Školní zralost z hlediska sociální a emoční úrovně dítěte

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Videotrénink interakcí
Advertisements

Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné.
Oddělení vzdělávání trenérů FAČR. Motto Dovolte sobě i druhým se cítit dobře.
Etický kodex I. Pedagogický pracovník jedná a rozhoduje se na základě principů humanity a demokracie, a to podle svých nejlepších dosažených znalostí.
Česká legislativa sociálních služeb – hodnoty a etická dilemata
ŠABLONA: III/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Sociálně-aktivizační služba pro rodiny s dětmi
VLIV RODINY A PROSTŘEDÍ NA STRAVOVACÍ ZVYKLOSTI DĚTÍ
AKTIVNÍ STÁRNUTÍ A MEZIGENERAČNÍ SOLIDARITA, ČILI JAK VŠTE VEDE STUDENTY K RESPEKTU A CHÁPÁNÍ STARŠÍCH OBČANŮ Mgr. Lenka Hrušková, Ph.D. VŠTE v Českých.
Seznamuje žáky s procesem lidské socializace a společenským statusem.
Etická výchova ve školách – projekt 2010 Začínáme u mladé generace.
Sociální psychologie Sociální skupiny.
KLIMA NAŠÍ ŠKOLY Pravidelné diagnostikování prostředí, ve kterém se vzdělávají naši žáci.
METODICKÁ DOPORUČENÍ K ZAČLEŇOVÁNÍ ŽÁKŮ-CIZINCŮ DO VÝUKY
Sociální práce s rodinou 3
Náročné životní situace
Zdravá škola.
VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE PhDr. Daniel Heller.
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 2. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika KLÍČOVÁ SLOVA:
Psychologie II Sociální psychologie
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání -
Zpracovala: Simona Hyková
Definice a vlastnosti Typy sociálních institucí Hodnoty a normy
ZA, 2. ročník, Planimetrie, Vzájemná poloha přímek, Mgr. Kamil Šrubař
Profesně pracovní způsobilost člověka a její edukační utváření
Vyrušování, neposlušnost a odmítání spolupráce
Výchova ke zdraví v porodní asistenci
TEORIE A METODIKA VÝCHOVY Mgr. Kateřina Lojdová
Koncepce třídy  Činnost třídního učitele.  Třídní učitel by měl mít podporu v pracovníkovi pověřeném prevencí, ve školním psychologovi, ve výchovném.
Zákony učení.
KOMUNIKACE A JEDNÁNÍ s LIDMI – na vysoké škole, v organizaci, ve společnosti.
Vliv společenského prostředí na utváření osobnosti, sociální prostředí, komunikace a socializace.
I n k l u z i v n í v z d ě l á v á n í aneb odvaha dělat věci jinak
S OCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Mgr. Vladimír Velešík. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy ANOTACE 1.Kód DUMu: VY_32_INOVACE_1.SV.18.
Osobnostní rozvoj Znalost a aplikace principů M.M. Pravidla Komunikace a zdvořilostní formy chování Mravní hodnoty Já rodina okolí Zralá osobnost dítěte.
Co je to učení?. Učení je jeden ze základních vývojových procesů, jehož výsledkem je relativně trvalá změna vyvolaná zkušeností. (Denglerová, 2009)
Osobnost žáka jako jeden ze subjektů výchovně-vzdělávacího procesu Autor: Miroslav Vild.
Pedagogické zásady. 1. Zásada cílevědomosti Znamená: - jasně stanovit cíle - cíle zdůvodnit a motivovat - přiměřeně cíle objasnit - důležitá je i aktivní.
Trocha teorie nikoho nezabije …. VLASTNOSTI OSOBNOSTI OSOBNOST - souhrn vlastností, procesů a stavů, návyků, postojů, které tvoří celistvou strukturu.
 Závazný dokument pro předškolní pedagogy (mateřské školy, přípravné třídy základních škol) a pro zřizovatele vzdělávacích institucí (od )
Peklo x ráj POZNÁVÁNÍ PRAVIDEL SPOLEČENSKÉHO SOUŽITÍ, POROZUMĚNÍ ZÁKLADNÍM PROJEVŮM NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE OBVYKLÝM V TOMTO PROSTŘEDÍ.
MIROSLAV PROCHÁZKA Výchova a komunikace v rámci rodiny a školy, stresu a napětí.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu
Výchova (definice) celoživotní společenský proces ovlivňování osobnosti…. proces záměrného působení na osobnost člověka… směřující k cíli vzájemné působení.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu
Sociologie pro SPP/SPR/VPL
Číslo projektu OP VK Název projektu Moderní škola Název školy
ANOTACE Seznámit žáky s vývojovými fázemi člověka. Vysvětlit změny ve vývojových fázích předškolního dítěte, se změnami při přechodu dítěte do školy. Výukový.
Sociální práce s rodinou 4
6. Diagnostika sociálních vztahů ve skupině dětí
Všichni o ní mluví, ale víme, jak opravdu vypadá? Školní inkluze
PROFESE UČITELE Radek Šír.
VY_32_INOVACE_SA4A_5 DUM 5. „dívka uživatelka služby-dramatizace “
6. Diagnostika sociálních vztahů ve skupině dětí
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
ANOTACE SEZNÁMIT ŽÁKY S ROZVOJEM VŠECH TŘÍ ČÁSTÍ SEBEDŮVĚRY -
6. Diagnostika sociálních vztahů ve skupině dětí
Socializace Kejřová.
Komunikace učitele se žáky
Osobnost člověka z hlediska sociální psychologie
Sociální psychologie.
Náročné životní situace
Diagnostika dítěte předškolního věku II.
Stresu i vyhoření odoláte, když víte jak na to…
Pedagogika II Mgr. Kateřina Lojdová
Školská sociální práce
Příprava pěstounů a sociální zabezpečení
Rodičovství biologické a pěstounské
KLIMA NAŠÍ ŠKOLY 2018/19 Pravidelné diagnostikování prostředí, ve kterém se vzdělávají naši žáci.
Digitální učební materiál
Transkript prezentace:

Školní zralost z hlediska sociální a emoční úrovně dítěte

Sociální zralost - Socializace – Sociální role – Interakce - Komunikace Sociální zralost obecně je schopnost člověka zapojit se do běžného chodu společnosti a fungovat v ní na základě jejích pravidel a norem – tedy vytvořit si a přijmout sociální roli v procesu socializace. Socializace jako proces utváření osobnosti pomocí sociálních vlivů má v dětství zásadní význam, který může ovlivnit kvalitu dalšího života - ve škole i mimo ni. Základními sociálními procesy, které ovlivňují přijetí sociální role jsou interakce (reagování lidí na sebe navzájem) a komunikace ( sdělování obsahu). Na základě těchto procesů si dítě vytváří svůj obraz samo o sobě (tj. vlastní sebepojetí) včetně sebe v konkrétní sociální roli.

Základní podmínky dobré socializace: Pravidla a normy musí dítě znát, přijmout, aktivně je dodržovat, případně i pomoci spoluvytvářet. Týká se jak běžných každodenních situací (stravovací návyky, hygienické návyky, společenské způsoby chování), tak složitějších sociálních jevů (řešení konfliktu, vyjednávání) Uvědomovat si a přijmout určitou sociální pozici ve skupině (spoluhráč, vedoucí ) Dokázat přijmout i roli, které si nevybíráme, ale vznikají automaticky (nástup do ZŠ) Sociální role se vytváří postupně, mohou se různě prolínat a kombinovat, někdy nejsou zcela zřetelné (jsi ještě moc malý x jsi už dost velký…)

Dítě ve škole Školní zralost tohoto pohledu znamená úspěšně přijmout a zvládat sociální role v novém sociálním prostředí (v ZŠ, ŠD). Role školáka přináší dítěti větší sociální prestiž, ale zároveň je to i role zátěžová, vyžadující větší nasazení než mělo dítě dosud (přijmout zodpovědnost za jednání, větší podíl samostatnosti atd.) Splnění očekávání jednotlivých rolí může být pro citlivější dítě problematické až stresující (zadání úkolů učitelkou x reakce sourozence, rodičů..) Zátěž by měla být pro dítě přijatelná, roli by mělo vnímat pozitivně nebo alespoň neutrálně (možnosti psychického vyčerpání popř. i různých forem neuróz)

Změna sociální role dítěte při vstupu do ZŠ: Žák - role vůči učitelce dítě respektuje její autoritu, pracuje podle pokynů dodržuje základní společenské normy (vykání, hlásí se o slovo, počká, až je vyzváno) bez problémů naváže kontakt (zeptá se, omluví se) Spolužák - role vůči ostatním dětem ve třídě obhájí svoji pozici (místo ve třídě, v šatně) bez problémů se zapojí do skupiny dětí, má zde kamarády dokáže se ohradit vůči nevhodnému chování ze strany druhých dětí Školák - role vyplývající z očekávání rodiny – (rodičů, prarodičů, sourozenců) dítě si je vědomo i svých domácích povinností spojených se školou, bez problémů je řeší možná obava z nezvládnutí všech úkolů perfektně (problém příliš ambiciózních rodičů)

Předpoklady pro dobré zvládnutí role školáka Vzniká integrací mnoha psychických procesů: Dosažení potřebných psychických funkcí (pozornosti, soustředění, paměti atd.) – viz psychologické hledisko Přizpůsobení biorytmů pro novou životní situaci (např. dřívější vstávání, chybí dopolední pobyt venku, odpolední odpočinek) – viz fyzická způsobilost, přiměřená unavitelnost – adaptabilita ke změnám Citová stabilita, přiměřená míra frustrační tolerance Přiměřenost postojů a očekávání dítěte (do jaké míry realita práce v ZŠ odpovídá představám dítěte o škole) – pozitivním očekáváním x obavám Schopnost zdravého sebeprosazení Schopnost spolupráce Dovednost komunikace s dětmi i dospělými (nejen mluvit, ale dobře naslouchat) Dovednost vyrovnat se s drobným neúspěchem, pracovat s chybou

Možné projevy sociálně a emotivně nezralého dítěte: Přetrvávají adaptační problémy (má problémy s odloučením od rodičů) Na drobný neúspěch reaguje velmi negativně (počmárá obrázek, vzteká se, odmítá se zapojit do dalších aktivit) Dítě je nesamostatné, na vše se ptá, čeká až na pokyn Nedokáže vyjádřit svůj názor, potřebu, vysvětlit vzniklou situaci Nezvládá komunikaci s druhými dětmi – při problémech se obrací k učitelce o řešení, pokud mu není vyhověno, urazí se nebo se druhých straní Nezvládá vhodné formy komunikace s dospělými (vykání, počkat, až dospělý domluví), odmítá komunikaci s méně známými dospělými

Nedodržuje při hře nebo společných činnostech domluvená pravidla , zejména pokud je výsledek pro ně nepříznivý Není ochotno slevit ze svých požadavků (např. střídat ve vedoucích rolích s ostatními, rozdělit se o hračku) – chce mít vždy slovo, být první vybráno Odmítá přijmout vedoucí roli (ve hře, vystoupení na besídce..) Je nepřiměřeně bojácné, špatně snáší jakékoliv změny (např. i návštěvu divadla, výlet..) Vůči škole má negativní postoj (já tam chodit nebudu, je to tam ošklivé) Všechny tyto projevy v dospělých obvykle vyvolávají negativní reakci, dítě bývá „sociálně nepřijato“ a je na ně vyvíjen tlak, který může paradoxně situaci zhoršit

Význam a formy předcházení problémům a pomoci sociálně nezralým dětem Snaha pochopit příčinu jednání (např. danou temperamentem - dítě nadměrně úzkostlivé), momentální rodinou situací (narození sourozence), způsobu výchovy v rodině atd. – dítě si své sociální vzorce teprve tvoří Pedagogický styl učitelky – využití empatické komunikace (příklady – lítostivost), ale být v projevech opravdová (co prožívám, říci) Vyhýbat se nálepkování a negativnímu přijetí dítěte (hodnotit konkrétní čin, ne dítě jako takové) Vzor učitelky při jednání s dítětem – respektující a přijímající komunikace (dítě přirozeně napodobuje) Stanovit s dětmi společně pravidla, která je třeba dodržovat

Postupné otužování dítěte v sociálních situacích (vyřídit vzkaz poslat dvě děti, na besídce účinkovat ve skupině, v divadle posadit dítě vedle sebe) Cíleně zařazovat hry a činnosti na rozvoj spolupráce, oceňovat celou skupinu, (nepodněcovat chci být vždy první) Nemluvit za dítě, nechat mu dostatek prostoru pro vlastní vyjádření. Rozehrávat různé sociální situace pomocí námětových a dramatických her – vést děti k přijetí různých rolí a nechat je situace prožít, povídat si s nimi.

Využít i námětové hry na školu – zkusit si roli žáka, učitele Podporovat a oceňovat samostatnost – přijmout i riziko, že dítě něco pokazí. Nepomáhat, kde to není nutné! Motivovat děti k zájmu o školu (to by bylo fajn, kdybyste už uměli si tu knížku sami přečíst – za rok už to půjde..), ideálně prožít dopoledne v ZŠ

Děkuji za pozornost Ať se vám práce daří….