Skutečné problémy českého zdravotnictví a návrhy politických stran na jejich řešení PAVEL HROBOŇ Olomouc HOSPITAL MANAGEMENT 2017 1.11.2017

Agenda dnešní prezentace a diskuse Řešení nedostatku kvalifikovaného personálu a restrukturalizace nemocnic Integrace péče o chronicky nemocné Dostupnost moderních léků a zdravotnických prostředků – otázky nadstandardu a HTA

Změnily se nemoci, medicína i svět – změnit se musí i nemocnice Nové platební mechanismy a požadavky na kvalitu Transparentnost a regulace Nemocnice Konkurence mezi nemocnicemi Nové drahé technologie vedoucí k centralizaci péče Změny ve zdravotních potřebách obyvatelstva Změny v dopravní dostupnosti Požadavky pacientů Nedostatek personálu

Změny procesů a organizační struktury – okresní nemocnice Tradiční organizační struktura založená na jednotlivých primariátech s vlastními lůžky a případně JIP a ambulancemi je neudržitelná Zřízení společných JIP a společného lůžkového fondu (například pro interní obory, chirurgické obory a matku a dítě) dokáže snížit potřebu personálu i náklady. Podobně může zafungovat zavedení jednodenní chirurgie Vnitřní změny jsou neoddělitelné od otázky omezení počtu odborností a spektra výkonů a úzké spolupráce s dalšími nemocnicemi v regionu

Regionální sítě spolupracujících nemocnic Přirozenou jednotkou pro zajištění nemocniční péče není v dnešní době okres (tedy cca 120 000 obyvatel), ale kraj/region (od cca 300 000 po milion či více obyvatel) Zejména v případě větších regionů jde jak o vertikální spolupráci, tedy nemocnice různé velikosti, zaměření a úrovně specializace, tak o horizontální spolupráci – tedy více nemocnic podobné velikosti, ale s odlišnou specializací Cílem je vhodné nastavení pohybu pacientů, ale i sdílení, školení a motivace personálu Z dělby práce, vyšší specializace a sdílení administrativních i komplementárních služeb (například laboratoře) plynou významné úspory

Agenda dnešní prezentace a diskuse Řešení nedostatku kvalifikovaného personálu a restrukturalizace nemocnic Integrace péče o chronicky nemocné Dostupnost moderních léků a zdravotnických prostředků – otázky nadstandardu a HTA

Proč nás musí zajímat chronické nemoci? Jsou největším zdravotním a ekonomickým problémem dneška – odhady ukazují na 75% podíl na nákladech na zdravotní péči Jejich výskyt bude dále stoupat se stárnutím obyvatelstva Dnešní zdravotní systémy je neumí efektivně řešit – ani na straně koordinace a integrace péče, ani na straně motivace pacientů Tento problém si začínáme uvědomovat i v České republice – viz Zdraví 2020: Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí a – pravděpodobně důležitější – zohlednění chronických nemocí v přerozdělení mezi zdravotními pojišťovnami

Jak může integrace péče vypadat OFTALMOLOG NEUROLOG NEFROLOG LABORATOŘE DIALÝZA ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA KARDIOLOG DIABETOLOG PODIATR PRAKTICKÝ LÉKAŘ EDUKÁTOR NUTRIČNÍ SPECIALISTA LŮŽKOVÁ DIABETOLOGIE

Co potřebujeme pro integraci péče a jaké budou její důsledky? Koordinující subjekt – v českých podmínkách nejspíše poskytovatel, vyloučena ale není ani zdravotní pojišťovna nebo jiný specializovaný subjekt Nový platební mechanismus a další podporu ze strany zdravotních pojišťoven Výměnu informací mezi poskytovateli Doporučené klinické postupy Měření procesů a výsledků Edukaci a motivaci pacientů 9

Agenda dnešní prezentace a diskuse Řešení nedostatku kvalifikovaného personálu a restrukturalizace nemocnic Integrace péče o chronicky nemocné Dostupnost moderních léků a zdravotnických prostředků – otázky nadstandardu a HTA

Dostupnost moderních léčiv a zdravotnických prostředků v ČR Dnešní dostupnost moderních léčivých přípravků a zdravotnických prostředků v ČR je v průměru velmi dobrá a to nejen ve srovnání s ostatními postkomunistickými zeměmi, ale i s řadou zemí západní Evropy Jak se ale bude vyvíjet po oslabení současného hospodářského růstu s nyní nastavovanou úrovní příjmů zdravotníků, obzvláště, pokud nedojde k restrukturalizaci dnešní sítě poskytovatelů? Z hlediska potenciálních legislativních a praktických změn vystupuje do popředí otázka uplatnění možnosti volby ze strany pacienta („nadstandardu“) a systematizace HTA (health technology assessment)

Podmínky uplatnění možnosti volby pacienta Současná právní úprava (dle názoru mnohých odborníků) umožňuje uplatnění volby (tedy výběru a doplatku rozdílu oproti plně hrazené variantě), Ústavní soud se každopádně nevyslovil negativně k principu, ale jen k jeho konkrétnímu uplatnění výčtem ve vyhlášce Podmínkou je omezení úhrady na ekonomicky nejvýhodnější variantu (varianty) nejen u léčivých přípravků, ale i zdravotnických přípravků a případně samotných zdravotních služeb Oblast pro uplatnění možnosti volby není nutno (ani možno) vymezovat v zákonu jinak než obecně nebo „agregovaně“ – a la příloha číslo 2 určující skupiny LP, ve kterých musí být alespoň jeden přípravek plně hrazen Významná je role klinických doporučených postupů Klíčová je ochrana pacienta – zajištění dostupnosti plně hrazené varianty a zajištění informovanosti

HTA – hodnocení nákladové efektivity Dnes v ČR uplatňováno (na poměrně chabém právním základu) pouze u inovativních léčivých přípravků HTA je možno uplatnit v relativním nebo absolutním smyslu: Relativní uplatnění je založeno právě na úhradě ekonomicky nejvýhodnější varianty – tu ale musíme umět definovat Absolutní uplatnění znamená, že léčivo (zdravotnický přípravek, zdravotní službu), jehož poměr nákladů a přínosů (ICER, obvykle vyjádřený jako cena za rok života v plné kvalitě – QALY) překročí určitou mez, prostě nehradíme Je naše společnost připravena toto akceptovat? Jak dlouho dokážeme podobná eticky sporná opatření odkládat? Jak podobná rozhodnutí učinit co nejpřijatelnější a nejférovější?