HOUBY – FUNGI upraveno z materiálů - http://biologie.amoskadan.cz

ŘÍŠE: HOUBY Bohatá skupina organismů mikromycety – mikroskopické organismy makromycety – tvořící velké plodnice Neobsahují chlorofyl – živí se heterotrofně Parazité Saprofyté Symbionté SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Houby Mikromycety Makromycety SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Základní pojmy Podhoubí - mycelium Vznik podhoubí SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Základní pojmy Houbová vlákna - hyfy SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Rozmnožování hub Houby se rozmnožují jednobuněčnými útvary – výtrusy (sporami). Výtrusů vytváří houba obrovské množství. Podle vzniku se dělí na: Endospory – vznik uvnitř buněk Exospory – vznik vně buněk SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Oddělení: Pravé houby Mycelium je tvořeno přehrádkovanými hyfami. V plodnicích vytváří nepravé pletivo plektenchym (propletené a srostlé hyfy). V buněčné stěně je obsažen chitin a glukan. Střídá se pohlavní a nepohlavní generace. Výtrusy jsou nepohyblivé. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Oddělení: Pravé houby Třída: Zygomycety – spájivé houby Třída: Endomycety – kvasinky a sněti Třída: Vřeckovýtrusé houby – askomycety Třída: Stopkovýtrusé houby - basidiomycety SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Zygomycety Spájivé houby – zygomycety Mnohojaderné podhoubí bez přihrádek Saprofyté Parazité – hmyzu (muší mor) SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Plíseň hlavičková Žije na odumřelých organických látkách (potraviny, hnůj atd.). SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Muší mor Hmyzomorka muší Způsobuje na počátku podzimu muší mor. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Kropidlovec černavý SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Vřeckovýtrusné houby Rozmnožují se pomocí výtrusů - nepohlavně. Vřecka obsahují 8 výtrusnic (askospory). Výtrusy se odškrcují na koncích hyf – konidie. Jednobuněčné – kvasinky (vinná a pivní) - pučení. Rzi a sněti – parazité rostlin. Výtrusorodá vrstva (hymenium) – smrž, lanýž. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Aska a askospory SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Lanýž Lanýž je kulovitá houba, která roste více jak 30 cm pod povrchem země. Barva je černá a povrch je hladký nebo drsný, uvnitř je masitá síťovitá, žilkovaná struktura mramorové barvy. Lanýž je velmi aromatická houba používaná spíše jako koření anebo doplněk jídla. Sbírají se pomocí cvičených psů a vepřů, kterým se zaváže tlama, aby houbu nesežrali. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Lanýž SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Kvasinky - endomycety SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Aspergilus - kropidlák SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Penicilium - štětičkovec SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Penicilium SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Vřeckovýtrusné houby SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Konidie - konidiospory SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Stopkovýtrusné houby Mají vždy vyvinuté článkované podhoubí. Buněčné stěny obsahují chitin. Pohlavní výtrusy – bazidiospory. Bazidie se sdružují ve výtrusorodé vrstvě – hymeniu (rouško). Některé druhy vytvářejí plodnice (houby, které sbíráme a konzumujeme). SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Stopkovýtrusné houby SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Plodnice stopkovýtrusných hub klobouk rouško prsten třeň pochva SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Stopkovýtrusné houby s rouškem Rouško – hymenium je výtrusorodá vrstva Rourkaté – hřib pravý (1) Lupenité – pečárka polní (2) 1 2 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Houby rouškaté Rouško rozloženo po celé plodnici. Keříčkovité plodnice Dřevokazné houby Kuřátko zlaté SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Rourkaté rouško – hřibovité houby Rouško uloženo v rourkách na spodu klobouku. Někteří zástupci patří mezi jedlé druhy. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Hřib hnědý SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Hřib dubový SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Křemenáč osikový SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Klouzek modřínový SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Hřib žlutomasý - babka SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Kozák březový SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Houby s lupenitým rouškem Rouško uloženo na lupenech (1) na spodu klobouku. Vytvořen závoj (2) nebo plachetka. 1 2 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Pečárka polní SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Pečárka ovčí SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Bedla vlnatá SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Bedla jedlá SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Holubinka mandlová SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Jedovaté houby SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Muchomůrka červená Otrava často probíhá jako opojení alkoholem. Muchomůrka získala jméno proto, že se v minulosti někde používala k trávení much. Uříznutý klobouk se položil na talíř a na červeně zbarvené straně se posypal cukrem. Mouchy olizovaly sladkou šťávu a uhynuly. Pro člověka je sice jedovatá, ale jen zřídka dochází k těžším otravám. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Muchomůrka červená SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Muchomůrka tygrovaná Je jedovatější než muchomůrka červená a otrava může být někdy i smrtelná. První příznaky otravy se projeví v rozmezí od 0,5 do 4 hodin. Pozor na možnost záměny za jedlou muchomůrku růžovku. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Muchomůrka zelená, resp. muchomůrka hlíznatá Je považována za nejjedovatější a nejnebezpečnější houbu. Je prudce jedovatá, ale navíc se první příznaky otravy objevují až v okamžiku, kdy je jed vstřebán v organismu a jsou již těžce zasaženy důležité orgány. Amatérští houbaři si ji často pletou se žampiony a dalšími druhy jedlých hub. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Muchomůrka zelená, resp. muchomůrka hlíznatá SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Muchomůrka jízlivá Otrava muchomůrkami probíhá ve čtyřech fázích: dlouhá latence 8-12 hodin, bouřlivé příznaky; zvracení, průjmy a další (1-2 dny), relativní uklidnění (1 den), selhání jaterní a ledvinové činnosti a při neléčení následuje většinou smrt. Možnost záměny se žampiony. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Psychotropní houby Obsahují psycho-aktivní látky. Užití je rizikové (účinky jsou podobné LSD) a hrozí předávkování. Vyvolává halucinace. Lysohlávka česká SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Mykorhiza Mykorhiza je symbióza, kde jsou některé druhy vázané na několik dřevin. Nejvíce hub je z rodu hřibů: žlutomasý, křemenáč, hnědý, dubový, kozák – pod břízami, klouzek obecný a zrnitý pod borovicemi, klouzek sličný pod modříny. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

Použité zdroje Kotlaba, F., Antonín, V.: Kapesní atlas hub. RDV, Praha, 2003 Antonín, V., Kotlaba, F., Pouzar, Z.: Houby - česká encyklopedie. RDV, Praha, 2003 http://cs.wikipedia.org/wiki/houby http://jedlehouby.blogspot.com http://www.biolib.cz/cz/gallery SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby