Hlávkova ulice Vydejme se ulicí směrem z Masarykova náměstí:

Dům č.p. 11 Dům postavil v roce 1937 JUDr. Šetek, v přízemí je nyní banka. Původně zde stával hostinec U Fingrů.

Dům č.p. 12 V č.p. 12 byl za I. republiky vyhlášený hostinec U Legionáře pana Josefa Kripnera (na fotografii vlevo). Napravo od vjezdu bývala drogerie a holičství pana Pance. Dům mohl být postaven někdy koncem 40. let 19. století. První majitelé byli Bláhovi, od kterých dům koupil Martin Štýs. Později zdědila dům jeho neteř Anna, manželka Josefa Kripnera. Za manželů Kripnerových (Anny a Josefa) dosáhl hostinec velkého rozmachu a cesťácký hostinec „U Legionáře“ byl široko daleko vyhlášen. Za okupace se musel přejmenovat na „Restauraci U Kripnerů“. V r. 1960 došlo ke znárodnění celého domu. Úroveň restaurace šla rychle dolů a stala se z ní „vykřičená putyka“. Až v r. 1991 dům znovu převzal dědic rodiny Kripnerů - pan Josef Kripner a úroveň restaurace opět pozvedl. V současné době je dům ve velmi zchátralém stavu a je nabídnut k prodeji.

Dům č.p. 13 V domě č.p. 13 byl kloboučník Václav Taišl, pak kartáčník Emil Kasl. Byl zde také krámek zahradníka Perlíka a pana Karla Talhofera.

Dům č.p. 14 V č.p. 14 měl prodejnu látek pan Josef Bešta, také zde dlouhou dobu byla prodejna hraček. Dnes je v tomto domě hostinec.

Původní vrata z domu je možno vidět v lapidáriu na dvoře MÚ. Dům č.p. 16 V tomto domě se 15. února 1831 narodila významná osobnost českého národního života, architekt Josef Hlávka. Vzpomínkou na tohoto velikána je od 11. 3. 2008 pamětní deska umístěná na domě, dům je ale stavbou dvou vikýřů na střeše vzhledově historicky znehodnocen. Původní vrata z domu je možno vidět v lapidáriu na dvoře MÚ. Dům č.p. 17 Rohový dům před cestou do Příchovic, zde bývalo řeznictví manželů Wiererových.

(U Honzíčků, U Krásných, U zlatého soudku, U Süssů). Dům č.p. 22 V č.p. 22 bývalo řeznictví Velkoborských, napravo od průjezdu hostinec U Velkoborských (U Honzíčků, U Krásných, U zlatého soudku, U Süssů). Stavení snad existovalo již v r. 1721 a je s ním spojena ústní legenda o tom, že se pod domem nachází chodba vedoucí do kostela a dále až k hradu Skála. Bývala zde pivnice s asi padesáti místy ve dvou místnostech, která za války sloužila jako sídlo protiletecké hlídky, ke konci války jako stanice německé polní policie. Posledním nájemcem od r. 1936 byl pan Süss, a to až do r. 1948, kdy nový režim provozovnu zrušil.  

Dům č.p. 23 V č.p. 23 bývalo velké hospodářské stavení, sklenářství a prodejna kol.

V roce 1935 byl odhalen současný pomník J. J. Ryby V roce 1825 byla otevřena nová škola pod kostelem. Zbourána byla v roce 1895. Ve staré škole před touto se narodil 26. 10. 1765 Jakub Jan Ryba.   V roce 1935 byl odhalen současný pomník J. J. Ryby

Chrám Nanebevzetí Panny Marie Kostel stojí na pahorku, kde se před rokem 1245 nacházelo hradiště s kaplí. Kapli později nahradil gotický kostel. Výstavba současného barokního chrámu probíhala v letech 1750 – 1775 podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Věžní báně byly dostavěny podle původních barokních plánů teprve v roce 1995. V 90. letech 20. století prošel chrám rozsáhlou rekonstrukcí.

Fara V roce 1807 byla fara povýšena na děkanství Fara V roce 1807 byla fara povýšena na děkanství. U vjezdu na faru stál malý domek, vedle byl barokní štít stodoly, ve kterém byla výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého. Kaplička byla zbourána v roce 1968. V současnosti se zde nacházejí budovy bývalého JZD. V tomto prostoru byl také statek Náboženského fondu a do roku 1811 statek Schönbornů.

Dům č.p. 34 Býval to zájezdní hostinec U Černého orla. V 17. a 18. století to byla významná zastávka kočárové přepravy z Prahy do Klatov. Podle dochovaného jízdního řádu z roku 1848 zde stával dostavník, jedoucí po trase Praha – Plzeň – Klatovy – Stříbro – Mariánské Lázně. Hrávalo se v něm i divadlo a cvičila zde také TJ Orel. Bydlelo zde několik rodin, např. regenschori Adolf Müler a jeho zeť, či regenschori Josef Borovička. Tento dům byl v roce 1984 zbourán a nyní zde stojí dva panelové domy.

Sladovna Za hřbitovem je budova bývalé sladovny z roku 1868 pro skladování sladovnického ječmene. Budovu vlastnilo několik majitelů a již po 2. světové válce přestala sloužit svému účelu. V bývalé sladovně je dnes Nábytek M+M. Pojďme se nyní projít druhou stranou ulice - zpět na Masarykovo náměstí…

Dům č. p. 45 Bývaly to Vinné sklepy u Brčků Dům č.p. 45 Bývaly to Vinné sklepy u Brčků. Původně byla budova zemědělskou usedlostí asi 200 let starou. Od paní Marie Kunstové ji koupil roupovský rodák Vojtěch Brček okolo roku 1874. Tím začala sláva vinárny Brčků (původně hostinec U Šumavy). Pan Vojtěch Brček se vyučil řezníkem u Velkoborských na Pohořku. Zkušenosti sbíral i ve Vídni a v roce 1874 zažádal město o povolení stavby nového sklepa na víno. Později se stal městským radním. V roce 1932 předal svoji živnost synovi Bořivoji a v roce 1936 pan Vojtěch Brček zemřel.

Dům č.p. 55 Zde pracoval asi první fotograf v Přešticích pan Josef Holub. Byl to klatovský fotograf, který do Přeštic dojížděl dva dny v týdnu a jeho působení v Přešticích se datuje kolem roku 1900. Díky němu je známo několik fotografií z pohřbu našeho rodáka Josefa Hlávky.

Dům č. p. 60 Býval zde hostinec „V mordovně“ Dům č.p. 60 Býval zde hostinec „V mordovně“. Bydlela zde také rodina Pelikánova a do úmrtí regenschori Petra Blažka v roce 1973 i jeho rodina. Dům č.p. 62 byl hostinec „U Marjáčníků“, později pletárna pana Krause, galanterie paní Andrlové, později módní salón paní Štychové a opravna obuvi jejího manžela.

Z celé rodiny se nikdo nevrátil z koncentračního tábora. Dům č.p. 63 vlastnila rodina Hanákova, která zde měla před 2. světovou válkou obchod se smíšeným zbožím. Z celé rodiny se nikdo nevrátil z koncentračního tábora. Dům byl přestavěn na byty, po roce 1989 zde majitel pan Fabík provozoval tiskárnu, dnes tento dům chátrá.

Rohový dům č.p. 64 Na jižní straně náměstí stával jednopatrový zájezdní hostinec Panský dům, u Panskodomských – Wiererů. Z náměstí vedl průjezd středem domu do špinavé hospody a vyúsťoval za rohem Na Pohořku. Po prodejně obuvi Baťa zde byla prodejna železářského zboží pana Hodla. Hostinec dnes již neexistuje (v roce 1940 byla zrušena tzv. zatáčka smrti). V tomto prostoru dnes stojí nový dům. Za rohem bývala prodejna ovoce a zeleniny pana Bouzka, ale to už opouštíme Hlávkovu ulici a ocitáme se na Masarykově náměstí…