Historie 100 let školy

Kroniky Historii naší školy shrnují tři kroniky. Vydejte se s námi na pouť po stránkách starých až 100 let.

Zřízení školy Na první stránce školní kroniky můžeme číst: „C.k. zemská školní rada vynesením ze dne 22.srpna 1904 čís. 35103 povolila smluvivše se se zemským výborem království Českého, aby školní obec Kolín rozdělila se počátkem školního roku 1904/05 ve tři školní obvody a sice: ve východní, západní a severní obvod, a aby v každém z prvních dvou obvodů: východním a západním, zřídila se na místě obecné školy chlapecké a obecné školy dívčí, jež nyní v Kolíně stávají a se školami měšťanskými spojeny jsou, samostatná smíšená škola.“

Původní umístění Původní budova západní školy byla na Mariánském náměstí, dnešním náměstí Republiky. Okolnost, že zde bylo pouze šest tříd a zbývající čtyři třídy musely být provizorně umístěny ve školní budově ve Školské ulici, nutila městskou radu k řešení situace. Mnoho stížností bylo i na malé a tmavé třídy, kde se tísnil velký počet dětí. Jeden z návrhů na zlepšení podmínek počítal s přístavbou k dosavadní budově na Mariánském náměstí. Pro hlučnost okolí a vysokou cenu potřebného pozemku byl návrh zamítnut a uvažovalo se o stavbě nové školní budovy na Pražském předměstí. Potřebné pozemky nabídla židovská obec a dál několik soukromníků.

Stavba nové budovy Projekt a dokumentace stavby počítaly s umístěním tříd v nové hlavní budově, tělocvična spolu s kaplí byla umístěna v přízemním přístavku na dvoře. Byt pro řídícího učitele a školníka vyhradil stavitel ve zvláštní budově v severním sousedství školy.

Otevření nové budovy 1907 K otevření nové budovy se v kronice píše: „Školní budova jež se stavěla od roku 1907, užívá se od měsíce září 1908. Byla budována v snaze, aby pokud možno hověla všem požadavkům zdravotnickým. Chodby 3 m široké jsou od vestibulu a schodů osazeny zasklenými dveřmi. Aby vzduch v učebnách nadbytečně se nekazil, vytápějí se kamny z chodeb, kde děti též odkládají svrchní oděv na věšáky na stěně proti oknům upevněné, proto chodby v zimě jsou zvláštními kamny temperovány. Záchody jsou splachovací, stěny nad žlábky jsou natřeny dehtovitou látkou. Prostranné sklepy jsou spojeny s vyššími částmi budovy vytahovadly na otop. Vyučuje se v deseti třídách a mimo to tělocviku ve zvláště zřízené tělocvičně, k níž přiléhá školní kaple, oddělená železnou oponou.“

1.světová válka 1914 Z válečné kroniky: Normální chod školy trval přesně šest let, do prvních válečných dnů světové války. Dne 13.listopadu 1914 zabral školu vojenský erár a změnil ji na lazaret. „Přechod ze vzorně upravené budovy školní v západním obvodě do budov pro vyučování méně vhodných byl příliš náhlý, aby nevyvolal vzpomínky a nepřinášel přirovnání mezi stavem minulosti a přítomnosti. Mnozí z rodičů těžce přivykali školním poměrům nově nastalým a jen s přemáháním a neradi posílali děti své do budov, v nichž neměly pohodlí a ve kterých zdravotnické poměry neodpovídají požadavkům doby dnešní.“

Vyhlášení Československa 1918 Vyhlášení Československa Kronikář píše: Rok 1918 znamenal nejen konec 1.světové války, ale byl i rokem vyhlášení samostatného Československa. „Tak žili jsme dlouhá čtyři léta hrozné války světové, dlouhá mučivými obavami, dlouhá vyskytovavšími se nadějemi, že z toho ohromného zápolení věc česká a slovanská přec vyjde nakonec vítězně. A stalo se! Co bylo snem, snem nejlíbeznějším každého věrného Čecha, stalo se neočekávaně skutkem: státním převratem v Praze dne 28.října 1918 staroslavný český stát náš jest znovuzřízen, rod habsburský jest sesazen a stát náš jest svobodnou samostatnou republikou česko-slovenskou.“

Konec 1.světové války 1919 Z kroniky: Budova školy byla vrácena pro účely výuky až po válce. „Teprve 18.března 1919 byla školní budova předána místní školní radě od vojenského eráru a po vymytí a desinfekci formalinem bylo v ní zahájeno vyučování 26.března, zatím v 7 místnostech, jelikož tři místnosti v přízemí a tělocvična byly skladištěm předmětů vojenského úřadu, jež mohly býti odvezeny jen po částech v době pozdější.“

1924 Výměna zkušeností V meziválečném období škola fungovala v plném rozsahu. Učitelé získávali zkušenosti i výměnnými zájezdy. V kronice o tom hovoří zápis návštěvy učitelů z Podkarpatské Rusi.

1924 Besídky a oslavy Ve škole probíhala také řada oslav a besídek. Ať se jednalo o oslavu Dne svobody, oslavu narozenin pana prezidenta nebo, jak je vidět na obrázku vedle, besídku Dorostu Čsl. červeného kříže.

Návštěva prezidenta Dr. Edvarda Beneše 1936 Návštěva prezidenta Dr. Edvarda Beneše Z kroniky: „Při závěrečných cvičeních československé armády, jež se konala v druhé polovině srpna 1936 ve východních Čechách, bylo město Kolín sídlem 1.armádního sboru. Velitelství sboru ubytováno bylo ve dnech 20., 21., 22. a 23.srpna ve všech místnostech budovy západní školy … … V sobotu 22. srpna rozletěla se v časných hodinách ranních po městě zpráva, že pan president republiky Dr. Edvard Beneš na svých objížďkách

Návštěva prezidenta Dr. Edvarda Beneše 1936 Návštěva prezidenta Dr. Edvarda Beneše Z kroniky: inspektor Čsl. branné moci armádní generál Jan Syrový a předseda senátu RČS Dr. Frant. Soukup … … Když pan president ukončil návštěvu u sborového velitelství, podepsal se do školní kroniky a opouštěl školní budovu. Jak se objevil před školou, byl pozdravován bouřlivým jásotem obecenstva, jež se zatím během necelých 20 minut tu shromáždilo.“ po „bojišti“ navštíví i město Kolín. Zprávy o době příjezdu nebyly přesné, přes to shromáždilo se před budovou školy množství obecenstva, jež chtělo vidět svého presidenta a srdečně ho pozdravit … … A přijel ve tři čtvrti na pět. Doprovázel ho ministr národní obrany Machník, náčelník francouzské mise armádní generál Faucher, náčelník vojenské kanceláře presidentovy divisní generál Ing. S.Bláha a krátce za nimi přijeli generální

Návštěva prezidenta Dr. Edvarda Beneše 1936 Návštěva prezidenta Dr. Edvarda Beneše

1936 Učitelský sbor 1936/37 Kronika školy obsahuje poměrně málo fotografií. Takto vypadali naši kolegové ve školním roce 1936/37.

1937 Školní rozhlas Školní rozhlas, věc, která nám připadá běžná, se v roce 1937 teprve zaváděl. „V měsíci březnu 1937 bylo celé zařízení instalováno. Zařízení má centrální mikrofon, gramofon a celkem 18 amplionů … … Peníze na rozhlasové zařízení šetřeny byly řadu let z různých škol. besídek a značnou pomocí přispělo rodičovské sdružení sbírkami mezi rodiči školních dětí. Slavnostní zahájení poslechu školního rozhlasu bylo v pondělí dne 22. března 1937. Připravena byla rozhlasová besídka, jíž se zúčastnili: pan okr. škol. inspektor Josef Řehoř, předseda místní školní rady Jos. Navrátil, vládní komisař města Kolína Dr. V. Skalička, ředitel a zástupci profesorských a učitelských sborů středních a národních škol kolínských, zástupce místního tisku, Radioklubu, četní rodiče školních dětí a jiní zájemci.“

1937 Dětský den Z kroniky: „Okresní péče o mládež v Kolíně pořádala v neděli 6.června 1937 oslavu svého 25letého trvání a 10letého trvání „Ochrany matek a dětí“. Odpoledne uspořádána byla na městském ostrově dětská slavnost, jíž předcházel velký průvod dětí městem. Průvodu zúčastnily se děti zdejší školy v krojích a ozdobných skupinách.“

1908 – 1938 Loyalní projevy Mnoho řádků v kronice nese název „Loyalní projevy“. Do takto nazvaných odstavců se zapisovaly zprávy o průběhu důležitých bohoslužeb, konaných u příležitosti narozenin starého mocnáře Františka Josefa I. nebo ostatních významných členů vládnoucí habsburské císařské rodiny. Po vzniku republiky byly tyto loyalní projevy vystřídány oslavami životních výročí, nejprve prezidenta T. G. Masaryka, a od 18. prosince 1935 pak prezidenta Eduarda Beneše. Konaly se také velké vzpomínkové akce na počest slavných legionářských vítězství v době 1. světové války. V této souvislosti se v kronice objevuje jméno M. R. Štefánika ve spojení s jeho úmrtím a činností v zahraničním odboji.

1940 2.světová válka Těžké období začátku 2.světové války charakterizuje zápis z kroniky pod názvem Škola a doba: „1) Počátek vyučování byl posunut vzhledem k potřebnému zatemnění ve školních budovách na 8.30 hod. od 1. prosince 1940, od 9. prosince 1941 na 8.45 hod. 2) Výnosem ošv č. 119 bylo nařízeno, aby žactvo bylo poučeno o protiletecké obraně a v ní cvičeno. 3) Děti všech tříd byly poučeny o ochraně lesů a polí a dány jim byly pokyny pro vyhledávání a zneškodňování zápalných destiček, shazovaných nepřátelskými letci.“

1941 2.světová válka V tomto období budova školy sloužila potřebám německých vojsk. „Poněvadž školní budova slouží účelům říšského vojska, učebny školy se nacházely v pěti budovách. V Husově domě, kde se vyučovaly střídavě během dopoledne I.a a I.b od 8 do 10 a od 10 do 12 hod., odpoledne III.b od 1 hod. do 4.30 hod., v Českomoravském sboru se střídaly dopoledne a odpoledne II.a s II.b, v obecné škole východního obvodu střídaly se dopoledne a odpoledne III.a se IV.a, V.a a V.b měly tu celodenní vyučování a v budově rodinné školy se střídaly III.b a IV.b. Od 20.I.1941 do 30.IV.1941 V.a měla svou učebnu v hostinci u Víznerů a V.b v divadelním sále v Husově sboru od 3.XII.1940 do 21.XII.1941, který CPO zabrala pro veřejný protiletecký kryt. Školní docházka byla zjednodušena. Zmenšen byl počet tělovýchovy, zpěvů a ručních prací chlapeckých.“

Poslední dny války 1945 Těžké časy končily. „Konečně přišli dnové, které celý národ toužebně očekával. 5.květen byl počátkem osvobození. Na ulicích toho dne zavládla sváteční nálada, lidé vzrušeně hovořili a smáli se. Všude bylo patrno nadšení a opojení. Ale němečtí SSmanni s připravenými puškami a kulomety výhružně procházeli městem. Na domech počaly se objevovati československé vlajky a vlajky spojeneckých národů. Někde byly i německé nápisy zamazány.“ „Temná léta nacismu minula, škola a učitelstvo jsou opět svobodny a do budoucna se rýsují radostné perspektivy nové československé osvobozené školy. V zájmu sociální spravedlnosti požadavek jednotné školy musí býti splněn, neboť všechny děti ze všech vrstev národních mají stejné právo na základní vzdělání. Jednotná škola vzdělání zdemokratisuje.“

Návštěva zástupkyně Červeného kříže 1946 Návštěva zástupkyně Červeného kříže Z kroniky: „Paní Alice Thompsonová, zástupce Amerického červeného kříže, navštívila zdejší školu dne 24.V.1946, aby se informovala o výsledcích mléčné akce. Zástupci místního Červeného kříže vyžádali si vyfotografování rozdílení mléka, aby snímky odeslali Americkému červenému kříži. Děkovný dopis, zaslaný Americkému červenému kříži, byl z Prahy odeslán do Washingtonu.“

Čestný název školy 1946 Z kroniky: Předválečná návštěva prezidenta Beneše měla jistě vliv na to, že v roce 1946 byl škole udělen čestný název „Obecná škola presidenta Dr. Edvarda Beneše“. Bohužel, tento název jí nezůstal dlouho. Podle výnosu MŠO ze dne 19.září 1946 … byl oznámen souhlas pana presidenta, aby zdejší škola mohla používati čestného názvu „Obecná škola presidenta Dr. Edvarda Beneše“. Nyní a v budoucnu tento čestný název zavazuje a bude zavazovat učitelstvo, žactvo a jejich rodiče k vážnému plnění všech povinností v duchu veliké práce p.presidenta, již vykonal a koná pro blaho našeho národa a státu.

1948 Čestný název školy

Změny v učitelském povolání 1948 Změny v učitelském povolání Učitelé se stávají státními zaměstnanci. „Podle směrnic k převzetí učitelstva do státní služby (§84 zák.č. 95/48 Sb.) učitelé v činné službě na postátňovaných veřejných školách obecných přecházejí dnem 1.září 1948 do státní služby.“ „Učitelé na obecných školách, kteří se nevzdělávali na vysokých školách, mohou doplniti své vzdělání na plné vysokoškolské vzdělání na pedagogických fakultách. Chtějí-li nabýti učitelské způsobilosti pro školy obecné podle prozatímního zkušebního řádu pedagogických fakult, musí absolvovati alespoň 4 semestry řádného studia na pedagogické fakultě s nejméně 12 týdenními hodinami a s úspěchem vykonati stanovené kolokvia a státní zkoušky.“

1949 Nové učební osnovy „Podle nových učebních osnov se učí druhý rok. Učební osnovy byly pro učitele ve svém celku závaznou normou, ale jejich časové rozdělení bylo jen pomůckou pro učitele. Všichni učitelé zdejšího sboru se starali, aby každý žák předepsané učivo pochopil, a proto každý učitel používal takových metod, které jsou v souhlase s nejnovějšími výsledky pedag. bádání a které vedou nejlépe a nejsnáze k cíli. Každý učitel při své práci dbal o systematičnost, plánování práce, soutěžení ve třídě, kontrolní práce, soutěžení tříd, zveřejňování výsledků, vyučování vhodně motivoval, aktualisoval k probuzení zájmů, vyhýbal se formalismu, dbal o názornost, konkrétnost, o kritické přemýšlení žactva, o zdůvodňování poznatků žactvem. Žactvo vedl k iniciativnosti, k samostatnosti a aktivnosti. Vyučováno bylo ve skupinách vzniklých podle potřeby.“

Školní kuchyně a jídelna 1949 Školní kuchyně a jídelna „O přesnídávky se letos přihlásilo 406 dětí. Poněvadž z Kolína IV. dochází do naší školy 47 dětí, rozhodl se učitelský sbor zahájit vyvařování obědů a zřídit útulek přes polední přestávku za špatného počasí. Poněvadž škola neměla místností pro zřízení školní kuchyně a jídelny, kromě toho místností pro učebnu a pracovnu, požádala základní odbornou školu o uvolnění přízemí. Když žádosti bylo vyhověno, bylo požádáno SRPŠ, aby pomohlo kuchyň a útulek zřídit. Stravovací akce byla zahájena 12.IX. přesnídávkami a od 3.XI. vyvařovány byly obědy. Průměrně denně bylo podáno 386 přesnídávek a 96 obědů. Za přesnídávky se platilo průměrně 1,35 Kč, za obědy 8 Kč. Přesnídávky po celou dobu předkládalo žactvu učitelstvo a při obědech dozíralo podle stanoveného pořadí. Učitelstvo poučovalo žactvo, jak se má chovat u stolu a dbalo, aby při přesnídávkách a obědech ve škole si zvykalo na kulturu stolu.“ jak je to dnes

Družina mládeže 1951 Zápis z roku 1969 jak je to dnes „Aby škola umožnila matkám zapojit se do práce, byla při škole zřízena družina mládeže. Do družiny se přihlásilo 37 dětí. O významu družiny byli rodiče poučeni letáky, které byly vyhotoveny školou. Družina zahájila činnost 20. ledna 1951. Vychovatelkou byla ustanovena prof. s. Zd. Neumannová. Pro nepochopení rodičů docházka do družiny byla neuspokojivá. Družina pracovala podle stanoveného rozvrhu. Velkou závadou pro družinu bylo, že neměla vlastní učebny.“ „O výchovu se staraly 3 s. vychovatelky: Jaroslava Vavrušková, Ludmila Vilímovská a Marie Němcová. Práce v ŠD se řídila osnovami a plánem školy. Z mimořádných akcí stojí za pozornost akce „Člověk volá člověka“, které se na výzvu naší ŠD zúčastnily ŠD z celého okresu. Prodejem výrobků školních družin, sběrem a různými představeními byl získán obnos 2300 Kč. Tento obnos byl zaslán ČČK ve prospěch starých lidí.“ jak je to dnes

Přeorganizování školy 1953 Přeorganizování školy „Tímto školním rokem vstoupili jsme do devátého roku v osvobozené vlasti. S radostnými pocity začínali jsme školní práci podle nového školského zákona. Nebylo to bez obtíží. Naše škola byla přeorganisována na 2.osmiletou střední školu v Kolíně. Z bývalé národní školy zařízené pro 1. – 5. postupný ročník stala se všeobecně vzdělávací škola pro 1. – 8. postupný ročník. Řízením jejím pověřen byl dosavadní její ředitel Jaroslav Petránek a jeho zástupcem dřívější ředitel Střední školy dívčí v Kolíně Stanislav Kunt. V posledních dnech srpnových obstaráván byl výměnou s jinými školami školní nábytek, připravován byl plán pro celoroční práci školy a prvního září 1953 byl slavnostně nový školní rok zahájen. Škola přijímala do svých čtrnácti učeben nové žáky doprovázené rodiči nebo staršími sourozenci a i těmi, kteří zde kdysi také začínali, ale již dva roky chodili do střední školy dívčí nebo chlapecké a nyní se vraceli do známých jim učebních prostor.“

1965 Takoví jsme byli „Vzpomněli jsme 20. výročí bojů u Dukly. Velká péče byla věnována oslavám 25.února a májovým oslavám. Všechny tři májové průvody (1., 5. a 9.května) byly pestré a zdařilé.“

Rozšířené vyučování matematiky 1980 Rozšířené vyučování matematiky Škola začala otevírat třídy s rozšířeným vyučováním matematiky a přírodovědných předmětů. Žáci z těchto tříd dosahují úspěchy nejen v předmětových olympiádách, ale i při přijímacím řízení na střední školy. Toto zaměření má škola dodnes. „V květnu probíhaly zkoušky do nové třídy s experimentálním vyučováním. Třídy s rozšířeným vyučováním matematiky a přírodních věd jsou po všech stránkách přínosem pro školu. Žáci z těchto tříd dosahují nejen úspěchy v matematice, ale i celkově je jejich úroveň vysoká.“ jak je to dnes

Počítače ve výuce 1984 1984 - první počítače 1998 - připojení k Internetu 1999 - zasíťování počítačové učebny 1999 - otevřena studovna pro žáky 2005 - zasíťování celé školy 2006 - multimediální učebna

Ředitelé školy 1905 – 1939 Jan Krčík 1905 – 1927 Josef Vaníček 1927 – 1934 Antonín Moravec 1935 – 1938 Julius Šaf 1938 – 1939

Ředitelé školy 1939 – 1958 Václav Potoček 1939 – 1940 Václav Trojan 1940 – 1951 Jaroslav Petránek 1951 – 1953 Stanislav Kunst 1953 – 1958

Ředitelé školy 1958 – 1990 Josef Vokoun 1958 – 1961 Josef Hříbal 1961 – 1967 Josef Šourek 1967 – 1983 Jiří Smrkovský 1983 – 1990

Ředitelé školy 1990 – 2008 Jaromír Pitelka 1990 – 1997 Petr Tkadlec 1997 – 2003 Hana Holcmanová 2003

Učitelský sbor v toku času 1936/37 Učitelský sbor v toku času

Učitelský sbor v toku času 1964/65 Učitelský sbor v toku času

Učitelský sbor v toku času 1967/68 Učitelský sbor v toku času

Učitelský sbor v toku času 1977/78 Učitelský sbor v toku času

Učitelský sbor v toku času 1978/79 Učitelský sbor v toku času

Učitelský sbor v toku času 1979/80 Učitelský sbor v toku času

Učitelský sbor v toku času 1980/81 Učitelský sbor v toku času

Učitelský sbor v toku času 1982/83 Učitelský sbor v toku času

Učitelský sbor v toku času 1983/84 Učitelský sbor v toku času

Učitelský sbor v toku času 1984/85 Učitelský sbor v toku času

Učitelský sbor v toku času 1997/98 Učitelský sbor v toku času

Učitelský sbor v toku času 1998/99 Učitelský sbor v toku času

Učitelský sbor v toku času 2001/02 Učitelský sbor v toku času

Učitelský sbor v toku času 2002/03 Učitelský sbor v toku času

Učitelský sbor v toku času 2006/07 Učitelský sbor v toku času

1949/50 Žáci v toku času

1953 Žáci v toku času

1954 Žáci v toku času

1955 Žáci v toku času

1957 Žáci v toku času

1972/73 Žáci v toku času

1973/74 Žáci v toku času

1974/75 Žáci v toku času

1983/84 Žáci v toku času

2001/02 Žáci v toku času

2004/05 Žáci v toku času

Poděkování Děkujeme za poskytnuté materiály: paní Čížkové paní Doupalové paní ředitelce Holcmanové paní učitelce Kněžourkové paní Petráskové