bílkoviny nukleové kyseliny dusíkaté báze aminokyseliny amoniak ptáci, hmyz, plazi, suchozemští plži savci, většina obojživelníků, žraloci, některé kostnaté ryby většina vodních živočichů, včetně mnoha ryb močovina kyselina močová -NH2 aminoskupiny obr 6.1 Živočichové vylučují dusíkaté odpadní látky v jedné ze tří forem. Campbell N.A., Reece J.B.: Biologie. Computer Press Brno 2008, 1332 pp.

a obr 6.2 Sladkovodní nálevníci jako trepka žijí v hypotonickém prostředí. Musí proto neustále pumpovat z těla vodu, která do nich proniká na základě osmózy. Slouží jim k tomu pulzující vakuola (a), do které je voda aktivně transportována z paprsčitých váčků (b). Po naplnění vakuola splyne s cytoplazmatickou membránou, a voda je tak vyčerpána ven. Cyklus plnění a vyprázdnění vakuoly vidíš v pravé části obrázku. Spolu s vodou se takto trepka zbavuje i části odpadních látek. http://www.biology-resources.com/drawing-paramecium.html

A B C D obr 6.3 Na stavbě základních jednotek různých typů vylučovacích orgánů je jasně patrné, že všechny vypadají podobně a fungují na stejném principu. Mají část, kde dochází k filtraci (nalevo od červené čáry), a kanálky, které odvádějí moč a v nichž dochází ke zpětnému vstřebávání látek z filtrátu (napravo od červené čáry). Protonefridie (A), metanefridie (B), Malpighiho trubice (C) a nefron ledviny (D). Detaily k jednotlivým typům jsou na dalších obrázcích. A: Lang J., Pravda O., Doskočil J., Hůrka K.: Zoologie I.díl. Státní pedagogické nakladatelství Praha 1971, 384 pp. B: Kubišta V.: Fyziologie živočichů. Státní pedagogické nakladatelství Praha 1978, 142 pp. C: Campbell N.A., Reece J.B.: Biologie. Computer Press Brno 2008, 1332 pp. D: Kardong K.V.: Vertebrates: Comparative anatomy, function, evolution, 2nd edition. WCB/McGraw-Hill Boston Massachusettts 1998, 747 pp.

obr 6.4 Plaménková buňka – na detailu vlevo - je místem filtrace látek. 1 – jádro buňky, 2 – plamének z vlnících se bičíků. Odvodné kanálky se postupně spojují a ústí ven z těla. Vylučovací orgán složený z plaménkových buněk a kanálků označujeme jako protonefridii. (Lang, Kubišta) detail: Lang J., Pravda O., Doskočil J., Hůrka K.: Zoologie I.díl. Státní pedagogické nakladatelství Praha 1971, 384 pp. celek: Kubišta V.: Fyziologie živočichů. Státní pedagogické nakladatelství Praha 1978, 142 pp.

1 2 3 4 obr 6.5 Metanefridie – na detailu vlevo - se skládá z nálevky (1), odvodného kanálku (2), sběrného měchýře (3) a vývodu (4). Je typická pro živočichy s článkovaným tělem, v každém článku se vyskytuje jeden pár metanefridií. Nedochází zde k jejich vzájemnému propojení. Kubišta V.: Fyziologie živočichů. Státní pedagogické nakladatelství Praha 1978, 142 pp.