Cykličnost v astrologii

Dane Rudhyar – Lunační cyklus Cyklus pozic – je cyklus, kde máme co do činění se sledem po sobě jsoucích pozic pohybujícího se tělesa vzhledem k počátečnímu bodu jeho pohybu.

Dane Rudhyar – Lunační cyklus Cyklus vztahu – cykly, které začínají vzájemnou konjunkcí těles, dosahují svého nejvyššího bodu v opozici mezi těmito pohybujícími se tělesy a dospívají ke konci při vzniku nové konjunkce.

MĚSÍC Klíčový je kořen označující slovo Měsíc – me, jenž v sanskrtu dává mámí, tj. měřím. V indoevropských jazycích je slovo měsíc odvozeno z tohoto kořene: más (sanskrt), máh (avestský jazyk), mah (staroprusky), menuo (litevsky), mena (gótsky), méné (řecky) mensis (latinsky). Měsíc je univerzálním měřícím nástrojem.  

LUNAČNÍ FÁZE Měsíční fáze měří „živý“ čas – čas spojený s biokosmickými skutečnostmi – déšť, příliv odliv, menstruace, setí…. Měsíční fáze měří, ale také převádí na společného jmenovatele nekonečné množství jevů a významů! Sjednocují! Lunační cyklus neměří změny Luny jako takové, ale změny v soli-lunárním vztahu. Fáze Luny nám nic neříkají o Luně samotné nebo pozici Luny na obloze. Týkají se jen stavu vzájemného vztahu mezi Sluncem a Lunou.

Lunační cyklus je cyklem „periodických změn“.

Lunační cyklus Co je na lunačním cyklu zajímavé? Opakuje se, v novu je smrt i znovuzrození nového cyklu. Je celistvý – má všechny fáze – vše můžeme sledovat. Z toho plyne: Je-li opakování zabezpečeno, je možná předvídavost. Lunační cyklus se tak stává archetypálním obrazem.

Symbolický proces je prožitek obrazu a v obraze. Jung sv. III Lunační cyklus je archetypálním obrazem všech procesů. Je základní – matriční proces, ve kterém se projevuje začátek, nárůst, vrchol, úbytek a ukončení, které se stává novým začátkem.

Projekce Projekce je nevědomý, automatický proces, jímž se subjektu nevědomý obsah přenáší na objekt, a tím se zdá, jako by tento obsah patřil objektu. Jung – sv. III Projekce naopak přestává v okamžiku, v němž se stává vědomou, tj. když člověk vidí, že obsah patří subjektu. Jung – sv. III

Dvě tendence: jedna směřuje ke ztvárnění, druhá k pochopení. Podíváme se na práci umělce – malíře. Na jeho tvorbě můžeme vidět dvě fáze – či tendence. Rozběžnou fázi – směřující ke ztvárnění a doběžnou fázi směřující k pochopení.

Rozběžné fáze 1/8 Vynořování, nový začátek 2/8 Prosazování, nové bojuje se starým 3/8 Krize činu 4/8 Zacílení, hledání výrazu 5/8 Naplnění Tam, kde převáží princip ztvárnění, se získaný materiál obměňuje a rozmnožuje, přičemž se odehrává jakási kondenzace motivů na více nebo méně stereotypní symboly, které podněcují tvůrčí fantazii a přitom působí převážně jako estetické motivy. Tato tendence vede k estetickému problému umělecké tvorby.

Doběžné fáze 6/8 Rozsévání 7/8 Krize smyslu 8/8 Uvolňování Kde naopak převažuje princip pochopení, bude estetický aspekt relativně málo zajímavý a dokonce je občas vnímán jako překážka; místo toho se intenzivně vypořádáváme se smyslem nevědomého produktu.

Cyklus vztahu Venuše - Mars Venuše určuje charakter a specifické potřeby a Mars vládne impulzu jednat podle její specifické povahy s jejími specifickými požadavky. Tyto cykly se vztahují k rozvoji a vyjádření nejintimnějších a nejosobnějších aspektů povahy, k těm nejspontánnějším odpovědím životu (do té míry, jak to připouští Saturn a Luna) a ke konfrontacím, výzvám a příležitostem, které život jedinci nabízí. Všichni jsme se narodili za určité fáze tohoto cyklu Mars-Venuše, což propůjčuje určité specifické zabarvení našim osobním citům a emocím. I když mezi těmito dvěma planetami při narození neexistuje žádný aspekt, přes to je mezi nimi určitá vztahová fáze. Ať už je tato fáze rozběžná (směrem k rozběžnému sextilu, kvadratuře, trigonu nebo opozici) nebo doběžná (počínaje opozicí, směrem k doběžnému trigonu, kvadratuře, sextilu nebo konjunkci), bude vždy věrně popisovat způsob, jakým Venuše a Mars fungují v naší osobnosti.

Rozběžná - doběžná fáze Během rozběžné fáze je Venuše ve službách Marsu. Bude akcentována touha vyjádřit se a vrhnout se vstříc zkušenostem na bázi instinktivních nebo subjektivních hodnot. V tomto případě se hodnota zkušeností ukáže po činu. Z tohoto důvodu rozběžná kvadratura mezi Venuší a Marsem - ať je jejich poloha ve znamení a v domě jakákoliv - je spojena s faktem, že výsledek zkušenosti, pokud jde o intimní a osobní sféru těchto dvou planet, není takový, jak jsme očekávali ve chvíli, kdy jsme jej podnikali. Aspekty během doběžné poloviny cyklu budou pramenit z opozice mezi Marsem a Venuší. V pozitivním případě je opozice mezi těmito dvěma planetami symbolem emocionální objektivity; ale v negativním případě může rovněž odhalovat stav emocionální slepé uličky, nerozhodnosti nebo konfliktu mezi touhou a vůlí jednat. Doběžná kvadratura může vytvořit krizi vědomí, vyvolanou konfliktem mezi touhou (přáním) a vytvořenými hodnotami. Je to aspekt emocionálních komplikací: člověk prodělává zkušenosti, které mají tendenci zbořit pohodlné zavedené zvyky osobního pohodlí nebo spokojenosti člověka se sebou samým. Člověk je doveden k tomu, aby revidoval hodnoty, na kterých zakládal své chování a znovu zvážil své vlastní vědomé motivace v emocionální sféře svého života.  

Ženy - muži Přitakání světu Vnitřní cyklus Ekonomie vydávání, obdarování, rozhazování Touha po projevení plnosti, která se přímo zapojuje do reality, tvoří ji a proměňuje (Venuše). Touha je viděna skrze to, co vytváří. Je definována tím, co je schopna udělat. „Člověk touží po tom, co mu schází.“ Platon v dialogu Symposion Dobývání světa, kladení světa proti sobě a to v poznání, práci, boji. Touha jako dychtění po tom, co je ztracené, nepřítomné, nemožné. Ekonomie nedostatku, v níž je realita neúplná (musí se dosáhnout chybějícího), spjatá se smrtí, jež tvoří pozadí zápasu o vzájemné uznání a zničením, kterým hrozí předmět touhy.

Jedna konjunkce Mars – ekonomie uchování a hromadění Dvě konjunkce Venuše – ekonomie vydávání, obdarování, rozhazování

Děkuji za vaši pozornost