Ludvík XIV. Z Boží vůle král Nikola Pěronková III.B

Dětství a mládí pocházel z rodu Bourbonů – královská dynastie, vládnoucí ve Francii v letech 1589 – 1792 a 1814 – 1830 Ludvík XIV. se narodil 5. září 1638 jako syn francouzského krále Ludvíka XIII. a Anny Rakouské na trůn nastoupil po smrti svého otce, jako čtyřletý v roce 1643, pár dní před tím, než francouzská armáda porazila kdysi neporazitelné Španěly v Rocroi v letech 1643 – 1661 vládla jako regentka jeho matka →politicky ovlivňovaná prvním ministrem kardinálem Mazarinem

Giulio Mazarin kardinál milenec Ludvíkovy matky Anny Rakouské začal neúměrně zvyšovat daně→ povstala proti němu fronda (parlamentu a princů- velitelem vzpoury princů byl Louis de Condé) →Mazarin vzpouru utišil uzavřel tzv. „pyrenejský mír“ se Španělskem dojednal sňatek Ludvíka XIV. s Marií Terezou (z rodu španělských Habsburků) v roce1661 po smrti Mazarina převzal Ludvík XIV. Veškerou moc do svých rukou a vláda matky skončila

Ženy Ludvíka XIV. Marie Manciniová-byla jednou ze tří Mazarinových neteří - -ke dvoru se vrátila z kláštera, kde studovala -dlouho se král odhodlával projevit jí své - -sympatie→trávili spolu spoustu času -kardinál Mazarin se rozhodl zakročit →vyzval neteř, aby odjela Marie Tereza-stala se Ludvíkovou ženou -král ji nemiloval, přesto se snažil, aby se cítila d -dobře a nestala se terčem posměchu kvůli L -Ludvíkovým milenkám

Louisa de la Valliere-král si ji zamiloval pro její plachost a nevinnost - -král se snažil něžnou Louisu chránit - -jejich vztah vydržel přes třináct let Athenais de Montespan-vtipná, rázná,ale vdaná -paní de Montespan byla po mnoho let m milenkou krále, stal se prý otrokem jejího těla -po čase se přišlo na to, že Athenais králi p podávala afrodiziaka

Paní de Maintenon-vychovávala všechny nemanželské děti králových milenek -pro její lásku k dětem si ji Ludvík zamiloval i j jako ženu -díky ní se Ludvík vrátil na čas k manželce, k která po dvou letech zemřela

Vláda Ludvíka XIV. dovršil ve Francii absolutismus, který dočasně odpovídal hosp.potřebám země královu moc mělo podporovat rozvíjející se umění,věda,literatura hosp. rozvoj a spol. stabilita byly postupně otřeseny zrušením nantského ediktu → (útěk hugenotů, dragonády) a neustálými válečnými výboji důsledky ekon. oslabení země se projevily již v posledním desetiletí vlády L. XIV. (hosp. a fin. bankrot 1693, povstání camisardů) a zejm. za jeho nástupců ve vnitřní polit. podporoval L. XIV. galikanismus (hl. ideolog J. B. Bossuet) v zahr. polit. těžil z vedoucího postavení Francie v Evropě po třicetileté válce a snažil se o další upevnění její rozhodující moci v Evropě dobytím Nizozemí (zejména Flander a Brabantska), něm. zemí na levém břehu Rýna a získáním Španělska

Ludvíkovy války Ačkoliv Ludvík měl v rukou neomezenou moc, vybral si k sobě schopné ministry → Jean-Baptiste Colbert - uvedl do pořádku stav královské pokladny - prosazoval zavedení nových p průmyslových oborů a p propagoval koloniální obchod - postavil Francii neporazitelné l loďstvo Mnohé z Ludvíkových válek byly důsledkem komplikovaných právních nároků a byly podporovány francouzskou armádou

1667-1668 – tzv. devoluční války → proti Španělsku → Ludvík prohlásil svou manželku Marii Terezii dědičkou Brabantska (ve španělském Nizozemí) → válka skončila pro Francii úspěšně (ziskem klíčových pevností) 1672-1679 – válka o Nizozemí → proti Nizozemí → Francouzi se s Holanďany nesnášeli (republikáni, kalvinisté, obchodní konkurence) → Francie válku začala, ale úspěch měla jen částečný → Nizozemí proti Francii vedl Vilém Oranžský (pozdější Vilém III. anglický) 1683 – válka proti Španělsku → Španělsko se obávala francouzské expanze, a tak vyhlásilo válku → Francouzi dobyli Lucembursko → Francie zvítězila (získala Štrasburk, Lotrinsko, Lucembursko)

1688-1697 – tzv. devítiletá válka → způsobená francouzskými obavami z císaře a Viléma III., a také sporem o to, kdo bude příštím kolínským arcibiskupem → Francie nebyla úspěšná (protifrancouzská koalice, ekonomické problémy) → Francie musela vrátit některé pevnosti 1701-1713 – válka o španělské dědictví → válka proti většině Evropy o to, kdo bude vládnout Španělsku → španělský král Karel II. roku 1700 zemřel a ve své závěti všechny své země odkázal Filipovi, vévodovi z Anjou (vnuk Ludvíka XIV.) → ale císař se obával, že by to znamenalo sjednocení Španělska a Francie → Ludvík tedy začal válčit se Svatou říší římskou a většinou Evropy → bojovalo se na čtyřech frontách – s Německem, Španělskem, Nizozemím a Itálií → válčilo se i v severoamerických kolonií → Francie utrpěla těžké ztráty → válka byla skončena utrechtským mírem (1714)

Odvrácená strana Ludvíkovy politiky nepřetržitý řetěz válek a obrovské finanční náklady na vojsko a státní reprezentaci nepříliš úspěšné války o dědictví španělské (Francie v nich byla poražena a musela přistoupit na podmínku, že se Španělsko a Francie nikdy nespojí pod jedním panovníkem) stavba a následný provoz Versailles zatížily státní rozpočet na neúsnou míru → vedly k postupnému zadlužování Francie

Umění za Ludvíka XIV. dal zakázku na stavbu nových budov v klasickém stylu, které by byly výrazem slávy nové doby architekt Jules Hardouin Mansart - navrhl vznešené náměstí V Vendome s kolonádou - Most Pont Royal byl postaven, a aby spojil břehy Seiny a nově d dokončené Tuilerie - objevily se široké ulice a velké d domy–módní Faubourg Saint G Germain a Faubourg Saint Honoré v roce 1676 Ludvík otevřel Les Invalides (Invalidovnu)→ nemocnici pro veterány prvním velkým stavebním projektem bylo rozšíření Louvru největším monumentem postaveným za vlády Ludvíka XIV. je vznešený palác ve Versailles

Malířství za Ludvíka XIV. umělci se učili „oficiálnímu stylu“ – modifikované verzi italského baroka Charles le Brun byl geniální designér interiéru a kvalitní malíř →byl jmenován hlavním královským malířem→ navrhl většinu soch ve Versailles, stejně jako většinu nábytku, tapiserií, výrobků ze stříbra a koberců v paláci

Spisovatelé ze Ludvíka XIV. Moliere - odhaloval přetvářku a pokrytectví s současné společnosti - pro své hry, jako je Misantrop nebo L Lakomec použil komedii pro vážný záměr L → odhalit motivy, které se skrývají za lidským chováním Jean Racine a Pierre Corneill byli dva největší spisovatelé tragédie své doby →Corneille ve svých dílech Cid a Polyeucte odhalil přesným a analytickým jazykem vztah mezi povinností a touhou →Racine prezentuje postavy, které jsou si mnohem méně jisty tím, co je správné a co špatné

Hudba za Ludvíka XIV. Ludvík XIV. miloval hudbu Jean-Baptista Lully- stal se ministrem královské hudby - v hudebních kompozicích, stejně jako na o obrazech, patřilo méně obdivu barvě než l linii -Moteta od Lullyho se hrála v kapli ve V Versailles, housle doprovázely krále při v večeřích s koncem 17. století začala sláva Versailles blednout

Poslední léta panování vedl komplikovanou a mnoho let také neúspěšnou válku o dědictví španělské nepodařilo se mu prosadit na anglický trůn katolíka Jakuba Františka Stuarta (syn sesazeného anglického krále Jakuba II.) další ranou byly pro Francii silné mrazy v roce 1709 a následná léta neúrody a hladomoru Ludvík XIV. začal propadat depresím v roce 1711 zemřel jeho jediný legitimní syn dauphin Ludvík zastavil výstavbu dalších paláců, demobilizoval většinu armády a snažil se zvýšit hodnotu upadající měny zemřel 1. září 1715 ve Versailles na následky gangrény →pohřben 9. října 1715 v Saint-Denis

Zdroj Dějiny středověku – Zdeněk Beneš www.wikipedie.cz www.dějepis.com www.google.com