Francie v 1. polovině 17. století

Francie je v této době nejvyspělejší a nejlidnatější zemí Evropy. Za králů Ludvíků došlo k velkému rozkvětu Francie (hl. hospodářskému, díky snaze o větší vývoz než dovoz). Panovníci vládli absolutisticky. Za Ludvíka XIII. bylo vystavěno nové královské sídlo ve Versailles.

Rok 1610 Po smrti Jindřicha IV. se vlády ujímá Marie Medicejská (jejich syn nebyl ještě dospělý) – místo ní ale vládne Concini (ponechává si všechny ministry Jindřicha IV.), který ukončuje tažení proti Habsburkům. Marie Medicejská žení svého syna Ludvíka s Annou Rakouskou.

Rok 1614 Svolány generální stavy, kterých se účastní už i Ludvík XIII. a kardinál Richelieu (ten požaduje víc moci pro duchovní), který je povolán do královniny rady. Concini a Richelieu spolu chtějí vládnout, ale proti nim stojí Ludvík XIII., který Conciniho nechává zabít. Ludvík XIII. vládne absolutisticky.

Rok 1624 Na nátlak Marie Medicejské proběhlo tajné setkání krále a kardinála Richelieu, kde byl kardinál pověřen vedením státních záležitostí a jmenován ministrem.

Rok 1628 Hugenotům z La Rochelle jel pomoci Buckingham, ale Richelieu pevnost oblehl a vyhrál. I přes vítězství Richelieu uzavřel smír a o několik měsíců později ukončil mír z Alais (tzv. edikt milosti) náboženské války. Protestanti dostali amnestii, svobodu náboženských obřadů a jejich majetek nebyl konfiskován.

Rok 1636 Poté, co se Francie postavila na stranu Švédská a ve válce se připojila k protestantům, vpadli Španělé do Francie a dostali se až do Paříže, odkud je ale Francouzi vyhnali.

Rok 1638 Anně Rakouské a Ludvíkovi XIII. se po 23 letech manželství narodil syn, Francie tedy opět měla dauphina.

Rok 1642 Kardinál Richelieu umírá.

Rok 1643 Ludvík XIII. umírá. Po jeho smrti byla ustanovena rada, která byla pověřena dohledem nad Annou Rakouskou do plnoletosti dauphina. Anna si ale u Parlamentu vymohla právo vlastní rady a jako prvního ministra jmenovala Giulia Mazariniho, řečeného Mazarin.

Rok 1648 Podepsán vestfálský mír (jednání probíhala v Münsteru a Osnabrücku už od roku 1644), který ukončil třicetiletou válku. Německo bylo naprosto bezmocné a rozdrobené, Francie z války vyšla jako vítěz a stala se největší mocností Evropy.

Paříž neměla daleko k povstání, protože v čele státu byli dva cizinci (Španělka a Ital). Povstalci chtěli svrhnout Mazarina kvůli vysokým daním. Těmto povstáním se začalo říkat „fronda“ a byla předzvěstí Francouzské revoluce. Královská rodina musela uprchnout a povstalci požadovali vydání Mazarina, na konferenci v Rueil byla nakonec uzavřena dohoda.

Rok 1652 Ludvík XIV. se vrací do Paříže a tím končí fronda.

Kateřina Smějsíková 3.B