PLACENTÁLOVÉ ŠELMY MEDVĚDOVITÉ
ŠELMY MEDVĚDOVITÉ Mezi medvědy najdeme největší šelmu vůbec, je jím poddruh medvěda hnědého – kodiak, který ve vztyčené pozici na zadních nohou dosahuje výšky až 3,5 m. Medvědovití mají velmi robustní postavu, velkou lebku, krátký ocas a silné nohy s dlouhými nezatažitelnými drápy, kterými mohou jediným úderem zabít i velké zvíře. Samci jsou až o 20% větší než samice. Srst bývá černé, hnědé nebo bílé barvy, obvykle mají na prsou žlutý nebo bílý znak. Podle dlouhého čenichu, malých očí a uší se dá usuzovat, že mají výborný čich, ale zároveň špatný zrak a sluch. Medvědovití chodí pomalu a při chůzi se dotýkají země všemi pěti prsty i patou, ale v případě potřeby dokážou hodně zrychlit a také velmi dobře šplhají. Potrava většiny druhů medvědovitých se skládá většinou ze směsi masa, včetně ryb a hmyzu, a rostlinného materiálu jako jsou kořeny a bobule.Výhradně na maso se specializuje jen medvěd lední, protože nežije v prostředí s vegetací, zatímco panda velká je téměř výlučně vegetarián. Živí se bambusovými výhonky. Medvědi sbírají potravu především ve dne. Místem původu medvědů byla Euroasie.
TŘÍDĚNÍ MEDVĚDŮ Podčeleď: pandy panda velká panda červená Podčeleď: krátkohlaví medvědi medvěd brýlatý Podčeleď: medvědi medvěd malajský medvěd pyskatý medvěd baribal medvěd hnědý medvěd lední medvěd ušatý
PANDA VELKÁ Pochází z centrální Číny. Panda velká žije v hornatých oblastech, jako Sečuán a Tibet. Od druhé poloviny 20. století se panda stala národním symbolem Číny. Hmotnost:75-160kg Délka:1,6-1,9m Mláďata:1-2 Březost: 97-181 dní Ohrožení: více než kritické Délka ocasu: 12-13 cm Panda velká žije téměř nepřetržitě uvnitř bambusových houštin. Přestože se řadí mezi šelmy, je její potrava převážně rostlinná. Po odborné stránce je všežravcem, neboť je známo, že se příležitostně živí vejci a spolu s bambusem konzumuje také nějaký hmyz. Při žvýkání se jí třesou uši. Panda velká patří k ohroženým druhům, nebezpečí se zvyšuje s postupujícím narušováním jejích přirozených lokalit a velmi slabou porodností ať už v zajetí nebo v přírodě. Podle Mezinárodní unie pro ochranu přírody v přírodě žije nejméně 2500 jedinců. V zoo se dožívají až 30 let. Panda velká je symbolem Světového fondu na ochranu přírody.
PANDA ČERVENÁ Je šelma rozšířená v jižní Asii. Délka těla pandy červené je 50 až 60 cm, délka ocasu 30 až 50 cm a dosahuje hmotnosti okolo 3 až 4,5 kg. Dožívá se až 14 let. Má dlouhou, hustou rudohnědou srst. Velmi kulatá hlava připomíná kočku. Tlustá kožešina na nohách poskytuje ochranu proti chladu a skrývá i pachové žlázy. Panda červená připomíná menší postavou na krátkých nohách a dlouhým ocasem spíše mývala než medvěda. Jejím domovem jsou horské lesy v podhůří Himaláje v jižní Číně a Myanmaru. Panda červená je jedním z nejvýše žijících zvířat, protože se běžně vyskytuje v nadmořských výškách od 2000 m n. m., ale i převyšujících 4000 m n. m. Menší množství fosílií bylo objeveno také v Severní Americe. Mezi její hlavní zdroje energie patří bambusové výhonky. Když není po ruce bambus, nepohrdne ani ovocem, plody, kořínky, žaludy, různými druhy trav a lišejníků, a masitou stravu doplňuje mladými ptáky, vejci, malými hlodavci, obratlovci (myši, ještěrky) a larvami hmyzu. Pandy se pohybují málo, spíše více spí a jí, aby ušetřily energii pracně získanou z trávení bambusu. Je převážně noční savec a ve dne spí stočená na větvi. Druh je ohrožen v důsledku ztráty teritoria, protože lidé v Číně stále rozšiřují své území - asi 10.000 pand zemře v důsledku odlesňování. Dále jsou často zabíjeny pro kožešinu. Pandy nemají žádnou přirozenou obranu proti dravcům, proto se stávají jejich častou kořistí.
MEDVĚD BRÝLATÝ Je jedním z menších druhů medvěda. Samec váží 130-200 kg, zatímco samice jen 40-65 kg. Jeho rodové jméno je odvozeno od bílé srsti okolo očí, díky které vypadá, jako kdyby nosil brýle. Medvěd brýlatý žije v horách na severozápadě Jižní Ameriky v nadmořské výšce 200 až 4500 metrů. Tento druh je ale nejvíce ohroženým druhem medvěda na světě (nepočítáme-li Pandu velkou), protože je závislý na deštném pralese a díky jeho kácení a přeměňování na zemědělskou půdu utrpěl tento druh značnou újmu. Navíc je loven domorodým obyvatelstvem Medvěd brýlatý je typický denní živočich a samotář, ale není teritorální. Tento druh si pomocí silných větví staví hnízdo na stromě, kde tráví dost času. Proto se rád zdržuje ve vlhkých lesích, kde nalézá i dostatek potravy. Je vegetarián. Dovede se vyšplhat až do koruny palmy, na které jí ořechy a listy. V sušších oblastech požírá kaktusy. Jídelníček si občas zpestří pojídáním hmyzu či zdechlin.
MEDVĚD MALAJSKÝ Je nazýván indonésky a malajsky jako „medový medvěd“, je nejmenším příslušníkem čeledi medvědovitých. Jeho hmotnost je 27-65 kg s tím, že samice jsou lehčí než samci. Je většinou černý a na krku má bílou skvrnu ve tvaru podkovy. Vyskytuje se v Indočíně, v Indonésii a Malajsii. I když je to plaché zvíře, k člověku se chová poměrně přátelsky. Domorodí obyvatelé ho dokonce chovají jako domácího mazlíčka, ale zároveň byl dříve také hojně loven. Nyní je na celém svém území chráněn. I přesto ale jeho početní stavy klesají, jelikož dochází k ničení deštných lesů. Medvěd malajský totiž těžce snáší změny životního prostředí. Má velmi pestrý jídelníček všežravce, ale ze všeho nejraději má včelí med, za kterým je ochoten vylézt na strom. Dále se živí ovocem a termity, které vylizuje svým neobvykle dlouhým jazykem z otvoru vytvořeném rozerváním termitiště tlapami.
MEDVĚD PYSKATÝ Je jedním z menších druhů medvěda. Jeho hmotnost se pohybuje v rozmezí 90-140 kg. Samice bývají lehčí. Má černou srst a na hrudi ho zdobí bílá skvrna do tvaru půlměsíce. Tento druh medvěda obývá suché lesy v nížinách východní Indie a Srí Lanky. Dříve se však vyskytoval na daleko větším území, jenže byl intenzivně loven, protože byl považován za nebezpečnou škodnou. Dnes je ale více ohrožen ničením životního prostředí. Medvěd pyskatý, na rozdíl od ostatních medvědů, je obvykle aktivní za soumraku a v noci. Živí se obvykle všekazy a mravenci, jejichž hnízda rozebírá svými silnými tlapami. Svůj čenich přitiskne k otvoru a smotaným jazykem vysává obsah termitího hnízda jako s brčkem. Při tom má uzavřené nozdry, aby mu žádný hmyz nevlezl do čenichu. Medvěd pyskatý je jinak schopen uživit se vším možným, například medem, ptačími vejci nebo plody na stromech. Svou potravu hledá výhradně čichem, neboť má špatný zrak a velmi špatný sluch. Medvěd pyskatý je většinou samotářský typ.
MEDVĚD BARIBAL Zvaný také medvěd černý je druhem medvěda, který má svůj přirozený domov v Severní Americe. Ačkoli patří mezi šelmy, živí se převážně rostlinnou stravou. Často rozhrabává svými tlapami staré a ztrouchnivělé pařezy, hledá v nich totiž hmyz a larvy. Součástí jeho jídelníčku jsou i ptačí mláďata a ptačí vajíčka, která většinou hledá ve vysokých korunách stromů. Na rozdíl od některých jiných druhů medvědů umí znamenitě šplhat. Do výšin stromů se musí vydávat i pro svoji velmi oblíbenou pochoutku, kterou je med divokých včel. Baribal ale nepohrdne ani včelami samotnými či jejich larvami. Kromě toho, že umí výborně šplhat, dokáže i skvěle plavat. V řekách pak loví ryby. Příležitostně loví i savce - kamzíky běláky, ale velmi zajímavým způsobem. Nažene si je na okraj skály, odkud je potom shodí. Na začátku zimy si baribal začíná hledat vhodné místo, kde by ji přečkal. Nejtypičtějšími místy pro něj bývají brlohy v dutinách stromů, jeskyních, pod vyvrácenými stromy nebo díry, které si sám vyhrabe. V tomto brlohu je někdy schopen strávit až šest měsíců. Probouzí se začátkem května.
MEDVĚD HNĚDÝ Jediný zástupce své čeledi, který se vyskytoval a vzácně i vyskytuje na území ČR. Jde o největší evropskou šelmu a spolu s medvědem ledním o vůbec největšího zemního masožravce. Žije v Evropě, Asii a Severní Americe. Délka těla: 2 - 4 m Hmotnost: 100 - 800 kg Délka života: 20 - 30 let. V zajetí až 50 let. Medvěd hnědý je mohutná šelma se silnými končetinami s velkými, až 15 cm dlouhými drápy, dlouhou srstí a velkou kulatou hlavou. Pokud není medvěd hnědý rušen člověkem, je aktivní především ve dne, ale pokud žije v blízkosti lidí, přešel k nočnímu způsobu života. Po většinu roku žije samotářsky, ačkoli byly v některých oblastech již několikrát zpozorovány skupiny medvědů, v nichž vládne přísná hierarchie založená na věku a velikosti. Každý jedinec si brání teritorium velké několik desítek kilometrů. Na zimu upadá do nepravého zimního spánku, před kterým musí dosáhnout hmotnosti i vyšší než 900 kg.Během hibernace často opouští svůj brloh a vydává se za potravou. I přes svůj mohutný vzhled je medvěd hnědý výborný běžec, který dokáže běžet i vyšší rychlostí než 45 km/h. Medvěd hnědý je všežravec. Živí se širokou paletou rostlinné (lesní plody, kořínky, zemědělské plodiny, houby) i živočišné stravy (nejčastěji ryby, hmyz nebo malí až středně velcí savci). I přes svou zabijáckou pověst tvoří až 90 % potravy medvěda hnědého rostlinná strava. Medvěd hnědý útočí na člověka jen velice zřídkakdy a nejčastěji se tak stává pokud ho vyrušíme při konzumaci potravy, pokud je raněný, nemá možnost úniku nebo pokud narazíme na samici s mláďaty nebo na samce v období páření. Předkem medvěda hnědého byl až 4 m velký medvěd jeskynní.
MEDVĚD UŠATÝ Patří mezi menší medvědy, obývá střední a východní Asii, stoupá vysoko do hor a docela obratně šplhá po stromech. V přírodě se živí hlavně kořínky, žaludy, ořechy, výhonky a jinými plody, je téměř úplný vegetarián, někdy se v jeho jídelníčku vyskytuje také med a hmyz, např. mravenci, a také si občas chodí přilepšit na lidské pole. Dožívá se až 25 let. Mají skvělý čich, ale zrak a sluch není tak dobře vyvinutý. Dospělí jedinci tráví více než polovinu své aktivity na stromech, kde získávají potravu. Žije samotářsky kromě období páření v říjnu. Chová se mírumilovně a člověku se vyhýbá. Je-li vyrušen ze zimního spánku svého narušitele může napadnout. Žluč medvěda ušatého je považována za léčivou a je již po staletí využívána k léčbě, která se stále používá v tradičním asijském lékařství, jsou chováni na farmách, kde je jim žluč velmi bolestivě odebírána a to při plném vědomí. Odhaduje se, že je v Číně využíváno přes 9000 zvířat.
MEDVĚD LEDNÍ Je velký druh medvěda typický pro severní polární oblasti. Samci váží 400–700 kg, samice 300–400 kg. Dožívají se 20 až 25 let (rekord je 34 let). Vyskytuje se v Grónsku, na severním pobřeží Severní Ameriky a Asie. Na všech těchto územích je chráněn a jeho lov se kontroluje. V současnosti se odhaduje, že žije asi 40 000 těchto medvědů. Lední medvědi žijí většinou samotářsky. Po většinu dne hledají potravu, za kterou jsou schopni putovat i několik desítek kilometrů denně. Jsou velmi obratní, silní a mrštní. Jsou to také velmi zdatní plavci, nejlepší ze všech medvědů. Umí se také potápět, pod vodou vydrží až dvě minuty. Živí se převážně lovem a jejich nejčastější kořistí bývají tuleni. Pro ledního medvěda je snadné vypátrat doupata tuleňů, protože mají velmi dobře vyvinutý čich. Jsou schopni ucítit pach mrtvé velryby i na vzdálenost několika kilometrů a doupata tuleňů najdou, i když jsou více než jeden metr pod sněhem. Své tulení oběti zabíjí jediným mohutným úderem do hlavy. Během letních měsíců žere dokonce i různé bobule a někdy uloví i nějaké suchozemské savce. Jako jedna z největších šelem nemá lední medvěd na souši svého přirozeného nepřítele. Avšak ve vodě pro něj velké nebezpečí představují mroži, kteří na něj útočí zespodu a kly mu rozpárají břicho. Ještě větší nebezpečí pro něj však představuje kosatka dravá. Játra ledního medvěda jsou jedovatá. Obsahují totiž příliš velké množství vitamínu A. Medvěd lední má černou kůži (mláďata růžovou), aby lépe vstřebával teplo. Jeho kožešina je výborným izolačním materiálem, ledního medvěda jde proto jen těžko zachytit termovizí. První úspěšný odchov mláděte v zajetí se podařil v roce 1942 v Zoo Praha. Lední medvěd se může křížit s medvědem grizzly.
POUŽITÉ ZDROJE Medvěd hnědý - Wikipedie:. Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online]. 2012-10-26 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Medv%C4%9Bd_hn%C4%9Bd%C3%BD Panda velká | Čína:. Čína: [online]. 2012-10-26 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://cina.blog.cz/1001/panda-velka Panda červená | oufit:. Oufit: [online]. 2012-10-26 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://oufit.blog.cz/1104/panda-cervena Spectacled bears:. Bear project: [online]. 2012-10-26 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://kids.poisson.org.uk/bears/spectacled_bears.htm Nejzvláštnější zvířata a tvorové světa:. Ideje.cz › vědecko-populární internetový časopis:[online]. 2012-10-26 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.ideje.cz/cz/clanky/nejzvlastnejsi-zvirata-a-tvorove-sveta Sloth Bears - Bears Of The World:. BEARS OF THE WORLD: [online]. 2012-10-26 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.bearsoftheworld.net/sloth_bears.htm Medvěd baribal | Kulihráškův blog:. Kulihráškův blog: [online]. 2012-10-26 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://hraskuv.blog.cz/1008/medved-baribal Asian black bear - Wikipedia, the free encyclopedia:. Wikipedia, the free encyclopedia:[online]. 2012-10-26 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Asian_black_bear Science World: Genetic evidence for polar bears unique evolutionary history:. Science World:[online]. 2012-10-26 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://scienceworld-frontiers.blogspot.cz/2012/04/genetic-evidence-for-polar-bears-unique.html Wikipedie, Internetová encyklopedie [online]. Praha, 2002 [cit. 2011-07-15]. Dostupné z WWW: <http://www.wikipedia.cz JURČÁK, Jaroslav, et al. Přírodopis 8.Olomouc: Prodos, 1999. 128 s.