Alkohol – situace v ČR a možnosti prevence PhDr. Pavla Doležalová

Kapka z historie Výroba piva a chleba jsou prvními známkami civilizace usedlých národů Výroba kvašeného nápoje z ječného sladu- dnes piva, již kolem roku 4000 před Kristem v Mesopotamii. O chmeleném pivě jsou zmínky z 3. tisíciletí před Kristem. Určité zprávy ze 6. století př. Kristem. atd.

Konzumace alkoholu v EU EU je regionem s největší spotřebou alkoholu na světě 55 mil. dospělých -15% jej nepije vůbec, při tomto je spotřeba na 1 os. 15 l alkoholu/rok. Polovina alko je konzumována ve formě piva 44%, víno, 34%, destiláty 23%.

Konzumace alkoholu v EU Největšími "pijany" v členských zemích Evropské unie jsou Lucemburčané, kteří vypijí 17 litrů čistého alkoholu na osobu starší 15 let za rok. Tato spotřeba se dá ovšem přičíst také řadě cizinců v zemi. Na druhém místě jsou Irové a Portugalci se 16,6 litru, následují Češi s průměrnou spotřebou 15 litrů. Nejmenší spotřebu alkoholu mají naopak Švédové (6,6 litrů), Kypřané (5,5) a Malťané (4,6).

Alkohol a evropská ekonomika Celosvětové produkce alkoholu pochází z Evropy - více než polovina světové produkce vína. Evropa se podílí 70% vývozu alkoholu a téměř polovinou světových importů se zahrnutím EU. Celkové hmotné náklady na alkohol v EU v r. 2003 odhadovány 125 mld. Eur (79-220 mld. Eur), odpovídající 1,3% HDP, je to obdobná hodnota jako částka zjištěná u tabáku. Náklady na zdrav. obtíže, zranění, ztráty životů, kriminalitu... V r. 2003 se náklady odhadují na 270 mld. Eur., jiné odhady udávají 150 -760 mld. Eur.

Alkohol v ČR 2004: 9,8 l 100% alkoholu na osobu/rok (14,9 l na osobu starší 15 let) 2005: 7,8 l lihovin, 16,8 l vína, 163,5 l piva České děti začínají s konzumací alkoholu nejdříve v EU (přibl. v 11 letech) Chybí přesné údaje o problémových konzumentech a závislých na alkoholu, jen hrubé odhady (300-400 tisíc alkoholiků v ČR)

Faktory přispívající k vysoké spotřebě Nízké ceny piva ve srov. s nealko nápoji Nedostatek zdanění alkoholu-piva ve srovnání s Evropu a světem Tlak sofistikované a manipulativní reklamy Nedostatečná, nesystémová prevence a osvěta, nízká efektivita-neprovádí se evaluace, věd. přístup…

Pojetí problémů s užíváním alkoholu „Alkoholismus“ jako nemoc se vyvíjel v průběhu 19. stol.- v Evropě budování domů, azylu pro alkoholiky…, Závislost jako nemoc – nejvýznamnější objev medicíny 20. století: Ustalo obviňování lidí a jejich příbuzných kvůli pití Umožnilo jim podniknout kroky pro jejich úzdravu (Gold 1991) závislost jako nemoc – účinný koncept (byť neodpovídá vědeckým poznatkům), pragmatická filosofie (viz Gold) a významný základ mnoha léčebných programů a svépomocných skupin (Franey 2001) in Radimecký 2005. Veřejné zdraví- současné pojetí problémů spojených s alkoholem- umožňuje širší diskusi, nejen se zaměřovat na podskupinu „alkoholiků“.

Důsledky vysoké spotřeby alkoholu Zdravotní - tělesné a duševní poruchy, závislost na alk., vyšší úrazovost a úmrtnost Ekonomické – nižší produktivita práce, vyšší náklady na léčení Sociální – vyšší kriminalita a násilné trestné činy, narušení funkčnosti rodin a výchovy dětí

Vliv alkoholu na jedince Čím vyšší je úroveň konzumace alkoholu, tím závažnější může být trestný čin nebo škody na zdraví. Bez ohledu na drogovou závislost je alk. příčinou 60 různých typů onemocnění a zdrav. obtíží (vč. úrazů, kardiovaskuar. onem., imunolog. poruch, psychických poruch, rizik FAS, předčas. porodu aj.

Malé dávky alkoholu Malé dávky snižují riziko koronárního onemocnění srdce, o přesné míře se diskutuje. Snížení rizika lze dosáhnout při prům. spotřebě 10g alko (1 alko nápoj obden). Při spotřebě nad 20g alko (2 alko nápoje) za den (tj. úroveň konzumace s nejnižším rizikem) se koronární srdeční onememocnění zvyšuje.

Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách ESPAD Jakoukoliv zkušenost s pitím alkoholu má v ČR 98 % respondentů průzkumu. Obdobně vysoký podíl šestnáctiletých pil alkohol v Litvě, na Slovensku, v Rakousku, Dánsku, Estonsku, Německu, Řecku a Lotyšsku. Častou nebo pravidelnou konzumaci alkoholu lze hodnotit na základě podílu respondentů, kteří pili alkohol více než 40krát v životě. K pravidelnému pití alkoholu se přiznávají nejčastěji studenti v těch zemích, kde je zároveň nejvyšší celoživotní prevalence užití alkoholu. V ČR patří k pravidelným konzumentům alkoholu 46 % studentů (54 % chlapců a 40 % dívek). V pravidelné konzumaci alkoholu se ČR umístila na třetím místě za Dánskem a Rakouskem.

Odhad průměrné spotřeby piva, vína a destilátů při poslední konzumní příležitosti (v cl 100% alkoholu) (Zdroj: Hibell et al. 2004)

Česká mládež a rizikové chování Dle studie ESPAD má mládež v ČR větší sklony k návykovému chování než jejich evropští vrstevníci. Tolerantnějším postoji dospělé české populace k legálním návykovým látkám (tabáku, alkoholu) a časté konzumaci nadměrných dávek těchto látek. Vliv rodiny - vzorce chování se přenášejí i na děti a mládež. V České republice musí být v kladen větší důraz na řešení problematiky dětského kuřáctví a problematiky užívání a nadužívání alkoholu u mládeže.

O alkoholu na internetu http://www.drogy-info.cz/ http://www.promilesms.cz/ http://www.alkoholmetr.cz/ http://www.alkoholik.cz/ http://www.sweb.cz/aacesko/ http://www.iniciativapivovaru.cz/webmagazine/kategorie.asp?idk=344 http://www.drogy.net/portal/alkohol/ http://www.plbohnice.cz/nespor/addictcz.html

Definice rizikového chování Rizikovým chováním rozumíme komplex postoju, projevů, hodnot, které jsou rizikové pro jedince z hlediska duševního a fyzického zdraví, narušují jeho sociální realitu a výchovu. Do tohoto konceptu obvykle řadíme: užívání návykových látek, užívání anabolik a steroidů, další závislostní chování jako je gambling, problémy spojené s nezvládnutým využíváním PC, šikanu a násilí ve školách, agresivního jednání, záškoláctví, kriminální jednání, sexuálně-rizikové chování, vandalismus, xenofobii, rasismus, intoleranci a antisemitismus, komerční zneužívání dětí, týraní a zneužívání dětí.

Definice prevence dle WHO WHO definuje prevenci jako intervenci s cílem zamezit či snížit výskyt a šíření škodlivosti účinků užívání alkoholu a nealkoholových drog. primární prevence: předcházení užití u osob, které dosud nejsou s drogou v kontaktu sekundární prevence: předcházení vzniku a rozvoji závislosti u osob, které již drogu užívají terciální prevence: předcházení vážnému nebo trvalému zdravotnímu nebo sociálnímu poškození v souvislosti s užíváním drog

Prevence všeobecná, indikovaná, selektivní Všeobecná primární prevence dlouhodobý kontinuální program primární prevence užívání návykových látek a a rizikového chování (zahrnuje celou populaci) Selektivní primární prevence primární prevence sociálně nežádoucích jevů pro rizikové skupiny dětí a mládeže přispívá k rozvoji systému třídního kolektivu a efektivnímu řešení problematiky rizikových skupin dětí a mládeže Indikovaná primární prevence zaměřená na rozvoj komunikativních dovedností, zvyšování sebedůvěry, sebejistoty, nácvik sociálních dovedností, nácvik schopnosti čelit tlaku rizikových vrstevníků apod.

Specifická primární prevence je zaměřená na: vědomosti, porozumění a způsoby přemýšlení, rozvoj vlastních názorů, osvojování a rozvoj sociálně emočních dovedností a kompetencí umožňuje stanovit realistické cíle nabízí prostor k diskusi a vzájemnému porozumění rozvoj sociálně přijatelných postojů a hodnot

Nespecifická primární prevence bývá zaměřena na předávání informací a volný čas. Mnohdy se předpokládá, že: zaměstnávání mladých lidí sociálně přijatelnými aktivitami jako je sport a zájmové kroužky odradí mladé lidi od experimentů a užívání drog navždy odradí od užívání návykových látek a mladí lidé budou naprosto abstinovat, užívání drog je vnímáno jako zcela nepřijatelné pro společnost jednostranné informace, často odstrašující, odradí od jakékoliv experimentování a užívání drog, které vede k soc. a zdrav. problémům, vyplývá to ze strachu dospělých nad ztrátou kontroly nad mladými lidmi.

Efektivní komponenty PP - jsou vyhodnocovány, analyzovány a kontrolovány Vzdělávání pedagogů Informace o drogách Vzdělávání v sociálních dovednostech Zahrnutí normativních názorů (mýty a klišé) Interaktivní výchova, výcvik v životních dovednostech Senzitivita ke kulturním odlišnostem Zapojení rodiny a komunity (obce)

Co je v prevenci funkční? Komplexní typy programů- prokazují to provedené evaluace (Hansen, 1992). Studie provádějící měření tzv. nákladové efektivity (model cost-benefit analýzy) docházejí k závěru, že prováděním efektivní prevence přináší zlepšení 4-5krát oproti situaci kdy by prováděna nebyla (Pentz, 1998 in Miovský 2007) Efektivní byly programy založené na modelu sociálního vlivu a využívající více typů intervencí.

Obecná efektivita a klima školy ovlivňují prevenci (Miovský 2007) MacBeath se svým týmem (2001) popsali 11 kritérií, která se projevují jako mediátory ovlivňující efektivitu preventivních programů prováděných ve škole: Profesionální řízení. Sdílené vize (pracovníky i studenty) a dlouhodobé záměry. Učební prostředí. Důraz na efektivitu výuky (soulad mezi záměrem a výsledkem). Vysoké očekávání od každého studenta. Pozitivní přístup a posilování (pedagogové i studenti). Jasná pravidla výuky a kritéria posuzování jejích výsledků. Sledování a vyhodnocování reálných výsledků. Organizace výuky jako celek a vyvozování závěrů ze zjištěných nedostatků a přizpůsobování reálné situaci. Práva a odpovědnost studentů a jejich posilování. Vztah mezi školou a domovem studentů (zapojení rodičů atd.).

Míra úspěšnosti na základě aktivity účastníků Přednáška 5% Čtení 10% Audio/video 20% Demonstrace 30% Diskuse 50% Praktické vyzkoušení dovedností 70% Interaktivní programy, vrstevnické programy 90% Podle:Analýzy MPP (2000)

Charakteristiky funkční prevence (Miovský 2007) Ve školní prevenci se postupně (všeobecné) jádro preventivních programů začíná soustředit na tzv. life skills a modely sociálního vlivu – vždy ale v kombinaci s více specifickými (především interaktivními) programy. V prevenci se nejvíce prozatím osvědčila kombinace přiměřené (především) ekonomické represe a systematických dlouhodobých preventivních programů. Ukazuje se, že nepřiměřená represe nevykazuje prakticky žádné smysluplné výsledky (snížení počtu uživatelů, snížené dopadů, snížení dostupnosti drog atd.) a analýzy ukazují, že je trvale ekonomicky neudržitelná.

Charakteristiky funkční prevence (Miovský 2007) Prokazatelné/ověřitelné výsledky mají pouze dlouhodobé a systémově dobře provázané aktivity (respektující různé cílové skupiny a jejich potřeby a různé kulturní, sociální, ekonomické, náboženské odlišnosti etc.). Z dílčích programů vykazují efekt různé kombinace komorních především interaktivních programů – jako např. peer-programů, sociálně-psychologických programů atd. (Sporný je však jejich efekt na všeobecnou populaci – současně jsou příliš drahé a náročné a je třeba je využívat skutečně pouze na úrovni selektivní a indikované prevence – nikoli na úrovni všeobecné prevence).

Rizika a reálné komplikace není zapojená celá škola, nedostatek fin. prostředků x vysoká míra očekávání výsledky nelze měřit po krátké době, vyžadují dlouhodobé sledování a vyhodnocení, z toho to důvodu bývá efektivita PP slabým místem po urč. době se ztrácí motivace u zainteresovaných, nedostatečné ohodnocení pedagogů aj. kladeny vysoké požadavky na ved. školy v PP x vysoké požadavky v oblasti vzděl. výsledků pedagogové nepovažují zlepšení sociálních dovedností žáků za tak důležité očekávání, že se v hodinách preventivního programu vyřeší všechny lidské problémy….

Zlepšení zapojení rodičů: Zlepšení komunikace mezi rodiči, pedagogy, vedením školy a komunitou. Zapojení rodičů a komunity do organizace školy Zapojení rodičů do ovlivňování strategií, např. prevenci rizikových projevů chování Rodiče i škola mohou společně vytvářet zdravé, estetické prostředí (společně zařizují pohodlné prostředí ve škole, např. pro dětský nebo rodičovský klub) Rodiče by měli mít důvěru v pedagogy, klasifikaci a normy školy Rodiče by měli mít důvěru ve své děti a umožnit jim vyjadřovat své názory

Interakce - rodiče x škola x komunita Zvážení zapojení rodičů a komunity má i své záludnosti a slabosti. Rodiče mají obavy z větší spolupráce, stejně jako pedagogové. Pedagogové bývají kritičtí a mají obavy z laických zásahů rodičů nebo komunity. Často si všichni vzpomínají na své negativní zkušenosti ze školy a máme předem negativní očekávání. Tato rizika a mnohá další existují a důvěra v jednotlivé subjekty systému se budují dlouho a vyžadují osvíceného ředitele a dobrý tým pedagogů, kteří se snaží o to, aby jim i dětem bylo ve škole dobře, rodiče byli spokojení a komunita byla na školu hrdá.

Děkuji za pozornost