Aplikace CAF na Magistrátu města Prostějova získáním Národní ceny kvality nekončí aneb Jak dál?

P r o s t ě j o v v datech Olomoucký kraj 44500 obyvatel 75 obcí správního obvodu (98320 obyvatel) Od 12.3.2012 statutární město Magistrát města Prostějova: 286 zaměstnanců

Prostějov v obrazech

Historická budova radnice

… a její interiéry

Jednací síň a pracovna primátora

Současnost v historických prostorách

Další budovy/pracoviště magistrátu

Prostějov a kvalita

Důvody implementace CAF Organizace veřejného sektoru – specifika i totožné aspekty s firmou soukromého sektoru Otázka: Je třeba systémově řešit řízení kvality poskytovaných služeb s ohledem na výše uvedený charakter organizace?

Průběh implementace CAF Za výrazné podpory vedení úřadu proběhlo od roku 2004 na MMPv 7 kol sebehodnocení úrovně vytvořených předpokladů a dosažených výsledků Na základě sebehodnocení byly pravidelně sestavovány Plány zlepšování činnosti na úřadě obsahující v procesu sebehodnocení vytipované oblasti Na základě shora uvedených plánů byly realizovány jednotlivé kroky a aktivity týkající se nejrůznějších sfér činností úřadu vně i uvnitř

Systémové řešení kvality Pozitivní vnímání a aktivní přístup napříč úřadem, pravidelnost, důslednost Během 10 let – podíl celkem 24 zaměstnanců na sebehodnocení, 7 plánů zlepšování Zavedení systému fungování koordinátorů kvality na jednotlivých odborech Uvědomění si zákonitostí cyklu PDCA

Dobré praxe na MMPv Vytvoření systému průzkumu spokojenosti a očekávání občanů/zákazníků s poskytovanými službami Vytvoření systému průzkumu spokojenosti a očekávání zaměstnanců Stanovení jasných a měřitelných cílů a hodnotových ukazatelů výkonnosti Zdokonalení informačního systému, objednávkový systém, „pojízdný úřad“ Benchmarking, benchlearning – porovnání a učení se od lepších a srovnatelných

r.2013 Národní cena kvality ČR

Jak dál? Zastáváme názor, že při řízení kvality je zcela přirozené vnímat implementaci nástroje jako TRVALÝ proces. Tomu svědčí i dosažený počet bodů při posledním sebehodnocení, kdy jsme dosáhli „jen“ 60 z možných 100 bodů.

Proč? Ekonomické důvody: Hodnocení provádíme vlastními zaměstnanci Máme zkušené odborníky, nepotřebujeme externí školitele Sebehodnocení nevyžaduje žádné zvláštní náklady Systémové důvody: Můžeme periodicitu hodnocení nastavit dle vlastních potřeb Tato metoda nás nutí systematicky hodnotit předpoklady a dosažené výsledky v nám vyhovující struktuře Lze zhodnotit reálný posun v kvalitě (a to jak v pozitivním, tak v negativním smyslu) Do Plánu zlepšování lze prosadit ty úkoly, které považujeme z hlediska zlepšování jako nejzásadnější Není nutné externí hodnocení

Možné problémy Personální: Hodnotící tým se může potýkat se stereotypem Neochota ke změnám Systémové: Pokud nebudou přijatá opatření důsledně přezkoumávána, může dojít k neztotožnění s hodnocením kvality jako takovým

Způsoby řešení Provedení důkladné analýzy systému sebehodnocení Obměna sebehodnotícího týmu Důslednost v přezkumu přijatých opatření a objasňování přínosů, nutných změn nebo třeba i kroku zrušení zavedeného postupu

docílit změn v myšlení lidí. Zkušenost závěrem V procesu řízení kvality se v uplynulém období potvrdilo, že nejsložitější a nejobtížnější je: docílit změn v myšlení lidí.

Děkuji za pozornost Ing. Lubomír Baláš tajemník Magistrátu města Prostějova