CelkemPZI celkemReinvesticeDividendyÚroky ,51,70,01,70, ,436,9 10,85, ,4159,978,272,97, ,8180,382,189,48,8 •Deficit bilance výnosů narůstá v důsledku rychlého růstu výdajů •Dynamice dominují výdaje spojené s přílivem PZI (od.r mají nadpoloviční podíl) •Reinvestice a dividendy: nástup dle životního cyklu investic (nejprve reinvestice, poté dividendy) •V r výše dividend poprvé převýšila výši reinvestovaných zisků

19 PZI a bilance výnosů Saldo bilance výnosů-2,8-53,0-155,7-183,4 Z toho: Saldo výnosů z práce2,3-12,0-23,5-35,7 Saldo výnosů z investic-5,1-41,0-132,2-147,7 Ze salda investic: Ostatní investice-1,220,19,319,1 Portfoliové investice-5,8-7,56,24,3 PZI1,9-53,6-147,7-171,1

20 Poměr reinvestic a dividend (v %) •Zvyšování výnosnosti PZI na cca 10 % •Postupná tendence od reinvestování k výplatě dividend •V ČR v průměru (1998 – 2006) reinvestováno 61 % zisku, průměr (1990 – 2004) pro investory z rozvinutých zemí činil 45 % •V ČR (1998 – 2004) reinvestováno 64%, v Maďarsku 56 % •Reinvestice na rozdíl od dividend nevytvářejí tlaky na vnější financování •Rostoucí zásoba PZI v kombinaci s rostoucí výnosností a pravděpodobným zvyšováním tendence k výplatě dividend vytváří rizikový prostor pro vnější rovnováhu RDRDRDRDRDRD

21 PZI a makroekonomické ukazatele •Rozdíl mezi HDP a HND postupně stoupal až na 5 %. HDP – část produktu vytvořeného v domácí ekonomice, která patří zahraničním subjektům •Saldo prvotních důchodů přibližně odpovídá saldu bilance výnosů •Na základě analýzy bilance výnosů zjevné, že hlavní část rozdílu mezi HDP a HND způsobují PZI HND v % HDP 99,897,795,694,3 Saldo prvotních důchodů (mld. Kč) -3,0-49,5-134,5-182,6 Bilance výnosů (mld. Kč) -2,8-53,0-155,7-183,4

22 Investiční pozice PZI a diference mezi HDP a HND (r. 2005) •Souvislost mezi investiční pozicí země pro PZI a diferencí mezi HDP a HND vysoká (korelace v rámci EU-25 dosahuje 0,92)

23 Závěry •Stabilně rostoucí penetrace firem pod ZK v české ekonomice •Přetrvávající rozdíly ve výkonnosti mezi domácím a zahraničním sektorem – zmírňování rozdílů pouze pozvolné a odvětvově diferencované •Rigidní trh práce – bariéra přenosu pozitivních efektů PZI (transfer technologií) •Pozitivní vliv firem pod ZK na export zboží (strojírenství) a hospodářskou dynamiku a proces konvergence •Silně negativní vliv na bilanci výnosů (hlavní negativní a současně objemová položka BÚ) •Rostoucí tendence od reinvestic k repatriacím •Rostoucí penetrace a ziskovost v kombinaci s rostoucím sklonem od reinvestic k repatriacím představuje riziko pro vnější rovnováhu •Stoupající rozsah odlivu prvotních důchodů mění proporce HDP a HND (zvyšuje část produktu vytvořeného v domácí ekonomice vlastněnou nerezidenty)

24 Děkuji za pozornost