Odpad

Co je to vlastně odpad?? Z právního hlediska ( Zákon o odpadech ) je odpad “movitá věc, která se pro vlastníka stala nepotřebnou a vlastník se jí zbavuje s úmyslem ji odložit nebo která byla vyřazena na základě zvláštního právního předpisu.” Zmíněný zákon se ale nezabývá veškerým odpadem. Proto si odpad definujeme jinak, obecněji, vzhledem k souvislostem, za kterých vzniká.

Likvidace odpadů Tato problematika mě obzvláště zajímá, protože jsem se konečně dozvěděla, jaké postupy lze kromě skládkování použít. V zákoně se nemluví o likvidaci, ale o zneškodňování odpadů, kterým se rozumí takové nakládání s nimi, které vede k trvalému zabránění škodlivým vlivům na složky životního prostředí.    

Všechny vzniklé odpady zatěžují životní prostředí Všechny vzniklé odpady zatěžují životní prostředí. Nejen proto stoupá významnost využít odpad jako druhotné suroviny, významný je i efekt ekonomický. Jejich použitím se sníží nároky na získávání prvotních surovin ze životního prostředí. To šetří kapacity, které by bylo potřeba k tomuto získávání, šetří suroviny pro zhodnocení v budoucnosti ( odkazová hodnota přírody ), nehledě na významnost “existenční hodnoty přírody”. A v neposlední řadě se ušetří životní prostředí před zatížením těmito odpady.

Co je to recyklace? Při recyklaci jsou zpracovány odpady na nové materiály. Každý z nás svým chováním přímo ovlivňuje další "život" odpadu - pokud ho správně roztřídíte, umožní tak jeho recyklaci a znovupoužití; pokud ho vyhodíte do popelnice, odpad se uloží na skládce nebo se jinak bez dalšího využití zlikviduje.

Za recyklací se může schovat kdeco: od protektorování pneumatik, přes zužitkování čistých druhotných surovin, jako je např. starý papír, až po znovuplnění vratných lahví. Jisté však je, že největším přínosem je pouze taková recyklace, při níž není třeba produkty ničit. Ušetří se tak nejen primární suroviny získané přímo z přírody (stromy pro výrobu papíru, ropa na plasty, hliník na plechovky), ale i drahá energie. Ovšem zatím se u nás využívá této možnosti jen sporadicky. Ale samotná recyklace nemusí být vždy tím jediným efektivním řešením.

Papír Do kontejneru patří kancelářský papír, noviny a časopisy, poskládaný karton a krabice, balicí papír. Naopak by tam neměly být dřevo, stavební suť, plasty, silně znečištěné papíry apod. Drobné kancelářské sponky nejsou závadou. Takto je možno papír recyklovat 5 – 7x. Co se s ním stane potom? Časem se papírenské vlákno tak znehodnotí, až se z něho stane kal - „bahno“, které je zachyceno na čistírně odpadních vod. Po odvodnění na speciálních lisech se kal odváží do cihelen, kde je využíván k výrobě pálených cihel.

Jak probíhá recyklace papíru? Sběrový papír se rozemele na kaši ve velkém mlýnku, kterému se říká tampela. Tato kaše je pak smíchána s buničinou nebo dřevovinou (nový papír) a dopravena na papírenský stroj. Ten si můžeme představit jako 50m dlouhý kolos se spoustou tvarovacích, sušících a hladících válců. Na konci stroje je pak hotový papír navíjen do kotouče, který nazýváme tambor. Recyklovaný papír se využívá např. jako novinový papír, na výrobu lepenkových krabic, toaletního papíru atd.

Plast Na světě se každoročně vyprodukuje asi 30 milionů tun plastů. Přibližně polovina z toho se využívá jako obalový materiál, který ve spotřební sféře nesetrvává déle než rok. Tlak na jejich recyklaci je tak jak ekologického, tak ekonomického rázu. Plastové odpady vznikají ve všech etapách výrobního a spotřebního cyklu. Při vlastní výrobě lze plasty znovu použít pro méně náročné výrobky.

Sklo Sklo je z mnoha ohledů ideální materiál. Je snadno recyklovatelný a recyklací se jeho kvalita nesnižuje. Ve výrobě lze použít až 90% střepů. Při třídění skla je třeba dát velký pozor na čistotu. Do sběru nepatří zejména porcelán, keramika, plasty a kovy. Důležité je také sklo třídit na barevné a bílé. Výrobky sklářského průmyslu mohou sestávat z tabulového a dutého skla. Pro opětovné zhodnocení je třeba oddělovat sklo barvené od skla bílého. Vzhledem k tomu, že většina tabulového skla obsahuje barvící kovy, není možné jej přidávat do kontejnerů určených pouze pro duté bílé sklo, ale jen k barevným střepům. Technologie výroby bílé a barevné skloviny je odlišná. Čím větší množství bílých střepů je obsaženo v barevných, tím menší množství střepů je možno přidávat do skloviny.

Recyklace skla Výhodou recyklace skla je úspora primárních zdrojů surovin a energie. Kvalita skla se recyklací nesnižuje a do výrobní směsi lze přidávat až 90% střepů. Každých 10% střepů ve směsi ušetří kolem 2% energie. Recyklace skleněných obalů pro jednorázové použití představuje až druhé nejlepší řešení, neboť sklo se stává odpadem teprve tehdy, když je poškozené nebo rozbité. Životnost skla přitom umožňuje 30 a více oběhů lahve. Je tedy třeba podporovat používání vratných skleněných lahví.

Likvidace nebezpečného odpadu Zpracování odpadů i nebezpečných, nakládání s odpady, likvidace nebezpečného odpadu (průmyslový, zdravotnický, plasty a podobně). Likvidace nebezpečného odpadu - tříděný, netříděný, znečištěný chemicky. Recyklace ředidel a rozpouštědel. Zpracování a likvidace nebezpečného odpadu - vraků automobilů, likvidace elektronických zařízení - PC, počítače, monitory, televizory, rádia, tiskárny a další.

Procenta lidí, kteří třídí - netřídí odpadky 65% lidí třídí odpad OBČAS 25% lidí třídí odpad POŘÁD 10% lidí netřídí odpad VŮBEC

Zavalí nás odpadky?? Každý z nás už viděl odpadky na těch nejnemožnějších místech. Odpadky nacházíme v lese, v řekách, u rybníků, v městských parcích, i u národních památek. Zahrabat a rychle zapomenout, to je snad nejstarší forma odklízení všeho nepotřebného a zároveň vysoká daň za naši životní úroveň. Například dnes už nosíme domů stejné množství obalových materiálů jako zakoupeného zboží. Výrobky jsou složitější a rafinovanější, ale je také stále obtížnější se jich zbavit, i když ke kontejneru či popelnici před domem je to jen pár kroků. Jenže vyhozením do odpadních nádob cesta nepoužitelných zbytků a předmětů z našich domácností zdaleka nekončí, právě naopak, v jistém slova smyslu začíná.