Kriminalistická taktika 1. Kriminalistickotaktické metody, postupy, operace Kriminalistické verze Plánování a organizace vyšetřování Doc. Ing. Roman Rak, PhD.

Organizace studia

Organizace studia

Organizace studia Zápočet - test

Kriminalisticko-taktické metody, postupy, operace

Strategie vs. taktika Strategie – určuje dlouhodobý cíl Taktika – způsob dosažení cíle; dílčí, účelově, časově proměnlivé nástroje pro jeho dosažení Taktika je ovlivněna: cílem situací možnostmi, zdroji (lidé, technické zabezpečení, zázemí, finance) informacemi znalostmi, dovednostmi, praxí vykonavatelů i protivníků atd. …. Válka vs. bitva Taktika útoku: frontální útok křídelní útok protiútok infiltrační technika taktika spálené země partyzánská taktika … Taktika obrany: vyčkávání …

Matení pojmů a vztahů

Vztah kriminalistické techniky, taktiky a metodiky

Vztah kriminalistické techniky, taktiky a metodiky Kriminalistická technika Kriminalistická taktika Identifikace osoby Biologie Chemie Pyrotechnika Elektrotechnika Odorologie Audioexpertiza Mechanoskopie Defektologie Trasologie Zkoumání dokladů a písemností Mikrostopy Balistika … Kriminalisticko-taktické metody, postupy a operace Kriminalistické verze Plánování a organizování vyšetřování Využití znalců a odborníků Ohledání Výslech a konfrontace Prověrka výpovědi na místě Rekognice Kriminalistický experiment Kriminalistická rekonstrukce Kriminalistická dokumentace … Kriminalistická metodika vyšetřování Metodika vyšetřování krádeží Metodika vyšetřování loupeží Metodika vyšetřování podvodů Metodika vyšetřování sexuálních trestných činů Metodika vyšetřování vražd Metodika vyšetřování organizované kriminality Metodika vyšetřování trestných činů proti měně Metodika vyšetřování hospodářské kriminality Metodika vyšetřování silničních nehod Metodika vyšetřování požárů, výbuchů a havárií Metodika vyšetřování trestných činů páchaných mládeží Metodika vyšetřování počítačové kriminality Metodika vyšetřování trestných činů proti duševnímu vlastnictví …

Vztah kriminalistické techniky, taktiky a metodiky Kriminalistická technika Kriminalistická taktika Vyhledávání, zajištění, zpracování, dokumentace „přírodních“, „technických“ stop ; Využití poznatků zejména z přírodních a technických vědních oborů. „Technologická“ orientace. Metody, postupy, operace získávání kriminalisticky relevantních informací ze stop uložených ve vědomí, paměti člověka. „Procesní orientace“ získávání informací. Orientace na podezřelé osoby, svědky atd. Omezování lidských práv a svobod. Kriminalistická metodika vyšetřování Metodiky zaměřené na vyšetřování typických („typových“) trestných činů. Návody, best-practises, know-how; Jak na to, abychom na nic nezapomněli a maximálně využili praxe z předchozích případů. „Standardizace“. Typová kriminalistická charakteristika Typická kriminální situace Typické způsoby páchání tr. č. Typické vlastnosti pachatelů Typické vlastnosti obětí Typické motivy Typické stopy Zvláštnosti předmětu vyšetřování, které jej komplikují, jsou příčinami nedostatků … Typické podněty k vyšetřování Typické vyšetřovací situace Typické počáteční úkony Typové vyšetřovací verze Zvláštnosti následné etapy vyšetřování …

Kriminalistická taktika Kriminalistická taktika se věnuje zkoumání metod, postupů a operací získávání kriminalisticky relevantních informací ze stop uložených ve vědomí člověka, stejně jako zkoumání a využití metod, postupů a operací při řešení kriminalistických situací a dokumentace prováděných metod. Taktické postupy - racionální a efektivní činnosti nebo nejúčelnější způsoby jednání při organizaci a plánování kriminalistické činnosti, při přípravě a provádění jednotlivých metod. Taktické operace – systém metod kriminalistické praxe, případně systém taktických postupů, připravený a realizovaný podle jednotného plánu za účelem řešení konkrétní taktické úlohy, kterou nelze řešit aplikací jednotlivé metody nebo taktického postupu. Příklady taktických operací: Získání důkazní informace; Zmaření útěku podezřelé osoby; Překažení snahy o zničení důkazů …

Kriminalistické stopy

Odražený a odrážející objekt

Paměťová stopa Paměťová stopa - odraz objektivní reality do vědomí člověka, který vznikl a formoval se v příčinných souvislostech s kriminalisticky významnou událostí.

Kriminalistické stopy

Kriminalistické stopy

Kriminalistická taktika Kriminalistická taktika se věnuje zkoumání metod, postupů a operací získávání kriminalisticky relevantních informací ze stop uložených ve vědomí člověka, stejně jako zkoumání a využití metod, postupů a operací při řešení kriminalistických situací a dokumentace prováděných metod.

Základní podmínky uplatňování kriminalisticko – taktických metod, postupů a operací Zákonnost (přípustnost); ústava, právní normy není zákonem přímo zakázáno; prověřují se informace, získávají nové; možnost prověření hodnověrnosti; Praktická odůvodněnost; vhodnost použití v dané situaci; proveditelnost (lidé, technika, ekonomičnost); v závislosti na závažnosti trestného činu; Vědecká odůvodněnost; garance objektivnosti; Etika metod, postupů či operací; nesnižovat lidskou důstojnost neponižovat v souladu s obecně uznávanými etickými normami; nevyzrazovat intimní stránky života Pozor! Řada faktorů se v čase mění !

Kriminalistické verze

Pojem, obsah a význam kriminalistických verzí Cíl kriminalistické praxe – zjištění skutkové podstaty věci, o které nejsou důvodné pochybnosti. Začátek vyšetřování – základní informace, stopy. Různé jejich výklady (hypotézy, domněnky), v jakém jsou vzájemném stavu, co se odehrálo, jak a proč atd. „Pracovní“ - kriminalisictické verze – podle zajištěných stop, informací důkazů (na základě teoretických nebo praktických znalostí, zkušeností). Získávání dalších informací, stop, důkazů, prověřování, vyvracení stanovených verzí, případně tvorba nových verzí. Kriminalistická verze – specifická metoda kriminalistické praktické činnosti, spočívající ve vyvozování a prověrce všech shromážděnými materiály opodstatněných domněnek o formách spojení a příčinách jednotlivých jevů poznávané události jako reálně možném objasnění doposud známých faktů či okolností případů a získání faktů nových.

Stanovení kriminalistických verzí

Stanovení kriminalistických verzí

Druhy kriminalistických verzí Obecné verze – objasnění kriminalisticky relevantní události jako celku; Dílčí verze – objasnění jednotlivých skutkových okolností; Příklad: Způsob spáchání trestného činu. Typové verze – na základě zobecněných zkušeností. Z nich vyplývají počáteční a neodkladné úkony.

Tvorba verzí 1. fáze: Shromažďování faktického materiálu 2. fáze: Třídění shromážděného materiálu, jeho všestranná logická analýza a hodnocení 3. fáze: Vyvozování domněnek a formulování verzí Kvalitativně vyšší úroveň – systém faktů, s jasnými vzájemnými vazbami. Fakta si nesmějí odporovat. Vytyčují se ale všechny reálně možné kriminalistické verze. 4. fáze: Vyvozování důsledků verzí, které by měly nebo mohly existovat Důsledky nutné – jestliže pachatel byl na místě tr. činu, nemohl být jinde Důsledky reálně možné – jestliže pachatel odchází s těžkým břemenem, měl by si jej někdo všimnout.

Prověrka a dokazování kriminalistických verzí Účelem prověrky kriminalistických verzí je odmítnutí všech verzí, jejichž důsledky jsou v rozporu se zjištěním objektivním stavem, a dokazování pravdivosti jedné, jediné verze. Při prověřování kriminalistických verzí je nutné: Všestranně prověřit každou reálně možnou kriminalistickou verzi, která byla vytyčena; Prověřovat všechny verze souběžně – jakoby najednou – bez ohledu na stupeň jejich pravdivosti; Zjistit, zda důsledky, které byly vyvozeny jako nutné, odpovídají objektivní realitě; Včas odmítnout všechny kriminalistické verze, které nejsou v souladu s objektivní realitou; Vyšetřovací verzi dokázat prostřednictvím procesních úkonů a důkazů z nich vyplývajících.

Prověrka a dokazování kriminalistických verzí Odmítnutí kriminalistické verze jako nepravdivé znamená zjistit hodnověrná fakta, která jsou v přímém rozporu s nutnými důsledky vyvozenými z této verze. Kriminalistickou verzi nelze odmítnout pouze pro to, že se nepodařilo zjistit fakta potvrzující vyvozené důsledky. Dokázání vyšetřovací verze musí být uskutečněno řádně provedenými procesními úkony odpovídajícími požadavkům trestního řádu po stránce formální i obsahové,o jejíchž zákonnosti a objektivnosti průběhu i výsledků není možno pochybovat.

Plánování a organizace vyšetřování

Pojem, podstata a zásady plánování vyšetřování Plánováním vyšetřování rozumíme myšlenkovou činnost, umožňující předvídání budoucí činnosti (i jejích výsledků) a uspořádání této činnosti v daných časových a prostorových podmínkách za využití reálně dostupných sil a prostředků. Analýza shromážděných materiálů a informací; Představy o momentální vyšetřovací situaci, žádoucích cílech, úlohách k jejich dosažení a způsobů ; Disponujících silách a prostředků; Vytvoření myšlenkového modelu budoucí činnosti – plánu. Zásady plánování: Individuálnost plánování Konkrétnost plánování Dynamičnost plánování Reálnost plánování

Ganttův diagramm

Druhy plánování a organizace vyšetřování odložení věci nebo vyřízení jiným způsobem před zahájením trestního řízení Přijetí oznámení (podnětu) Shromážděné důkazy dovolují rozhodnout o ukončení vyšetřování Ukončení prověřování podnětu a rozhodnutí zahájení trestního řízení sdělením obvinění čas Počáteční etapa Následná etapa (etapa rozvinutého dokazování) Závěrečná etapa Prověřování podnětu za účelem zjištění skutečností nasvědčujících tomu, zda se oznamovaná skutečnost stala, zda je trestným činem a kdo je pachatelem. Začíná sdělením obvinění konkrétní osobě a končí okamžikem, kdy vyšetřovatel dojde k závěru, že shromážděné důkazy dovolují rozhodnout o ukončení vyšetřování. Seznamování obviněného s výsledky vyšetřování a postup po seznámení, jakým může být např. doplnění materiálů o důkazy navržené obviněným. Uzlový bod

Druhy plánování a organizace vyšetřování čas Počáteční etapa Následná etapa (etapa rozvinutého dokazování) Závěrečná etapa Přijetí oznámení (podnětu) Ukončení prověřování podnětu a rozhodnutí odložení věci nebo vyřízení jiným způsobem před zahájením trestního řízení zahájení trestního řízení sdělením obvinění Shromážděné důkazy dovolují rozhodnout o ukončení vyšetřování Plánování a organizace vyšetřování jednotlivých událostí Situace vyžadující okamžitou reakci Typové plány Prvý zásah na místě Situace nevyžadující okamžitou reakci Zjištění nových důkazů Prověrka získaných důkazů Zjištění všech účastníků spáchaného trestného činu Vyjasnění a dokázání příčin a podmínek vedoucích k trestnému činu Práce s krminalistickými verzemi Prověřování, zda došlo k objektivnímu skutečnému skutkovému stavu věci „Vciťování se“ vyšetřovatele do role obviněného Odhalování slabých míst a nedostatků dokazování Úkony k odstranění pochybností; Seznámení obviněného a obhájce s materiály; Časová rezerva na zpracování různých žádostí a návrhů na doplnění vyšetřování obviněným

Plánování a organizace vyšetřování při týmové práci Složitější případ (rozsahem, geografií apod.) – více vyšetřovatelů, týmů, spolupracujících subjektů; Celkový plán; Individuální plány; Plány provedení jednotlivých úkonů; Nutnost operativní koordinace; Plánování a organizace jednotlivých úkonů Volba konkrétního úkonu při řešení konkrétní úlohy vyplývá z vyšetřovací situace a posouzení jeho vhodnosti; Vymezení konkrétního cíle a obsahu úkonu; Získání doplňujících informací o okolnostech, které mohou mít podstatný vliv na průběh úkonu a volbu taktických postupů; Místo, čas, provedení úkonu; Volba taktických záměrů a plánu postupu při aplikaci úkonu; Určení osob, které se musí nebo mohou úkonu zúčastnit a otázky s tím spojené; Volba času, místa a obsahu instruktáže vybraných účastníků úkonu; Volba technických prostředků, prostředků dokumentace, zajištění maket předmětů atd.

Formy plánování a organizace vyšetřování

Myšlenkové mapy (Mind Maps)

Myšlenkové mapy (Mind Maps)

Myšlenkové mapy (Mind Maps)

A něco navíc … Brainstormingové metody využitelné nejenom pro kriminalistiku

Proč „bouření mozků“ Čtyři základní předpoklady brainstormingu: Mezi lidmi je nutné zrušit sociální a psychické bariéry, protože ty blokují vznik nových a netradičních nápadů. Máme-li být v myšlení tvůrčí, je nutno oddělit fázi tvůrčí od kritické a myšlení intuitivní od logického. Existuje synergický efekt spočívající v tom, že skupina lidí dokáže v krátkém čase vyprodukovat podstatně více nápadů, především originálních, než stejný počet izolovaných jedinců. Existuje relace: čím je více myšlenek, přístupů a nápadů, tím spíše a snadněji se najde správné řešení problému.

1. Metoda šesti myslících klobouků Edwarda de Bona Cíle při řešení problému: Soustředěný výkon; Odosobnění diskuze; Zaostření konkrétního pohledu; Vytváření mapy problému – co vše je třeba řešit, jak, proč atd. Snižování vlivů „skrytých proudů“ Eliminace „tahu na jednu stranu“ Edward de Bono: http://en.wikipedia.org/wiki/Edward_de_Bono

Metoda 6 klobouků de Bona Edward de Bono: http://en.wikipedia.org/wiki/Edward_de_Bono

Klobouky Červený Bílý Černý Zelený Žlutý Modrý Zveřejnění pocitů, intuice Bílý Fakta, čísla, objektivní informace Černý Kritické zhodnocení, hledání slabin, logické nedostatky Zelený Kreativita, nápady, nové ideje, vize Žlutý Pozitiva, výhody přednosti užitky Modrý Mentální modely, myšlení o myšlení, souhrny, poučení, systémový přístup, struktura řešení

Modrý klobouk – Systém, struktura Co pod něj patří Definice problému Struktura Co pod něj nepatří Okamžité nápady Závěry Příklady: Downsizing v organizačním útvaru Současný stav 318 zaměstnanců Stav od 1.1. 2012– 264 zaměstnanců Principy řešení Efektivita práce Downsizing

Červený klobouk - Emoce Co pod něj patří Emoce Intuice Co pod něj nepatří Omluvy Zdůvodňování Příklady: Downsizing na 264 skončí katastrofou Mám pocit, že snižovat stavy není vůbec správné Zamlouvá se mi představa vyřešit tuhle otázku jednou pro vždy a věnovat se něčemu konstruktivnímu (aspoň na rok) Intuitivně by to mohlo být reálné, ale prakticky nevidím rozumný způsob Chápu to jako projev nedůvěry k našemu útvaru

Žlutý klobouk - Přínosy Co pod něj patří Zdůvodněné příležitosti Přínosy Naděje Co pod něj nepatří Přecházet v eufórii Hledat nové myšlenky Dojmy Příklady: Velmi pravděpodobně by důsledný provedený downsizing zlepšil naši reputaci uvnitř ministerstva Precizně provedený downsizing by jasně oddělil „zrno od plev“ Zbavili bychom se věčně málo produktivní diskuze Mohli bychom dokonce propustit více egocentristů a najmout nové lidi

Černý klobouk – Kritický pohled Co pod něj patří Hledání chyb, nedostatků, omylů Proč věc nemůže fungovat, rizika Co pod něj nepatří Vyvolávání sporů Pocit úzkosti, nebezpečí Příklady: Práce lidí na kritických, významných úkolech může být špatně odhadnuta Analýza ukazuje, že při snížení počtu požadavků se to může provést. Je to ale pravděpodobné? Nebezpečí vidím ve stupňování požadavků na bezpečnost, vyšetřování. Nezpůsobí to lavinu dalších nevynucených odchodů?

Zelený klobouk – Tvůrčí myšlenky Co pod něj patří Nové myšlenky, přístupy Inovace Nové alternativy Co pod něj nepatří Kritika Zvažování výsledků, důsledků Příklady: Abychom snížili počet lidí, můžeme kreativně outsourcovat Co pooling administrativní podpory? Nemůžeme omezit doby dostupnosti, podpory, pohotovosti, zásahy? Co synergie s jinými bezpečnostními složkami?

Bílý klobouk – Fakta, čísla Co pod něj patří Nestranné informace Ověřená fakta Pravděpodobnosti Co pod něj nepatří Názory Předtuchy Dojmy Příklady: Ve srovnání se zahraničními útvary jsme již nyní o 34% personálně poddimenzovaní Máme málo zastupitelných odborníků Škodí nám přílišná diverzifikace z hlediska dislokace útvarů Platy jsou o 60% nižší než v soukromých firmách

Příklad ? Jaké jsou vyšetřovací verze pádu polského vládního letounu? V jakém pořadí klobouků budete problém řešit ? Použijte maximálně 8 klobouků ! ?

Doporučený postup: 1. Struktura řešení - jak na problém ? 2. Jaké informace jsou k dispozici ? 3. Alternativy, náměty na řešení 4. Pozitiva vybrané varianty 5. Nedostatky, co by mohlo selhat ? 6. Jsme spokojeni ? Je to kompletní? 7. Jaký je výsledek ? Jaký je další postup ?

A něco navíc … Delfská metoda

Delfská metoda Její podstata spočívá v tom, že se systematicky, iteračním postupem, sbližují anonymně získané názory skupiny expertů při „off line“ řešení problému. Vychází se z hypotézy, že souhlasu expertů bude dosaženo teprve nad správným řešením. Expertů bývá 10 – 20. Delfská metoda má mnoho podob, nejčastěji však spočívá v zasílání série dotazníků obsahujících konkrétní otázky, týkajících se podstatných charakteristik řešeného problému. Dotazovaní experti, nezávisle na sobě odpovídají na otázky a zasílají je organizátorovi akce k posouzení. Tento cyklus se opakuje až do sblížení názoru na řešení problému. Kroky: Vymezení problému Výběr tázaných expertů Rozesílání dotazníků vybraným expertům Shromažďování přišlých odpovědí Analýza odpovědí Nová cenzura odpovědí Písemné seznámení expertů s výsledky N-tého kola, formulace nových otázek Odeslání odpovědí Iterace ( zpravidla 3 kola)

A něco navíc … Metoda Ďáblova advokáta (Avocatus Dei et Avocatus Diabli)

Metoda Ďáblova advokáta Advocatus diaboli (latinsky ďáblův advokát) je hovorové neoficiální označení pro promotora víry (oficiálně latinsky promotor fidei), oficiálního odpůrce v procesu svatořečení.Tento úřad se v katolické církvi používal v procesu kanonizace, při němž byl ustanoven církevní právník – zastánce víry (latinsky promotor fidei) – aby argumentoval proti zamýšlenému prohlášení za svatého. Proti němu se stavěl tzv. advocatus Dei či advocatus angeli (Boží, resp. andělský advokát), který naopak argumentoval pro prohlášení za svatého. Tímto sporem měla být zajištěna nestrannost procesu. Starý proces kanonizace, který platil od roku 1587, nahradil papež Jan Pavel II. v roce 1983 novým, ve kterém obě postavy nahradil tzv. promotor iustitiae (promotor spravedlnosti). Nová, výrazně zjednodušující úprava Janu Pavlu II. umožnila svatořečit 500 osob a 1 300 osob prohlásit za blahoslavené (beatifikace), přičemž jeho předchůdci během 20. století provedli jen 98 svatořečení. Pojem ďáblův advokát se užívá také obecně, bez spojitosti s katolickou vírou, pro označení obhájce reálně nebo zdánlivě špatné věci, respektive pro někoho, kdo při diskusi předkládá argumenty pro něco, čemu sám nevěří, aby mohlo být toto hledisko také zváženo.

Metoda Ďáblova advokáta Cíl: Zjištění „pro“ a „proti“; Zjištění krajně negativních poloh situací, rizik; Analýza, zda jsme ještě na něco nezapomněli; Prověřování komplexnosti řešení, verzí apod. Hledání společného řešení, stanoviska. Role v týmu: Vedoucí diskuze – zadávání témat; Mluvčí Boha – „pro“; Mluvčí Ďábla – „proti;“ Svědomí týmu – dodržování pravidel, ve finále přinutí Boha i Ďábla ke shodě (nejtěžší role); Zapisovatel Nemá-li Ďábel lepší nápady než bůh, po cca hodině si vymění role;

A něco navíc … Brainstormingová metoda FRAP (Facilitated Risk Analysis Process)

Cíle workshopu „… objektivně a s plnou zodpovědností zhodnotit význam potenciálních hrozeb úniku informací, specifikovat je, ocenit případné negativní dopady, analyzovat stav informační bezpečnosti v této oblasti… .“ „… co a jakým způsobem budeme chránit, … konkrétní postupy, které budou adekvátní a ekonomicky odůvodnitelné.“ U všech klíčových procesů společnosti identifikovat a ohodnotit rizika z pohledu informační bezpečnosti se zaměřením na lidský faktor a navrhnout možná opatření

Agenda Úvod a vymezení rozsahu Identifikace rizik Ohodnocení rizik Návrh opatření Zakončení Časový plán: 120 min. Přestávka: 60 minut

Agenda  Úvod a vymezení rozsahu Identifikace rizik Ohodnocení rizik Návrh opatření Zakončení

Projekt – východiska Ohodnocení informačních rizik a návrh opatření jako klíčový krok řešení informační bezpečnosti ve společnosti XY a.s. Kladení důrazu na lidský faktor ochrany informací Metodika FRAP Facilitated Risk Analysis Process metodika analýzy rizik založena na facilitovaných workshopech rychlé výsledky, flexibilita, srozumitelnost, aktivace lidí

Projekt – časový plán Září Říjen Listopad-Prosinec Leden-Únor Březen 07.11. Dokončený krok Rozpracovaný krok Nezahájený krok

Co je to informační bezpečnost? Informační bezpečnost je soubor aktivit zajišťujících Důvěrnost Dostupnost Integritu informací

„Definice“ pojmu riziko „Riziko je vyjádření pravděpodobnosti výskytu škody určitého rozsahu.“ Riziko Pravděpodobnost (porušení důvěrnosti, dostupnosti nebo integrity) Dopad

Agenda  Úvod a vymezení rozsahu  Identifikace rizik Ohodnocení rizik Návrh opatření Zakončení

Identifikace rizik Cíl: identifikovat všechna významná rizika Forma: brainstorming

Pravidla brainstormingu Facilitátor je ten, kdo řídí brainstorming Všichni se drží vymezeného cíle a rozsahu workshopu Každý názor má stejnou váhu Nikdo nekritizuje Nejdřív zaznamenat, potom diskutovat Každý naslouchá názorům ostatních Názory jsou zaznamenávány V každý okamžik mluví pouze jeden

Příklady rizik Nepovolený přístup pracovníků dodavatele k obchodním informacím společnosti Nedostatečná ochrana přístupu k informacím Vnitřně nespokojení, rizikoví jedinci Cílené vytěžování chráněných informací od zaměstnanců Nedostatečné kontrolní mechanismy, formálnost bezpečnostních opatřeních U konkurence se objevují příznaky, že má přístup k našim chráněným informacím …

Procesní schéma

Agenda  Úvod a vymezení rozsahu  Identifikace rizik  Ohodnocení rizik Návrh opatření Zakončení

Identifikace rizik Cíl: ohodnotit všechna identifikovaná rizika Forma: řízená diskuse

Vyjádření rizika 4-stupňová škála rizika: A – nápravná opatření musí být implementována B – nápravná opatření by měla být implementována C – monitoring D – akceptované riziko

Vyjádření rizika A B C D Dopady: Zranitelnost: Riziko: Dopady d3 - vážný - závažným způsobem je ohrožena existence, dobré jméno nebo prosperita d2 – prokazatelný – dopad, který způsobí významné poškození nebo významné nepředpokládané výdaje d1 - malý - dopad operativního charakteru, který může být zvládnut v rámci plnění běžných pracovních úkolů/povinností Zranitelnost: z3 – vysoká - existují významné slabiny; tam, kde jsou dopady významné nebo vážné, je nutné implementovat opatření z2 – střední - existují určité slabiny; tam, kde jsou dopady prokazatelné nebo vážné, je vhodné implementovat opatření z1 – malá - systém/aplikace/proces je dobře navržen(a) a provozován(a); žádná další opatření nejsou potřeba na snížení zranitelnosti Riziko: A – nápravná opatření musí být implementována B – nápravná opatření by měla být implementována C – monitoring D – akceptované riziko d2 z1 d1 d3 A B C D z2 z3 Dopady Zranitelnost

Oblasti dopadů Ocenění: 1 až 5, 5 = největší dopad

Vyjádření rizika a dopady

Agenda  Úvod a vymezení rozsahu  Identifikace rizik  Ohodnocení rizik  Návrh opatření Zakončení

Návrh opatření Cíl: navrhnout možná opatření pro největší rizika Forma: brainstorming

Vyjádření rizika a dopady

Nápravná opatření

Agenda  Úvod a vymezení rozsahu  Identifikace rizik  Ohodnocení rizik  Návrh opatření  Zakončení

Děkuji za Vaši aktivní účast ! Zakončení Vyhodnocení ankety Vaše otázky, komentáře, kritiky, doporučení? Všichni účastníci dostanou zápis z workshopu Možnost doplňujících interview a konzultací Děkuji za Vaši aktivní účast !

Děkuji za pozornost.