Bibliografická a rešeršní činnost 2. lekce Rešerše

Mgr. Miluše Mírková Univerzitní knihovna ZČU URL: http://www.knihovna.zcu.cz e-mail: mirkova@uk.zcu.cz tel. 377637754 URL: http://home.zcu.cz/~mirkova/

Obsah Úvod Terminologie Předpoklady práce rešeršéra Rešeršní logika Typologie rešerší Metodika rešeršní činnosti Příprava rešerše Informační průzkum Zpracování výsledků Hodnocení rešerší Zadání rešerše

Úvod rešeršní služby nebo-li zpětné vyhledávání informací k určité tématice se řadí mezi časté služby informačních pracovišť rešerše jsou základní součástí informační přípravy jako výchozího bodu řešení úkolů v oblasti vědy, techniky a ekonomiky zpracovávají je informační pracoviště – není účelné, aby se vědecký pracovník zabýval sháněním těchto informací, protože by se tím brzdil proces jeho tvůrčí práce

Úvod (širší) význam termínu rešeršní činnost zjišťování a získávání informačních zdrojů (a to jak primárních, tak sekundárních i terciárních) organizační, technické, ekonomické a personální zajištění sledování trendů v oblasti informačních služeb získávání nových znalostí a dovedností - spojených s publikováním informací, jejich zpracováním a šířením - spojených s využíváním moderních informačních a komunikačních technologií informační příprava koncových uživatelů samotné vyhledávání informací z dostupných informačních zdrojů na základě konkrétních uživatelských potřeb

Terminologie hledání, vyhledávání, pátrání šetření, vyšetřování význam termínu rešerše: odvozuje se od francouzského „recherche“, což znamená hledání, vyhledávání, pátrání šetření, vyšetřování výzkum, průzkum, bádání, rešerše rešerší se nazývá vyhledávání informací z dostupných zdrojů proces vyhledávání produkt vyhledávání

Terminologie definice - norma ČSN 01 0198 Formální úprava rešerší - definice: „Rešerše … je soupis záznamů dokumentů nebo jejich částí (rešerše dokumentografická) nebo souhrn faktografických informací (rešerše faktografická) vybraných podle věcných a formálních hledisek odpovídajících rešeršnímu dotazu (tematika, časové vymezení, jazyk a druhy dokumentů atd.).“

Terminologie definice - KTD -  Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): „Výsledek (popř. proces) vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popř. plných textů dokumentů.“

Terminologie rozdíl mezi bibliografickým soupisem a rešerší: bibliografický soupis „Soupis dokumentů, zpracovaný podle určitých zásad a pravidel a usilující v rámci stanovených kritérií o maximální úplnost.“ rešerše „Výsledek (popř. proces) vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popř. plných textů dokumentů.“

Předpoklady práce rešeršéra znalost informačních pramenů znalost sekundárních informačních pramenů znalost práce s moderními informačními technologiemi znalost rešeršních technik znalost jazyků pedagogické předpoklady

Selekční údaje jména autorů třídníky a předmětová hesla deskriptory selekční údaje – údaje, podle nichž lze vyhledávat dokumenty v informačních zdrojích – příklady: jména autorů třídníky a předmětová hesla deskriptory klíčová slova dokumentografické informace v podobě bibliografických záznamů, které mohou být doplněny obsahovou charakteristikou ve formě abstraktu či referátu nebo plným textem dokumentu pro bibliografický záznam u nás platila ČSN 01 0195 Bibliografický záznam – zrušena, nemá náhradu, proto se ještě v praxi používá z pojmů souvisejících s bibliografickým záznamem nás zajímají tzv. selekční údaje, podle nichž lze vyhledávat v informačních zdrojích třídníky (stálé číselné nebo písmenné označení jednotlivého oddílu v klasifikačním schématu) předmětová hesla (jednoslovný nebo víceslovný formálně upravený výraz používaný pro vyjádření obsahu, popř. i formy dokumentu)

Selekční údaje přirozený jazyk selekční jazyky dotazovací jazyky jazyky používané v procesu vyhledávání přirozený jazyk selekční jazyky dotazovací jazyky v souvislosti s vyhledáváním - 3 jazyky, které se v této oblasti používají

Selekční údaje přirozený jazyk jazyk, který používají autoři a uživatelé obecný jazyk odborný vědecký a technický jazyk obecně jazyky jednotlivých oborů nevýhody vágnost homonymie polysémie přirozený jazyk jazyk, který používají autoři a uživatelé, tzn. jazyk, ve kterém je napsán text dokumentů a požadavků v rámci přirozeného jazyka lze rozlišovat různé stylistické a lexikální úrovně: obecný jazyk odborný vědecký a technický jazyk obecně jazyky jednotlivých oborů přirozený jazyk určitého oboru má nejlepší předpoklady pro vyhledávání, jeho vyjadřování je nejpřesnější problémem přirozeného jazyka je vágnost, homonymie a polysémie

Selekční údaje identifikační selekční jazyky věcné selekční jazyky podle charakteru zpřístupňovaných údajů identifikační selekční jazyky věcné selekční jazyky selekční jazyk = druh formalizovaného jazyka, je výsledkem snahy o odstranění nevýhod přirozeného jazyka rovněž se nazývá indexační používá se pro potřeby pořádání a vyhledávání informací. hlavní znaky - formalizace, zvláštní syntaktická pravidla, řízená slovní zásoba a používání různých symbolů podle charakteru zpřístupňovaných údajů identifikační selekční jazyky (např. jmenné autority) věcné selekční jazyky (předmětová hesla, tezaurus deskriptorů)

Selekční údaje prekoordinované (např. předmětová hesla, MDT) podle způsobu organizace prekoordinované (např. předmětová hesla, MDT) postkoordinované (tezaurus) podle povahy se vydělují prekoordinované a postkoordinované selekční jazyky prekoordinovaný selekční jazyk - obsahuje lexikální jednotky vyjadřující složené pojmy, které jsou používány pro indexaci i vyhledávání - příklad - předmětová hesla a MDT postkoordinovaný selekční jazyk - lexikální jednotky vyjadřují jednoduché pojmy - k jejich kombinaci dochází až v průběhu vyhledávání příklad - tezaurus (soubor výrazů vyjadřujících synonymické, hierarchické a další vztahy a závislosti)

Selekční údaje povelové (příkazové) dotazově orientované dotazovací jazyky povelové (příkazové) dotazově orientované - povelové úzká slovní zásoba příklad - povel "logon" při přihlášení do systému, "logof" při výstupu, "help" jako žádost o pomoc formou nápovědy apod. snahy o unifikaci -> základní soubor standardních příkazů, které se objevují ve většině dotazovacích jazyků tyto jazyky jsou používány například při telnetovských relacích s databázovými centry dotazově orientované nabídkové seznamy - menu, vyhledávací stromy okénka apod., jak se s nimi setkáváme v současném přístupu k databázím prostřednictvím webu

Rešeršní logika booleovské operátory (logické operátory) rešeršní logika je základem rešeršní techniky, slouží správnému vyjádření dotazu základem jsou booleovské operátory vyjadřují logické vztahy pomocí Vennových diagramů znázorněné množiny představující použití operátorů (tmavá barva zobrazuje vyhledanou množinu) operátor AND zužuje dotaz operátor OR dotaz rozšiřuje operátor NOT odstraňuje nežádoucí dokumenty příklad: knihy zahrnující obory: pedagogika AND psychologie pedagogika OR psychologie pedagogika NOT psychologie logický součin logický součet logická negace

Rešeršní logika near - blízký adjacent (ADJ) - sousední followed by distanční operátory (proximitní operátory) near - blízký adjacent (ADJ) - sousední followed by within 3 pre/1 distanční operátory (proximity operators) - rovněž operátory kontextové nebo operátory blízkosti specifikují posloupnost a vzdálenost mezi dvěma vyhledávacími výrazy umožňují nalézt dokumenty, v nichž se hledaná slova vyskytují nedaleko sebe nebo v těsném sousedství NEAR – blízký ADJACENT(ADJ) [edžeisnt] - sousední FOLLOWED BY - následovaný

Rešeršní logika hvězdička: * (asterisk) nahrazuje předpony krácení podle slovních kořenů (truncation, stemming) hvězdička: * (asterisk) nahrazuje předpony zakončení slov současné vyhledání různých tvarů slov - krácení podle slovních kořenů (truncation, někdy také stemming) vynechávání počátečních nebo koncových částí slov a jejich nahrazení znakem hvězdička: * (asterisk) (nebo jiné znaky) lze nahradit předpony i zakončení slov například místo několika výrazů knihovna, knihovny, knihovník a knihovnictví je možné použít v dotazu pouze výraz knihovn* a systém vyhledá všechna slova tímto výrazem začínající tento způsob zjednodušuje a usnadňuje formulaci dotazu, jinak by se musely všechny tvary hledaných slov spojit v dotazu operátorem OR knihovna OR knihovny OR knihovník OR knihovnictví

Rešeršní logika hvězdička: * otazník: ? dolar: $ procento: % používání zástupných znaků pro maskování (wild cards) hvězdička: * otazník: ? dolar: $ procento: % způsob používání zástupných znaků pro maskování je u jednotlivých systémů poněkud odlišný - zjistit v nápovědě nahrazení písmen (jednoho nebo více) uprostřed slov například wom?n – chceme-li vyhledat jak slovo woman, tak women (jednotné a množné číslo anglického slova žena)

Typologie rešerší tematické úplné rešerše výběrové rešerše časové hledisko tematické úplné rešerše výběrové rešerše časové jednorázové rešerše doplňkové rešerše průběžné rešerše (případně s jednorázovou retrospektivou) rešerše zpracovávány na základě požadavků uživatelů, jejich charakteristickým znakem je adresnost typologie - hlediska: tematické – jde o nejdůležitější kritérium, je dáno konkrétní informační potřebou uživatele, ovlivňuje výběr informačního zdroje časové – vychází opět z informačních potřeb uživatele, může však být výrazně ovlivněn možnostmi pracoviště, které rešerši zpracovává (dostupnost informačních zdrojů v požadované hloubce retrospektivy), ale také charakterem primárních informačních zdrojů (životnost informací) v daném oboru, podle časového vymezení pak rešerše zpravidla dělíme na jednorázové (retrospektivní), průběžné, případně doplňkové

Typologie rešerší druhové druhově komplexní vícedruhové hledisko druhové druhově komplexní vícedruhové druhově specializované jazykové hledisko druhové - vícedruhová rešerše - zpravidla tzv. literární rešerše, zahrnující odkazy na všechny druhy dokumentů, obvykle s výjimkou patentů a norem - druhově specializovaná - patentová, normativní, omezená na knihy, na časopisy apod. hledisko jazykové - bez omezení - zaměřená jen na určitou jazykovou oblast, zpravidla opět podle (jazykových znalostí) uživatele

Typologie rešerší teritoriální úplnosti úplné orientační výběrové hledisko teritoriální úplnosti úplné orientační výběrové hledisko teritoriální – omezená jen na vyhledání informačních zdrojů z určité zeměpisné oblasti (např. ze zemí, kde je nejkvalitnější výzkum a vývoj v dané tematické oblasti apod.) z hlediska úplnosti mohou být rešerše: úplné - nazývané také vyčerpávající nebo přesné v praxi lze obtížně zajistit úplnost, pouze v kombinaci s druhovým (patenty, normy) nebo teritoriálním (národní bibliografie) vymezením orientační - stačí k orientaci v tématu - informace v takovém výběru, aby při vyloučení duplicit zprostředkovaly obraz o úrovni řešení daného tématu - relativní úplnost výběrové – omezení tematické, časové, územní, jazykové

Typologie rešerší účelu rešerše na stav techniky na novost řešení hledisko účelu rešerše na stav techniky na novost řešení na technickoprávní nezávadnost na jméno rešerše na stav techniky - všechny druhy literatury, ale s důrazem na literaturu patentovou na novost řešení - jejím účelem je zjistit novost vlastního řešení problému, podklad pro podání přihlášky patentu na technicko právní nezávadnost - zjišťuje jak jsou chráněna jiná řešení blízká danému řešení, které chceme patentovat na jméno - zjišťuje autorský podíl určitého jednotlivce nebo kolektivu či firmy na řešení problému

Typologie rešerší typu zahrnutých informací dokumentografické hledisko typu zahrnutých informací dokumentografické faktografické podle typu zahrnutých informací dokumentografická - přináší záznamy dokumentů faktografická - je souhrnem faktografických informací, vztahujících se k danému tématu

Typologie rešerší způsobu zpracování ruční strojové kombinované nebo hledisko způsobu zpracování ruční strojové kombinované nebo bibliografické studijní bibliografická rešerše - zpracovává výsledek rešerše do různých bibliografických soupisů studijní rešerše - náročný typ, kde výběr informací je pouze jednou etapou, která předchází prostudování pramenů a zpracování studie tento typ rešerše nelze provádět bez znalosti oboru, kterého se týká v praxi se mnohdy druhy a typy rešerší kříží, takže nemůžeme mluvit o čistých typech a druzích rešerší

Metodika rešeršní činnosti informační prameny pro zpracování rešerší primární dokumenty vědecké a odborné publikace, vysokoškolská skripta, sborníky, seriály, publikované přednášky apod. sekundární dokumenty knihovní katalogy, bibliografie, dokumentační kartotéky, citační rejstříky apod. terciární dokumenty bibliografie bibliografií, soupisy rešerší, seznamy databází

Metodika rešeršní činnosti negativní rešerše případ, kdy vyčerpáme všechny zdroje a nedostaneme žádné výsledky i negativní rešerše může přinést závažnou informaci - že nebylo o dané problematice nic publikováno

Metodika rešeršní činnosti příprava rešerše informační průzkum nebo-li vyhledávání zpracování výsledků v podmínkách dialogových technologií se ostré hranice mezi těmito etapami ztrácejí a v průběhu provádění rešerše se plynule přechází z jedné do druhé a to i opakovaně např. část přípravných prací lze provádět až v průběhu vyhledávání a zpracování může být nedílnou součástí vyhledávání

Metodika rešeršní činnosti příprava rešerše formulace rešeršního požadavku volba rešeršní strategie příprava rešerše - formulace rešeršního požadavku a volba rešeršní strategie analýza uživatelova požadavku a jeho informační potřeby správné pochopení uživatelova požadavku je základem volby správné rešeršní strategie a úspěšného vyhledávání

Příprava rešerše formulace rešeršního požadavku identifikace klíčových pojmů rešeršního požadavku stanovení jejich vzájemných vztahů volba zdroje či zdrojů informací využití dříve vypracovaných rešerší příprava zadání (formulace) dotazu formálním předpokladem je objednávka rešerše - vyplnění objednacího formuláře uživatelem formulace požadavku jako výsledek dialogu s uživatelem - tematické, časové, jazykové, druhové, zeměpisné aj. vymezení požadavku formulace požadavku ve formě souvislého textu, nejlépe anotace, nikoliv prostřednictvím uživatelem formulovaných izolovaných „klíčových“ slov bez uvedení jejich vzájemného vztahu

Příprava rešerše formulace rešeršního požadavku identifikace klíčových pojmů rešeršního požadavku základem je porozumění tématu pomůcky - slovníky a příručky, kde si můžeme termíny ověřit nebo najít jejich vysvětlení konzultace problematiky s jiným odborníkem z daného oboru uvedení analogického díla uživatelem výsledek - vyjádření tématu v izolovaných pojmech příklad: téma: informační zdroje v knihovnách kromě elektronických klíčové pojmy: knihy, časopisy, knihovny, elektronické

Příprava rešerše formulace rešeršního požadavku stanovení jejich vzájemných vztahů příklad tento krok je vyjádřením intelektuálních schopností rešeršéra pokud zde dojde k chybě, lze ji zpravidla těžko v průběhu rešerše napravit příklad: knihovny AND (knihy OR časopisy) NOT elektronické

Příprava rešerše formulace rešeršního požadavku volba zdroje či zdrojů informací pomůcky – popisy databází příklad důkladná znalost zdrojů informací ze strany rešeršéra buď se soustředíme na jeden osvědčený zdroj, odpovídající tematice zadání nebo volíme vhodnou kombinaci několika zdrojů nutné seznámit se s obsahem zdrojů, které máme k dispozici (šetříme čas, vliv na výsledek rešerše) u databází - projít si pomocnou dokumentaci a popis databází v takzvaných „bluesheets“. Např. http://library.dialog.com/bluesheets/

Příprava rešerše jako východisko u strategie rostoucí perly formulace rešeršního požadavku využití dříve vypracovaných rešerší jako východisko u strategie rostoucí perly nepoužívat jako první krok přípravy rešerše lze samozřejmě použít v případě, že archivujeme l kopii rešerší tento krok může být zařazen do volby rešeršní strategie (např.při uplatnění strategie rostoucí perly), ale chybou je používat ho jako vůbec první krok přípravy, protože může negativně ovlivnit celou rešerši

Příprava rešerše formulace rešeršního požadavku příprava zadání (formulace) dotazu spojení selekčních údajů pomocí operátorů - rešeršní logika usnadňuje zkušenému rešeršérovi formulaci rešeršního dotazu, šetří čas (peníze) a především zpřesňuje výsledky hledání získáme tímto hledáním zpravidla přiměřenou množinu vyhledaných záznamů klíčová slova spojená booleovskými nebo distančními operátory, případně využití dalších možností v závislosti na nabídce konkrétního dotazovacího jazyka či rozhraní vyhledávacího programu

Příprava rešerše transliterace jmen formulace dotazu jazykové problémy transliterace jmen např. Shcherbinin, Leontiev, Minaev, Khalimullin, Shimanskii, Chembartsev, Derevschikov apod. nelatinková písma bývají transliterována - pravidla pro transliteraci (např. cyrilice) jsou v anglicky mluvících zemích poněkud odlišná od našich zvyklostí problémy při hledání ruských autorů nebo ruských zdrojů (názvy ruských časopisů apod.) příklady jmen ruských autorů převzaté ze záznamů v bázích dat – rozdílnost transliterace při hledání jmen autorů, názvů jejich pracovišť nebo názvů časopisů, které nejsou anglického původu nespokojit se jen s jedním negativním výsledkem hledání, zkusit dotaz přeformulovat nepoužívat diakritická znaménka

Příprava rešerše odlišná terminologie formulace dotazu jazykové problémy odlišná terminologie pravopisné rozdíly v terminologii př. computerised x computerized modelling x modeling angličtina použitá v záznamech může být někdy zdrojem problémů při hledání podle tématu - údaje jsou přebírány z původního dokumentu - názvy článků i abstrakty v angličtině jsou vytvářeny zpravidla jejich autory pokud je autorem člověk, jehož mateřštinou není angličtina – mohou být použity termíny, které se neshodují s běžně používanou anglickou terminologií buď použít pro hledání všechna známá synonyma nebo si vhodný termín najít v řízeném slovníku – v tezauru – příslušné báze dat

Příprava rešerše volba rešeršní strategie základní strategie strategie stavebních kamenů strategie rostoucí perly strategie osekávání ---------------------------------------------- strategie vyhledávání nejdříve podle nejužší fasety strategie vyhledávání nejdříve podle nejmenší četnosti výskytu rešeršní strategií rozumíme přístup k vyhledávání položek ve zdrojích informací k jednomu požadavku podle Charlese Bourna (*1931-, Stanford Research Institute, zabýval se knihovnickou analýzou, automatizací, metodami vyhodnocováním apod.) a jeho spolupracovníků lze rozlišovat 5 typů přístupu

Příprava rešerše rešeršní strategie strategie stavebních kamenů příklad: aplikace autorského zákona v oblasti elektronických dokumentů a kopírování klíčové pojmy: autorský zákon kopírování elektronické dokumenty dotazy: autorský zákon AND kopírování autorský zákon AND elektronické dokumenty konečný výsledek: spojení výsledků jednotlivých vyhledávání založena na zjednodušeném přeformulování dotazu do několika dotazů dílčích průběh rešerše se rozpadá do několika dílčích, které se ve finále spojí v jeden soubor v současnosti se považuje za nejrozšířenější

Příprava rešerše rešeršní strategie strategie rostoucí perly příklad: aplikace autorského zákona v oblasti elektronických dokumentů a kopírování klíčové pojmy: aplikace autorského zákona kopírování elektronické dokumenty dotaz: aplikace autorského zákona AND kopírování AND elektronické dokumenty pokud málo dokumentů – rozšíření tématu: autorský zákon AND kopírování AND elektronické dokumenty začíná vyhledáváním záznamu k nejužšímu možnému pojmu v požadavku s cílem nalézt alespoň jeden relevantní záznam

Příprava rešerše rešeršní strategie strategie osekávání příklad v případě, že se při vyhledávání podle původního širšího zadání očekává velké množství vyhledaných záznamů taktiky, jak počet záznamů omezit: - omezit vyhledávání na určité pole záznamu - například pouze na předmět - použijeme proximitní operátory pro klíčová slova - místo „library AND (books OR journals)" použijeme „library WITHIN 3 (books OR journals)" - část vyhledaných záznamů vyloučíme operátorem not - „library WITHIN 3 (books OR journals) AND NOT (electronic books OR electronic journals)" - omezíme vyhledávání na určitý typ nebo druh dokumentu - například pouze články z časopisů - vyhledávání omezíme jazykově- například pouze angličtina - vymezíme časové období - omezíme vyhledávání na určitou část báze - dílčí bázi

Příprava rešerše rešeršní strategie strategie vyhledávání nejdříve podle nejužší fasety příklad: vliv dialogové technologie na akvizici nejdříve: akvizice AND dialogové technologie pokud nedostaneme uspokojivý počet dokumentů: akvizice AND automatizace za předpokladu, že máme alespoň dva klíčové pojmy, které nejsou na stejné úrovni nejdříve použijeme kombinaci s nižší úrovní, tj. detailnějším pojmem příklad: vliv dialogové technologie na akvizici nejdříve: akvizice AND dialogové technologie pokud nás vyhledávání uspokojí, rešerše tím končí - uspokojivý počet je v různých oborech a pro různé účely odlišný, ale v praxi se uvádí 20-25 záznamů pokud dostaneme příliš malý počet záznamů, volíme v dalším kroku vyhledávání kombinaci s širším pojmem akvizice AND automatizace

Příprava rešerše rešeršní strategie strategie vyhledávání nejdříve podle nejmenší četnosti výskytu (četnost výskytu termínu v databázi) příklad: faktografické informační systémy o životním prostředí hledáme-li v databázi informatických oborů – nejdříve termín životní prostředí bude pravděpodobně méně četný než termín faktografické informační systémy podobná strategii předešlé - nepřihlíží však k hierarchickým úrovním pojmů, ale pouze k četnosti výskytu v bázi - vychází ze statistických údajů o příslušných bázích, jejichž jádrem jsou frekvenční rejstříky příklad: hledáme-li v databázi informatických oborů „faktografické informační systémy o životním prostředí" - začneme s termínem "životní prostředí", protože jeho výskyt v této databázi bude (pravděpodobně) méně četný než termín "faktografické informační systémy"

Informační průzkum strojově ručně informační průzkum - vyhledávání v průběhu vyhledávání dochází k srovnání označení a hodnot zadaných v rešeršním dotazu s označením a hodnotami všech údajů v databázi proces vyhledávání v databázích je záležitostí daného systému, probíhá velmi rychle a bez intelektuálního vkladu rešeršéra při intelektuálním vyhledávání v lístkových nebo svazkových katalozích může trvat desítky hodin pro oba způsoby se doporučuje vést si evidenci, z níž by byl jasný použitý postup, je účelné už v průběhu vyhledávání se snažit vyloučit duplicity

Informační průzkum informační průzkum – vyhledávání nejprve zjistíme, zda neexistuje hotová rešerše na dané téma se samotným vyhledáváním začneme na vlastním pracovišti pokud nenajdeme dostatek zdrojů ve vlastní knihovně, rozšiřujeme vyhledávání na další po vyčerpání sekundárních a terciárních zdrojů se uchylujeme k primárním pramenům podobnou již dříve zpracovanou rešerši můžeme využít až v tomto stádiu, používat ji jako východisko na samém začátku přípravy by bylo chybou

Zpracování výsledků věcné formální členění prvním krokem je utřídění vyhledaného materiálu

Zpracování výsledků příklad: téma: „automatizace knihoven“ členění věcné příklad: téma: „automatizace knihoven“ možné členění: teoretické otázky automatizace knihoven ve světě automatizace knihoven v ČR

Zpracování výsledků formální členění podle druhů dokumentů podle jazyků chronologické apod. pokud nelze téma rozčlenit podle věcného hlediska můžeme použít hledisko formální, např.: - podle druhů dokumentů - podle jazyků apod. vnitřní uspořádání v jednotlivých oddílech pak může být jmenné

Zpracování výsledků struktura a formální úprava rešerše – dříve norma ČSN 01 0198 - Formální úprava rešerší příklad rešerše po skončení úpravy a definitivním výběru záznamů následuje konečné uspořádání rešerše norma ČSN 01 0198 – zrušena, má pouze informativní význam případně následují další práce jako vyplnění výkazu práce, stanovení ceny rešerše apod.

Zpracování výsledků povinné části rešerše podle normy ČSN 01 0198 titulní list analytický list základní část

Zpracování výsledků výrazné označení dokumentu termínem „REŠERŠE“ titulní list – povinné údaje výrazné označení dokumentu termínem „REŠERŠE“ evidenční číslo rešerše pracoviště, které rešerši zpracovalo název a plná adresa organizace, kde se rešerše zpracovala věcné zatřídění obsahu - MDT, klíčová slova apod. název zpracovávané tematiky, který je nutno formulovat tak, aby stručně a přesně vystihoval obsah rešerše datum ukončení rešerše v plném znění (den, měsíc, rok) celkový počet záznamů obsažených v rešerši jméno zpracovatele rešerše případně další údaje (nepovinné) – překlad názvu, jméno a funkce objednavatele apod.

Zpracování výsledků analytický list druhy dokumentů zachycených v rešerši s uvedením počtu příslušných záznamů časové vymezení dokumentů uvedených v rešerši (např. 1990-1999) zvolené uspořádání záznamů v rešerši (např. podle druhů literatury uvnitř chronologicky sestupně, dále podle jmen autorů) výčet a charakteristiky informačních pramenů, kterých se používalo při zpracování rešerše případně další údaje (nepovinné) – jazykové a geografické vymezení, text rešeršního dotazu, vysvětlivky, poznámky

Zpracování výsledků základní část rešerše zahrnuje textovou část, kterou tvoří soupis záznamů dokumentů nebo jejich částí záznamy zpracovat podle normy ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 nebo ve formě zkráceného katalogizačního záznamu doporučuje se uvést na konci záznamu v pravém dolní rohu lokační údaj, tj. údaj o místě uložení dokumentu záznamy v rešerši se průběžně číslují arabskými číslicemi text rešerše se píše obvykle po jedné straně stránky se číslují (s výjimkou titulního listu)

Zpracování výsledků nepovinné části rešerše podle normy ČSN 01 0198 rejstříky zejména u rozsáhlejších rešerší odkazy na záznamy pomocí průběžných čísel záznamů obsah

Hodnocení rešerší relevance informací pertinence informací vyhodnocení rešerše relevance informací pertinence informací hodnocení je důležitou součástí rešerše mnohdy se pro tyto účely používá tzv. relevanční lístek, prostřednictvím kterého uživatel hodnotí provedenou rešerši hlavní kritéria hodnocení: počet vyhledaných záznamů podíl pertinentních, popř. relevantních záznamů z počtu záznamů vyhledaných relevance informací znamená, že vyhledané informace odpovídají zadanému dotazu a jsou vhodné k řešení daného informačního problému pertinence znamená, že vyhledané informace přesně odpovídají konkrétní potřebě uživatele

Hodnocení rešerší odezva rešeršního systému počet vyhledaných záznamů x 100% celkový počet relevantních záznamů

Hodnocení rešerší úplnost rešerše počet vyhledaných relevantních záznamů x 100% počet všech formálně relevantních záznamů v souboru

Hodnocení rešerší přesnost rešerše počet relevantních záznamů x 100% počet všech záznamů v rešerši

Optimalizace rešerše zásady pro dosažení optimálního počtu dotazů chceme-li získat více záznamů: co nejméně zpřesňovat dotaz jen nezbytná pole a nejdůležitější termíny neomezovat vyhledávání časově apod.    prohledat více bází dat nepoužívat logický operátor NOT nepoužívat obecné nebo abstraktní výrazy         nepřekládat téma doslovně použít jen významová slova správnost pravopisu použít zástupné znaky použít synonyma a příbuzná slova zkontrolovat správnost použití závorek

Optimalizace rešerše zásady pro dosažení optimálního počtu dotazů chceme-li dotaz zpřesnit (zmenšit vyhledanou množinu): použijte více slov vyjadřujících hledané téma spojených logickým operátorem AND použijte dalších nabídek, například omezte prohledávání časově nebo jazykově použijte pole, kde se vyhledává v termínech převzatých z formalizovaného jazyka, např. tezauru deskriptorů (př. Dialog - pole Main Subject) pokud použijete zástupný znak, dbejte na to, abyste nepoužili příliš krátký slovní základ pro hledání slov s různými koncovkami použijete-li logické operátory AND, OR a NOT, nezapomeňte na správné použití závorek

Vyhledávací proces (podle PhDr. R. Papíka, PhD.)

Seznam literatury Bibliografie pro druhý ročník středních knihovnických škol : Stud. obor vědecké informace a knihovnictví / Jiří Kábrt ; Anna Javorčíková. -- 2. vyd.. -- Praha : SPN, 1988. -- 247 s. : fot. ; 29 cm Rešerše : úvod do teorie a organizace rešeršních služeb / Miroslava Matoušová ... [aj.]. -- Praha : ÚVTEI, 1988. -- 227 s. : tb., schémata, ukázky formulářů ; 20 cm. -- (Studijní texty ; 20) KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy : (projekt TDKIV) [on-line]. TDKIV. Odbor knihovnictví NK ČR. Praha : Národní knihovna ČR, 2001-2002 [cit. 2003-03-17]. Dostupné na www: <http://sigma.nkp.cz:4505/F/D8ARC525CV5HXEMISEA36FQ7U2AHTAGIBHIESL3M43QJ6D929G-39910?func=file&file_name=find-a&local_base=ktd> Bibliografické odkazy pro seznamy a citace [online]. Praha : ÚISK FF UK, 1996- [cit. 2000-01-12]. Dostupný z WWW: http://www.cuni.cz/~brt/bibref/bibref.html 

Seznam literatury Generátor citací: http://www.citace.com ČSN 01 0198. Formální úprava rešerší. Praha : Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1972. 4 s. Účinnost od 1.1. 1973. Zrušená norma (bez náhrady). Platnost ukončena v březnu 2002 ČSN ISO 690 (01 0197). Dokumentace – Bibliografické citace – Obsah, forma a struktura. Praha : Český normalizační institut, 1996. 31 s. ČSN ISO 690-2 (01 0197). Informace a dokumentace – Bibliografické citace – Část 2: Elektronické dokumenty nebo jejich části. Praha : Český normalizační institut, 2000. 22 s. Generátor citací: http://www.citace.com

Zadání rešerše téma věcné a případné formální vymezení rešerše zvolený formát záznamů zkrácený katalogizační záznam ISO 690 východiskem by měl být projekt rešerše téma odevzdat 6.5.2008

Děkuji za pozornost

zpět

zpět

zpět

zpět

zpět