Berlínská zeď 13. 8. 1961 – 9. 11. 1989 https://www.stream.cz/slavnedny/529622-den-kdy-padla-berlinska-zed-9-listopad

Poválečné Německo

Spolková republika Německo Vyhlášena 7. 9. 1949 Hl. m. Bonn Součástí Západní Berlín První prezident Theodor Heuss První spolkový kancléř – křesťanská demokrat Konrad Adenauer Rychlý hospodářský růst Vstup do NATO i EHS

Německá demokratická republika Vyhlášena 7. 10. 1949 Hl. m. – Východní Berlín První prezident Wilhelm Pieck (strana SED) V čele strany Walter Ulbricht Podřízena SSSR Hranice střeženy sovětskou armádou – vznik železné opony Nízká životní úroveň – demonstrace a časté emigrace na Západ

1953 – povstání ve vých. Berlíně První protikomunistické povstání ve vých. bloku Vzpoura stavebních dělníků proti zvyšování pracovních norem Rychlé šíření do dalších měst – hrozil pád režimu Krvavé potlačení sovětskými tanky – cca 50 mrtvých

„Odliv mozků“ Do r. 1961 uteklo z NDR nejméně 2,7 milionu lidí – zejména mladí a vzdělaní – existenční hrozba pro stát 1956 uzavření cest mezi oběma státy s výjimkou hranic v Berlíně – ten zůstal „skulinou v železné oponě“ Walter Ulbricht – tajemník SED, již od r. 1952 navrhoval výstavbu zdi v Berlíně, později k tomu přesvědčoval Chruščova Chruščov: „Berlín jsou varlata Západu. Pokaždé, když chci, aby Západ zaječel, pořádně zmáčknu Berlín.“ 1961 Chruščov vyhlásil ultimatum požadující odchod okupačních sil z Berlína a následně svolil se stavbou zdi

13. 8. 1961 – stavba Berlínské zdi

13. 8. 1961 – stavba Berlínské zdi 32 tis. mužů – vojáci a policisté NDR s asistencí armády SSSR Kordon kolem města a natažení ostnatého drátu na sloupky Přerušení dopravy a telefonů, zastavení veškerého provozu přes hranice, hlavní ulice zablokovaly sovětské tanky První zeď jen provizorní – od 16. 8. stavba skutečných zdí z betonových desek Budovy u hranice – zazdění oken, vyklizení a demolice Masové protesty – již 13. 8. uteklo na Západ 4000 lidí 23. 8. NDR zakázala obyvatelům Západního Berlína navštěvovat Východní Berlín Důsledek – rozdělení rodin, přátel, mileneckých párů…

Berlínská zeď u Braniborské brány

Podoba a ostraha zdi Ne jedna zeď, ale dvě betonové zdi a mezi nimi „pásmo smrti“ s překážkami a výběhem psů Délka 155 km, z toho 43 km uvnitř města Průměrná výška 3,6 m a šířka 1,2 m Cca 300 strážních věží a až 14 tis. strážných Pohraniční služba – loajální nevěřící vojáci, skvělí střelci, nesměli bydlet blízko hranice ani mít příbuzné v SRN, tajná policie na každého vedla spis, hovory a pošta sledovány, kamarádi nikdy nesloužili spolu, pokaždé jiná dvojice ve službě Narušitele měli nejprve zastavit voláním a varovným výstřelem, poté měli střílet (pohraničníky stříleli bez varování)

Reakce Západu? Americké a sovětské tanky na sebe na hranici mířily, ale ke konfliktu nedošlo – proč? 26. 8. 1963 J. F. Kennedy navštívil Západní Berlín a pronesl slavný projev („Ich bin ein Berliner!“) Američané ani jiní žádnou konkrétní pomoc neposkytli a se Zdí se smířili

(Ne)možnost cestovat Na Vánoce 1963 mohli obyvatelé Západního Berlína poprvé navštívit příbuzné na Východě Propustky vydávány do r. 1966, pak se hranice uzavřely Nová možnost cestovat až od r. 1972 díky politice Willyho Brandta (viz dále) Ze Západu na Východ – s vízem z NDR, po přísné kontrole, po předem dané trase, se zákazem fotografování Z Východu na Západ – s vízem (obsah – popis vozidla, jména a adresy pasažérů, účel cesty, převážené zboží, množství peněz, datum a čas návratu) a s minimem peněz

Willy Brandt a Ostpolitik Sociální demokrat V 60. letech úspěšný starosta Západního Berlína Od r. 1969 kancléř SRN Průkopník tzv. Ostpolitik – snaha o zlepšení vztahů s NDR a tím o zmírnění tamního režimu 1972 uznal existenci NDR a společné hranice - navázány vzájemné vztahy 1973 díky tomu oba německé státy přijaty do OSN

Západní Berlín „výkladní skříň Západu“ uprostřed území NDR Nadále spravován USA, Británií a Francií Rušný noční život Přitahoval umělce – např. David Bowie (album Heroes), Iggy Pop, Nick Cave Velká turecká menšina – příchod po r. 1961 jako „gastarbeiteři“ (v SRN chyběla pracovní síla)

Útěky přes Zeď

Útěky přes Zeď Podařilo se cca 5 tisíc útěků Cca 200 uprchlíků bylo zabito a 3200 zadrženo Důvody k útěku z NDR? Slavná fotografie (reportér Peter Leibing) – zachytila policistu Conrada Schumanna 15. 8. 1961 při skoku přes Zeď – dnes připomíná pomník

Útěky přes Zeď - oběti PRVNÍ OBĚTI: POSLEDNÍ OBĚTI: Rudolf Urban – s manželkou se snažili 19. 8. 1961 spustit po laně z okna v prvním patře, ale spadli – Rudolf zemřel v nemocnici Ida Siekmannová – 22. 8. 1961 skočila z okna svého bytu, ale nedopadla na peřiny a zabila se Peter Fechter – první zastřelený na útěku – 18letý zedník, s kamarádem se pokusili přelézt Zeď , Peter byl střelen strážemi a spadl do „mrtvé zóny“, zemřel při převozu do nemocnice POSLEDNÍ OBĚTI: Winfried Freudenberg – uletěl v baloně, ale 9. 3. 1989 se zřítil Chris Gueffroy – poslední zastřelený na útěku – při pokusu přelézt Zeď s kamarádem dne 5. 2. 1989

Útěky přes Zeď - úspěchy

Útěky přes Zeď – kuriózní způsoby Skokem z okna do hasičské plachty na západní straně Vlakem po nepoužívané koleji Ukradeným tankem, který najel do Zdi Vodním kanálem či na matraci po řece Nízkým autem, které projelo pod hraniční závorou V podomácky vyrobeném balónu (viz film Balón - 2018) Vykopaným podzemním tunelem (1964 jím utekly desítky lidí – největší hromadný útěk) Autem v přestrojení za sovětské důstojníky Přechodem přes Zeď po elektrickém kabelu

Cesta k pádu Berlínské zdi Součást konce studené války a rozpadu východního bloku – příčiny: Hospodářské zaostávání socialistických zemí Nespokojenost jejich obyvatel 1985 nástup M. Gorbačova do čela SSSR – odmítl zasahovat do dění v zemích východního bloku Tlak západních politiků v čele s R. Reaganem (USA)

12. 6. 1987 – Reagan v Berlíně

1989 – emigrace z NDR Léto 1989 – Maďarsko otevřelo své hranice s Rakouskem Reakce – tisíce východních Němců v trabantech odjely přes ČSSR do Maďarska a na Západ Další Němci obsadili ambasády SRN v Praze, Varšavě a Budapešti a dožadovali se vstupu

18. 10. 1989 - pád Ericha Honeckera Německý komunista, od r. 1971 v čele SED Odmítal Gorbačovovy reformy („Nemáme co přestavovat.“) V lednu 1989 tvrdil, že „Zeď bude stát i za 50, i za 100 let“ 18. 10. musel rezignovat po masových protestech Pokusil se o útěk – zatčen a souzen, kvůli nemoci puštěn Zemřel 1992 v Chile

9. 11. 1989 – pád Berlínské zdi

9. 11. 1989 – pád Berlínské zdi 9. 11. – vedení SED se rozhodlo uklidnit situaci zmírněním pravidel cestování na Západ Günter Schabowski – měl rozhodnutí oznámit na tiskové konferenci, ale nepřečetl si je a omylem vyhlásil otevření hranic Reakce – tisíce lidí u Berlínské zdi žádalo vpuštění na Západ – pohraničníci zaskočení, lidé začali šplhat přes Zeď a bourat ji Během jediné noci železná opona v Německu padla – obrovská euforie, shledání rodin

9. 11. 1989 – pád Berlínské zdi

3. 10. 1990 sjednocení Německa Iniciátor – západoněmecký kancléř Helmut Kohl (CDU) Odstranění hraničních kontrol a zrušení pohraničních stráží Zavedení německé marky 3. 10. 1990 sjednocení Německa, hlavním městem Berlín Začlenění do NATO Obtížné vyjednání podpory v zahraničí – pamětníci nacismu se báli silného Německa

„Ostalgie“ Východní Němci se obtížně přizpůsobovali kapitalismu a novému životnímu stylu Vznik tzv. ostalgie - stesk východních Němců po životním stylu a kultuře bývalé NDR (reakce na příliv západních produktů) 57 % obyvatel bývalé NDR r. 2009 uvedlo, že život na Východě měl více lepších než horších stránek Viz film Good bye, Lenin! (2003)

Film Good bye, Lenin!

Památky na Zeď – Checkpoint Charlie

Památky na Zeď – East Side Gallery

Památky na Zeď – Mauerpark