Úvaha Tento slohový útvar najdeme ve stylu odborném, publicistickém i uměleckém. Je to pojednání nebo výklad na základě logických úsudků. Projevuje se zde vysoká míra subjektivity a autor by měl umět dostatečně podpořit své argumenty. Řeší se v ní nějaký všeobecně známý problém, na který je nahlíženo z nového úhlu.
Co v úvaze nesmí chybět Oslovení – pomocí řečnické otázky se můžeme ptát sami sebe, skupiny lidí, nebo i věci Fakta – o kterých bychom měli přemýšlet, proč tomu tak je Subjektivní názor – co si o daném problému skutečně myslíme, jaké stanovisko, postoj zaujímáme Slovesa s tázací a apelativní funkcí – většinou se vztahují k myšlení (domnívám se, uvažuji, přemýšlím, myslím si…) Možná řešení nastíněného problému
Jazykové prostředky, které oživí úvahu slova citově zabarvená obrazná pojmenování (přirovnání) hodnotící příslovce neukončená výpověď citát
KOMPOZICE ÚVOD – jakým problémem se bude autor zbývat, proč je to pro něj důležité, kam chce dospět STAŤ – vlastní rozbor problému (proč tomu tak je),uvažování , argumentace, nabídka možných řešení problému ZÁVĚR – shrnutí myšlenek, kam autor dospěl, zdůraznění nejpalčivějšího problému, vysvětlení proč dospěl k takovým závěrům