Ledovce

Obecně ledovec je přírodní těleso tvořené ledem ledovce tvoří kryosféry (povrch planety Země, kde se voda nachází v pevném skupenství) a hydrosféry (vodní obal Země) mají jazykovitý nebo bochníkovitý tvar zabývá se jimi obor glaciologie ledovce se vyskytují na všech kontinentech s výjimkou Austrálie

Jak se vytváří? Vznikají hromaděním sněhu, který se pod vlivem okolí mění na firn, z firnu na firnový led a z firnového ledu na led ledovcový Proces přeměny sněhu ve firn je nazýván firnovatění (oborně regelace) - to je způsobeno především táním a znovu zamrzáním pod vlivem tlaku vyšších vrstev, ale dochází k němu i se změnami teploty

Pevninský ledovec tzv. kontinentální, štítový, inlandsis je mohutný ledovec velkých rozměrů, vznikající na relativně plochém terénu v současnosti se pevninské ledovce nacházejí pouze v Antarktidě a v Grónsku

Horské ledovce Karový ledovec vyplňuje vysoko položené kary na údolních svazích a schází mu typický ledovcový jazyk, šířka obvykle převládá nad délkou (Pyreneje a Alpy) Svahový ledovec (vysutý) podobně jako karový ledovec, vyplňuje deprese na údolních svazích, ale má krátký splaz, který zůstává zavěšen na svahu (Pyreneje a Alpy) Údolní ledovec (alpský typ) vyplňuje vyšší části horských údolí, má dobře vyvinutou vyživovací oblast i ledovcový jazyk (Alpy) Dendritický ledovec má více vyživovacích oblastí po obou stranách údolí, z obou údolních svahů splývají ledovcové jazyky, jež se spojují s hlavním ledovcem (vysoké asijské pohoří) Malaspinský typ (podhorský, úpatní, piedmontní) ledovce přestupují přes sedla a rozvodní hřbety do sousedních údolí , ledovce ze sousedních údolí se při výchozu z hor spojují v mohutný jednotný ledovcový krunýř (pojmenován podle Malaspinského ledovce na Aljašce) Norský typ (plošný, fjeldový, patagonský, skandinávský, horské ledovcové čapky) ledovce je charakteristický svým vznikem na plochých temenech a vrcholech a náhorních plošinách (Folgefonn, Jostedalsbreen, Svart Isen) Radiální ledovec vzniká v místech, kde vlivem fyzickogeografických poměrů nejsou podmínky pro vznik ledovcové čapky a kde se od centrálního místa radiálně rozbíhají jednotlivé splazy Špicberský typ (svalbardský) ledovce má charakteristická mohutná firnoviště, která přestupují široká horská sedla a průsmyky, místy vystupují holé horské hory a hřebeny

Stavba Ledovce mají různý tvar, ale všechny ledovce mají akumulační oblast, ve které dochází ke hromadění sněhu, a ablační oblast, ve které dochází k odtávání ledovce. Obě oblasti jsou od sebe odděleny myšlenou čarou rovnováhy, nad níž dochází k akumulaci a pod niž dochází k ablaci. V některých oblastech, ve kterých nejsou podmínky pro odtávání, ledovce nezanikají táním, ale například rozlámány do ker a jako plovoucí ledovcové splazy, odnášeny na širé moře, kde postupně tají. Místo, kde ledovec vzniká se nazývá kar (ledovcový kotel), následně sestupuje ledovcovým údolím tzv. trogem až k místu, kde začíná odtávat, či se případně odlamovat do moře.

Pohyb ledovců Ledovce se většinou pohybují rychlostí od 3 do 300 metrů za rok Jejich rychlosti mohou dosáhnout 1 až 2 km za rok, pokud je příkrý svah či vysoká rychlost tvoření ledovce V Antarktidě a Grónsku existují i ledovce v údolích, které se pohybují rychlostí 7 až 12 km za rok Na druhou stranu jsou známé ledovce, které se nepohybují vůbec, jelikož jsou přimrznuty v podloží – tzv. studené ledovce

„Tvořivá“ síla ledovců Na tvořivou činnost ledovce má zásadní vliv teplota ledovcového tělesa, jeho podkladu a okolí, na výskyt vody a hustotu ledovce. Kapalná voda je prvořadým modelačním faktorem a hustota ledovce má přímý vliv na jeho rychlost. Při vzniku glaciálních tvarů se uplatňuje destruktivní i akumulační činnost ledovcového tělesa. Destruktivní činností jsou zpětná, boční a hloubková eroze, které narušují horniny ve svém nejbližším okolí.

Erozní činnost ledovců Velká tíha a tlak sestupující ledovcové masy vytváří typické ledovcové údolí tvaru U, které může ledovec vyhloubit až do několikasetmetrové hloubky. Brázdění – postupující ledovec před sebou tlačí úlomky, které pod velikým tlakem ryjí podložní horninu, čímž zahlubují ledovcové údolí stále hlouběji do reliéfu a případně ho rozšiřují, čímž vzniká typický tvar písmene U Odlamování – změny teplot mají za následek roztávání a následné zamrzání vody pod ledovcem, ta se částečně vsakuje do horniny, kde při zmrznutí zvětšuje svůj objem, což má za následek roztrhávání horniny, hornina je pak unášena spolu s ledovcem Ohlazování a obrušování – části unášené ledovcem se postupně třou o jiné části, což se na tělesu projevuje jako typické rýhování a zahlazování, stupeň ohlazení je závislý na tvrdosti obou hornin