vyšetření moči klinicko-biochemická diagnostika a metody stanovení

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Trávicí žlázy játra slinivka.
Advertisements

BIOLOGIE ČLOVĚKA MOČOVÝ SYSTÉM
Patologické pigmentace
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_18 - KYSELINY
Patologické složení moče
VYLUČOVACÍ SOUSTAVA Filtrující „fazole“.
Kvantitativní analytická chemie
ZNEČIŠŤOVÁNÍ VODY A VYČERPÁNÍ ZDROJŮ PITNÉ VODY
Vylučovací soustava Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
výpočet pH kyselin a zásad
REAKCE ANIONTů Praha – město našeho života
IKTERUS - DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA as. MUDr. Lochmanová Jindra
Fyziologie vylučovacích soustav živočichů
Úloha ledvin v regulaci pH
Akutní selhání ledvin Definice: náhlý pokles metabolické a exkreční funkce ledvin, které byly dosud zdravé nebo jen lehce poškozené.
Tělní tekutiny Krev Text: Reprodukce nálevníků.
Ledviny – stavba a funkce
Fyziologie vylučování ledvinami
Výroba kyseliny dusičné
Tělní tekutiny 1. Tkáňový mok tvoří prostředí všech tkáňových buněk
Soli Soli jsou iontové sloučeniny vzniklé neutralizační reakcí.
1 Počet snímků:15 Snímek číslo: Se zaměřením na stránku patologicko-fyziologickou a interní medicíny.
Vylučovací soustava Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Sacharidy a jejich význam ve výživě člověka
Roztoky roztoky jsou homogenní, nejméně dvousložkové soustavy
ALDEHYDY KETONY Vlastnosti Zástupci Formaldehyd Acetaldehyd
Název školy:  ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKRES LOUNY Autor:
JÁTRA Trávicí soustava.
DUSÍK 78% ve vzduchu Dusičnany, bílkoviny…
odměrná analýza – volumetrie
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona:III/2č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_418.
úlohy proteinů Proteiny (bílkoviny) stavební katalytická
Střední odborné učiliště Liběchov Boží Voda Liběchov
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Acidobazické indikátory
VY_32_INOVACE_CHK4_5860 ŠAL Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Rozvoj.
Vylučovací soustava Funkce: -regulace objemu a složení tělních tekutin
Tělní tekutiny a krev Školení trenérů licence A Fakulta tělesné kultury UP Olomouc Biomedicínské předměty Doc. MUDr. Pavel Stejskal, CSc.
VYLUČOVACÍ SYSTÉM SCHÉMATA, OBRÁZKY.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE
Urolitiáza, záněty.
IKTERUS.
VYLUČOVACÍ SYSTÉM Obrázky použity z: LIDSKÉ TĚLO
Choroby jater a žlučových cest
EXKRECE Během zátěže – narušení homeostázy – regulační mechanismy (exkrece je součást) Vylučování katabolitů (většinou látek pro tělo nepotřebných) A)
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_12_TĚLNÍ.
Základní vyšetření moče Daniel Rajdl. Preanalytika Čas do analýzy (1h) 24 h CO(NH 2 ) 2 + H 2 O  CO NH 3 NH 3 + H +  NH 4 + ↓ H + (↑ pH) ↓ glukóza.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Funkce = vyloučit z těla odpadní látky rozpustné ve vodě.
Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace Pražská 2817, Mělník tel.: EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický.
VYLUČOVACÍ SOUSTAVA.
Přírodní látky 1. Sacharidy.
OBĚHOVÁ SOUSTAVA.
Stanovení půdní reakce, výměnné acidity
Zajímavé chemické pokusy
Chemie 9. třída Vytvořil : Mgr. Tomáš Kordula
Autor: Bc. Renáta Bojarská Datum: Název: VY_32_INOVACE_06_PŘ8_BO
PATOLOGICKÉ SOUČÁSTI MOČE.
Salinita (zasolení) půdy
Imunochromatografické stanovení přítomnosti hemoglobinu ve stolici
Monosacharidy Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN: 
Kristýna Šubrtová 7.kruh 2009/2010
Vylučovací soustava.
Rychlý test ze slin pro odhad hladiny alkoholu v krvi
I. Krevní obraz II. Krevní systémy
Patofyziologie ledvin
Vážková analýza - gravimetrie
VYLUČOVACÍ SOUSTAVA 1.
Transkript prezentace:

vyšetření moči klinicko-biochemická diagnostika a metody stanovení Zdravotnická škola, Hradec Králové Stredná zdravotnícka škola, Bánská Bystrica vyšetření moči klinicko-biochemická diagnostika a metody stanovení

tvorba moči funkce ledvin: vylučování odpadních látek rozpustných ve vodě (konečných produktů metabolizmu) regulace chemického složení tělních tekutin, udržování vnitřního prostředí pomáhají udržovat acidobazickou rovnováhu endokrinní funkce (produkce hormonu – renin)

tvorba moči nefrony - funkční jednotky ledvin (v ledvině cca 1 mil.) skládají se z těchto částí: Bowmanův váček: uvnitř klubko krevních kapilár, tzv. glomerulus; filtrační části nefronů, filtrují krev (plazmu) a vytvářejí primární moč (glomeruly proteče cca 1500 l krve/den, při čemž vznikne 180 l primární moči); v primární moči nejsou obsaženy bílkoviny proximální a distální tubulus: zde se vstřebává více než 99 % primární moči, vstřebávají glukózu, aminokyseliny, ionty a vodu z tubulů je moč aktivně transportována přes sběrný kanálek a ústí do ledvinové pánvičky do močového ústrojí děje pro regulaci vnitřního prostředí: glomerulární filtrace tubulární zpětná resorpce tubulární sekrece

ledviny schéma:

odběr moči jednorázový odběr moči: nejvhodnější je první ranní moč provádí se do čisté nádobky (bez zbytků čisticích prostředků a dalších chemikálií); nádobka je označena jménem a rodným číslem pacienta, datem a časem odběru po omytí zevních genitálií vodou se provádí odběr středního proudu moči (u žen platí, že odběr by měl být proveden mimo období menstruace) moč je třeba do laboratoře dopravit do 1-2 hod. po odběru nesmí se konzervovat ani zmrazovat

odběr moči časový odběr moči: konzervace moči: sbírá se moč za určité časové období (3 h, 6 h, 12 h, 24 h) nejprve se pacient vymočí do WC, poté sbírá moč do čisté sběrné nádoby po definovaný časový úsek naposled se do ní vymočí při konci sběrného období konzervace moči: chladem (4 °C, popř. zmrazení na -20 °C) HCl, thymolem, chloroformem analýzy se vždy provádějí z dobře promíchané moči!

základní vyšetření moči fyzikální vyšetření (barva, pěna, zápach, zákal, objem vyloučený ve sledovaném období, stanovení hustoty, pH) chemické vyšetření morfologické vyšetření močových elementů mikroskopické vyšetření mikrobiologické vyšetření vyšetřování moči slouží jako: screening (prevence onemocnění) ukazatel onemocnění a jeho dynamiky ukazatel terapie

fyzikální vyšetření moči - objem ukazatel koncentrační a zřeďovací schopnosti ledvin objem moči závisí: na příjmu tekutin objemu vyloučené vody potem, stolicí (průjmy), dýcháním funkčním stavu ledvin věku normální hodnoty objemu moči: novorozenci: 30-60ml/denně děti: cca 700 ml/denně dospělí: 500-2 000 ml/denně (4/5 moči ve dne, 1/5 v noci) stanovení denního množství moči – odměrným válcem

fyzikální vyšetření moči - objem patologické stavy polyurie: zvýšená diuréza (objem větší než 2 000 ml/denně) vyskytuje se u nadměrného příjmu tekutin nebo látek s diuretickým účinkem (káva, čaj, alkohol), diabetes insipidus (žíznivka) – 10-20l/denně, tj. porucha hormonální regulace vodního hospodářství oligurie: snížená diuréza (objem < 300-500 ml/denně) anurie: zástava tvorby moči (objem moči < 100 ml/denně) příčiny oligurie a anurie: horečnatá onemocnění, těžké průjmy a zvracení, záněty ledvin, otravy při poškození ledvin, u pac. v šoku retence moči: moč se tvoří normálně, ale je bráněno jejímu odtoku – přepážka v močových cestách (ucpání - obstrukce močové trubice kamenem, tumor rekta či gynekologického ca, hypertrofie prostaty) nykturie: zvýšená tvorba moči v noci (onemocnění ledvin, srdeční selhávání) polakizurie: časté nucení k močení (průvodní znak zánětů či nádorů)

fyzikální vyšetření moči - barva způsobena žlutými pigmenty – urochromy (bilirubin, urobilin) závisí na množství vyloučené moči přítomnosti barevných pigmentů z potravy přítomnosti léků či patologických součástí moči příčina jaterních či ledvinových onemocnění normální barva: světle žlutá až zlatě žlutá hodnocení moči: barva posuzována v čerstvé moči, zjišťuje se, zda se zbarvení vyskytuje ihned po vymočení, nebo až stáním

fyzikální vyšetření moči - barva

fyzikální vyšetření moči - barva příčina diabetes melitus, polyurie nápadně světlá až bezbarvá nedostatek vody, zahuštění organizmu žlutohnědá, hnědavá vitamin A, karoteny z potravy oranžová zvýšené množství urátů a kyseliny močové oranžová s cihlově červenou sraženinou vitamin B2 (riboflavin), vitaminové směsi, B komplex sytě žlutá požití analgetik (antipyrin, aminopyrin) cihlová až hnědá bilirubinurie tmavě žlutá až hnědá bilirubin, methemoglobin, melanin, kresol hnědá (barva černého piva) urologický čaj, alkaptonurie (kyselina homogentisová), tanin hnědne až černá stáním oxidace melanogenu na melanin (vylučován při melanomu) tmavne na vzduchu hemoglobinurie, myoglobinurie, hematurie, ery, rostlinná barviva (borůvky, červená řepa) červená, červenohnědá po organických rozpouštědlech zelená léky obsahující methylenovou modř, porucha metabolizmu tryptofanu modrozelená, modrá

fyzikální vyšetření moči – pěna, zápach pěna moči v moči zdravého člověka je pěna bezbarvá a rychle se ztrácí žlutou až žlutohnědou pěnu způsobuje bilirubin větší množství bezbarvé pěny – moč obsahující bílkovinu nebo glukózu zápach hodnocení: mírně zamáváme nad nádobou rukou a opatrně přičichneme slabý zápach moči zdravého člověka způsobují organické kyseliny vyšetřuje se pouze u čerstvé moči (starší moč má rozkladem amoniakální zápach) závisí na složení přijaté potravy není rozhodujícím ukazatelem diagnózy

fyzikální vyšetření moči – pěna, zápach příčina ketonurie, diabetes mellitus, hladovění acetonový otravy alkoholem alkoholový česnek, otravy fosforem, arzenem a telurem česnekový otravy terpentýnem fialky bakteriurie, proteinurie, záněty močových cest hnilobný, po amoniaku otravy kyanidy hořké mandle porucha vylučování AK - leucin, isoleucin, valin maggi - polévkové koření vitamin B2 mléčná čokoláda fenylketonurie myšina cystinurie sirovodík otravy nikotinem tabákový

fyzikální vyšetření moči - zákal zákal moči čerstvá moč je čirá nebo jen velmi slabě zakalená vlivem fosfátů, urátů a mucinových látek zákal, který vzniká při chladnutí moči několikahodinovým stáním, nemá patologický význam (způsobují ho epitelie, leukocyty, hlen – usadí se v podobě lehkého obláčku – Tammův-Horsfalův mukoprotein – bílkoviny ovlivňující vznik válců) vylučuje-li se zakalená moč – patologický stav zákal se rozliší po okyselení, přídavku NaOH nebo varem, přesněji mikroskopicky v močovém sedimentu

fyzikální vyšetření moči - zákal hodnocení zákalu moči bílý nebo načervenalý sediment amorfních urátů (varem či přidáním NaOH mizí) kyselá moč těžký bílý sediment amorfních fosfátů (okyselením kyselinou octovou se rozpustí) alkalická moč těžký hlenovitý bělavý sediment (přídavkem kyselin se rozpustí, přídavkem NaOH a zahřátím zgelifikuje) hnis červenohnědý sediment krev zákal neodstranitelný filtrací bakterie v přítomnosti tuků (odstraní se vytřepáním do směsi alkoholu a éteru 1:3) mléčný zákal

fyzikální vyšetření moči – specifická hmotnost (hustota) ukazatel koncentrační a ředicí schopnosti ledvin, závisí na množství rozpuštěných látek (chloridy, močovina) a na objemu vylučované kapaliny vyjadřována bezrozměrným číslem – udává měrnou hmotnost moči k hmotnosti destilované vody, též se udává v kg.m-3, nebo v g.cm-3 normální rozmezí: 1,01-1,025 patologie nízká hustota – chronická onemocnění ledvin zvýšená hustota – diabetes (vlivem vyšší koncentrace glukózy), vysoký obsah bílkovin v moči

fyzikální vyšetření moči – specifická hmotnost (hustota) stanovení urinometrem (hustoměr kalibrovaný od 1,000 do 1,060) moč se nalévá do válce tak, aby nevznikla pěna, příp. ji odstraníme pomocí filtračního papíru; dolní okraj menisku hladiny moči určuje hustotu na stupnici hustoměru močovými proužky – test je založen na změně barvy z modrozelené na zelenožlutou nebo hnědou v závislosti na koncentraci iontových složek v moči (zóna obsahuje: dibrom-3-hydroxy-4-izopropyl-toluen-sulfoftalein) interference: vysoká koncentrace kyseliny askorbové osmometricky

fyzikální vyšetření moči - pH normální rozmezí: 5-7 jednotek, je ovlivněno potravou (rostlinná – moč alkalizuje, živočišná - acidifikuje) patologické hodnoty: u poruch acidobazické rovnováhy, bakteriálních infekcí ledvin a močových cest hodnocení: vždy v čerstvé nekonzervované moči (starší moč má vlivem amoniakálního rozpadu slabě alkalickou reakci) stanovení: pH-metrem (skleněná a kalomelová elektroda) diagnostickými proužky – zóna papírku obsahuje acidobazické indikátory methylčerveň a bromthymolovou modř, reagují na koncentraci H+ změnou svého zbarvení z oranžovočerveného zbarvení (silně kyselé pH) přes žlutozelenou až k modré (silně alkalické)

vyšetřovací močové proužky určeny pro „in vitro“ diagnostické použití činidla jsou v suchém stavu imobilizována na reakčních ploškách a po namočení proužku do moči reagují za vzniku barevné kolorimetrické reakce, kterou je možno odečíst v předepsaném čase screeningový test při diabetu, onemocnění jater, ledvin, žlučových a močových cest, metabolických a acidobazických poruchách pro analýzu pH, specifické hmotnosti, glukózy, ketonů, bílkoviny, krve, nitritů, leukocytů, bilirubinu a urobilinogenu vyhodnocovány subjektivně okem či speciálními reflexními fotometry (automatické zpracování a objektivní vyhodnocení papírkových testů)

vyšetřovací močové proužky význam v ordinacích praktického lékaře provedení testu diagnostickým proužkem: - vzorky vytemperujte na laboratorní teplotu - nedotýkejte se testovacích zón proužků - po vyjmutí požadovaného množství proužků tubu ihned dobře uzavřete - proužek ponořte krátce do moči a ihned vytáhněte, aby nedošlo k vymytí reagencií - proužek inkubujte ve vodorovné poloze - je třeba dodržet dobu odečtu u jednotlivých parametrů - při porovnání zabarveného políčka s přiloženou škálou na obalu tuby postupujte co nejrychleji (výsledky odečtené po dvou minutách mohou být zkreslené) diagnostické proužky se skladují v dobře uzavřeném originálním balení na suchém, temném místě při teplotách pod 30 °C (ne v ledničce), neodstraňujte vysoušecí prostředek z víčka tuby; proužky nesmějí být ve vlhku, vystaveny přímému slunečnímu světlu, zvýšené teplotě a chemickým vlivům

chemické vyšetření moči rutinně se provádí důkaz na přítomnost bílkovin krve glukózy ketolátek bilirubinu a urobilinogenu důkazy se provádějí: diagnostickými proužky zkumavkovými metodami práškovými činidly

chemické vyšetření moči v praxi pomocí diagnostických proužků je jednoduché a nenáročné v praxi se běžně provádí v ordinacích praktických lékařů

bílkovina v moči (proteinurie) fyziologické množství bílkovin do moči se běžně dostává 0,1-0,15 g bílkovin/den (glomeruly nepropouštějí proteiny s vyšším obsahem negativně nabitých skupin - albumin-zadržen) množství větší než 0,2 g je považováno za patologické rozdělení proteinurie prerenální proteinurie: u pacientů, kteří mají v plazmě zvýšené množství bílkovin z M <60000, patologický proces probíhá jinde než v ledvinách renální proteinurie: doprovází poškození glomerulů, u těžkých proteinurií je složení moči podobné plazmě, při vylučování > 4 g bílkovin/ den - těžká proteinurie postrenální proteinurie: vzniká při krvácení do vývodu močových cest, v moči najdeme všechny typy plazmat. bílkovin (s krví jde do moči i plazma)

důkaz bílkoviny v moči zkouška kyselinou sulfosalicylovou bílkovina se působením kyseliny sulfosalicylové denaturuje = tvorba zákalu až sraženiny (dle koncentrace bílkoviny) hodnotí se intenzita zákalu z boku zkumavky semikvant. hodnocení g/l arbitrární jednotky hodnocení zákalu do 0,1 stopy opalescence hodnotitelná pouze v bočním světle proti černému pozadí 0,1-0,25 1 + zákal je průhledný a můžeme skrz něj číst podložený text 0,25-2,0 2 ++ zákal je neprůhledný 2,0-4,0 3 +++ zákal je mléčný a tvoří se v něm vločky nad 4,0 4 ++++ sraženina

důkaz bílkoviny v moči glykoproteiny se touto metodou nedají zjistit, nesrážejí se Hellerova zkouška - bílkoviny se denaturují koncentrovanou kyselinou dusičnou moč okyselíme kys. octovou 30%, na konc.kys.dusičnou (1 ml) navrstvíme okyselenou moč po skle; jestliže se objeví na rozhraní bílý prstenec - pozitivní reakce na bílkovinu (zelený prstenec – přítomen bilirubin, červenohnědý prstenec – přítomnost močových barviv) pomocí diagnostických proužků využívá se tzv. proteinové chyby speciálních pH-indikátorů, které se při pH < 3,5 barví jasně žlutě. Kyselé pH zajišťuje pufr obsažený v indikační zóně. Při přítomnosti bílkovin reagují H+ ionty (z pufru v zóně) alkalicky a zůstávají fixovány na bílkovinu. Menší citlivost pro globuliny, paraproteiny, hemoglobin. Indikátory – terbromfenolová modř, sulfoftaleiny. Změnou pH (H+ iontů) dochází k barevné změně – mění se pH papírku: bez přítomnosti bílkoviny žlutě x přítomnost bílkovin = pozitivní reakce - vzniká barva zelená až modrá (současně se měří i pH > 8 a pozitivní bílkovina – potřeba zředit moč kys.octovou na pH = 5-6)

krev v moči (hematurie) hematurie (výskyt krve v moči) – erytrocyturie, hemioglobinurie fyziologicky se v moči krevní barviva nevyskytují erytrocyturie: ery v moči, normální 2-3 ery v 1 ml moči zánět ledvin, močové kameny, hemofilie, skorbut, ca prostaty, onemocnění močových cest, infekční a oběhové choroby (ledvinové a oběhové poruchy, ca močových cest a ledvin) při výrazných poruchách glomerulů též ↑ proteinurie hemoglobinurie: volný hemoglobin v moči při všech stavech doprovázených intravaskulárním rozpadem erytrocytů (anemie, popáleniny, námaha, otrava houbami či inkompatibilita při transfuzích)

krev v moči (hematurie) chemicky nelze rozeznat od erytrocyturie (vyšetřením sedimentu) hematurie: mikroskopická (skrytá, okultní) – nezjistitelná pouhým okem makroskopická – růžová až červená moč, přítomnost zákalu podle příčin se hematurie dělí na: prerenální (vždy hemoglobinurie) - otravy, sepse, zvýšená hemolýza renální – úrazy, nádory postrenální – kameny, zánět

krev v moči (hematurie) důkaz krve v moči: diagnostické proužky – krevní barvivo princip metody: zóna obsahuje organický hydroperoxid a chromogen (o-tolidin), který za přítomnosti hemoglobinu oxiduje na modře zbarvené produkty (tzv. pseudooxidázový účinek hemoglobinu – hemoglobin katalyzuje oxidaci vhodných substrátů peroxidem vodíku obdobně jako enzym peroxidáza; tuto schopnost hemoglobin neztrácí ani po tepelné denaturaci, důkaz se má tedy provádět v převařených vzorcích, aby se vyloučila případná enzymová katalýza peroxidázami z leukocytů) peroxidáza Hb, myoglobin H2O2 + chromogen-H2 oxidovaná forma chromogenu 2H2O + specificita: ery, Hb, myoglobin citlivost: 3-5 ery/1 ml hodnocení: po 1 minutě falešně negativní výsledky: za přítomnosti redukujících látek (vit.C) nebo urátů falešně pozitivní výsledky: v přítomnosti Fe3+ solí, jodidů nebo stop oxid. prostředků, peroxidázy některých druhů bakterií a plísní

glukóza v moči (glykosurie) nejčastější cukr v moči, ostatní méně časté fyziologické množství glukózy v moči: u dospělých lidí 0,72 mmol/24 (jde o glukózu, která se nestačí vstřebat v tubulech, toto množství běžnými metodami nelze zjistit) renální (ledvinový) práh jde o koncentraci glukózy v krvi, při které tubuly nezvládají vstřebávat glukózu zpět do krve glukóza z enterocytů je transportována glukóza-Na+ transportérem difuzí a účinkem Na+/K+ ATPázovou pumpou → do krve → glomerulární filtrace v ledvinách (v primární moči je veškerá glukóza), dále ledvinové tubuly → vstřebání zpět do krve, patologicky do moči fyziologicky do definitivní moči 0,11-0,83 mmol/l - referenční hodnoty glykosurie (nižší hodnoty při bakteriurii) glykosurie – vylučování glukózy močí při překročení ledvinového prahu, kapacita tubulárních buněk pro resorpci glukózy je 9-11 mmol/l v plazmě, tzv. ledvinový práh

glukóza v moči (glykosurie) klinický význam: rozlišuje se: glykosurie, fruktosurie, laktosurie, … vyšší koncentrace glukózy v moči: PRERENÁLNÍ GLYKOSURIE alimentární glykosurie (přechodně po požití většího množství jednoduchých cukrů, glykemie překročí hodnotu 10 mmol/l po dobu 15 minut) diabetes mellitus RENÁLNÍ GLYKOSURIE – ledvinový práh pro glukózu snížen pod 9 mmol/l za fyziologických hodnot glukózy v plazmě, tj. ↑ glykosurie za normální glykemie (těhotenství, porucha ledvinových tubulů) další příčiny glykosurie: stres, acidóza, poruchy jater (cirhóza, infekční žloutenka), podání ACTH, kortikoidů,...

důkaz glukózy v moči specifická enzymatická reakce využívá se enzymů glukózaoxidázy (GOD) a peroxidázy (POD) glukóza je oxidována vzdušným kyslíkem za katalýzy GOD na glukonolakton a H2O2 H2O2 oxiduje za katalýzy POD chromogenní systém (barvivo), to se projeví červeným zbarvením redukční zkouška - Benediktova, Fehlingova glukóza redukuje roztoky solí těžkých kovů, redukci způsobí volná aldehydická či ketonická skupina (ketonická – v blízkosti musí být primární alkoholická skupina –CH2-OH) před reakcí nutno zjistit, zda moč neobsahuje větší množství bílkoviny (též redukují); obsahuje-li, nutno deproteinovat (odstranit varem a důkaz glukózy provádět ve filtrátu) Benediktova zkouška: s CuSO4 (redukce Cu2+ na Cu+, vyloučení sraženiny Cu2O)

důkaz glukózy v moči + + + + Fehlingova zkouška: Fehlingovo činidlo (roztok modré skalice s hydroxidem sodným se Seignettovou solí – vínan draselno-sodný) se uplatňuje v oxidačně-redukční reakci v činidle se redukuje Cu a substrát se oxiduje 2C4H2(OH)2(COO)2KNa 2CuSO4.5H2O + 2C4H2(OH)2(COO)2Cu Na2SO4 + + K2SO4 10H2O + Fehlingovo činidlo se přidá k moči, zahřívá se a kapalina se barví nejprve zeleně, nakonec se vylučuje červený oxid měďný měď se redukuje (z +2 na +1), uhlík ve formaldehydu se formálně oxiduje

důkaz glukózy v moči + + + + diagnostické proužky: glukóza O2 + glukózaoxidáza kyselina glukuronová H2O2 + H2O2 + chromogen peroxidáza barvivo H2O + atomární kyslík oxiduje u proužků Glukophan a Tetraphan o-toluidin (chromogen); tyto proužky obsahují také redoxní indikátor, který prozradí přítomnost vitaminu C, který reakci brzdí Diaphan, Pentaphan a Heptaphan mají chromogen, který se barví v přítomnosti glukózy červenohnědě; u těchto proužků není redoxní indikátor, protože tato tzv. TRINDEROVA reakce není citlivá na přítomnost vitaminu C

žlučová barviva žlučová barviva se vyskytují v moči: při obstrukci žlučových cest (kamenem, nádorem) při hepatitidě (koncentrace v krvi 20x vyšší) vznikají odbouráváním hemoglobinu mezi žlučová barviva zařazujeme: bilirubin urobilinogen, sterkobilinogen – tzv. Ehrlich pozitivní látky urobilin, sterkobilin – tzv. Schlesinger pozitivní látky

žlučová barviva bilirubin konjugovaný bilirubin (přímý) vzniká v játrech konjugací s kyselinou sulfo-glukuronovou, ledvinový práh 30-34 mol/l nekonjugovaný bilirubin (nepřímý) vzniká odbouráváním hemu, hemolytické žloutenky, do moči neproniká! na vzduchu a světle samovolně oxiduje na biliverdin v moči za patologických stavů pouze konjugovaný (přímý) ↑ bilirubin: obstrukční ikterus (žlučníkový kámen, ca žlučových cest) parenchymatózní ikterus (hepatitida, mononukleóza, cirhóza jater)

žlučová barviva urobilinogen společný název pro urobilinogen + mezobilinogen + sterkobilinogen - tzv. Ehrlich pozitivní látky poskytují s aldehydickým Ehrlichovým činidlem (1,4-dimethylaminobenzaldehyd a HCl) červený komplex katabolický produkt hemoglobinu (hemolytická anemie, poruchy funkce jater, hepatitida, cirhóza jater, tumory) vzniká v tlustém střevě bakteriální redukcí bilirubinu, většinou přeměňován v játrech referenční hodnoty: < 17 mol/l vzorek moči nutno chránit před světlem!!! též označován jako „pigment nemoci jater“ ↑ koncentrace: virová hepatitida, cirhóza či toxické poškození jater, hemolytický ikterus a hemolytická anemie ↓ koncentrace: při uzávěru žlučových cest a při zástavě odtoku žluči (obstrukční ikterus – negativní nález)

žlučová barviva urobilin, sterkobilin název „Schlesinger pozitivní látky“ (s octanem zinečnatým reagují za vzniku zeleně fluoreskující sloučeniny) močí se nevylučují vznikají v ní oxidací urobilinogenu a sterkobilinogenu jsou přítomny ve vzorcích moči déle stojících na vzduchu a světle moč je tmavá a má bezbarvou pěnu

žlučová barviva - stanovení bilirubin princip stanovení: bilirubin je oxidován za změny zbarvení Rosinova zkouška – oxidace s alkoholovým roztokem jódu princip: bilirubin je oxidován jódem na zelený biliverdin reakce je málo citlivá (od 200 mol/l), falešně pozitivní výsledky: po podání fenazonu či tetracyklin. atb. moč ve zkumavce se převrství přibližně 2 ml alkohol. roztoku jódu; roztok musí zůstat nad močí a vytvořit ostré rozhraní v přítomnosti bilirubinu vznikne na styčné ploše zelený prstenec Naumannova zkouška princip: bilirubin je absorbován na talek; působením Fe3+ iontů se oxiduje při pozitivní reakci na modrý bilicyanin diagnostické proužky - bilirubin (Biliphan, Heptaphan, Ictophan) princip: testovací zóna obsahuje činidlo (diazoniovou sůl), které s bilirubinem v kyselém prostředí poskytuje růžové až karmínově červené zbarvení citlivost: test je na bilirubin specifický (citlivost 30 mol/l) bilirubin biliverdin bilirubin bilicyanin

žlučová barviva - stanovení urobilinogen Ehrlichova reakce reakce není specifická, reaguje i indol, skatol, léčiva (sulfonamidy) princip metody: Ehrlich pozitivní látky reagují s 1,4-dimethylaminobenzaldehydem v silně kyselém prostředí (HCl) za vzniku třešňově červeného zbarvení za současné přítomnosti bilirubinu → zelený Ehrlich, melanogenů → červenofialové zbarvení, dusitanů → žlutá až oranžová sraženina diagnostické proužky - urobilinogen (UbgPhan, HeptaPhan) princip metody: reakční zóna proužku obsahuje aromatickou diazonivou sůl v kyselém pufru, která reaguje s urobili- nogenem za vzniku růžového až karmínově červeného azobarviva hodnocení: po 30 s, zbarvení vzniklé po 3 minutách falešně pozitivní! V přítomnosti bilirubinu se zóna barví žlutě a přechází do modrozelené. Citlivost: od 5 mmol/l (zachycuje i fyziologické hodnoty)

žlučová barviva - stanovení urobilin, sterkobilin Schlesingerova reakce: provádí se při negativní Ehrlichově reakci nebo u starších vzorků moči

ketolátky ketonurie – vylučování ketolátek do moči vznikají v játrech jako meziprodukt při metabolizmu lipidů - intermediární metabolity zahrnující kyselinu acetooctovou (ACA), kyselinu 3()-hydroxymáselnou (HMA) a aceton (AC) vylučují se v poměru: AC:ACA:HMA = 0,78 : 0,2 : 0,02 tento poměr je téměř konstantní, takže stačí sledovat aceton a určí se i další analýzy v čerstvé moči! fyziologicky výskyt: pouze ve stopách, tj. 0,19 mmol/l klinický význam: včasné rozpoznání metabolické dekompenzace diabetiků

ketolátky příčiny ↑ koncentrace ketolátek: hladovění – redukční diety, námaha nadbytek tuků a bílkovin v potravě diabetická ketoacidóza (ketonurie + hyperglykemie) – vázne přeměna glukózy, potřeba energie se kryje odbouráváním mastných kyselin, vzniká tak více ketolátek, které organizmus nestačí zpracovat na H2O a CO2, jejich hladina v krvi vzrůstá a vylučují se do moči (znak špatně léčeného diabetu) horečnaté stavy, dlouhodobé zvracení a průjmy, gravidita, pooperační stavy příčiny ↑ koncentrace ketolátek:

ketolátky stanovení: Lestradetova zkouška princip metody: ketolátky reagují v alkalickém prostředí s nitroprusidem sodným za vzniku červenofialového zbarvení hodnocení: lehce narůžovělé, růžové, fialové až modrofialové ± (stopy)++ + až + + +012-3 Langeho zkouška princip metody: nitroprusid sodný s acetonem vytváří na rozhraní s vrstvou amoniaku červenofialový prstenec hodnocení: pozitivní výsledek – na styčné ploše vzniká purpurový prstenec

ketolátky stanovení: diagnostické proužky princip metody: základem je Legalova reakce testovací zóna obsahuje nitroprusid sodný v silně alkalickém prostředí (Na2CO3) indikátor za přítomnosti změnou zbarvení z krémového přes růžovou do temně fialové hodnocení: porovnání intenzity zbarvení po 1 minutě citlivost: hlavně na kyselinu acetooctovou – od 0,3 mmol/l (na aceton méně citlivé, s kys. 3-hydroxymáselnou nereaguje) falešně pozitivní výsledky: v přítomnosti kyseliny fenylpyrohroznové (u fenylketonurie), dále léčiva obsahující fenolftalein a fenolsulfoftalein stanovení:

bakterie bakteriurie přítomnost bakterií v moči močové ústrojí běžně neobsahuje bakterie, jejich nález v čerstvé moči je považován za patologický rozlišuje se: asymptomatická – nevyskytuje se žádná klinická symptomatologie, jde o kolonizaci sliznice močových cest bez přítomnosti zánětu a invaze bakterií do sliznice symptomatická - při přítomnosti více než 10 na 5 mikrobů/ml předpokládá se přítomnost infekce močového traktu (důvodem může být uretritida, cystitida, prostatitida nebo pyelonefritida) infekce močových cest může vést k poruše a selhání funkce ledvin

bakterie důkaz bakterií v moči důkaz je založen na tom, že většina bakterií přítomných v močovém ústrojí je schopná redukovat dusičnany na dusitany dusitany reagují v kyselém prostředí s kyselinou sulfosalicy- lovou na diazoniovou sůl, která reaguje s a-naftylaminem na barvivo přítomnost indikuje významnou, především gramnegativní bakteriurii (cca nad 100 000 kultivačních colony forming units - CFU v 1 ml moči)

leukocytová esteráza leukocyturie indikátor zánětu v močovém ústrojí (infekce močového systému - pyelonefritidy, pyelitidy, cystitidy) odhaluje zvýšené množství leukocytů v moči (obvyklá hodnota je do 5 leukocytů/1ml, za patologický nález se považuje >10 leu/1ml) důkaz leukocytů v moči – diagnostický proužek Indoxyl-esterázovou reakcí se stanovují téměř výhradně neutrofilní granulocyty a makrofágy lymfocyty reakci neposkytují leukocytová esteráza se uvolňuje z neutrofilů, štěpí estery a tvoří pyrol pyrol reaguje s diazoniovými solemi za vzniku azobarviva vhodně doplňuje, ale zcela nenahrazuje mikroskopické vyšetření

chemické vyšetření v klinických laboratořích v klinických laboratořích se k chemickému vyšetření moči využívají speciální diagnostické proužky; tyto proužky jsou poté automaticky vyhodnocovány pomocí reflexních spektrofotometrů spektrofotometry provádějí kvalitativní i kvantitativní analýzu moči a hodnoty zapisují přímo do laboratorního informačního systému

chemické vyšetření v klinických laboratořích

vyšetření močového sedimentu

vyšetření močového sedimentu po pozitivním chemickém vyšetření moči se provádí vyšetření močového sedimentu močový sediment se získává centrifugací (10 minut, 500 g) a následným odsátím supernatantu (koncentrace sedimentu), následuje Sternheimerovo barvení (Alciánová modř a Pyronin B) – barvivo se nanese na sklíčko, vkápne se 10 l močového sedimentu tak, aby se obě kapky promíchaly, překryje se krycím sklíčkem a mikroskopuje (100x a 400x zvětšení)

vyšetření močového sedimentu v sedimentu se hodnotí: buňky - jejichž původ je v krevním oběhu a buňky pocházející z ledvin nebo z močových cest počet erytrocytů počet leukocytů epitelové buňky (dlaždicové, přechodné, renální) dále bakterie, kvasinky, trichomonády válce (hyalinní, voskové…) vznikají precipitací Tammova-Horsfallova mukoproteinu (glykoprotein, který chrání povrch epitelové výstelky renálního tubulu, který může za určitých okolností v tubulu precipitovat a vytvořit tak odlitky tubulů, které se uvolňují do moči) krystalické složky (kyselina močová, uráty, fosfáty, uhličitan vápenatý, cystin, tyrosin, leucin, cholesterol, bilirubin,…) artefakty

vyšetření močového sedimentu erytrocyty převzato z : http://www.mnof.cz/sediment/

vyšetření močového sedimentu leukocyty převzato z : http://www.mnof.cz/sediment/

epitelie (dlaždicové) vyšetření močového sedimentu epitelie (dlaždicové) převzato z : http://www.mnof.cz/sediment/

vyšetření močového sedimentu válce buněčné granulované hyalinní voskové převzato z : http://www.mnof.cz/sediment/

vyšetření močového sedimentu kvantitativně metoda stanovení – tzv. Hamburgerův sediment počet vyloučených elementů za sekundu biologický materiál – sbíraná moč za 3 hodiny postup: jako vyšetření sedimentů, v Bürkerově komůrce se hodnotí počet elementů výpočet: M = (X ∙ 1000 ∙ V) / (0,9 ∙ 10 ∙ 10 800) (M – počet elementů /s, X – počet stanovených elementů, 1000 – objem sedimentu v ul, V – objem moči za 3 hod (tj. 10 800s) v ml, 0,9 – objem Bürkerovy komůrky) referenční hodnoty: erytrocyty < 35/s leukocyty < 70/s válce < 1/s en.wikipedia.org/wiki

návod k vyluštění tajenky pro 3+1: Opakování moč – slovenská verze návod k vyluštění tajenky pro 3+1: V každém řádku jsou uvedena 4 slova (tj. 3+1). Před každým slovem je v rámečku uvedeno nějaké písmeno. 3 slova k sobě logicky patří a 1 k nim nepatří a je tudíž odlišné. Písmeno v rámečku, které je u odlišného slova se zapisuje do tajenky, která je v dolní části obrázku. renální s voskové r přechodné t dlaždicové d epitelové buňky a leukocyty o hepatocyty e erytrocyty i hypoglykemie g hyperglykémie w ketonurie q diabetická ketoacidóza h Ehrlichova reakce sterkobuilinogen urobilinogen f Schlesingerova reakce hematurie erytrocyturie glykemie u proteinurie y diagnostické proužky Hellerova zkouška kys.sulfosalicylová Rosinova zkouška b bílkovina pH m ketolátky bilirubin zákal zápach barva glukóza glomerulus tubulus k nefron D