Výživa

Odhad rozsahu doporučovaného denního energetického příjmu Běžná energetická hodnota: 34 - 35 Kcal/1 kg Redukční dieta: 25 - 27 Kcal/ 1 kg Zvýšená fyzická námaha: 42 - 43 Kcal/1 kg

Průměrný denní kalorický výdej: Pohybově málo aktivní 2500 Kcal 2000 Kcal Pohybově velmi aktivní 4000 Kcal 3500 Kcal

Energetická potřeba klesá s přibývajícími léty Energetická potřeba klesá s přibývajícími léty. I když ani dětem a dospívajícím pochopitelně nelze doporučit přejídání, nemusíme o ně mít tolik starostí – mají totiž většinou dost pohybu přes den, a po dosažení určitého věku dokonce i v noci.

Základními živinami pro člověka, které slouží jako stavební části i zdroj energie, jsou bílkoviny, cukry a tuky. Zdroj kalorií ve vyvážené stravě

Denní příjem 2000 Kcal Cukry - 60% 2000 x 0,6 = 1200 : 4 = 300 g cukrů za den Tuky - 30% 2000 x 0,3 = 600 : 9 = 67 g tuků za den Bílkoviny - 10% 2000 x 0,1 = 200 : 4 = 50 g bílkovin za den

Doporučované dávky základních živin v g/1 kg

Bílkoviny: příjem rostlinných a živočišných bílkovin v poměru 1/1, nověji 2/1. Tuky: vzájemný poměr tuků s nasycenými, mononenasycenými a polynenasycenými mastnými kyselinami je doporučován 1/1/1, nověji s převahou mononenasycených (oliv. olej, částečně i řepkový). Cukry: příjem mono a disacharidů by měl tvořit pouze 1/6 a 5/6 by mělo být tvořeno polysacharidy (škroby).

Ideální potravina existuje Na světě existuje pouze jedna potravina, která obsahuje všech asi 50 důležitých živin, vitaminů a minerálních látek, které člověk k životu potřebuje – mateřské mléko. Oligosacharidy mat. mléka dokonce zastupují vlákninu - v tl. střevě slouží pro výživu bakterií. Jakmile přestaneme být kojeni, jsme po zbytek života nuceni míchat si svůj “koktejl živin” každý sám. A k tomu je třeba mít alespoň základní informace.

Podle provedených výzkumů je denní příjem energie průměrného občana kryt z 45- 55 % tuky, z 15 % bílkovinami a pouze 30 - 40 % sacharidy! Platí zásada, že pokud se nedovedu vzdát potraviny s vysokým podílem bílkovin a tuků, měl bych tuto spotřebu kompenzovat vhodným výběrem dalších jídel.

Na otázku, zda existují potraviny stoprocentně zdravé a stoprocentně nezdravé, nenajdete jasnou odpověď. Nic takového prostě není, každá potravina má v sobě pozitiva i negativa a záleží na skladbě jídelníčku, zda budou, či nebudou jako celek prospívat zdraví. Mezi potravinami, u nichž na misce vah převažují zápory, jsou uzeniny, řepný cukr a cukrovinky, fast food, chipsy apod.

Za ty spíše kladné pak považuje zeleninu a ovoce. Žádná potravina není špatná nebo dobrá, existují jen správné a špatné stravovací návyky. Optimální hladinu všech živin potřebných pro zdravý vývoj může poskytnout jen rozmanitá a proporčně vyvážená strava.

Stoprocentně zdravým potravinám se blíží např Stoprocentně zdravým potravinám se blíží např. brokolice, která je zdrojem významného množství vitaminu C, jodu, vlákniny, vápníku, obsahuje vitamin B1, kyselinu listovou a navíc ještě antioxidant sulforafan.

Strava, kterou jíme by měla splňovat 3 základní požadavky: 1. být výživná (vyrovnaný en. příjem a výdej) 2. přispívat k ochraně zdraví a v případě potřeby pomáhat v boji s nemocí (adekvátní příjem vitamínů, minerálů a dalších antiox. látek) 3. být lákavá a chutná

Obsah živin v některých potravinových zdrojích - v %:

Zužitkování potravy v organizmu Přijatá potrava není v organizmu vždy dokonale zužitkována. Její trávení je ovlivněno celou řadou faktorů: složením – dobu trávení prodlužují tuky a vláknina, nevhodné směsi, nadměrné množství koření… technologickou úpravou – smažení x vaření v páře množstvím potravy – požití velkého množství potravy (i lehce stravitelné) negativně ovlivňuje její trávení

dobou pobytu potravy v žaludku a ve střevě – k normálnímu průběhu metabolizmu je potřebná optimální doba pobytu potravy v jednotlivých oddílech trávicího traktu. Doba vyprazdňování žaludku se ovšem individuálně liší a závisí kromě zdravotního stavu zejména na duševním rozpoložení a náladě konkrétního jedince při jídle. návykem na jednotlivé druhy potravy individuálních trávicích schopnostech věku zdravotním stavu

Všechny výše uvedené faktory přispívají ke vzniku odpadových ztrát Všechny výše uvedené faktory přispívají ke vzniku odpadových ztrát. U potravin živočišného původu převládají odpadové ztráty močí, u potravin rostlinných ztráty ve stolici.