Klemens Wenzel von Metternich Jan Laluch 3.C

Celým jménem Klemens Wenzel Nepomuk Lothar kníže Metternich-Winneburg-Ochsenhausen, vévoda z Portelly Narozen 15.5. 1773 ve městě Koblenz (Porýní), zemřel 11.6.1859 ve Vídni Rakouský šlechtic, politik a diplomat

Život Vyrůstal ve šlechtickém prostředí, jeho otec byl diplomatem trevírského dvora Po obsazení Porýní francouzskou armádou v r. 1794 uprchli Metternichové na své panství Kynžvart v záp. Čechách -> v Rakousku považováni za cizince, rod byl finančně na dně V roce 1795 se na zámku ve Slavkově oženil s bohatou šlechtičnou Eleonorou Kounic – Rietberg

Roku 1801 se stal vyslancem monarchie u saského dvora v Drážďanech Později vyslancem monarchie u pruského dvora v Berlíně a nakonec u Napoleonova dvora v Paříži Roku 1809 se stal rakouským ministrem zahraničí (až do 1848) 1813 - povýšen do dědičného knížecího stavu V roce 1821 se stal rakouským státním kancléřem

Velmi obratný politik Po porážce Rakouska roku 1809 bylo na jeho radu zpečetěno spojenectví s Francií svatbou rakouské arcivévodkyně Marie Luisy s císařem Napoleonem Udržel i náklonnost ruského cara Alexandra I. Po Napoleonově neúspěšném ruském tažení vstoupil roku 1813 do nové protinapoleonské aliance -> zvítězila v říjnu 1813 v bitvě národů u Lipska a obsadila i Paříž „V mých žilách proudí Rýn. Mou otčinou je Porýní, mou vlastí Evropa.“

Vídeňský kongres a Svatá aliance Od podzimu 1814 do léta 1815 pořádal ve Vídni mezinárodní kongres, který nově upravil poměry v Evropě a posílil moc východních konzervativních monarchií Podpořil myšlenku vzniku Svaté aliance (26.9.1815) jako spojenectví tří křesťanských panovníků - rakouský císař František I., pruský král Friedrich Vilém III. a ruský car Alexandr I. Ke Svaté alianci nakonec přistoupili všichni křesťanští vládci s výjimkou papeže a britského krále

Se svolením a s pomocí ostatních panovníků uskutečnil trestné výpravy za účelem rychlého pokoření revolučního hnutí na Apeninském poloostrově a ve Španělsku Systém Svaté aliance vydržel s přestávkami až do krymské války Vídeňský kongres

Politické zásady Měl negativní zkušenosti s revolucí – musel před ní uprchnout z Porýní do Vídně Zastával názor, že prosazení liberálního a nacionálního  principu by vedlo k rozkladu monarchií v Evropě Jeho ideálem - evropská rovnováha ve formě velmocenské pentarchie Díky Metternichově politické obratnosti a také díky schopnostem jeho osobního tajemníka Friedricha Gentze prožila habsburská monarchie dlouhá desetiletí nebývalého klidu na velmocenském výsluní

Metternich a národní hnutí Na počátku 40. let došlo k nacionalistickým rozhodnutím uherského sněmu a protipolskému haličskému rolnickému povstání Obojí ohrožovalo vnitřní soudržnost říše a oslabovalo  monarchii navenek Heslem = „jednota v různosti“ -> jednotu symbolizovala především osoba schopného monarchy, pod jehož vládou bylo jedině možné udržet pohromadě heterogenní národy

Po zavraždění německého spisovatele Augusta von Kotzebue se zasadil o koordinovaný postup všech knížat sdružených v Německém spolku proti německému liberálnímu hnutí Karlovarská usnesení ze srpna 1819 (omezovala především autonomii univerzit) učinila z Metternicha v očích západní Evropy antiliberálního reakcionáře, bojujícího proti vlastnímu národu Karikatura – Čert odnáší Metternicha

Osobní život Po smrti své první ženy roku 1825 se oženil s Antoinette Leykamovou – byla o víc jak třicet let mladší, zemřela 2 roky po svatbě V roce 1830 nabídl ruku hraběnce Melánii Zichy-Ferraris  z uherské magnátské rodiny Zichyů, se kterou udržoval dlouhá léta přátelské styky, zemřela po 23 letech manželství Se svou první ženou měl 7 dětí, přežily ho jen dvě – dcery Leontina a Hermína S druhou ženou měl syna Richarda Se třetí ženou měl dceru Melánii a syny Pavla a Lothara

Revoluce roku 1848 13. března 1848 došlo ve Vídni k ozbrojeným srážkám lidu s vojskem -> několik desítek mrtvých => císař Ferdinand I. propustil Metternicha ze svých služeb Metternich poté odešel do Anglie Na sklonku života se vrátil a žil střídavě ve Vídni a na svém dědičném panství a zámku Kynžvart Zemřel roku 1859 ve Vídni Jeho ostatky byly převezeny do rodinné hrobky v kostele sv. Václava v Plasích

Rodinná hrobka Metternichů

Rakev Metternicha

Zdroje Schelle, Tauchen, Veselá, aj. - Stát a právo v době Metternichově http://www.wikipedia.org/ http://www.google.cz/