Periodická soustava prvků Doc. Tomáš Navrátil, PhD. Periodická soustava prvků Základy lékařská chemie 2. ročník - zimní semestr © Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, 2005 - 2020 1. LF UK a VFN v Praze Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky

Základy lékařské chemie Periodický systém Periodický systém prvků Vztah mezi chem. a fyz. vlastnostmi a elektronovou konfigurací Vývojové tendence vlastností prvků v periodickém systému. Molekuly, radikály, ionty. Periodická soustava 2019/2020

Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je základní částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit a která definuje vlastnosti daného chemického prvku. Atom se skládá z atomového jádra obsahujícího protony a neutrony a obalu obsahujícího elektrony. Průměr: 50 pm (H) až 520 pm (Cs) Hmotnost: ≈ 1,67 × 10−27 až 4,52 × 10−25 kg Elektrický náboj: 0 (atom má vždy stejný počtem protonů a elektronů, v jiném případě se částici neříká atom, ale ion) Periodická soustava 2019/2020

Molekula, iont, radikál Molekula je částice složená z atomů nebo iontů. Je to vícejaderná částice, která je buď elektricky neutrální, nebo má kladný nebo záporný náboj. Podle polarity náboje mluvíme o molekulových kationtech nebo molekulových aniontech. Ionty (v jednotném čísle ion, nebo iont) jsou elektricky nabité částice atomární velikosti (atomy, molekuly, někdy také skupiny atomů či molekul). Anionty - jsou záporně nabité ionty, obvykle atomy, které přijaly elektron(y), tzn. aniont má v elektronovém obalu více elektronů než odpovídající atom. Při elektrolýze putují směrem k anodě. Většinou vznikají z elektronegativních prvků, například z kyslíku, síry nebo chloru. Kationty - jsou kladně nabité ionty, obvykle atomy, které odevzdaly elektron(y), tzn. kationt má v elektronovém obalu méně elektronů než odpovídající atom. Při elektrolýze putují směrem ke katodě. Většinou vznikají z elektropozitivních prvků, například sodíku, vápníku nebo železa. Proces vzniku iontu se nazývá ionizací. Obrácený proces, tzn. vytvoření neutrálního atomu z iontu, se označuje jako rekombinace. Energie potřebná k odstranění jednoho z elektronů ve vnější podslupce atomu se označuje jako ionizační energie (popř. ionizační potenciál). Ionizační energie nám říká, jak pevně jsou vnější elektrony k atomu vázány. Periodická soustava 2019/2020

Radikál Radikály Jako radikál se v chemii označuje vysoce reaktivní částice, která má jeden nebo více volných elektronů. Vícenásobné radikály se označují předponami; např. radikál se dvěma volnými elektrony se označuje jako biradikál (např. superoxid). Nevyvázaný elektron radikálu se v chemickém zápisu obvykle označuje vodorovnou čárkou (CH3-) nebo tečkou (CH3.). V organické chemii se radikál označuje koncovkou -yl. Vznik radikálů Cl2 2 Cl· Prvek Chemický prvek je látka složená ze stejného druhu neutrálních atomů, které mají shodné atomové (protonové) číslo, avšak jejich hmotnostní čísla mohou být různá. Určující vlastností prvků je protonové číslo – počet protonů v jádře atomu. V přírodě se vyskytuje 92 prvků, další prvky byly vyrobeny uměle. Nuklid - Jako nuklid se označuje látka, která je složena z neutrálních atomů stejného druhu, přičemž všechny atomy mají shodné atomové číslo i hmotnostní číslo. Radionuklidy - Jako radionuklidy se označují takové nuklidy, jejichž jádra podléhají samovolné radioaktivní přeměně. Izotopy - Jako izotopy se označují nuklidy stejného prvku, které mají stejné atomové číslo, ale odlišné hmotnostní číslo, tzn. liší se počtem neutronů v atomovém jádře. Izobary - Jako izobary se označují nuklidy různých prvků, které mají shodné hmotnostní číslo a (samozřejmě) odlišné atomové číslo. Izotony - Izotony jsou nuklidy různých prvků se stejným neutronovým číslem, tzn. obsahují v atomovém jádře stejný počet neutronů. Izotony se liší v hmotnostním čísle i atomovém čísle. Periodická soustava 2019/2020

Periodická tabulka prvků http://cs.wikipedia.org/wiki/Periodick%C3%A1_tabulka Periodická soustava 2019/2020

Skupina (periodická tabulka) Skupina 1 (IA, IA): Alkalické kovy Skupina 2 (IIA, IIA): Kovy alkalických zemin Skupina 3 (IIIA, IIIB): skupina scandia Skupina 4 (IVA,IVB): skupina titanu Skupina 5 (VA,VB): skupina vanadu Skupina 6 (VIA,VIB): skupina chromu Skupina 7 (VIIA,VIIB): skupina manganu Skupina 8 (VIII, VIIIB): skupina železa Skupina 9 (VIII, VIIIB): skupina cobaltu Skupina 10 (VIII, VIIIB): skupina niklu Skupina 11 (IB,IB): mincovní kovy (není dle doporučení IUPAC) nebo skupina mědi Skupina 12 (IIB,IIB): skupina zinku Skupina 13 (IIIB, IIIA): skupina boru (Triely) Skupina 14 (IVB,IVA): skupina uhlíku (tetrely) Skupina 15 (VB, VA): Pentely (pnictidy) Skupina 16 (VIB, VIA): Chalkogeny Skupina 17 (VIIB, VIIA): Halogeny Skupina 18 (Skupina VIIIA): Vzácné plyny Periodická soustava 2019/2020

Periodická soustava 2019/2020

Periodická tabulka prvků Periodická tabulka prvků je uspořádáním všech chemických prvků v podobě tabulky podle jejich rostoucího atomového čísla a seskupené podle jejich cyklicky se opakujících podobných vlastností. Dmitrij Ivanovič Mendělejev - periodický zákon, prezentováno 6. března 1869: Vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich atomových hmotností, tj. pravidelně se u prvků opakují podobné vlastnosti. Prvky s podobnými vlastnostmi mají stejný počet valenčních elektronů Periodická soustava 2019/2020

Periodická tabulka prvků Stav za standardních teplotních (0 oC) a tlakových podmínek (275 K): prvky s červeným protonovým číslem mají skupenství plynné; prvky s modrým protonovým číslem mají skupenství kapalné; prvky s černým protonovým číslem mají skupenství pevné. Chalkogeny Triáda železa http://cs.wikipedia.org/wiki/Periodick%C3%A1_tabulka Lehké platinové kovy Těžké platinové kovy Přirozený výskyt prvky s plným rámečkem mají izotopy starší než Země (prvotní prvky) prvky s čárkovaným rámečkem přirozeně vznikly rozpadem z jiných prvků a jejich izotopy nejsou starší, než je Země prvky s tečkovaným rámečkem byly vytvořerny uměle (syntetické prvky) prvky bez rámečku nebyly ještě objeveny Chemické skupiny v periodické tabulce Alkalické kovy2 Kovy alkalických zemin2 Lanthanoidy1,2 Aktinoidy1,2 Přechodné kovy2 Kovy2 Polokovy Nekovy Halogeny3 Vzácné plyny3 Aktinoidy a lanthanoidy jsou obecně známy jako přechodné prvky. Alkalické kovy, kovy alkalických zemin, přechodné kovy, aktinoidy, lanthanoidy a kovy jsou skupinově známy jako „kovy“. Halogeny a vzácné plyny jsou také nekovy. Periodická soustava 2019/2020

Skupina (periodic table) Skupina 1 (IA, IA): Alkalické kovy Skupina 2 (IIA, IIA): Kovy alkalických zemin Skupina 3 (IIIA, IIIB): skupina scandia Skupina 4 (IVA,IVB): skupina titanu Skupina 5 (VA,VB): skupina vanadu Skupina 6 (VIA,VIB): skupina chromu Skupina 7 (VIIA,VIIB): skupina manganu Skupina 8 (VIII, VIIIB): skupina železa Skupina 9 (VIII, VIIIB): skupina cobaltu Skupina 10 (VIII, VIIIB): skupina niklu Skupina 11 (IB,IB): mincovní kovy (není dle doporučení IUPAC) nebo skupina mědi Skupina 12 (IIB,IIB): skupina zinku Skupina 13 (IIIB, IIIA): skupina boru (Triely) Skupina 14 (IVB,IVA): skupina uhlíku (tetrely) Skupina 15 (VB, VA): Pentely (pnictidy) Skupina 16 (VIB, VIA): Chalkogeny Skupina 17 (VIIB, VIIA): Halogeny Skupina 18 (Skupina VIIIA): Vzácné plyny Periodická soustava 2019/2020

Mocenství prvků Periodická soustava 2019/2020 http://en.wikipedia.org/wiki/Periodic_Table Periodická soustava 2019/2020

Periodický sytém Skupina (group) – svislý sloupec v periodické tabulce prvků Perioda (perioda) – horizontální řádek v periodické tabulce prvků Prvky v té samé periodě vykazují následující trendy v: Atomovém poloměru Zleva doprava napříč periodou poloměr atomu obvykle se zmenšuje – každý následující prvek má o jeden proton a jeden elektron, v důsledku čehož je elektron přitahován blíže k jádru Ionizační energii Zmenšení poloměru atomu snižuje též ionizační energii zleva doprava napříč periodou. Elektronové afinitě Čím je těsnější vazba elektronu, tím větší energie je potřebná k odstranění elektronu. Elektronová afinita vykazuje též slabý trend napříč periodou. Kovy (levá strana periody) obecně mají nižší elektronovou afinitu než nekovy (pravá strana periody) s výjimkou vzácných plynů. Elektronegativitě Narůstá stejným směrem jako ionizační energie, Periodická soustava 2019/2020

Elektronegativita Nárůst elektronegativity Periodická soustava 2019/2020

Chemická vazba a význam jejího charakteru pro biologické vlastnosti sloučenin Vazba – sdílení elektronových párů mezi prvky Charakter vazby je dán rozdílem elektronegativit prvků do vazby vstupujících. Vzniká tak řada vazeb pohybujících se mezi dvěma extrémy – zcela nepolární vazbou vznikající v jednoprvkových molekulách a iontovou vazbou vznikající při úplném přetažení elektronu k jednomu atomu (výjimku tvoří méně biologicky významná kovová vazba) Elektronegativita: empiricky nalezené číslo vyjadřující schopnost atomu prvku přitahovat vazebné elektrony kovalentní vazby Periodická soustava 2019/2020

Druhy vazby Kovová vazba: (měrná vodivost ss nebo nf pole <1, 106>-1cm-1 (=vodivá látka), kationty v mřížce, valenční elektrony-elektronový mrak, plyn, tedy nelze určit který elektron je od kterého kationtu Kovalentní vazba: Zprostředkovaná sdílenou elektronovou dvojicí (400-600 kJ/mol). (Každý partner 1 e- nebo donorakceptorová vazba) Iontová vazba: coulombické přitažlivé síly Mezimolekulové síly: Van der Walsovy síly (4-8 kJ/mol) (a)coulombické síly (dipól je permanentní) b) indukční (dipól je indukovaný) c) disperzní (rozložené těžiště + a - náboje) Vodíkový můstek (20-30 kJ/mol) – dipól-dipólová vazba Periodická soustava 2019/2020

Koordinační sloučeniny Donor-akceptorová vazba NH3 d 2s   N 2p 2s2 2p3 Např. [Fe2+(CN)6]4-, [Fe3+(CN)6]3-, Fe(CO)5, [Cu+ (NH3)2]+, [Cu+(CN)2]-, [Cu2+(H2O)4]2+, [Cu2+(NH3)4]2+, H 1s  1s  H 1s  H   3d 4s 4p Cu0 NH3 Cu2+ dsp2 Periodická soustava 2019/2020

Koordinační sloučeniny Jednojaderné Ligandy Vícejaderné Centrální atom Centrální atom Periodická soustava 2019/2020

Cheláty Dva či více donorových atomů téhož ligandu na jeden centrální atom DTPA Chelaton I Chelaton II (=EDTA=kyselina ethylendiamintetraoctová) Chelaton III (=EDTA=disodná sůl kyseliny ethylendiamintetraoctové) Chelaton IV (=DTPA=diethylentriaminpentaoctová kyselina) Periodická soustava 2019/2020

Vodíkový můstek Slabá interakce mezi atomem vodíku, "ochuzeným" o elektrony a jiným atomem, který má "přebytek" elektronů. K "ochuzení" atomu vodíku dochází v případě, že je vodík vázán chemickou vazbou na tzv. elektronegativní atom. Nejčastějším příkladem může být hydroxylová skupina (-O-H). Kyslík je silně elektronegativní, tzn. že přitahuje 2 elektrony, sdílené ve vazbě s vodíkem "k sobě". Vzniká tzv. dipól, tj. nerovnoměrné rozdělení nábojů, kdy jsou elektrony blíže atomu kyslíku, ten má pak tzv. částečně (parciálně) záporný náboj, zatímco vodíkový atom je o elektrony částečně ochuzen, takže má částečně (parciálně) kladný náboj. Pokud se takovýto atom vodíku, "vyčnívající" ze své molekuly na okraji OH-skupiny, octne blízko jiného elektronegativního atomu, který si "k sobě stáhl" elektrony z jiné chemické vazby a získal tak jejich "přebytek" a částečně záporný náboj, budou mezi částečně kladně nabitým vodíkem a částečně záporně nabitým partnerem působit přitažlivé síly a vznikne vodíkový můstek. molekula -- O - H ....... O -- molekula molekula -- O - H ....... N -- molekula molekula -- N - H ....... O -- molekula molekula -- N - H ....... N -- molekula Periodická soustava 2019/2020 20 Fyzik. a anal. chem 2017/2018 20

Voda – vlastnosti II. Molekula vody je silně polární Což výrazně ovlivňuje její vlastnosti: Srovnání s H2S (Elektronegativita S = 2,6):   H2O H2S Bod varu [oC] 100 -63,5 Bod tání [oC] -91 Tyto výrazné odlišnosti jsou způsobeny tvorbou vodíkových můstků mezi molekulami vody. Periodická soustava 2019/2020

Vazebná vzdálenost XA-XB=0,21  ΔD, kde ΔD=DAB-( DAA DBB ) Iontovost D…disociační energie, X … elektronegativita Iontovost I=100 (1-exp[-0.21(XA-XB)2]) Např. XNa= 0,9 XCl=3,1 tedy XCl-XNa=3,1-0,9=2,2 tedy I = 64 % iontová vazba > 50% XH= 2,15 XCl=3,1 tedy XCl-XH=3,1-2,15=0,95 tedy I = 18 % kovalentní vazba, polární Periodická soustava 2019/2020

Kvantová čísla Kvantová čísla jsou čísla, kterými se v kvantové mechanice popisují vlastnosti určitých částic v systému; každé číslo odpovídá jedné zachovávané veličině. Nejčastějším použitím kvantových čísel je popis elektronů a jejich orbitalů v atomovém obalu (např. energie elektronů v atomu) Každý kvantový stav může odpovídat více kvantovým číslům Hlavní kvantové číslo (n = 1, 2, 3, 4 ...) závisí pouze na vzdálenosti mezi elektronem a jádrem. S rostoucím n se tato vzdálenost zvyšuje, takže rostoucí hlavní kvantové číslo označuje zvětšující se tzv. slupky (číslované zpravidla 1, 2, 3, …, někdy se však používají i písmena K, L, M, …). Orbitální kvantové číslo (též vedlejší kvantové číslo) (l = 0, 1 ... n−1) souvisí s velikostí momentu hybnosti elektronu. Velmi důežité, určuje tvar atomového orbitalu a silně ovlivňuje chemickou vazbu a vazebný úhel. Stavy s různými orbitálními kvantovými čísly (tedy s různými momenty hybnosti) se označují pomocí písmen s pro l = 0 (z anglického sharp, tedy ostrá), p pro l = 1(z anglického principal, tedy hlavní), d pro l = 2(z anglického diffuse, tedy difuzní), f pro l = 3(z anglického fundamental, tedy základní), Periodická soustava 2019/2020

Kvantová čísla Typy orbitalů s, p, d, f s px, py, pz dxy, dxz, dyz, dx2-y2, dz2 f celkem 7 typů Magnetické kvantové číslo (ml = −l, −l+1 ... 0 ... l−1, l) popisuje libovolnou složku momentu hybnosti (projekci momentu hybnosti do libovolně zvolené osy). Popisuje tedy prostorovou orientaci orbitalu (kromě číslování se někdy značí řeckými písmeny –φ. -δ, –π, σ, π,δ,φ). Spinové kvantové číslo (ms = −1/2 or +1/2), popisuje projekci spinu konkrétního elektronu do libovolné osy. Obecně může nabývat hodnot . Jelikož elektron má spin ½ (viz též Diracova rovnice), existují u něj pouze dvě možné hodnoty spinového kvantového čísla: −½ a +½. Na rozdíl od předchozích už toto číslo nepopisuje orbital, ale přímo elektron v orbitalu (v atomu mohou být dva elektrony sdílející orbital a lišící se pouze právě spinovým kvantovým číslem). Periodická soustava 2019/2020

Periodický systém Periodická soustava 2019/2020 http://en.wikipedia.org/wiki/Periodic_Table Periodická soustava 2019/2020

Orbitaly Stav elektronu v atomu je popsán pomocí čtyř kvantových čísel. První tři čísla jsou celočíselná a popisují vlastnosti příslušného atomového orbitalu. Kvantové číslo Značka Rozsah Popis Hlavní kvantové číslo n celočíselné, 1 a více určuje energii orbitalu, také popisuje vzdálenost orbitalu od atomového jádra Vedlejší kvantové číslo l celočíselné, 0 až n−1 úhlový moment orbitalu Magnetické kvantové číslo m celočíselné, −l až +l magnetický moment hybnosti elektronu Spinové kvantové číslo s +½ nebo −½ Spin je vnitřní vlastností elektronu a je nezávislý na předchozích kvantových číslech V atomu nejsou přítomny dva elektrony, které by měly všechna čtyři kvantová čísla stejná (Pauliho vylučovací princip). Periodická soustava 2019/2020

Slupky a podslupky Elektronové slupky a podslupky (někdy také nazývané energetické hladiny a podhladiny) jsou definovány kvantovými čísly, a nikoliv vzdáleností od jádra. U velkých atomů se slupky mohou překrývat. Elektrony se stejným n leží ve stejné elektronové slupce. Elektrony se stejným n i l leží ve stejné elektronové podslupce. Elektrony, které mají stejné n, l i m leží ve stejném orbitalu. Protože existují pouze dvě hodnoty spinu, mohou být v každém orbitalu pouze dva elektrony. Podslupka tedy může obsahovat maximálně 4l + 2 elektrony a slupka maximálně 2n2 elektronů. Slupka Podslupka Orbital   Počet elektronů n = 5 l = 0 m = 0 → 1 typ s orbitalu → max 2 elektrony l = 1 m = -1, 0, +1 → 3 typy p orbitalu → max 6 elektronů l = 2 m = -2, -1, 0, +1, +2 → 5 typů d orbitalu → max 10 elektronů l = 3 m = -3, -2, -1, 0, +1, +2, +3 → 7 typů f orbitalu → max 14 elektronů Celkem: max 32 elektronů Tuto tabulku lze jednoduše zapsat takto: 5s2 5p6 5d10 5f14 Periodická soustava 2019/2020

Výstavbový („Aufbau“) princip Orbitaly s nižší energií se zaplňují elektrony dříve než orbitaly s energií vyšší. V základním stavu atomu tedy elektrony obsazují jednotlivé slupky a podslupky tak, aby měly co nejnižší energii. Elektronový pár se stejnou orientací spinů obou elektronů má mírně menší energii, než elektronový pár s opačnou orientací spinů. Protože v jednom orbitalu mohou být pouze elektrony s opačným spinem, dochází nejprve k obsazení identických orbitalů (se stejným n a l) jedním elektronem a poté teprve dochází k párování elektronů. Pro obsazování orbitalů elektrony je tedy rozhodující součet hlavního kvantového čísla n a vedlejšího kvantového čísla l a pak teprve velikost hlavního kvantového čísla n, tzn. přednostně se obsadí orbital, u něhož je součet n + l menší z orbitalů se stejným součtem n + l, se jako první zaplní ten, jehož hlavní kvantové číslo n je menší Orbitaly se tady zaplňují v následujícím pořadí: 1s, 2s, 2p, 3s, 3p, 4s, 3d, 4p, 5s, 4d, 5p, 6s, 4f, 5d, 6p, 7s, 5f, 6d, … Periodická soustava 2019/2020

Koordinační sloučeniny Donor-akceptorová vazba NH3 d 2s   N 2p 2s2 2p3 Např. [Fe2+(CN)6]4-, [Fe3+(CN)6]3-, Fe(CO)5, [Cu+ (NH3)2]+, [Cu+(CN)2]-, [Cu2+(H2O)4]2+, [Cu2+(NH3)4]2+, H 1s  1s  H 1s  H   3d 4s 4p Cu0 NH3 Cu2+ dsp2 Periodická soustava 2019/2020

Další informace získatelné z Medělejevovy tabulky www.merck.sk Periodická soustava 2019/2020

Rozpustnost oxidů Periodická soustava 2019/2020

Rozpustnost hydroxidů Periodická soustava 2019/2020

Rozpustnost fosforečnanů, uhličitanů, siřičitanů Periodická soustava 2019/2020

Rozpustnost halogenidů Periodická soustava 2019/2020

Rozpustnost sulfidů Periodická soustava 2019/2020

Mnemotechnické pomůcky k zapamatování prvků s a p prvky I.A Helenku Líbal Na Kolínku Robustní Cestář Frantík Helena Líbala Na Kolínko Robustního Cestáře France. II. A Běžela Magda Caňonem, Srazila Banán/Balvan Ramenem/Rádiem. III.A Byl Aljoša Gagarin Indická Tlama? Boxer Ali Galantně Inkasoval Tlapou. Božský Alkohol Gambrinus Inhaluji Tlakem Blbče Hlídej Garáž, Indiáni Tlučou Babička Alláha Gabriela Instaluje Tlumiče. IV. A Co si, Gertrudo, Snědla? Olovo. Co Si Germáni Snědli, Pak bledli. Co Si Germáni Snaží Probodnout? Cestoval Sindibád Gerlachovským Sněhem Poloobut? Což si Gertruda snědla plombu? Periodická soustava 2019/2020

Mnemotechnické pomůcky k zapamatování prvků V. A Náš Pes Asi Sbaštil Bizona. Náš Pan Asistent Sbalil Biletářku. Náš Pan Asistent Sboural Biograf. Náš Pan Asistent Sbaštil Biftek Tmavé Medůze Naše Paní Asistentka Sbalila Bivoje. VI. A Ó, Slečno, Sejměte Tenkou Ponožku. Ó, Slečno, Sejměte Též Podprsenku. Ondřej Sám Sebe Těžko Posere Ó slečno, sedněte si, televize pokračuje. VII. A Fikaní Chlapíci Brousili Inkům Antény Franta Cloumal Braunem Iako Atlet. Fešní Chlapci Brali Italům Atomy. VIII. A Herbert Nechtěl Armádní Krasavici Xenii Ranit. Helena Nechtěla Argonského Krále Xenona Radona Helena Nechtěla S Arogantním Králem Xenofonem Randit Hele Nečum, Argonaute, Krásná Xenie Randí. Heroický Netvor Arnošt Kráčel K senu (Xenu) Randit. Periodická soustava 2019/2020

Mnemotechnické pomůcky k zapamatování prvků d prvky III. B Scotland Yard Lapil Akcionáře. Scestný Yvan Lámal Acetáty. IV. B Tisíce Zrzavých Hafanů Rafalo V. B V Nebi Taví Duby. VI. B Cromagnonci Mořili Waldemara Signálem. VII. B Mnohá Technika Rezaví, Bohužel. VIII. B Ferina Cobalt Ničí Rumem Rozohněn Podstavec Osamělého Irského Planetoletu I. B Cucej Agave, Aurelie II. B Zničil Ceduli Hugo? Periodická soustava 2019/2020

Mnemotechnické pomůcky k zapamatování prvků Periody 2. perioda Líbal Bedřich Boženu, Celou Nahou. Ó Fuj, Nestyda. 3. perioda Na Mágovu Almaru Si Podivně Sedl Chlupatý Arab. (by Radium) 4. perioda Scandovali Ti Václavové, Cerý Mnohé Federální Comitety Ničemných Čumilů Zničili. Sice Tichý, Václav Chrápal Mněsíc Festovně, Což Nikomu Cizímu Ukázat Znovu Nechtěl. Scandující Titáni Veřejně Cradli Mincovní Železné Coše, Nikterak Cupodivu Značené. 5. perioda Yvona Zradila Nebeské Mocnosti, Ty Co Ruskou Rudou Hvězdou Podráždily Agresivního Diplomata. . Ynteligentní Zraky Nebývale Movitých Tichých Ruských Rholníků Padly na Agrobanku u Cadaně. 6. perioda (bez lanthanoidů) Láskyplně Hafali Takoví Welcí Rekové, Oslňujíc Irské Ptáky a Hugenoty. Harfu Táta Wyložil Renatě Osobně IRychle, Potom dal Auto do Hangáru Periodická soustava 2019/2020

Mnemotechnické pomůcky k zapamatování prvků Lanthanoidy: Celá Praha Nadšeně Pomohla Smutnému Eulenšpíglovi, Gdyž Ten Blbec Dýchal Horký Er, Tímto: Ýbla Lůžkem. . Laciné Ceny Prasat Nedovolily Prometheovi Smésti Europu Gdyž Théby Dýchaly Horkou Erotickou Tmu Ybišku Lučního. . Lascivní Cecilii Prznil Nad Pomyšlení Smyslů Eusebius Goldmann – Tuberácké Dychtící Hovado S Erekcí Tlumenou Yba Luesom. (by Petr Slavíček) Actinoidy: Tohle Pane Umím Napsat Půlkou Amerického Computeru, Bikos Californské A Estonské Firmy Modelují Nové Lehrery. . Osmdesát devět Activních Thébanů Páchalo Ukrutné Nepřístojnosti Půjčujíce Americký Camýk Bokakotorskému Calífovi Esteticky Formulujíce Mladého Noblemana Laworovicou. . Activita Theodorových Pazourů Urážela Nepůvabnou Pubertální Američanku Cumlající Brkem Café Espresso s Filmovým Milovníkem Novákem Lórencem. materiál převzat z klubu Laciné ceny prasat... (HOFYLAND) - Periodická soustava 2019/2020

Mnemotechnické pomůcky k zapamatování prvků materiál převzat z http://cs.wikipedia.org/wiki/Periodick%C3%A1_tabulka_prvk%C5%AF druhá perioda: Líbal Bedřich Boženu Celou Nahou. Ó Fuj, Nestydo skupina I.A: Helenu Líbal Na Kolínko Robustní Cestář Franta — Hnusná Liduše Na Krásného Roberta Často Frkala skupina II.A: Běžela Magda Caňonem, Srážela Balvany Ramenem skupina III.A: Byl Aljoša Gagarin Indickým Tlumočníkem? - Božský Alkohol Gambrinus Inhaluji Tlakem skupina IV.A: Císař Sicilský Germány Snadno Pobil — Co Si Germáni Snaží Probodnout? — Což Si, Gertrůdo, Snědla: Plumbum? — Cudná Simona Gertrudu Snadno Pobuřovala skupina V.A: Náš Pan Asistent Sbalil Bismut/Biftek - Náš Pes Asi Sbaštil Bizona skupina VI.A: Ó, Slečno, Sejměte Tenkou/Též Podprsenku skupina VII.A: Floutek Cleofáš Bručí Iako Atom. skupina VIII.A: Helena Nechtěla s Arogantním Králem Xenofonem Randit Lanthanoidy: Laciné Ceny Prasat Nedovolily Prométheovi Smést Europu Gdyž Théby Dýchaly Horoucí Erotickou Tmou Ybyšku Lučního Aktinoidy: 89 Activních Thébanů Páchalo Ukrutné Nepřístrojnosti, Půjčujíce Americký Cement Bokakotorskému Califovi, Esteticky Formujícím u Mladého Noblemana Laworovicou Periodická soustava 2019/2020

Mnemotechnické pomůcky k zapamatování prvků skupina III.B: Scotland Yard Lapil Akcionáře skupina IV. B: Tisíce Zrzavých Hafanů Rafalo skupina V. B: V Nebi Taví Duby skupina VI. B: Cromagnonci Mořili Waldemara Signálem skupina VII.B: Mnohá Technika Rezaví, Bohužel skupina VIII. B: Ferina Cobalt Ničí, Rumen Rozohněn, Podstavec Osamělého Irského Planetoletu. Haste Motorovým Dusadlem! skupina I. B: Cucej Agave, Aurelie! skupina II. B: Zničil Ceduli Hugo? materiál převzat z klubu Laciné ceny prasat... (HOFYLAND) - Periodická soustava 2019/2020