Říše: Houby Fungi Jiří Dokoupil, Oktáva

eukaryotické heterotrofní organismy tělo tvoří stélka (thallus) – jednobuněčná i mnohobuněčná (vláknitá) živiny přijímají ve formě organických látek stélky hub jsou buď obvykle vláknité nebo větvené soubor houbových vláken (hyf) tvoří podhoubí (mycelium) na němž vyrůstají plodnice vyskytují se i formy jednobuněčné nebo vytvářející nepravé podhoubí (pseudomycelium)

buňka hub má vyvinutou buněčnou stěnu (obsahující chitin) zásobní látkou glykogen a tuky přítomny mitochondrie nepohlavní rozmnožování výtrusy (spory) výtrusy vodních hub jsou bičíkaté (rejdivé výtrusy – zoospory) suchozemské druhy mají výtrusy oblaněné a bez bičíků (aplanospory) výtrusy vznikají buď uvnitř výtrusnic (endospory) nebo se oddělují zevně na specializovaných hyfách (konidie)

v přírodě jsou všudypřítomné nenahraditelné při rozkladu organické hmoty – tzv. rozkladači (reducenti, dekompozitoři) podílejí se na koloběhu uhlíku, dusíku mineralizační činnost – přeměňují organické látky na jednoduché rozpustné anorganické látky využití v biotechnologiích (výroba antibiotik, enzymů, vitaminů) ale znehodnocují uskladněné potraviny, parazitují na rostlinách, onemocnění

mají schopnost symbiózy s jinými organismy, se sinicemi a s řasami (lichenismus) nebo kořeny cévnatých rostlin (mykorhiza) Oddělení: Chytridiomycety vytvářejí mnohojaderné, trubicovité podhoubí stěny podhoubí a spor jsou z chitinu a glukanu patří sem saprofytické houby žijící ve vodě, ve vlhké půdě

zástupce: lahvovička – cizopasí v buňkách klíčních rostlin zelí, kapusty, vrukve rakovinec bramborový – u brambor způsobuje rakovinu hlíz

Oddělení: Mikrosporidie jednobuněčné organismy přispůsobené parazitickému způsobu života parazitují v buňkách hmyzu, ryb i člověka jejich vegetativní fázi tvoří měňavkovité bezblanné buňky, které pronikají do buněk tkání hostitele obsahují uvnitř stočené pólové vlákno – tímto vláknem proniká plazmatický obsah spory do hostitelské buňky hmyzomorka včelí – původce včelí úplavice

Oddělení: Zygomycety podhoubí je trubicovité, mnohojaderné plíseň hlavičková nepohlavně se rozmnožuje pomocí výtrusů z výtrusnic, které vyrůstají na podhoubí, rostoucím mimo substrát na vzduchu pohlavně se rozmnožuje tehdy, setkají-li se dvě různopohlavná podhoubí

Oddělení: Houby vřeckovýtrusné společným znakem je tvorba sporangia nazývaného vřecko (askus) na vřecku dochází k redukčnímu dělení a vzniku haploidních endospor I. třída Kvasinky 1B houby kvasinka pivní, kvasinka vinná rozmnožují se nepohlavně pučením – dceřiné buňky zůstávají často pohromadě, tvoří řetízky (nepravá podhoubí – pseudomycelia)

pohlavně se rozmnožují, jestliže se zmenší množství živných látek a vody v prostředí kvasinky pivní zkvašují sladinu na pivo používají se ke kynutí těsta a k výrobě lihu spory kvasinky vinné přezimují v půdě, odkud se dostávají na bobule révy vinné a při lisování hroznů do šťávy – moštu,který zkvašují na víno II. třída Vřeckovýtrusné houby v substrátech přežívají jako hlaploidní podhoubí s jednojadernými buňkami rozmnožují se nepohlavně – při něm

se z podhoubí vytváří různé typy plodniček (sporangií) nebo nosičů (konidioforů), nesoucí nepohlavní výtrusy – konidie při pohlavním rozmn. se vytvářejí pohl. orgány (gametangia), a to symčí kyjovitá anteridia a samičí kulovitá askogonia s výrůstkem trichogyn některé druhy produkují antibiotika: Penicillium notatum, Penicillium chrysogenum jiné spolupůsobí při zrání sýrů nebo působí choroby rostlin

smrž obecný, ucháč obecný, lanýž černý Oddělení: Houby stopkovýtrusné vlákna přehrádkovaná nemají morfologicky odlišené pohlavní orgány v jejich životním cyklu převažuje dvoujaderné podhoubí dochází ke splynutí buněčné plazmy (plazmogamii), nikoli ke splynutí jader většina druhů při dělení dvoujaderných buněk vytváří přezky do přezky se přestěhuje jedno jádro z jaderného páru

teprve ve výtrusorodém roušku plodnice dochází v basidiích ke splynutí jader (karyogamii) a následujícímu meiotickému dělení vzniknou čtyři haploidní jádra, která se dále vyvinou ve čtyři stopečkaté výtrusy (basidiospory) Basidie vytvářejí tenkou vrstvičku, která se nazývá výtrusorodné rouško (hymenium)

plodnice – pro řadu druhů charakteristická na spodu klobouku je hymenofor s hymeniem některé plodnice bývají v mládí obaleny plachetkou závoj zakrývá u některých plodnic v mládí rourky nebo lupeny některé druhy rozrušují celulózu nebo dřevovinu – dřevní houby: choroš, václavka obecná, hlíva ústřičná, dřevomorka domácí

houby hřibovité (hřib, křemenáč, klouzek, kozák), houby rodu bedla, žampion, ryzec, holubinka, liška aj. smrtelně jedovaté: mochomůrka zelená, tygrovaná, závojenka olovová, vláknice Patouillardova mnohé houby mají léčivé účinky sněti a rzi: sněť kukuřičná, pšeničná, ovesná, rez travní

Zdroj: Biologie pro gymnázia, Nakl. Olomouc