Osvícenství
Osvícenství - úvod Myšlenkové a politické hnutí 18. století Název – „světlo rozumu“ Kořeny v Anglii a Nizozemí (proč?) Rozšíření – hlavně Francie a německé země Nové myšlenky a inspirace pro dnešek?
Osvícenství - znaky 1) kritický rozum 2) víra v pokrok lidstva 3) úcta k člověku, podpora práv a svobod, náboženská tolerance 4) kritika středověku, barokní zbožnosti, pověr a církve (např. čarodějnické procesy – REFERÁT) – vznik ateismu a deismu 5) šíření osvěty a vzdělání, rozvoj pedagogiky 6) úvahy o lepším uspořádání státu a společnosti
Osvícenství – podmínky vzniku 1) ROZVOJ PŘÍRODNÍCH VĚD – viz REFERÁT Isaac Newton – základy fyziky Antoine Lavoisier – chemie Carl von Linné – botanik, autor binomického názvosloví Alessandro Volta, Luigi Galvani - první pokusy s elektřinou Benjamin Franklin / Prokop Diviš - bleskosvod James Watt - parní stroj Bratři Montgolfierové – balon
Osvícenství – podmínky vzniku
Osvícenství – podmínky vzniku 2) ZAKLÁDÁNÍ UČENÝCH SPOLEČNOSTÍ (dnešní akademie věd) – podpora vědeckého bádání nezávislého na církvi 1662 Londýn, 1666 Paříž Vznik salonů, novin a časopisů – utváření veřejného mínění 3) UTŘÍDĚNÍ LIDSKÝCH VĚDOMOSTÍ – r. 1751 začala vycházet „Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel“ (redaktoři – Jean d‘Alembert, Denis Diderot)
Osvícenci – Charles Louis Montesquieu Navázal na myšlenky Johna Locka Rozšíření dělby moci: zákonodárná (legislativa) výkonná (exekutiva) soudní (jurisdikce) Ideální zřízení – konstituční monarchie Dílo „O duchu zákonů“ – viz UKÁZKA
Osvícenci - Voltaire Vlastní jméno Francois Marie Arouet Největší kritik církve „Kdyby Bůh neexistoval, museli bychom si ho vymyslet.“ Psal filosofické romány (např. Candide) Pobýval na dvorech Ludvíka XV. a Fridricha II. Dopisoval si s Kateřinou II.
Osvícenci – Jean Jacques Rousseau Viz REFERÁT DÍLA: Rozprava o vědách a umění Rozprava o původu nerovnosti mezi lidmi O společenské smlouvě Emil čili O výchově MYŠLENKY: „Vše vychází dobré z rukou tvůrce, vše se kazí v rukou člověka.“ Návrat k přírodě a přirozenosti Předchůdce alternativní výchovy
Osvícenský absolutismus Nová forma vlády inspirovaná osvícenskými myšlenkami Panovník je „prvním služebníkem státu“ a provádí reformy s cílem zlepšit život svých poddaných TYPY REFOREM: Povinná školní docházka Náboženská tolerance Rušení nevolnictví Rušení útrpného práva a trestu smrti Podpora vědy a umění PŘEDSTAVITELÉ: Fridrich II., Marie Terezie a Josef II., Kateřina II. (?)
Osvícenský absolutismus - Prusko
Vznik Pruska (1701) a Fridrich I. Základ budoucího Pruska: Východní Prusy (hl. m. Königsberg = Kaliningrad) Braniborsko (hl. m. Berlín) Obě území v personální unii ovládal rod Hohenzollernů R. 1701 – braniborský kurfiřt Fridrich I. se povýšil na pruského krále – vznik Pruska, hl. m. Berlín Podpora vědy a umění
Fridrich Vilém I. (vládl 1713-40) „kaprál na trůně“ Osobnost? Založil pruskou vojenskou tradici Armáda – „jen“ 80 tisíc mužů, ale nejlepší výcvik v Evropě („prušácký dril“) 1717 zavedení povinné školní docházky – první země Evropy
Fridrich II. Veliký (vládl 1740-86) „Starý Fritz“ Osvícenská výchova, kontakty s Voltairem Vztah k otci? V 18 letech pokus o útěk do Anglie – uvězněn Král má být „prvním služebníkem státu“ Po nástupu na trůn řada osvícených reforem Sídlo - Sanssouci u Postupimi
Fridrich II. Veliký – zámek Sanssouci
Fridrich II. Veliký - vláda Učinil z Pruska novou evropskou velmoc REFORMY: Náboženská tolerance Zrušení tělesných trestů Merkantilismus, podpora výroby a obchodu VÝBOJE: Války proti Marii Terezii – zisk většiny Slezska Účast na dělení Polska – zisk dnešního záp. Polska
Doporučené zdroje Ulrich im Hof, Evropa a osvícenství, Praha 2001. Jeremy Black, Evropa osmnáctého století, Praha 2003. Hans Joachim Störig, Malé dějiny filosofie, Praha 2016. František Stellner, Fridrich II. Cesta Pruska k velmocenskému postavení, Praha 1998.