Škola: ZŠ Hýskov, Školní 112, Hýskov

Prezentace na téma: "Škola: ZŠ Hýskov, Školní 112, Hýskov"— Transkript prezentace:

1 Škola: ZŠ Hýskov, Školní 112, Hýskov
Autor: Mgr. Iveta Kohoutová Název: VY_32_INOVACE_2A_11_Protektorát Čechy a Morava Téma: Vlastivěda Datum tvorby: Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

2 Anotace: Materiál je určený pro žáky 5. ročníku, předmět vlastivěda – učivo Protektorát Čechy a Morava. Text je zpracován podle učebnice Vlastivěda 5 (SPN 2010) a knihy Obrázky z československých dějin: Jiří Černý, Jaroslav Veis, Barbora Šalamounová (Albatros 2011). Jedná se o prezentaci na interaktivní tabuli. Prezentace je určena k výkladu nového učiva. Na snímcích je výklad učiva. Je určen ke společné práci – hlasité čtení textu. Důležité informace jsou zvýrazněny. Na snímku 9 jsou otázky k textu. Kliknutím na hvězdičku se objeví stránka s odpovědí. Kliknutím na šipku(str. 4 – 8) se vrátí zpět. Kliknutím na šipku na úvodním a závěrečném snímku (3 a 9) se spustí krátký (3 min) animovaný film k tématu ( Dějiny udatného českého národa – 99. Mnichov, 101. Protektorát). Ke spuštění filmu je nezbytné připojení na internet. Pomůcky: interaktivní tabule, interaktivní pero. Materiál je určen k interaktivní výuce.

3 Protektorát Čechy a Morava
video

4 V roce 1935 po odstoupení T. G. Masaryka se stal prezidentem jeho mladší spolupracovník Edvard Beneš. V sousedním Německu se dostal k moci Adolf Hitler, který považoval Němce za nadřazené a sliboval jim vytvoření Velkoněmecké říše a vládu nad celým světem.

5 V září 1938 se v německém Mnichově uskutečnila schůzka Hitlera s představiteli západních mocností (Francie, Itálie a Velké Británie) – tzv. Mnichovská dohoda. Ti vyhověli Hitlerovým požadavkům a podepsali dohodu o tom, že Československá republika musí přenechat Německu své pohraničí – tzv. Sudety. České obyvatelstvo se z pohraničí muselo vystěhovat. Kromě českého pohraničí byla část Československa připojena k Polsku, část k Maďarsku. Tato zmenšená republika existovala necelých šest měsíců (říjen 1938 – březen 1939) – je nazývána Druhá republika. Prezidentem byl zvolen Emil Hácha.

6 15. března 1939 němečtí vojáci obsadili zbytek našeho území, z českých zemí se stal protektorát Čechy a Morava - součást velkoněmecké říše pod vlivem a mocí Adolfa Hitlera. Slovensko se odtrhlo a vytvořilo samostatný stát. Němčina se stala úředním jazykem, byla zavedena jako povinný předmět do škol, na obchodech i úřadech visely německo-české nápisy.

7 Lidé žili v neustálém strachu, všechny demonstrace byly potlačeny
Lidé žili v neustálém strachu, všechny demonstrace byly potlačeny. Při jedné z nich byl zastřelen student lékařské fakulty Jan Opletal. 17. listopadu 1939 uzavřeli Němci české vysoké školy (až do konce války – r. 1945), studentů popravili a více než studentů odvlekli do koncentračních táborů. Na památku těchto tragických událostí je listopad vyhlášen Mezinárodním dnem studentů.

8 Jídla byl nedostatek, potraviny byly na příděl.
Zvlášť utiskovaní byli Židé. Museli nosit zvláštní označení – žlutou šesticípou hvězdu. Nesměli vykonávat některá povolání, navštěvovat kina, divadla, restaurace, ani jezdit veřejnými dopravními prostředky. Jejich děti si nemohly chodit hrát na dětská hřiště s ostatními dětmi. Dostávali nejmenší příděly potravin.

9 1.Kdo se stal druhým prezidentem (po T. G. Masarykovi)?
2. Kdo se dostal k moci v Německu a o co usiloval? 3. Co se stalo v září 1938? 4. Co to byla takzvaná druhá republika a jak dlouho trvala? 5. Co se stalo 15. března 1939? 6. Kdy a proč slavíme Mezinárodní den studentů? video

10 Použité zdroje: ČECHUROVÁ, Milana, Alena JEŽKOVÁ a Petr CHALUPA. Vlastivěda 5: pro 5. ročník základní školy. 1. vyd. Praha: SPN, ISBN ČERNÝ, Jiří a Jaroslav VEIS. Obrázky z československých dějin vyd. Ilustrace Barbara Šalamounová. V Praze: Albatros, 2011, 125 s. ISBN