Základní síť vysokorychlostních tratí v České republice Ing. Jindřich Kušnír Ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy

(Proč) potřebujeme VRT v ČR? mezinárodní konkurenceschopnost aneb Kudy se pojede nejen z Vídně do Berlína? atraktivita pro tranzit = finance EU na investice, uplatnění českých dopravců, lepší mezinárodní spojení vnitrostátní konkurenceschopnost – rozvoj dálniční sítě vs. modernizace železničních koridorů; dálnice = novostavba v nové trase koridor = modernizace tratě (často) v původní stopě respektující řadu terénních překážek; nerovnocennost silniční a železniční infrastruktury získání kapacity – přetrasováním (dálkových vlaků osobní dopravy) na novou infrastrukturu vzniká na původní infrastruktuře dodatečná kapacita – využití pro nákladní a příměstskou dopravu – řešení kongescí 2

VRT a vysokorychlostní vozidla – proč jsou úspěšné?

Vývoj koncepce VRT v ČR 70. léta – první úvahy o VRT; cíl – získat kapacitu pro nákladní dopravu 90. léta – definovány základní směry VRT vychází z tehdejších hlavních tranzitních směrů výhradně nové tratě pro rychlost 300 km/h dnes koridory VRT územně chráněny (ZÚR i územní plány sídel) 2009 - 12 – revize a aktualizace 4

Aktualizace koncepce VRT úkol Politiky územního rozvoje – prověřit účelnost a reálnost, ekonomickou efektivnost a napojení na zahraničí změna koncepce = flexibilní přístup kombinace nových a modernizovaných tratí pro vyšší rychlosti, možnost provozu konvenčních vlaků po VRT, možnost etapizace při zvyšování maximální rychlosti, zvýšení možnosti uplatnění českého průmyslu, úspora finančních prostředků 5

Budovat či nebudovat VRT v ČR? Bílá kniha EU do roku 2030: 3x více km VRT než dnes (dnes cca 10 tis. km), do roku 2050: základní síť evropských VRT revize TEN-T stanovení hlavních uzlů core network, které mají být propojeny. 6

Budovat či nebudovat VRT v ČR? revize sítě TEN-T (2011) primární úkol – propojit sídelní aglomerace s 1 000 000 a více obyvatel

Berlin - Praha - Brno - Wien/Budapest tradiční směr v osobní i nákladní dopravě kvalitní infrastruktura konvenční železniční sítě Praha – Brno – zásadní význam pro mezinárodní i vnitrostátní relace, jádrový úsek celé sítě Praha – Ústí nad Labem – Dresden – zrychlení osobní dopravy, kapacita pro nákladní dopravu nové tratě v návrhu TEN-T shoda se SRN o potřebnosti tohoto spojení, pokračování směr Berlin – Hamburg a Leipzig - Frankfurt 8

Berlin - Praha - Brno - Wien/Budapest potřeba segregace dálkové dopravy od regionální a příměstské i nákladní – v silně provozně zatížených (převážně příměstských) úsecích → potřeba nových úseků technické parametry úseku Dresden – Praha – Brno nedostatečné (zejm. rychlost) → potřeba nové rychlé tratě

Berlin - Praha - Brno - Wien/Budapest vazba na iniciativu EU dle nařízení 913/2010/EU o prioritních nákladních koridorech nákladní Orient koridor (č. 7) a napojení na koridor č. 8 směrem k Severnímu moři → potřeba nové tratě – výhledově problémy s kapacitou Praha - Bratislava – silná úseková frekvence + napojení na PP 17 (VRT) Paris – Bratislava (– HU) modernizace navazujících úseků v A a na SK pro rychlost 200 a více km/h VRT Wien – (Bratislava) – Budapest

Wien - Brno - Ostrava - Warszawa tradiční směr v osobní i nákladní dopravě kvalitní infrastruktura konvenční železniční sítě dominantní nákladní doprava, osobní podvázána nedostatečnou nabídkou dopravců výhledově potřeba segregace nákladní větev koridoru: Přerov – Břeclav osobní dálková větev: Přerov – Brno – Břeclav – zajištění synergie s hlavním vnitrostátním osobním tahem Praha – Brno – Ostrava, součást koridoru Pobaltí – Warzawa – Wien – Itálie/Balkán (geograficky velmi atraktivní a snadno průchozí) 11

Wien - Brno - Ostrava - Warszawa modernizace Brno – Přerov na 200 km/h potřebná nová kapacita Přerov – Ostrava – Katowice = nová rychlá trať v návrhu TEN-T vazba na rychlou trať Wien → Itálie a Katowice – Warszawa (CMK) - velmi rychlé spojení severu a SV Evropy s Itálií, příp. Balkánem 2020 - 30 12

München - Praha - Wrocław - Warszawa zcela nový směr – revize TEN-T, potenciál pro osobní i nákladní dopravu v minulosti nebyl pojímán jako jeden tah infrastruktura velmi špatná, místy neexistující 13

München - Praha - Wrocław - Warszawa předpoklad modernizace na rychlost 200 km/h, smíšený provoz v SRN se hledá vhodná podoba spojení Praha – München s potenciálem napojení ve směru Paris (PP 17) a přes Brenner do Itálie (nákladní i osobní doprava) Praha – Wrocław - trasování přes Liberec nebo Hradec Králové s Polskem podepsán Letter of Intent v Polsku návaznost na VRT projekt Y Wwa – Wrocław/Poznań návaznost na budoucí možný nákladní koridor Skandinávie – Szczecin – ČR – Rakousko – Itálie/Balkán 2020 - 30

Praha – Brno – Ostrava nejsilnější vnitrostátní relace obdoba D 1 (+ D 47) = VRT 1 + VRT 47 souběh vnitrostátní a mezinárodní dopravy řeší problém nedostatečné kapacity na stávající infrastruktuře 15

Aktuální stav přípravy VRT v ČR probíhají jednání s DE, AT, PL, SK a HU zpracováno alternativní vedení některých tras – cíl: maximalizace přínosů i pro nákladní, příměstskou a ostatní dálkovou dopravu zpracován provozní koncept – zasazení VRT do systému taktové dopravy prověření ekonomiky projektu VRT v ČR včetně aktualizace přepravních proudů - aktuální úkol

Předpokládaná etapizace výstavby VRT 1.etapa: výjezdy VRT z městských aglomerací Prahy, Brna, Ostravy, jinak konvenční železnice přeshraniční úseky ČR – Bavorsko, ČR – Sasko a ČR – Polsko vozidla pro rychlost cca 200 km/h 2. etapa: páteřní VRT v ČR pro významná spojení (Praha – regiony do 3 hodin) vozidla pro rychlost 200 km/h a více

Předpokládaná etapizace výstavby VRT 3.etapa: ČR plnohodnotnou součástí celoevropského systému VRT, který zabezpečuje energeticky i environmentálně šetrnou a udržitelnou mobilitu občanů EU v širší Evropě a Euroasijském prostoru = ČR propojena VRT s okolními státy ve všech relevantních směrech

Děkuji za pozornost Ing. Jindřich Kušnír jindrich.kusnir@mdcr.cz