Trestná činnost páchaná na dětech a mladistvých osobách
Nejzávažnější trestné činy Vražda § 219 Znásilnění §241 Pohlavní zneužívání §242 a §243 Týrání svěřené osoby § 215 Únos §216 Obchodování s dětmi §216a Loupež §234
Nejčastěji páchané trestné činy Pohlavní zneužívání §242 a §243 Týrání svěřené osoby §215 Loupež §234 Znásilnění §241 Podávání alkoholických nápojů mládeži §234 Šíření toxikománie §188a Úmyslné ublížení na zdraví §221
Týrání svěřené osoby § 215 TZ Týrání svěřené osoby § 215 TZ 1) Kdo týrá osobu, která je v jeho péči nebo výchově, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta 2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li uvedený trestný čin zvlášť surovým způsobem nebo na více osobách, nebo způsobem nebo na více osobách, nebo b) pokračuje-li v páchání takového činu po delší dobu
Týrání může být pácháno dvěma formami fyzické týrání při kterém pachatel uplatňuje hrubé, nelidské zacházení např. u dětí nepřiměřené používaní fyzických trestů (bití důtkami, hadicemi, kopání), omezování svobody pohybu přivazováním k pevným předmětům (např radiátory), záměrné vystavování dětí chladu, neposkytování jídla, u malých dětí neposkytování základní hygieny (např. přebalování batolat) a další. při kterém pachatel uplatňuje hrubé, nelidské zacházení např. u dětí nepřiměřené používaní fyzických trestů (bití důtkami, hadicemi, kopání), omezování svobody pohybu přivazováním k pevným předmětům (např radiátory), záměrné vystavování dětí chladu, neposkytování jídla, u malých dětí neposkytování základní hygieny (např. přebalování batolat) a další. psychické týrání při kterém pachatel zaviněně působí na psychiku týrané osoby např. různými formami ponižování lidské důstojnosti, vyvoláváním strachu, přetěžováním, šikanováním, užíváním hrubých urážek apod, které osoby pro jejich bezohlednost pociťuje jako těžké příkoří nebo citové strádání. To se u dětí např. projevuje v různých poruchách chování ve škole i na veřejnosti a může zanechat i trvalé následky na psychice.
Zvláštnosti dokazování U zavinění se vyžaduje úmysl, přičemž trestný čin může být spáchán konáním i opomenutím. Dokazování tohoto trestného činu je mimo jiné zaměřeno na : intenzitu týrání následky týrání na psychickém a fyzickém zdraví způsoby týrání soustavnost týrání
Výslech dítěte musí být veden s ohledem na jeho věk velmi citlivě a nejlépe za přítomnosti psychologa. Otázky je nutné pečlivě volit a zaměřit zejména na : vztah dítěte k podezřelé osobě způsob týrání a celkové zacházení s dítětem počátek a dobu, po kterou bylo dítě týráno intenzitu týrání způsob chování podezřelé osoby po násilí, zda projevila lítost, zda měla snahu dítě ošetřit, zda bylo dítěti vyhrožováno dalším násilím, pokud se někomu svěří apod. zda se někomu svěřilo apod. Pořadí uvedených otázek u osob mladších patnácti let je voleno záměrně a doporučuje se jej z psychologického i taktického hlediska zachovat. Dítě se při výpovědi zásadně nepřerušuje a zaznamenává se spontánní výpověď v autentickém znění.
Výslech svědků (členů rodiny, učitelky dítěte, lékaře apod) je třeba mimo jiné zaměřit k objasnění těchto skutečností : jak se o týrání dozvěděli kdo dítě týrá způsob a dobu - soustavnost týrání zda dítě bylo ošetřeno lékařem nebo zda bylo na vyšetření u dětského psychologa nebo psychiatra vyžádat souhlas k vydání lékařské zprávy
K důkazům patří dále také : fotodokumentace zranění a stop po týrání lékařská zpráva zpráva ze školního zařízení k chování dítěte, ke zjištěným zraněním nebo stopám po týrání zpráva oddělení péče o dítě znalecké posudky z oboru zdravotnictví, psychologie nebo psychiatrie a další
Pohlavní zneužívání §242 TZ Kdo vykoná soulož s osobou mladší než patnáct let nebo kdo takové osoby jiným způsobem pohlavně zneužije, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až osm let V závažnějších případech je trestní sazba vyšší
Při pohlavním zneužívání je předmětem útoku osoba mladší než 15 let mladší než 18 a starší než 15 let u starší než 18 let, pokud byla svěřena dozoru pachatele
U trestného činu pohlavní zneužívání není rozhodující, zda je poškozeným dívka nebo chlapec. Zákon rozlišuje dva způsoby pohlavního zneužívání : vykonáním soulože jiné pohlavní zneužívání, kterým může být např. ohmatávání prsou a pohlavních orgánů, jejich líbání, dotýkání se pohlavních orgánů pachatele a pod. Není zde podmínkou, aby u pachatele došlo k pohlavnímu ukojení. Zákon vyžaduje úmyslné zavinění, úmysl se vztahuje i k předmětu útoku, to znamená, že pachatel musel vědět, že se jedná o osobu mladší 15 let. Za trestný čin pohlavní zneužívání však nelze považovat např. ojedinělé letmé dotyky přes oděv. Pachatelem může být muž i žena. Z vyšetřovacích spisů je však zřejmé, že 95 % pachatelů tvoří muži. Ženy se jako pachatelky sexuálního zneužívání vyskytují velice vzácně.
Znásilnění (§241 TZ) Trestného činu znásilnění se dopustí ten, kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí donutí ženu k souloži nebo kdo k takovému činu zneužije její závislosti. Přísněji je posuzován dle trestního zákona tento trestný čin v případě, že je dívka mladší než 15 let. Tyto případy se naštěstí stávají spíše ojediněle. Dle trestního zákona hrozí pachateli, který znásilní nezletilou osobu trest odnětí svobody až na 12 let.
Týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě (§ 215a) Kdo týrá osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společně obývaném bytě nebo domě, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta Odnětím svobody od dvou do osmi let může být pachatel potrestán, pokud spáchá výše uvedený čin zvlášť surovým způsobem nebo pokud jej páchá delší dobu
Domácí násilí Trestní zákon do 1. června 2004 neznal pojem „domácí násilí“. Od uvedeného dne vstoupila v platnost novelizace trestního zákona, která určila výše uvedený trestný čin jako samostatný a je tak možnost nezávisle na sobě postihovat řadu trestných činů, které se odehrávají při domácím násilí. Trestní zákon do 1. června 2004 neznal pojem „domácí násilí“. Od uvedeného dne vstoupila v platnost novelizace trestního zákona, která určila výše uvedený trestný čin jako samostatný a je tak možnost nezávisle na sobě postihovat řadu trestných činů, které se odehrávají při domácím násilí.
Týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě (§ 215a) Kdo týrá osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společně obývaném bytě nebo domě, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta Odnětím svobody od dvou do osmi let může být pachatel potrestán, pokud spáchá výše uvedený čin zvlášť surovým způsobem nebo pokud jej páchá delší dobu
Specifika vyšetřování trestných činů páchaných na dětech Citlivý přístup policejních specialistů Nevystavovat opakovaným úkonům Vhodná účast psychologa, případně výchovného pracovníka Spolupráce se sociálními pracovníky Případná spolupráce s pediatrem
Výslechová místnost speciální výslechové komplexy pro dětské oběti a svědky jsou : upraveny a vybaveny tak, aby vzbuzovaly uklidňující a nestresující atmosféru (vyslýchané dítě tak nebude traumatizováno pobytem v nehostinné místnosti policejní služebny), vybaveny monitorovací audio a videotechnikou, umožňují kvalitní záznam výslechu, nabídnou prostor pro státního zástupce, soudce, soudního znalce, psychologa či obhájce, aby mohli výslech na místě sledovat a přitom svoji přítomností výslech nenarušovali,
Interiér výslechové místnosti by měl být přizpůsoben dětské klientele (např. vymalování místnosti, hračky, obrázky, vhodný nábytek, knihy, dětská magnetická tabule, květiny příp. videokazety) a dále tak, aby co nejvíce navozoval pocit bezpečí. Vybavení místnosti však nesmí vést k nežádoucímu rozptýlení pozornosti dítěte. Místnosti jsou vybaveny demonstračními pomůckami „Jája a Pája“.
Výslechová místnost
Technické vybavení výslechové místnosti V pracovní místnosti jsou umístěny kamery a mikrofony, případně počítač, digitální diktafon. V technické místnosti je umístěna technologie pro ovládání a přepínání kamer, úpravy zvuku a pro pořízení obrazového a zvukového záznamu. Je zde počítač s možností zpracování pořízených záznamů, DVD rekordér, televizor.
Neoznámení nebo nepřekažení některých skutků je trestné !
Nepřekažení trestného činu (TČ taxativně vyjmenovány v trestním zákoně) v trestním zákoně) Neoznámení trestného činu (např. týrání svěřené osoby) § 167 TZ § 168 TZ Trestní zákon ukládá trest odnětí svobody až na tři roky
Latentní trestná činnost Policie řeší pouze ty případy, o kterých se dozví. Zejména u latentní trestné činnosti má proto pro efektivní práci policie klíčový význam podpora a spolupráce veřejnosti. Bez spolupracující veřejnosti je práce policie mnohem složitější a také méně úspěšná.
Z policejní praxe Policisté v Olomouci zahájili trestní stíhání pro podezření z trestného činu týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě proti pětatřicetiletému cizinci, žijícímu v Olomouci. Je podezřelý z toho, že v od roku 2004 do roku 2006 opakovaně slovně a také fyzicky napadal ve společně obývaném bytě v Olomouci svou nezletilou nyní třináctiletou dceru. Dívku měl bít pěstmi, fackovat ji v obličeji a bít švihadlem. Jako důvod muž uváděl, že dceru trestal za špatné známky ve škole a za to, že si řádně neplnila své domácí povinnosti. Při vyšetřování vyšlo najevo, že často dceru tloukl i bez zjevné příčiny. Dívka měla podlitiny po celém těle a v obličeji, zranění se však snažila před okolím skrývat a vymlouvala se na to, že upadla na schodech. Několikrát ze strachu z otce přespala na chodbě domu v kočárkárně, odkud pak ráno odcházela do školy. Při posledním útoku dceři otec nejdříve vulgárně nadával a potom ji udeřil dvakrát pěstí do obličeje a zbil švihadlem po stehnech. Dívka se již ze strachu domů nevrátila, přespala u své kamarádky a následně šla celou věc oznámit na Středisko sociální prevence v Olomouci, kde byla přijata ke krizovému pobytu v souladu se zákonem č. 359/1999 Sb. Podezřelý byl policisty zadržen a byl podán podnět k návrhu na jeho vzetí do vazby. Muži obviněnému z trestného činu týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě hrozí dle trestního zákona trest odnětí svobody v rozmezí dvou až osmi let.
Děkuji za pozornost por. Mgr. Jitka Dolejšová