MUZEUM BENÁTKY NAD JIZEROU

HISTORIE MUZEA Zakladatelem byl Ing. Jindřich Soukal. Ustavující valná hromada Musejního spolku se konala 10. března 1935 a přijala název „Museum Novobenátecka v Nových Benátkách“. Umístěno bylo do dvou místností Okresního domu na náměstí v Benátkách I. Otevření pro návštěvníky se konalo 20. června 1937. Jako první akce byla uspořádána výstava obrazů, spojená s ukázkou prvních darovaných předmětů.

DŮLEŽITÉ UDÁLOSTI 20.6.1937 – slavnostní zpřístupnění sbírek muzea veřejnosti 17.6.1951 – slavnostní otevření archeologického oddělení muzea; zároveň byly všechny sbírky předány do vlastnictví města a muzeum dostalo název „Soukalovo městské muzeum Benátecka“; 1953 – vydání prvního písemného materiálu o muzeu: Průvodce po historii a památnostech města a okolí Benátek nad Jizerou 8.5.1955 – přestěhování do druhého patra zámku v Benátkách n.J. a zahájení provozu; v tomto roce archiv se oddělil od muzea; 20.7.1956 – slavnostní otevření síně Tycho Brahe; 10.11.1957 – slavnostní otevření síně Bedřicha Smetany; 27.9.1964 – slavnostní otevření síně bratří Bendů 1981 – městské muzeum převedeno pod Okresní muzeum Mladá Boleslav, které bylo v roce 2003 přejmenováno na Muzeum Mladoboleslavska 22.9.1993 – v nově rekonstruovaných prostorách muzea otevřena síň bratří Bendů, síň Bedřicha Smetany a výstavní síň; 11.4.1996 – zpřístupněna vstupní hala s expozicí Benátečtí rodáci; 9.4.1997 – otevřena expozice Příroda Benátecka; 21.4.1999 – slavnostně otevřena expozice Astroarcheologie; 29.4.2003 – zpřístupněna interaktivní expozice Páni z Dražic; 1.5.2006 – slavnostně otevřena interaktivní expozice Tycho Brahe a Benátky 28. 10. 2009 otevřena další nová interaktivní expozice Jan z Werthu.

STÁLÉ EXPOZICE – VSTUP Vstupní sál je věnován známým rodákům Benátecka. Např. cestovatelé Josef Kořenský (1847-1938) a Josef Polák (1844-1899), parašutistka Marie Krupičková (1909-1997), spisovatelé a básníci: Zdeněk Kalista (1900-1982), Arnošt Vaněček (1900-1983), Václav Jaromír Picek (1812-1869), Antonín Jaroslav Vrťátko (1815-1892) a Věnceslav Ráb (1804-1838), průkopník české archeologie Ludvík Šnajdr (1839-1913) a elektrotechnik Ing.Dr.Karel Novák (1867-1941). Malá expozice seznamuje s dějinami a vývojem benáteckého muzea.

PŘÍRODA BENÁTECKA Expozice je zaměřená na Benátecký, Mladoboleslavský a Polabský bioregion, jež se nacházejí v okolí řeky Jizery. Přibližuje návštěvníkům živočichy i rostliny, které v uvedených lokalitách lze najít. Výstava je doplněna mapami, fotografiemi, obrázky i vycpanými exponáty zvířat, zkamenělinami i minerály vyskytujícími se v okolí Benátek.

PRAVĚKÁ A STŘEDOVĚKÁ ASTRONOMIE Tento sál je zaměřen na spojení pravěké astronomie a archeologie. Uvádí např.: astronomii v pravěku až v časném středověku ve střední a západní Evropě; neolitickou kruhovou ohradu Krpy; hroby skrčenců v Brodcích nad Jizerou; jeskyni Dobšín v údolí Plakánku – podzemní svatyni. Orientaci slovanských hrobů, rotund a kostelů; slovanská pohřebiště na Benátecku. Co je gnómon a jak se určovaly světové strany a den rovnodennosti.

BRONZOVÝ POKLAD Expozice zahrnuje soubor bronzových dýk a kruhů z 19.-18. století před Kristem. Je to jedinečný doklad víry obyvatel z doby bronzové. A dále zlomky různých kuchyňských nádob, kamenné sekery, nástroje zemědělců mladší doby kamenné, srpové čepelky, model komorové hrobky a jiné zajímavé archeologické nálezy. Také tu najdete skládačku pra pra pradědečka

PÁNI Z DRAŽIC Rod pánů z Dražic vystupoval v českých dějinách necelých 150 let. Nejstarším známým příslušníkem byl Budislav, o něm víme, že byl kanovníkem. Jeho syn Jan byl v letech 1258 až 1278 pražským biskupem, další syn Řehník zastával různé úřady u dvora a také získal do rodového držení panství Dražice, kde asi v 60. letech 13. století založil nový hrad. I Řehníkův syn Jan zastával v letech 1301 až 1343 úřad pražského biskupa.

PÁNI Z DRAŽIC Za biskupa Jana byl dražický hrad goticky přestavěn. Jeho stejnojmenný synovec pak právně přenesl trhové městečko Benátky na návrší na protějším břehu Jizery a založil zde ve 40. letech 14. století Nové Benátky. Jeho synem, také Janem, rod pánů z Dražic roku 1385 vymřel. V expozici jsou umístěny různé interakce.

TYCHO BRAHE A BENÁTKY Benátecký zámek postavili v první polovině 16. století purkrabí z Donína. V roce 1597 ho prodali císaři Rudolfu II., který ho v roce 1599 nabídl slavnému dánskému astronomovi Tychonovi Brahe de Knudstrup. Prováděl zde různá měření a pozorování na různých přístrojích, začal budovat observatoř, a také se zde setkal s Janem Keplerem, spolupracovníkem i rivalem v oblasti astronomických věd. Ve druhé polovině roku 1600 byl Tycho Brahe povolán zpět do Prahy, kde 24. října 1601 zemřel.

TYCHO BRAHE A BENÁTKY Na zámku se zachoval takzvaný „Benátecký poledník“, který vyměřil Tycho Brahe. Byl nalezen při opravě této místnosti zámku. Poledník byl vyměřen: 14° 59´ 34´´. Stálá expozice byla otevřena 1. května 2006. Jsou zde k vidění repliky „tychonovských“ přístrojů na měření hvězd; originální modely znázorňující planetární soustavy, observatoř na ostrově Hven, knihy a další zajímavosti. Také můžete vyzkoušet různé činnosti, např.: z kostek postavit jeden z portrétů Tycha Brahe, obléci si renesanční oděvy, najít souhvězdí na otočné mapě, nakreslit si supralibros atd.

JAN Z WERTHU, GENERÁL TŘICETILETÉ VÁLKY V roce 1647 získal benátecké panství generál Jan z Werthu jako dar za své zásluhy a služby, a také zároveň jako splátku za dluh vzniklý vydržováním císařského vojska ve třicetileté válce, od císaře Ferdinanda III. Na benátecký zámek se přistěhoval se svou poslední manželkou Zuzanou Marií z Kuefsteinu, ale jako voják, zvyklý rozkazovat, nebyl moc oblíben.

JAN Z WERTHU, GENERÁL TŘICETILETÉ VÁLKY Zásadně přestavěl zámek - přistavěl severní barokní křídlo, takže k tzv. starému zámku přibyl nový zámek, každý s vlastním schodištěm. Byla postavena četná hospodářská stavení a cely areál byl ohrazen zdí se třemi branami. Zemřel v Nových Benátkách roku 1652. I zde si můžete vyzkoušet různé interakce

HISTORIE BENÁTECKÉHO PANSTVÍ Výstava přibližuje historii benáteckého panství. Tato erbovní místnost nabízí zajímavé informace o zakladatelích našeho města a o ostatních majitelích zámku a panství od 13. stolení po současnost.

HRAJEME SI NA KELTY Výstava předvádí civilizaci Keltů, nejstarších jménem známých obyvatel Čech, jiným způsobem. Návštěvníci si nejen prohlédnou archeologické nálezy z 6.-1.století před naším letopočtem, dozvědí se více ze života našich předků, ale také se mohou obléknout do oděvu Keltů nebo si vyzkoušet kopí a štít. Zajímavým exponátem se stala zlatá mince s obrazem mušle, těžká 7,517 gramu. Byla nalezena v roce 2001 v  Kristově jeskyni u Klokočí (katastr Bělá u Turnova), a je možno si ji na raznici VLASTNORUČNĚ VYRAZIT.

OBRAZOVÁ GALERIE Galerie se nachází na chodbě muzea a pochází z majetku rodiny Thun-Hohensteinů. Jsou tu zobrazeni někteří majitelé zámku a panství: Bedřich a Jindřich, purkrabí z Donína; císař Rudolf II. Habsburský; Jan z Werthu, jeho dcera a zeť; hrabě Leopold Thun-Hohenstein a jeho manželka Alžběta a další. Galerie je doplněna soškami z různých domů Benátek a truhlami ze sbírek muzea. Zámek ze „sirek“ je dílem benáteckého rodáka Eduarda Bárta. Použil na něj 70.000 ks zápalek a stavěl ho 5 let.

SÍŇ BRATŘÍ BENDŮ V době, kdy panství Benátky vlastnil Ignác z Klenové, milovník hudby a umění, žili v Benátkách i později slavní Bendové. Ignác z Klenové jim umožnil dosáhnout výrazných hudebních úspěchů zejména na pruské půdě. František Benda (1709-1786) již v mládí vynikal výborným hlasem a pilně cvičil na housle. Přijal místo v královském orchestru v Berlíně a působil ve dvorní kapele krále Bedřicha II. Proslavil se také skladatelskou činností. Jiří Antonín Benda (1722-1795) se po přestěhování do Pruska stal členem královské kapely v Berlíně, pak zastával místo kapelníka ve vévodově orchestru v Gotě. Jeho význam spočívá také ve skladatelské činnosti (melodram, symfonie, komorní i koncertní skladby).

SÍŇ BEDŘICHA SMETANY Hudební tradice města je spojena se jménem slavného skladatele Bedřicha Smetany. Na zámku v Benátkách působil v letech 1844-47 jako mladý učitel hudby v rodině hraběte Thun-Hohensteina. V síni věnované jeho památce se dozvíte o hudebních začátcích našeho slavného skladatele, nachází se zde i dobový nábytek, na klavír hrál Smetana osobně. V expozici je umístěna jeho sádrová busta, kterou zhotovil akademický sochař Strachovský v roce 1881.

MUZEUM BENÁTKY zámek 49 294 71 Benátky n. J MUZEUM BENÁTKY zámek 49 294 71 Benátky n.J.I tel: 326 316 682 e-mail: info@muzeumbenatky.cz web: www.muzeumbenatky.cz OTEVŘENO: KVĚTEN - ZÁŘÍ úterý-neděle 9.oo-12.oo a 13.oo-17.oo OTEVŘENO: ŘÍJEN úterý-neděle 9.oo-12.oo a 13.oo-16.oo mimořádné akce, výstavy, koncerty, přednášky, všechny akce dle plakátů a webových stránkách