Vypařování
Vypařování Změna skupenství kapalného na skupenství plynné Probíhá z povrchu kapaliny při každé teplotě (při níž je látka kapalná vypařování urychlíme zvýšením teploty zvětšením povrchu kapaliny odstraňováním par nad povrchem kapaliny Různé kapaliny se vypařují různě rychle Při vypařování odebírá kapalina teplo ze svého okolí
Var
Var Lv = m ∙lv změna skupenství kapalného na skupenství plynné probíhá z celého objemu kapaliny při teplotě varu tv teplota varu závisí na tlaku a na druhu kapaliny. teplota varu vody při normálním tlaku je 100°C. var trvá, pokud kapalina přijímá teplo potřebné ke změně skupenství při stálé teplotě varu = skupenské teplo varu Lv měrné skupenské teplo varu lv na 1 kg kapaliny v tabulkách Lv = m ∙lv
Var vody Těkavé kapaliny nižší teplota varu rychle se vypařují !!snadno vznětlivé (aceton, benzin)!! Var vody při sníženém tlaku – nižší teplota varu – výroba sirupů, léků, krystal. cukru, práškového mléka, ...) při zvýšeném tlaku – vyšší teplota varu – tlakový hrnec (tv cca 130°C)
Vyzkoušej doma: Var vody v papírové krabičce Tepelnou energii, kterou „chce“ oheň zapálit papír, odebírá voda. Papír se nevznítí a voda se začíná ohřívat. Voda zase nepromočí papír, protože ten je neustále zahříván ohněm.
Př: Kolik tepla musíme dodat 2 kg vařící se vody při normálním tlaku, aby se změnila na páru? m = 2 kg lv = 2260 kJ/kg Lv = ? Lv = m∙lv Lv = 2 ∙ 2260 kJ Lv = 4 520 kJ Musíme dodat 4 520 kJ tepla.
Kapalnění
Obr:: Vypařování kapaliny v uzavřené nádobě - při určité teplotě dojde k rovnováze mezi vypařováním a kapalněním (objem kapaliny a páry se nemění, tlak a teplota soustavy zůstává konstantní) - říkáme, že vzduch je nad povrchem vody párou nasycen
Absolutní vlhkost vzduchu - popisuje množství vodních par obsažených ve vzduchu - udává hmotnost vodní páry obsažené v 1 m3 Stav nasycení - max. hodnota absolutní vlhkosti – vzduch dané teploty má max. možný obsah vodních par - t vzduchu ↑ obsah vodní páry ↑ Relativní vlhkost - podíl absolutní vlhkosti při dané teplotě a max. absolutní vlhkosti (nasycení) - měří se v % Rosný bod
- kapalněním vodní páry ve vzduchu vzniká: ROSA - na ochlazených částech rostlin MLHA - v přízemních vrstvách vzniká
OBLAKA ve vyšších vrstvách atmosféry Altocumulus Altostratus Cumulonimbus Cumulus Cirrocumulus Stratus Cirrostratus Nimbostratus Stratocumulus Cirrus