Integrované dopravní systémy Hodnocení efektivnosti dopravních systémů Přednáška 13 Hodnocení efektivnosti dopravních systémů Doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava

Efektivnost dopravního systému Dopravní systém by měl splňovat požadavky na: výkonnost – vyjádřená kapacitou, rychlostí, plynulostí bezpečnost – počet a kumulace nebezpečných úseků a bodů, počet a následky dopravních nehod, hospodárnost – energetická náročnost při výstavbě, provozu, opravách, vliv na životní prostředí – hluk, emise, kontaminace půdy a vod, zábor půdy, vznik odpadu a jeho odstraňování, estetické důsledky, vznik urbanistických bariér…

1. Ekonomická efektivnost dopravního systému Náklady : investice (rychlost investování), údržba a oprava (stanovení priorit, technologie aj.), provozní náklady (ceny PHM a maziv, pneu, oprav, osobní náklady, správa aj.), účinky staveb.

2. Energetická efektivnost dopravního systému Energetická náročnost: investic, údržby a oprav, provozu (energie, potřebná k pohybu vozidel a organizace a řízení dopravy). Spotřeba pohonných hmot a olejů vyplývá z: - kvality vozidla, - technického stavu vozidla, - způsobu jízdy (akcelerace a decelerace), - meteorologických podmínek, - parametrů komunikace - podélného sklonu, velikostí směrových poloměrů, šířkového uspořádání, stavebního stavu, rozhledu a přehlednosti, počtu křižovatek a způsob jejich řízení aj.

Změny rychlosti a jejich vliv na spotřebu PHM (akcelační šum) a – bez změn rychlosti c – pokles rychlosti na nulovou hodnotu b – změna rychlosti d – pokles rychlosti s časovou ztrátou

Energetická efektivnost dopravního systému Podíl spotřeby pohonných látek (SPL) při akceleraci vozidla v závislosti na vzdálenosti křižovatek SAN – nekoordinované řízení, SAK – koordinované řízení tahu

Energetická efektivnost dopravního systému Podíl SPL při jízdě konstatntní rychlostí - SCN na nekoordinovaných tazích - SCK na koordinovaných tazích

Energetická efektivnost dopravního systému Změna času průjezdu sledovaného úseku zavedením liniové koordinace t..N – nekoordinované řízení, t..K – koordinované řízení tahu

Efektivnost dopravního systému Změna rychlosti pohybu dopravního proudu vozidel po zavedení liniové koordinace VN – nekoordinované řízení, VK – koordinované řízení tahu

Energetická efektivnost dopravního systému Průběh relativní úspory pohonných látek při jízdě vozidel v liniové koordinaci SPHN – nekoordinované řízení, SPHK – koordinované řízení tahu

Energetická efektivnost dopravního systému Pro porovnání EE dopravního proudu vozidel je znát spotřebu PHM: základní - na suché, kvalitní, vodorovné PK zvýšenou - ve směrových obloucích (malých R) zvýšenou - v různém podélném stoupání a délce zvýšenou - ve městě (SSZ, SSZ bez koordinace) Měřením při jízdě konkrétním vozidlem bylo naměřeno např.: - zvýšení spotřeby o 5 % ve směrovém oblouku R =118 m, o 1 % ve směrovém oblouku R =188 m - průjezd směrovým obloukem R = 10 m při zařazeném II. RS - zvýšení rychlosti z 20 na 30 km/h zvyšuje spotřeba až na dvojnásobek

3. Environmentální efektivnost dopravního systému Možnosti snížení negativního působení dopravy na životní prostředí: konstrukční úpravy dopravních prostředků, návrh dopravních řešení urbanistických celků, parametry komunikačních sítí (podélný sklon, oblouky, kryty vozovek, stavební stav aj.), výběr materiálu posypu v zimním provozu, využití organizace, regulace a řízení provozu ke zvýšení plynulosti jízdy snížením počtu zastavování a rozjíždění vozidel aj. budování ochranných opatření (protihlukové zábrany, biologické úpravy aj.

4. Bezpečnost dopravního systému Ukazatele dopravní nehodovosti: pro mezikřižovatkové úseky relativní nehodovosti : pro křižovatky, ukazatel hustoty nehod, integrální ukazatele - vyjádření závažnosti následků nehod pomocí čísla závažnosti nehod, - vyjádření závažnosti následků nehod pomocí jejich ekonomického hodnocení Predikce dopravních nehod: metoda koeficientu bezpečnosti, metoda souhrnného koeficientu nehodovosti, Smeedův model pravděpodobného počtu usmrcených osob, modely predikce počtu dopravních nehod.

Efektivnost systému hromadné dopravy osob ekonomická energetická environmentální bezpečná umožňuje přepravu osob v regionu/městě (pravidelně, bezpečně, levně *), jako alternativa k IAD, má menší nároky na plochu a investice, ovlivňuje rozvoj měst (význam městotvorný, ekonomický aj.), zvyšuje atraktivitu regionu/města spojováním funkcí regionu/města (bydlení, práce, nákupy, vzdělávání, odpočinek, kultura, sport), umožňuje spojení obyvatel se světem (význam společenský). * Kritéria hodnocení kvality: čas, přesnost, rychlost, dostupnost, přepravní příležitost, spolehlivost, pohodlí, informovanost, cena aj.

Produktivita v ekonomii je vztah mezi výsledkem a energií potřebnou k dosáhnutí tohoto výsledku. Míra efektivnosti spočívá v poměřování vstupů neboli zdrojů k výstupům z dané ekonomické činnosti. V ekonomickém vnímání tak jde o míru zapojení a využití zdrojů ve vztahu k výsledkům ekonomické činnosti (produkce) jako jsou výrobky nebo služby.

Produktivita se označuje též jako efektivnost zapojení zdrojů, přičemž vložené prostředky se nazývají vstupy a velikost užitku výstupy. Označíme-li efektivnost symbolem Efx, vstupy symbolem X a výstupy Y, pak platí: Efx = Y/X Produktivita je především hospodářský ukazatel, jeho podstatou je měření výkonnosti některého z výrobních faktorů. Výrobní faktory jsou zdroje, potřebné k tomu, aby mohla probíhat výroba (produkce): - přírodní zdroje: půda, nerostné bohatství, lesy, voda, - práce: souhrn fyzických a duševních schopností člověka, které vynakládá, - kapitál: vše, co se dá ocenit financemi a vložit do podnikání, peníze, - informace: data a intelektuální kapitál, - znalosti: formální, tedy získané vzděláváním, a skryté, tedy získané zkušenostmi, poznáním, učením se, atp. Produktivitou je poměřován výstup ve fyzických jednotkách (ks, kg, pracovních nebo strojových hodinách za určitou dobu. Výsledkem je změřená schopnost jednotky vstupu k produkci určitého množství výstupu za daný čas.

Produktivita práce je jedním z častých ukazatelů v podnikové praxi. V ní se vyprodukované množství výrobku měří počtem pracovních hodin, což se rovná produktivitě práce v ks/h. Vyprodukovaný výstup, kupř. počet výrobků za směnu v kusech se podělí počtem pracovníků a získá se produktivita jednoho pracovníka za směnu. Faktory, které ovlivňují produktivitu práce: - přírodní a klimatické podmínky, - technologie, - kvalifikace pracovníků, - motivace pracovníků, - organizace řízení. Stejným způsobem se může měřit produktivita stroje, zařízení, PC nebo procesoru, atd. Základem měření jsou tu fyzické, nikoli peněžní jednotky vstupu.

Přeprava (je produktem dopravy): je pojem pro cílevědomé přemístění osob, nákladu či zvířat dopravními prostředky z místa A do místa B po dopravních komunikacích za účelem zisku. Vykonavatelem přepravy je dopravce, objednavatel se nazývá přepravce. Ten s dopravcem uzavírá přepravní smlouvu. V českém právním řádu se přepravní smlouva v osobní i v nákladní přepravě uzavírá podle občanského zákoníku. V osobní přepravě stanovuje pravidla přepravní řád. Přepravní smlouva vzniká v: - nákladní přepravě: přijetím objednávky, převzetím zásilky nebo započetím přepravy, - osobní přepravě: přijetím objednávky nebo zaplacením jízdného.

Význam městské hromadné dopravy - umožňuje uspokojení přepravy osob mezi různými aktivitami (bydlení, práce, nákupy, vzdělávání, odpočinek, kultura, sport), - její funkce ovlivňuje osídlené území a je územím zároveň ovlivňována (přepravní význam), - je alternativou k IAD, má menší nároky na plochu a investice (udržitelná mobilita), - doprava působí ve vztahu k území jako složka spojující i rozdělující (význam městotvorný, urbanistický), - je místem setkávání lidí, pro některé „spojení se světem“ (význam společenský), - je podnětem pro rozvoj měst (význam ekonomický).