Zpracoval: Jakub Šverma Ledovce Zpracoval: Jakub Šverma
Obsah Co je to ledovec Jak ledovce vznikají Typy ledovců Pevninský ledovec Horské ledovce Kar Moréna Erozní činnost ledovce
Co je to ledovec Ledovec je nehomogenní přírodní těleso tvořené ledem. Ledovce mají jazykovitý nebo bochníkovitý tvar. Ledovce jsou částí kryosféry a hydrosféry. Studiem ledovců se zabývá glaciologie.
Ledovce mají různý tvar, ale všechny ledovce mají akumulační oblast, ve které dochází ke hromadění sněhu, a ablační oblast, ve které dochází k odtávání ledovce. Obě oblasti jsou od sebe odděleny myšlenou čarou rovnováhy, nad níž dochází k akumulaci(hromadění) a pod niž dochází k ablaci(odtavování).
Místo, kde ledovec vzniká se odborně nazývá kar neboli česky ledovcový kotel, následně sestupuje ledovcovým údolím až k místu, kde začíná odtávat, či se případně odlamovat (tzv. telení ledovců) do moře.
Jak ledovce vznikají Ledovce vznikají hromaděním sněhu, který se pod vlivem okolí mění na firn (přechodné stádium mezi ledem a sněhem), z firnu na firnový led a z firnového ledu na led ledovcový. Proces přeměny sněhu ve firn je nazýván firnovatění. To je způsobeno především táním a znovu zamrzáním pod vlivem tlaku vyšších vrstev, ale dochází k němu i se změnami teploty. Tento zdánlivě jednoduchý proces tání a mrznutí se odborně nazývá regelace. Tato vlastnost činí z ledovce plastické těleso schopné vyplňovat a modelovat reliéf Země. Ledovce se vyskytují na všech kontinentech s výjimkou Austrálie.
Typy ledovců Podle místa vzniku se rozlišují ledovce horské a kontinentální, což odpovídá jejich výskytu ve vyšších nadmořských výškách (extrazonalitě) a ve vyšších zeměpisných šířkách (zonalitě).
Pevninský ledovec Pevninský ledovec (kontinentální, štítový, inlandsis) je typem mohutného ledovce velkých rozměrů, vznikající na relativně plochém terénu a tvořících velké klenby. V současnosti se pevninské ledovce nacházejí pouze v Antarktidě a v Grónsku, ale během pleistocénu pokrýval pevninský ledovec velkou část Evropy.
Horské ledovce Horské ledovce lze dále dělit do několika typů: údolní ledovec, dendritický ledovec, karový ledovec, malaspinský (úpatní, piedmontní) ledovec, norský typ ledovce.
Kar Kar je ledovcový kotel, ve kterém vzniká ledovec. Kary mohou vznikat nejen ve velehorách, ale také v menších nadmořských výškách, třeba i bezprostředně nad mořskou hladinou.
Moréna Moréna je kamenný val vzniklý ledovcovou činností. Morény jsou tvořeny převážně ze špatně vytříděného materiálu, který se skládá z velkých balvanů až po malé jílové části.
Morény dělíme podle místa, kde se vzhledem k ledovci nalézají: přední moréna: je moréna, která vzniká v předpolí ledovce, který tlačí před sebou horninový materiál. Materiál se hromadí vlivem tlaku ledovce, který „ryje“ podloží, kde získává prvotní materiál. Přední moréna je z pravidla nejmocnější a nejlépe zachovanou.
boční moréna - je útvar, který vzniká na okrajích postupujícího ledovce vlivem tlaku. Okolní horniny jsou obrušovány ledovcem, který získaný materiál částečně přenáší a ukládá po bokách. Často jsou boční morény situovány ve svazích okolních horských masívů.
střední moréna - vzniká při sloučení dvou ledovců z boční morény střední moréna - vzniká při sloučení dvou ledovců z boční morény. Dva ledovce se setkají a stávají se jedním ledovcovým tělesem, které je neseno ve středu postupujícího ledovce.
Erozní činnost ledovců Ledovce jsou výrazným erozním činitelem, který vytváří charakteristické tvary reliéfu, na který přímo či nepřímo působil a který velmi snadno pomáhá identifikovat jeho působení. Velká tíha a tlak sestupující ledovcové masy vytváří typické ledovcové údolí tvaru U, které může ledovec vyhloubit až do několikaset metrové hloubky.
Rozlišujeme několik základních druhů ledovcové eroze: Brázdění (exarace) – postupující ledovec před sebou tlačí úlomky, které pod velikým tlakem ryjí podložní horninu, čímž zahlubují ledovcové údolí stále hlouběji do reliéfu a případně ho rozšiřují, čímž vzniká typický tvar písmene U. Díky rozdílné tvrdosti hornin a bočních ledovců může vzniknout zvláštní druh visutého údolí.
Odlamování (detrakce) – změny teplot mají za následek roztávání a následné zamrzání vody pod ledovcem. Ta se částečně vsakuje do horniny, kde při zmrznutí zvětšuje svůj objem, což má za následek roztrhávání horniny. Hornina je pak unášena spolu s ledovcem a následným ohlazováním vznikají souvky.
Ohlazování (abraze) a obrušování (deterze) – části unášené ledovcem se postupně třou o jiné části, což se na tělesu projevuje jako typické rýhování a zahlazování. Stupeň ohlazení je závislý na tvrdosti obou hornin.
Čerpal jsem z: www.wikipedia.org google obrázky