VY_32_INOVACE_166_Chov_koní POPIS KONĚ Autor: Ing. Miroslav Huk

Záznamový list výukového materiálu Název školy SŠTZ Mohelnice, 1. máje 2, 789 85 Mohelnice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0033 Název šablony klíčové aktivity Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (III/2) Název výukového materiálu Popis koně Označení VY_32_INOVACE_166_Chov:koní Vzdělávací obor 41-54-H/01 Podkovář a zemědělský kovář 41-51-H/01 Zemědělec – farmář Tematický okruh Živočišná výroba Ročník Druhý Autor Ing. Miroslav Huk Datum ověření 20.11., 21.11.2012 KF2 Anotace / metodický popis Exteriér, hlava koně, krk koně, kohoutek koně, hřbet a bedra koně, záď a ohon koně, hrudník a prsa koně Podpis autora Podpis ředitele

Popis koně Ing. Miroslav Huk

Zevnějšek (exteriér) Koně  mohli v holé přehledné stepi přežívat jen proto, že jejich tělesná stavba a jejich smysly jsou vyvinuty tak, že včas  zachytí nebezpečí a rychle a daleko mohou odběhnout. Celý kůň, jeho kostra, svaly, krevní oběh, zažívání a vnímavé smysly, je zařízen pro pohyb, rychlost a vytrvalost. Vnější vzhled zvířete, to je to jak vypadá,  se nazývá EXTERIER. Ten je určován stavbou těla, výškou, barvou srsti a odznaky. Každý kůň je jiný, má jiný exteriér podle toho k jakému účelu ho chováme a podle plemene. Například tažný kůň má jinou stavbu těla než dostihový a Poník. Ing. Miroslav Huk

Zevnějšek (exteriér) Odpředu dozadu se rozlišují u koně nejdůležitější části: Přední část koně: hlava, krk, plece a prsa, rameno, kohoutek, přední končetiny. Střední část koně: hřbet, hrudník, břicho. Zadní část koně: bedra, kříž, ohon, stehna, slabina, pánev, zadní končetina. Harmonicky stavěný kůň má dobré proporce. To znamená, že různé části těla, přední, střední a zadní jsou v souladu. Ing. Miroslav Huk

Ing. Miroslav Huk

Legenda k obrázku úhel dolní čelisti bérec žuchva achillova šlacha líce brada dolní pysk štěrbina ústní horní pysk nozdry nos čelo kštice ucho vaz krajina spánková hřeben krku hříva kohoutek lopatka levá sedlová krajina bedra kříž krajina hrbolu kyčelního záď kořen ohonu ohon hýždě stehno bérec achillova šlacha kloub hleznový zadní holeň kloub spěnkový spěnka kopyto ohbí hlezna patní hrbol zadní kaštánek korunka krajina kloubu holenního krajina šourková s předkožkou předkolenní řasa slabina krajina pupeční podžebří hrudník loket přední kaštánek ostruha přední holeň kloub nadprsní (karpální) krajina kloubu ramenního prsa žilní rýha krkavičná dolní okraj krku nadoční oblouk Ing. Miroslav Huk

Hlava koně Hlava charakterizuje plemenný typ a svým utvářením podmiňuje celkový výraz koně. Ve tvaru hlavy jsou mezi plemennými skupinami rozdíly. Koně východního typu mají mozkovou část lebky vyvinutější, koně západního typu mají naopak delší hlavu a poněkud širší část obličejovou. Tvar hlavy koně se mění i vzhledem ke stáří koně. Hříbata mají hlavu v obličejové části krátkou, v čele klenutou, v části horní čelisti širokou. Starším zvířatům se hlava protahuje. Staří koně mají propadlé spánkové jamky (mizí tukové vazivo). Rozlišujeme hlavy těžké střední lehké     Ing. Miroslav Huk

Hlava koně Podle profilu se rozlišuje hlava rovná klabonosá poloklabonosá  štičí  volská  klínovitá  babská  ovčí                Tvar hlavy nemá vliv na výkonnost koně, ale bývá velmi důležitým ukazatelem plemenné příslušnosti. Ing. Miroslav Huk

Hlava koně Oči koně Oči podmiňují svým uložením, velikostí a bystrostí výraz koně. Zapadlé a naopak i vypouklé oko a stejně tak malé oko (prasečí) negativně ovlivňuje celkový výraz hlavy. Nadočnicové oblouky Mají být mírně klenuté. Čelo Příznivěji se posuzuje čelo široké, obvyklé u orientálních koní, než čelo úzké, které se vyskytuje u západních plemen. Uši koně Malé, dobře posazené vzpřímené uši přispívají k ušlechtilosti hlavy. Kůň má výborný sluch. Při orientaci sluchem může nasměrovat boltce individuálně. Nepohyblivé uši prozrazují tupost, ale i hluchotu. Kůň, který dává často uši dozadu je většinou zlý. Ing. Miroslav Huk

Hlava koně Podle velikosti rozeznáváme uši oslí kravské (převislé) zaječí myší lyščí Žuchvy Žuchvy jsou po straně hlavy. Nos koně Nos by měl být širší. Je v něm "chladící zařízení", kterým se ochlazuje žilní krev z mozku - umožňuje vyšší výkonnost a větší vytrvalost. Nozdry Nozdry chladnokrevných koní bývají menší, u teplokrevných koní jsou položené více vpředu a jsou větší. Ing. Miroslav Huk

Hlava koně Huba Huba a její utváření má velký význam pro ovládání koně. Pysky Pysky koně jsou velmi pohyblivé, zvláště horní pysk, a pružné. Mají být uzavřené, ani jemné ani hrubé. Ing. Miroslav Huk

Krk koně Krk koně působí jako páka a svým šíjovým vazem zabezpečuje vypnutí hřbetu a odlehčuje zadek koně. Krk spolu se zavěšenou hlavou dává koni odpovídající výraz, a proto se jeho tvaru a nasazení na hruď věnuje při hodnocení exteriéru zvýšená pozornost. Základem je 7 krčních obratlů. Ve vzpřímené poloze krk udržuje svalstvo a šíjový vaz, který umožňuje tuto polohu i ve spánku. Některé krční svaly aktivní při pohybu předních končetin, některé přispívají ke zpevnění páteře. Krky hřebců jsou podstatně mohutnější než krky klisen - disponují výrazným tukovým hřebenem. Krk se dělí na hřeben - horní část krku zásek (vrub) - místo přechodu krku do kohoutku hrdlo - spodní část krku Ing. Miroslav Huk

Krk koně Podle nasazení krku rozlišujeme vysoko nasazený krk - takovéto krky mívají často koně orientálního typu a koně "španělští" (andaluský, lipický...). nízko nasazený krk - níže nasazené krky mají většinou koně anglické provincie (anglický plnokrevník...) Ing. Miroslav Huk

Krk koně Podle tvaru se rozlišuje krk pravidelný labutí jelení tlustý (krátký)        Podle osvalení (muskulatury) dělíme krk na silný slabý Podle délky rozeznáváme krk dlouhý úměrný krátký Ing. Miroslav Huk

Kohoutek koně Vyvýšená přední část hřbetu. Kohoutek tvoří prodloužené trnové násadce předních obratlů. Hodnotí se tvar kohoutku, jeho délka, výška a plynulý přechod na ostatní části těla. V kohoutku se rovněž měří výška koně. Je to rozměr od nejvyššího bodu kohoutku k rovné ploše, na níž kůň stojí (rozeznáváme míru hůlkovou a páskovou). Rozeznáváme kohoutek: Vysoký - je žádoucí zvláště u jezdeckých koní. Nízký - u kočárových a chladnokrevných koní je kohoutek kratší a méně výrazný. Ing. Miroslav Huk

Hřbet a bedra Hřbet koně tvoří 18 hřbetních obratlů, ke kterým se upíná 18 párů žeber, které vytvářejí společně s hrudní kostí hrudník. Jedná se o část mezi kohoutkem a bedrama. Jeho délka závisí od délky hrudních obratlů a má velký význam pro výkonnost koně. Hřbet tvoří horní ohraničení trupu. Má být pružný, ale pevně vypnutý. V nejhlubším místě má mít výšku asi o 2-3 cm nižší, než výšku v kříži. Utváření hřbetu má mimořádný vliv na jezditelnost koně a jeho pohyb, proto mu při posuzování exteriéru věnujeme velkou pozornost. Podle délky rozeznáváme hřbet přiměřený  dlouhý - je nežádoucí, protože ztrácí pevnost. krátký - je rovněž nežádoucí   Ing. Miroslav Huk

Hřbet a bedra Bedra jsou částí páteře mezi posledním hrudním obratlem a křížovou kostí. Podkladem je 6 bederních obratlů (u většiny východních koní - např. arabský - 5). Bedra mají být krátká nebo středně dlouhá, ale široká a vždy pevná. Ing. Miroslav Huk

Záď a ohon Záď je tvořena pánví a mohutným svalstvem. Názvem zadek se označuje záď včetně pánevních končetin. Podkladem zádě je křížová kost a obě kosti pánevní. Výška v kříži má být o něco nižší než výška v kohoutku. Pánev klisny je prostornější než pánev hřebce. Podle délky rozeznáváme záď dlouhou středně dlouhou krátkou Při pohledu zboku je záď rovná  mírně skloněná sražená      Ing. Miroslav Huk

Záď a ohon Při pohledu zezadu rozeznáváme záď oválnou kulatou louplou (štěpenou)  střechovitou - je nežádoucí čtvercovou hranatou  Ing. Miroslav Huk

Záď a ohon Ohon Ohon (ocas) - svazek tvrdých a ostrých žíní slouží koni při skoku a cvalu nebo trysku jako "kormidlo", v klidu na odhánění dotěrného hmyzu. Hrdí a temperamentní koně nosí oháňku vysoce zdviženou, příliš svěšená oháňka nikdy nesvědčí o bujnosti a zdraví, ba právě naopak. Rozlišujeme ocas vysoko nasazený  nízko nasazený  zastrčený (zapíchnutý)  beraní  myší  bažantí  nakřivo nesený  Ing. Miroslav Huk

Hrudník a prsa Hrudník je přední část trupu. Hloubka hrudníku - je vzdálenost mezi nejvyšším bodem kohoutku a prsní kostí. Šířka hrudníku - je dána klenbou žeber, příliš úzký hrudník je nežádoucí u jezdeckých koní kvůli nestabilitě sedla. Délka hrudníku - je důležitá pro jeho funkci, zvláště pak u cvalových koní Prsa tvoří přední část hrudníku Rozeznáváme prsa: Široká  Úzká Kozí Jestřábí Kohoutí  Ing. Miroslav Huk

MIŠKOVSKÝ, DOC. ING. CSc. ,Zdeněk. Chov zvířat 2. Vydání první MIŠKOVSKÝ, DOC. ING. CSc.,Zdeněk. Chov zvířat 2. Vydání první. Praha : CREDIT – vydavatelství agentura, 1995. 249 s. ISBN 80-901645-4-4. SAMBRAUS, Hans Hinrich. Atlas plemen hospodářských zvířat. Vydání první. Praha : Nakladatelství Brázda, s. r. o.,, 2006. 296 s. ISBN 80-209-0344-5. VARGA, ING., Stanislav; KREJČÍ, ING., Vladimír. Zemědělská výroba II.Vydání druhé. Praha: Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství České republiky, 1995. 236 s. ISBN 80-7105-092-X. Praha: Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství České republiky, 1986. 296 s. ISBN 80-7105-019-9. URBAN, J., ŠARAPATKA, B., a kol. Ekologické zemědělství: učebnice pro školy i praxi I. díl. Vydání první. Praha: MŽP a Svaz PRO-BIO, 2003, 280 s. ISBN 80-7212-274-6 ŠARAPATKA, B., URBAN, J., a kol. Ekologické zemědělství: učebnice pro školy i praxi - II. díl. Vydání první Šumperk: Svaz PRO-BIO, 2005, 334 s. ISBN 80-903583-0-9 BURDA, František. Zemědělské výrobky 2 – živočišné výrobky.Vydání první. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1995. 236 s. ISBN 07-000-86. DUŠEK, DOC. ING., J., a kol. Chov koní. Vydání druhé, přepracované. Praha: Nakladatelství Brázda, s. r. o., 2007,404 s. a 28 s. přílohy, ISBN 80-209-0352-6 http://www.horses-online.cz/ [online]. Chov a športové využitie koní - J.E.Flade a kolektiv Jezdectví a dostihový sport - Josef Dobeš a autorský kolektiv (1977) Základy športového jazdenia na koni - L. Popluhár (1981) Člověk a kůň - Zdeněk Mahler Ing. Miroslav Huk