BRNO

Výstava p ř edstavuje na ploše o rozloze více ne ž 2000 m² nejdokonalejší repliky terakotové armády na sv ě t ě...

Ve 3. století př. n.l. bylo dnešní území Číny mezi Dlouhou a Žlutou řekou rozdrobeno na několik soupeřících království. V roce 246 př.n.l. se jako třináctiletý ujal vlády princ Jing Čeng ve státu Čchin. Po čtvrt století krutých bojů porazil své protivníky a připojil jejich území ke státu Čchin. Jing Čeng pojmenoval sám sebe „prvním“ z deseti tisíc „císařů“ a jméno někdejšího státu Čchin se stalo názvem pro celou Čínu. Vytvořil jednotný centralizovaný správní aparát mocensky i hospodářsky silné říše, kterou stále rozšiřoval a upevňoval. Zavedl reformu písma, upravil systém měr a vah, vytvořil jednotnou peněžní soustavu, budoval cesty. Upravil stávající obranné zdi do podoby Velké čínské zdi, aby ochránil zemi před nájezdníky. Poté se začal v souladu s taoistickou filozofií starat i o vlastní nesmrtelnost. Měl celých 14 let na stavbu záhrobního díla, než ve svých 50 letech zemřel. Pohřeb Prvního císaře Čchin Š´ Chuang-ti (vládl př. n.l.) ztělesnil čínskou praxi vytvořit duplikát světa živých v podzemní rezidenci, v níž by zesnulý mohl žít navěky. Posedlost císaře po otázkách smrti a posmrtného života dala základ k postavení obrovské hrobky v hoře Li, jež byla po dokončení 115,5m vysoká a její základna měřila 485×515m, severovýchodně od města Si-an, do níž se však zatím díky důmyslnému zabezpečovacímu zařízení nikomu nepodařilo proniknout. Spočinul tam společně s armádou vojáků, kteří ho měli strážit na jeho posmrtné pouti.

Rekonstrukce části vykopaného příkopu, kde byla v roce 1974 terakotová armáda objevena

Jako terakotová armáda ( 兵馬俑 ) se označuje vojsko vyrobené z terakoty, které se nachází v čínské provincii Šen-si. Bylo objeveno náhodou v březnu Dělníci sužovaní suchem se rozhodli vykopat studnu; namísto vody nalezli několik soch koní a vojáků...

Armáda se skládá převážně z vojáků, avšak výjimkou nejsou ani sochy koní, válečných vozů, hudebníků, akrobatů či úředníků... Většina soch je v mírně nadživotní velikosti (1,83 - 1,95m), ale jsou zde i sochy ve zmenšeném měřítku...

....figury různých hodností, od úředníků přes důstojníky, generály, lučištníky či vozataje… Odhadovaný počet postav čítá 8 tisíc vojáků, 130 vozů s 520 koňmi.

Nálezový stav soch při otevření hrobu. Sestavení jedné„střepové“ sochy trvá až čtyři měsíce...

Každý voják terakotové armády má jiný výraz v obličeji...

Čelo vojska tvoří tři řady vojáků, v každém šiku stojí vedle sebe 68 mužů. Nemají na sobě žádné brnění a v rukou drží pouze dřevěné luky, které se bohužel nezachovaly. Za předvojem stojí jednotlivé oddíly vojska seřazeny ve čtyřstupech a mezi příslušníky pěchoty se v pravidelných intervalech vyskytují terakotové bojové vozy tažené terakotovými koňmi. Mezi útvary vojáků jsou navršeny kopy hlíny oddělující jednotlivé skupiny od sebe. Podlaha je vyložená modrými dlaždicemi, jež se zachovaly dodnes...

Při tvorbě vojáků umělci používali žlutou sprašovou hlínu pocházející z břehů Žluté řeky. Postavy se nejdříve odlévaly z forem, poté se ručně modelovaly. Postupovalo se odspodu – chodidla a dolní končetiny, následoval trup, ruce a nakonec hlava. Ten samý postup byl u výroby koní. Na to, že tu bylo kombinováno omezené množství standardních elementů (tři typy podstavců, dva typy nohou, osm torz a osm hlav), se řadí mezi umělecké unikáty. K jedinečnosti napomohla široká paleta barevných schémat, aby se jedna socha lišila od druhé co nejvíc, a také individuální vymodelování obličejových rysů a účesů. Nenašli byste zde dvě stejné postavy.

V blízkosti císařovy hrobky archeologové objevili i bronzové vozy, které tahali koně taktéž vyrobené z bronzu. Kopí a krátké šípy byly také z bronzu...

Model bronzového čtyřspřeží

Jezdecké vojsko dynastie Han : V roce1984 byla v Xuzhou nalezena terakotová armáda dynastie západní Han,čítala přes figur.Barevní koně i válečníci jsou jen asi 40cm vysocí.Vojáci z hrobů císařů dynastie Han stojí v šesti jamách seřazeni k boji a ve tvářích se jim zračí respekt či smutek...

V roce 2009 čínské úřady ohlásily, že byly nalezeny dosud neznámé zbytky čínské zdi. Celková délka ochranné zdi dnes tedy činí 8851 km. Velká čínská zeď..

Kde je Terakotová armáda uchována dnes? Aby bylo naleziště dostatečně chráněno před povětrnostními vlivy, byla nad ním postavena velká klenutá hala připomínající letecký hangár. Návštěvníci si mohou terakotové válečníky libovolně prohlížet z vyvýšených lávek. Celá hrobka je rozdělena na tři menší oddělení, z nichž největší je první, v němž se nachází kolem 6000 soch. Hrobka č.2, zpřístupněná r. 1994, je zatím ještě ve stádiu probíhajících vykopávek. Nachází se v ní plastiky císařského jezdectva: 900 vojáků, 116 osedlaných koní a 356 koní zapřažených do 89 válečnických vozů. Nejmenší z dosud zpřístupněných hrobek (č. 3) obsahuje 68 důstojníků v uniformách „vyšší kasty“. Císařova hrobka ještě nebyla otevřena, ale průzkum areálu stále pokračuje a nikdo nemůže vyloučit, že se v budoucnu dočkáme ještě nějakých překvapení… Dnes patří toto mauzoleum k největším čínským památkám. Od roku 1987 je součástí světového dědictví UNESCO.

Tišší a nehybní, hled ě li p ř ímo na nás. Jejich o č i vypráv ě li starý p ř íb ě h svého vzniku. Stojíte p ř ímo p ř ed nimi a p ř esto nev ěř íte... Nashledanou p ř i dalším putování za krásami našeho sv ě ta.