Internet

Zprávy z novin typu „..téměř půl miliardy lidí na celém světě mělo v posledních třech měsících roku 2001 ze svého domova přístup na Internet, což vyplývá ze šetření výzkumné agentury Nielsen/NetRatings, podle které se na webové stránky přihlásilo zhruba 498 miliónů osob, což je o 5,1 % více než v předchozím období, tedy od července do září“ (Nua Internet Surveys, 2002), ukazují s jakou silou se do našeho života prodírá celosvětová síť Internet. Počet uživatelů světové sítě strmě roste. Viz převzatý graf z Nua Internet Surveys z roku Současný nárůst je výsledkem geometrické řady.

První myšlenky vytvořit propojenou síť počítačů vycházejí na začátku roku 1968 z Velké Británie, kde v podobě experimentální sítě byla propojena pracoviště Národní laboratoře pro fyziku (National Physical Laboratory). V roce 1969 se k podobnému pokusu odhodlaly i USA, kde byly koncem srpna propojeny první čtyři uzly sítě (dva počítače University of California a po jednom počítači Stanford Research Institute a University of Utah), tato síť byla pojmenována ARPANET podle grantové agentury ARPA (Advanced Research Projects Agency). ARPANET se úspěšně rozšiřoval o další uzly, v roce 1971 jej již tvořilo 15 uzlů, v roce 1973 úspěšně expandoval do Velké Británie a Norska. Ve své původní podobě sloužil ARPANET k přenosu zpráv a k elektronickým konferencím.. Na počátku byl ARPANET

V 70. letech Vinton G. Cerf, docent Stanfordské univerzity, vyvinul z prostředků agentury DARPA (původně ARPA (Advanced Research Projects Agency)). takzvaný protokol TCP, který se později rozdělil na protokoly dva – TCP a IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol). Tyto protokoly umožnily svými jednotnými pravidly obrovskou expanzi sítě sítí. Současná podoba protokolu TCP/IP je z roku Prvního ledna 1983 došlo k výměně protokolu NCP za TCP/IP protokol zhruba u 400 tehdy propojených počítačů. V roce 1983 se od ARPANET odděluje vojenská část a pro její potřeby vzniká MILNET. K ARPANET se postupně připojují další sítě, které se mezitím vyvinuly na základě protokolu TCP/IP. Tím se začíná rozvíjet skutečná síť sítí INTERNET. V roce 1990 ARPANET zaniká.

V roce 1991 přišel Tim Berners-Lee s nápadem hypertextu, tedy dokumentů obsahujících odkazy na další dokumenty, které mohou být umístěny na jiném počítači, třeba na jiném konci světa. Následně vznikl World Wide Web (WWW), který je dnes společně s elektronickou poštou nejpoužívanější službou internetu. Právě existence www spolu s rozšířením počítačů přilákala na internet milióny uživatelů a ten se po roce 1993 začíná intenzivněji rozvíjet i v komerční oblasti. V listopadu 1991 proběhlo experimentální připojení na uzel v rakouském Linci a formální připojení naší republiky se uskutečnilo 13. února Nejprve byl internet dostupný na ČVUT v Praze a později se připojovaly i ostatní vysoké školy. V červnu 1992 uvolnilo ministerstvo školství 20 miliónů korun na vybudování páteřní sítě spojující univerzitní města a vznikla tak akademická síť CESNET, která později začala přístup k internetu nabízet i komerčně. Velký rozvoj internetu se datuje od roku 1995, kdy došlo k velkému rozšíření poskytovatelů přístupu na internet (Internet Service Provider).

. Podle zahraničních vyhledávacích serverů spouští Ivo Lukačovič v květnu 1996 katalogový vyhledávací server Seznam.cz vytvořený podle vzoru Yahoo.

.

České vyhledávače

Světové vyhledávače

Služby, které internet nabízí, jsou v podstatě dvě: a WWW server. • nám umožňuje zřídit si poštovní schránku, dopisovat si s tím, jehož mailovou adresu známe, číst nám určené dopisy, ukládat dopisy do schránky. •WWW server poskytuje služby informační. Pokud se na některý z WWW serverů přihlásíme, můžeme na něm vyhledávat takřka jakékoliv informace. Server obsahuje tzv. internetovské stránky, které obsahují informace o nejrůznějších oborech a děních.

Vysvětleme si nyní některé pojmy z internetového světa. Především pojem serveru. Servery jsou silné počítače s velkými pevnými disky. Jsou zapojeny tak, aby umožňovaly připojení osobních počítačů po běžné telefonní lince, nebo v lokální síti. Na serverech je uloženo vše, co internet skýtá. Jednotlivé servery bývají též vzájemně propojeny. V současné době snad každý dodavatel informačních technologií nabízí produkt v oblasti internetových řešení, které se nazývá portál. Portál lze definovat jako systém, který zpřístupňuje personalizovaným způsobem sadu informací a služeb. Základní funkcí internetových portálů jsou vyhledávací a informační služby. Protože objem zpracovávaných a zveřejňovaných informací je obrovský, hlavní funkcí portálů je již uvedená personalizace. Tedy přeloženo do srozumitelného jazyka: přizpůsobení požadavkům a potřebám jednotlivých uživatelů. Vedle této personalizace je velký důraz kladen na vyhledávací služby, kategorizaci informací a profilování uživatelů. Profilování uživatelů je důležité pro provoz portálu z jeho financování. Ať je to příjem z reklam, ale i od drobných uživatelů služeb.

Novinkou v oblasti WWW se stávají úvahy o možném využití takzvaného sématického webu. Ten má do internetu vnést prvky umělé inteligence. Web budoucnosti by měl nejen spojovat jednotlivé dokumenty hypertextovými linkami, ale i rozpoznávat smysl informací a logické souvislosti. Sématický web není nový virtuální svět, ale nadstavba současného webového prostoru. Hlavní úlohu v jeho vývoji sehrává již uvedené konsorcium s příznačným názvem Wold Wide Web (W3C), které vede již jmenovaný Tim Berners-Lee. Většina současného internetového obsahu má podobu textových a grafických informací přizpůsobených ke čtení a prohlížení. Počítače mu však nerozumějí, a proto s ním neumějí smysluplně pracovat. Počítači srozumitelný význam informace by měl na webových stránkách dát jazyk XML (eXtensible Markup Language)..

Díky němu počítač pozná, zda daná informace reprezentuje text, zvuk, obrázek anebo video. Databázová technologie RDF (Resource Description Framework) potom jednotlivým druhům informací přiřadí význam z hlediska určitých vlastností (např. práce někoho, autor něčeho...). Takováto technologie nás pak zbaví velkého množství balastu, který doprovází námi hledanou informaci. Například při hledání telefonního čísla rozpozná tento inteligentní prohlížeč telefonní číslo od poštovního směrovacího čísla, vedení firmy od elektrického vedení apod. Složitější úlohy budou obstarávat tzv. weboví agenti.

Video na Internetu Současný stále ještě pomalý internet není zrovna ideálním prostředím pro přenos videa. Vývojové tendence a vůle po možném využití internetu jako domácího kina jsou velké. V současné době užívané video formáty však trpí velkou kompresí a nízkou kvalitou. Pro přenos například videokonferencí, pozorovaných událostí, trvalých dějů, k tvorbě webových stránek to zatím stačí. V budoucnosti s nástupem rychlých mobilních sítí a nástupem alternativních metod internetového připojení lze očekávat změny v pravdě revoluční. Zdá se, že video na internetu bude za několik let nejatraktivnější a nejžádanější službou. Knihy na Internetu Virtuální knihovny, ze kterých bude možné za úplatu stahovat knižní tituly. Ty bude možné číst z počítače nebo spíše z e-booku.

Hudba na Internetu Podobně jako v předchozích případech, tak i hudbu je možné stahovat z internetu. Alba nacházíme v knihovnách hudebních přehrávačů, volných knihovnách a v prezentacích hudebních skupin.