Praktická teologie pro sociální pracovníky Michael Martinek Jabok, 2018

Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek 1. část: úvod, definice, vztah mezi pastorací a sociální prací (2h, A. Křišťan) 2. část: postavení církví v naší společnosti, vztah mezi státem a církvemi, přehled hlavních církví v ČR a jejich aktivit (3h, M. Martinek) 3. část: pastorace specifických cílových skupin: mládež, senioři, nemocní, osoby se ZP, bez přístřeší, drogově závislé, vězni, etnické menšiny (6h, M. Martinek) 1 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek

Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek Požadavky ke zkoušce 1. a 2. část: test a kolokvium 3. část: seminární práce Každý si zvolí cílovou skupinu, s níž má nějaké zkušenosti nebo o které má hlubší znalosti. Lze využít zkušeností z pastorační praxe ve 2. ročníku. Ke zvolené cílové skupině napíše práci o rozsahu 3-5 normostran na téma: SPIRITUÁLNÍ POTŘEBY KLIENTŮ A CESTY K JEJICH NAPLŇOVÁNÍ. Práce musí obsahovat: seriózně zjištěné spirituální potřeby dané skupiny klientů informace, zda na uspokojování spirituálních potřeb této skupiny klientů reaguje nějaký zákon, předpis, zda existují organizace (i nestátní), které se na ně specializují osobní nebo zprostředkovanou zkušenost s realizací této činnosti: popis instituce, která ji realizuje, metody práce, zkušenosti sociálních pracovníků či duchovních apod. odůvodněné kritické hodnocení popsané aktivity (instituce) Práci je nutno vložit do Odevzdávárny nejpozději do 10. 12. 2018. Hodnotit se bude: forma (stylistika, vnější úprava, pravopis) hodnota informací (práce, kterou jste si dali s jejich zjišťováním, včetně hledání zdrojů) úroveň vaší vlastní kritické reflexe a vašich návrhů 1 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek

Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek PREZENČNÍ STUDIUM 1. a 2. část: test a kolokvium 3. část: seminární práce Každý si zvolí cílovou skupinu, s níž má nějaké zkušenosti nebo o které má hlubší znalosti, a zapíše se do rozpisu studentů v ISu k příslušnému tématu. Ke zvolené cílové skupině napíše práci o rozsahu 3-5 normostran na téma: SPIRITUÁLNÍ POTŘEBY KLIENTŮ A CESTY K JEJICH NAPLŇOVÁNÍ. Práci je třeba odevzdat do Odevzdávárny nejpozději v neděli před probíráním daného tématu. Autoři jsou povinni osobně se zúčastnit hodiny, kdy je na programu dané téma. V rámci výuky budou prezentovat svá zjištění a aktivně se zúčastní diskuse k danému tématu. V následujícím týdnu dostanou všichni autoři písemné hodnocení své práce, v případě potřeby budou vyzváni k osobní konzultaci. Hodnotit se bude: forma (stylistika, vnější úprava, pravopis) hodnota informací (práce, kterou jste si dali s jejich zjišťováním, včetně hledání zdrojů) Úroveň vlastní kritické reflexe a návrhů 1 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek

Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek Pomůcky a zdroje Praktická teologie pro sociální pracovníky –publikace Jaboku 2008, 2010. Prezentace v power-pointu – jsou součástí publikace na CD-Rom. Aktualizované prezentace vyvěšeny v dokumentech k předmětu T325 na IS Jabok (Studijní materiály – Učební materiály). Literatura k jednotlivým tématům uvedená v učebnici i v prezentacích. FILIPI, Pavel. Křesťanstvo. Historie, statistika, charakteristika křesťanských církví. Brno: CDK, 2001. Martinek, Michael. Přehled křesťanských církví a jejich aktivit v ČR. Vydání první. Praha: Portál, 2016. 317 stran. ISBN 978-80-262-1116-7. Zákon č. 3/2002 o církvích a náboženských společnostech TRETERA, Jiří Rajmund, Stát a církve v České republice. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002. 1 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek

Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek Poslanci, uklízečky, ministři, kněží, sekretářky a novináři jsou povolání, která mají v očích lidí nejmenší prestiž. Nejvíce si veřejnost váží lékařů, vědců, zdravotních sester a učitelů na vysokých a základních školách. 1 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek

Základní otázky ke 2. části Jaký je vztah české společnosti k náboženství, ke křesťanství a k církvím? Které církve jsou u nás aktivní, jaká jsou jejich specifika? Co považují církve za své poslání, jak ho realizují? Jak jsou církve organizovány a financovány, jaké aktivity vyvíjejí, co mohou společnosti přinést? 1 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek

Náboženské vyznání obyvatel ČR (Sčítání obyvatel 2001, 2011) Obyvatelstvo celkem v tom podle náboženské víry věřící hlásící se k církvi, náboženské společnosti z toho věřící nehlásící se k církvi, NS bez nábož. víry neuvedeno Církev řím.katol. CČSH ČCE 2001 10 230 060 3 288 088 2 740 780 99 103 117 212 6 039 991 901 981 2011 10 562 214 1 467 438 1 083 899 39 276 51 936 707 649 3 612 804 4 774 323 1 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek

Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek 1 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek

Česká společnost a náboženství Česká společnost je ve srovnání s většinou národů světa extrémně nenáboženská – ateistická. Pravděpodobné příčiny: Negativní vnímání katolické církve českým národem, které má své kořeny už v husitství a později v habsburské monarchii, v níž byla tato církev těsně spjata se státní mocí. Systematická protináboženská propaganda prováděná u nás po více než čtyřicet let komunistického režimu. Sekularizace jako trend, který od počátku 19. stol. zasahuje všechny evropské státy. Nesplnění nadějí, které do křesťanských církví vkládala česká veřejnost těsně po svržení komunistického režimu v roce 1989. Přesvědčení, že tradiční církve nejsou schopny chápat současný svět ani nabídnout dnešnímu člověku přijatelnou podobu autentické spirituality. 1 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek

Věrohodnost křesťanských církví Existuje mnoho námitek proti institucionálnímu křesťanství. Některé jsou silně ideologicky zabarveny a vycházejí spíše ze subjektivních soudů lidí protikřesťansky zaměřených, jiné lze historickými, sociologickými či teologickými metodami prokázat a ve větší či menší míře je uznávají i samy církve. PAMĚŤ A SMÍŘENÍ: CÍRKEV A VINY MINULOSTI (Mezinárodní teologická komise, 2000) Katolická církev vyslovila přiznání a omluvu za tyto viny svých členů a představitelů: rozdělení původně jednotné křesťanské církve do mnoha různých církví, které spolu pak po mnoho staletí žily ve vzájemných konfliktech, souhlas s metodami intolerance a násilí ve službě pravdě, dlouhodobé nepřátelství a nedůvěra křesťanů vůči Židům, spoluodpovědnost za porušování základních lidských práv, za vážné formy sociálního bezpráví a diskriminace, za rozšíření teoretického a praktického ateizmu. 1 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek

Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek Současná situace: Může vůbec přežít katolická církev? A pokud ano, jak? Její pedofilní skandály jsou tak časté, že už je takřka bereme jako její neodmyslitelnou součást. Zasahují na všechny kontinenty a jejich přesný počet neumí nikdo vyčíslit. Zpráva zadaná církví samotnou došla již v roce 2004 k závěru, že za posledního půl století čelilo obvinění ze sexuálního zneužívání nezletilých (převážně chlapců) na 4000 kněží. “S hanbou a lítostí přiznáváme, že jako církevní komunita jsme nebyli přítomni tam, kde jsme měli být, že jsme nejednali odpovídajícím způsobem ani s vědomím rozsahu a závažnosti újmy na tak mnoha lidských životech… Neprojevili jsme péči o nejmenší; opustili jsme je” (papež František 20. 8. 2018). Bývalý vysoce postavený představitel Vatikánu, arcibiskup Carlo Maria Vigano vyzval papeže Františka k rezignaci. Vyčítá mu, že dlouhých pět let věděl o podezřeních ze sexuálního zneužívání, kterých se údajně dopouštěl bývalý americký kardinál Theodor McCarrick. 1 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek

Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek PT navazuje na ostatní teologické disciplíny a je jejich aplikací do praxe: zkoumá činnost církve jako instituce, podrobuje ji kritické analýze a navrhuje, jak by měla probíhat lépe. PT je teologická reflexe činnosti církve. Jejím cílem je změna církevní praxe, aby lépe odpovídala současné úrovni teologického poznání a potřebám člověka a společnosti. PT je souborem dílčích oborů: pastorální teologie, liturgika, církevní právo, ekonomika církví, náboženská pedagogika, katechetika, misiologie a další. 1 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek

Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek CÍRKEV Slovo „ekklésia“ (řec.) = shromáždění: původně v politickém smyslu, první křesťané ho používali pro vlastní setkávání „Ekklésia Kyriaké“ = církev Pána: z druhého slova odvozeno české slovo „církev“ (také něm. Kirche, angl. Church, it. Chiesa) Ve většině jazyků totéž slovo i pro sakrální stavbu – čeština pro ni používá slovo „kostel“ z lat. „castellum“ = pevnost 1 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek

Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek Vznik církve Bible – Nový zákon: Ježíš Kristus – skupina apoštolů (12) a učedníků (70) – prvotní křesťanské obce. Vznikala fakticky, nikoli formálně – spíše jako hnutí, až později byla institucionalizována. „Eklesiologie“ = věda o církvi: vzniká později jako reflexe o již existující realitě - praxe předchází teorii. 1 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek

Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek Dvě dimenze církve Božská (tajemná, duchovní, neviditelná): společenství lidí, kteří přijímají Bibli jako slovo Boží a věří v Ježíše Krista jako spasitele. Společně vytvářejí Boží království na zemi. Lidská (institucionální, viditelná): konkrétní instituce s organizačním a právním systémem. V průběhu dějin vznikají a zanikají, žádná z nich však není s Božím královstvím totožná. „Jediný prostředník Kristus ustanovil a bez přestání udržuje svou svatou církev, společenství víry, naděje a lásky zde na zemi, jako viditelný organismus a jejím prostřednictvím rozlévá pravdu a milost na všechny. Je to společnost vybavená hierarchickými orgány i Kristovo tajemné tělo, viditelné shromáždění i duchovní společenství, pozemská církev i církev obdařená nebeskými dary. Nelze ji však považovat za dvě rozdílné věci, nýbrž to obojí tvoří jedinou složenou skutečnost, srůstající z lidského a božského prvku.“ (LG 8) 1 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek

Situace církví ve společnosti – proces sekularizace V průběhu 19. a 20. století se zásadně změnilo postavení církví ve společnosti – proces sekularizace: Ztráta politického a morálního vlivu křesťanských církví na většinu populace Snižování počtu aktivních členů církví a počtu účastníků bohoslužeb Snižování autority církví před vlastními věřícími – důraz na svobodu svědomí Na tuto situaci se církve snaží reagovat. 1 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek

Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek Annuario Pontificio 2015 Počet pokřtěných: 1.285 mil., 17,7% populace (2010: 1.196 mil., 17,5%) Počet kněží: 415.656 (2010: 412.236), 5.304 biskupů , 45.255 stálých jáhnů (2010: 39.564). Počet řeholníků bez svěcení: 54.229 (2010: 54.665) Počet řeholnic: 670.320 (2010: 721.935) 1 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek

Druhý Vatikánský koncil 1962 – 1965, Jan XXIII., Pavel VI., asi 2500 účastníků (biskupové a hosté) Cíl: „aggiornamento“ = zdnešnění – reakce na sekularizaci zvýšení věrohodnosti církve před společností aktivizace členů církve – demokratizační prvky sebereflxe církve – zdůraznění základů 16 dokumentů: 4 konstituce, 9 dekretů, 3 prohlášení Podobným procesem procházely i evangelické církve 1 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek

Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek Vnitřní život církve Věroučná konstituce o církvi Lumen gentium (LG – Světlo národů): změna modelu církve, důraz na pravomoci místních církví – decentralizace (dnes předmětem živé diskuse): koinoniální model církve Dekret o službě biskupů Christus Dominus (ChD – Kristus Pán): zvýšení pravomoci místních biskupů a biskupských konferencí (dříve pouze nástroje k realizaci centrálně daných směrnic); autonomie místních (lokálních, partikulárních) církví (decentralizace) Dekret o kněžích Presbyterorum ordinis (PO – Řád kněžství): nový obraz kněze při zachování paradigmatu pastýře – koordinátor, facilitátor, animátor. Konstituce o liturgii Sacrosanctum concilium (SC – Posvátný koncil): aktivní účast věřících na liturgii, domácí jazyk, částečná pluralita Konstituce o Božím slovu Dei Verbum (DV – Boží slovo): historicko-kritická metoda výkladu Bible 1 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek

Působení církve navenek Pastorální konstituce o církvi v dnešním světě Gaudium et spes (GS – Radost a naděje): antropologický obrat v teologii – církev už nechce pouze předávat svou pravdu a bránit se před zlým světem, ale chce se cítit součástí tohoto světa, podílet se na jeho radostech i bolestech, vést s ním dialog a nabízet mu svou pomoc v oblastech, kde je k tomu kompetentní Apostolicam actuositatem (AA – O apoštolátě laiků): zásadní dokument přisuzující laikům lidskou rovnoprávnost a akční spoluodpovědnost v pastoraci (nedotažen právně a organizačně): rovnoprávnost laiků v církvi Ad Gentes (AG – K národům): nová výzva k misiím, ale s respektem v místním kulturám a náboženstvím s láskou a bez násilí (inkulturace) Inter mirifica (IM – O sdělovacích prostředcích): chvála médií a výzva k šíření evangelia a zároveň k pozornosti k nebezpečím Gravissimum educationis (GE – O křesťanské výchově): vychovávat k aktivní a kritické účasti na veřejném životě, k hodnotám, k odpovědnosti, výchova je záležitost celého života, ne jen dětství a mládí 1 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek

Dialog s jinými církvemi, náboženstvími, se společností Unitatis redintegratio (UR – Obnovení jednoty): magna charta ekumenismu – úsilí o jednotu jako program, zrušení předsudků, nepřátelství, odsuzování, lítost nad historickými chybami a přiznání, že současní členové mohou dojít spásy ve svých církvích, uznání, že jsou „v určitém společenství s katolickou církví, i když ne dokonalém“: Nostra Aetate (NA – V naší době): klíčový obrat koncilu – uznání hodnoty jiných náboženství a možného obohacení církve skrze ně: mezináboženský dialog Dignitatis Humanae (DH – O lidské důstojnosti): přiznává právo na volbu vlastního náboženství jako základní právo každého člověka: náboženská svoboda 1 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek

Spor o interpretaci koncilu DVK byl nejvýznamnější událostí církevních dějin 20. století. Přesto stále pokračuje zápas o jeho interpretaci, setkáváme se s hermeneutikou kontinuity i diskontinuity. Největší snahu plně realizovat závěry koncilu má současný papež František. 1 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek

Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek Celosvětově působící společenství tradičně katolických kněží založené arcibiskupem Marcelem Lefebvrem 1970. 1988 se formálně odtrhlo od katolické církve, když Lefebvre bez souhlasu papeže vysvětil čtyři nové biskupy. Odmítá klíčové závěry II. vatikánského koncilu: reformu liturgie, náboženskou svobodu, ekumenické hnutí, mezináboženský dialog. Od 2009 se vedou rozhovory o sjednocení s církví, dosud neúspěšně. 1 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Michael Martinek